The Brewing Culture: Exploring the World of Coffee
Introduction: Coffee, with its aromatic allure and rich flavors, has woven itself into the fabric of human culture for centuries. From its humble origins in the Ethiopian highlands to becoming a global commodity, coffee has evolved into much more than just a morning pick-me-up. It's a social lubricant, an art form, and a cultural touchstone that transcends geographical boundaries. In this article, we delve into the fascinating world of coffee exploring its history, cultural significance, brewing methods, and the modern coffee revolution.
A Brief History: Legend has it that coffee was discovered by an Ethiopian goat herder named Kaldi in the 9th century. Observing his goats frolicking with unusual energy after eating berries from a certain tree, Kaldi sampled the berries himself and experienced a similar invigorating effect. The news of this mystical fruit spread, and coffee cultivation began in the region.
Coffee soon made its way to the Arabian Peninsula, where it gained popularity for its stimulating properties. By the 15th century, coffee houses, known as qahveh khaneh, began to appear in the Middle East, becoming centers for social interaction, intellectual discourse, and even political debate. From there, coffee spread to Europe and beyond, catalyzing the rise of the coffeehouse culture that persists to this day.
Cultural Significance: Coffee holds a revered place in various cultures around the world. In Italy, espresso is a cherished tradition, enjoyed as a quick shot or savored slowly at a café. In Ethiopia, coffee ceremonies are an integral part of social gatherings, symbolizing hospitality and community. In Brazil, coffee cultivation is not just an industry but a way of life, shaping the country's economy and culture.
Furthermore, coffee has inspired art, literature, and music, becoming a muse for creativity. From Vincent van Gogh's "The Night Café" to Bach's "Coffee Cantata," its influence is undeniable, permeating every aspect of human expression.
Brewing Methods: The journey from bean to cup involves various brewing methods, each with its unique flavor profile and ritual. From the simplicity of pour-over and French press to the precision of espresso and AeroPress, coffee enthusiasts have a plethora of techniques to explore and master. The rise of specialty coffee has led to a renewed focus on quality, sustainability, and ethical sourcing, with roasters and baristas pushing the boundaries of taste and innovation.
The Modern Coffee Revolution: In recent years, the coffee industry has undergone a renaissance, fueled by a growing demand for specialty coffee and artisanal experiences. Third-wave coffee shops have emerged, prioritizing single-origin beans, direct trade relationships, and meticulous brewing methods. Consumers are increasingly discerning, seeking not just a caffeine fix but a sensory journey that engages all the senses.
Moreover, the rise of home brewing equipment, online coffee subscriptions, and coffee tourism has empowered enthusiasts to explore the world of coffee like never before. From Colombian microlots to Ethiopian naturals, the options are endless, inviting coffee lovers to embark on a global tasting adventure from the comfort of their homes.
Conclusion: Coffee is more than just a beverage; it's a cultural phenomenon that unites people across continents and generations. Its rich history, cultural significance, and diverse brewing methods make it a source of endless fascination and exploration. Whether enjoyed alone in quiet contemplation or shared among friends in lively conversation, coffee continues to enrich our lives in ways both profound and delightful. So, the next time you take a sip of your favorite brew, savor not just the flavor but the centuries of human ingenuity and camaraderie encapsulated in every cup.
2 notes
·
View notes
Měsíční souhrn: červenec 2024
(5. 8. 2024) Kavárenská pestrost.
Věřte nebo ne, internetové kavárny ještě existují a tuhle jsem našel cestou k Hrnčeku přes ulici u konečné tramvaje č. 12, kde byla léta prodejna s nuceným výsekem. Podnik je na zazvonění, od 5 do 10 hod. má provozní přestávku a žádný microlot bych tu nehledal. Muž za barem byl ovšem velmi vstřícný a příjemný...
Sedmý měsíc, devatenáct hodnocených káv. A z toho pouze čtyři připravené doma a plných patnáct v kavárnách! Už dlouho jsem neměl tak obsáhlou a pestrou konzumaci jako v první ze dvou prázdninových měsíců. Důvodů bylo několik.
Jednak jsem část července čekal na opravu kávovaru (součástky z Itálie měly velké zpoždění) a člověk nevydrží pít trojporcovou moka konvičku dvakrát denně a den za dnem. Pak tu byly mimobrněnské výlety, kde si kladu za cíl ochutnat alespoň jedno a pokud možno to nejlepší kafe v daném městě.
A hlavně kvůli tomu, že se mě lidé stále ptají, kam zajít v Brně na kávu a chtěl jsem si tedy ověřit, jaká je úroveň doporučovaných podniků, z nichž v některých jsem nebyl už opravdu dlouho (nelíbí se mi jejich přístup ke Covidu, veganství nebo nafučený personál). Udělal jsem tedy konzumační výjimku, abych viděl, jak na tom kavárny aktuálně jsou.
K v červnu „přechutnaným“ Kafe Skácel, Šesté větvi, Komár Kafe, Coffee Fusion a Monogramu přibyly Kafe Friedrich, JAGA (ex-Atlas), Pelíšek, SKØG nebo V Melounovém cukru. Ve všech podnicích jsem osobě za kávovarem zdůraznil, že nikam nespěchám a často dodal, že si mohou vzít tolik času, kolik budou potřebovat nebo poprosil ať si v klidu dodělají objednávky.
1) espresso (Rebelbean, Brazílie, Otavio Reis, anaerobní naturální), skoro 15/20, ŽZ
2) espresso (Rebelbean, Etiopie, Abebe Gutema, naturální), 14 až 15/20, ŽZ
3) espresso (Kmen, naturální Honduras, Miguel Angel Paz), silných 14/20, ŽZ
4) doppio (Jizba, promyté Peru, CANALL, Prostějov), silných 14/20, spolumajitel
5) doppio (Candycane, naturální Kolumbie, JAGA), silných 14/20, mladý chlapec
6) doppio (The Naughty Dog Summer, promytá Etiopie Dimi Tula, The Good Coffee Society, pobočka Stumpergasse 64, Vídeň), silných 14/20, milá slečna
7) doppio (Liškafé, Etiopie-Kolumbie, blend, Hrnček), silných 14/20, majitel
8) doppio (Wide Awake Coffee, naturální Kolumbie, KAFÖ, Zlín), 14/20, Milan Kögler
9) doppio (Kaffeekirsche Berlin, natruální Rwanda, Coffee Junkie, Vídeň) - 14/20, moc milá baristka
10) cappuccino (Cafe Vergnano 70:30, Jedna báseň), 14/20, pan Ivo :-)
11) doppio (Fiftybeans, naturální Kolumbie, Pelíšek), 14/20, mladý muž
12) cappuccino (Hardy Europa, Coffee Stop), skoro 14/20, majitel
13) doppio (La Cabra, naturální Brazílie, Kafe Friderich), skoro 14/20
14) doppio (Typika, Keňa promytá, SKØG), 13 – 14/20, milá slečna
15) espresso (Rebelbean, Colombia Luz Marina Arias, promytá), 13 – 14/20, ŽZ
16) doppio (Chroast, Salvador promytý, V Melounovém cukru), 13 – 14/20, milé děvče
17) doppio (The Naughty Dog, Etiopie Aricha, promytá, William Thomas Pekařská), skoro 13/20
18) doppio (Father's, naturální Etiopie, LOVE COFFEE, Olomouc), 12 – 13/20
19) doppio (Laura Coffee, naturální Brazílie 82+ b., Laura Coffee Ostrava-Svinov), silných 12/20
(Pro zvídavé: do výročního žebříčku postupuje prvních sedm vzorků.)
Jednou je každé kávě konec a platí to i pro několikanásobného vítěze měsíčního žebříčku, jímž se i tentokrát stala anaerobní naturálka od Rebelů. Důstojným nástupcem je smetanově a jahodově laděná Etiopie, kterou stejné pražírně přivezli The Roses a jak v mléce, tak espressu nelze mít námitek. Čistá chuť, přiměřená krémovitost, celkový balanc, intenzita i dochuť, vše je v pořádku.
Bronz si odneslo mnou poprvé ochutnané i připravené kafe z Českých Budějovic. Již dříve mě upoutalo graficky hodnotné a herbář evokující řešení sáčků, jež spolu s luhačovickou Jizbou patří v tomto ohledu k evropské špičce. Káva samotná velice příjemná a i ty švestičky a červené víno/mírná alkoholovost tam byla znát...
Otevřou ještě po prázdninách? Nóbl podnik s ambiciózními cenami a taková úroveň cedulky a komunikace? Mému oku neuniklo, že můžete zaplatit BEZKOTAKTNĚ a že provozovatel se jmenuje Food and cosumers goods...
Jestli i tento žebříček něco potvrzuje, je to moje jednoznačná inklinace k naturálně zpracovaným kávám, které červencové konzumaci naprosto dominují. Výjimkami potvrzujícími pravidlo jsou promyté Peru od Jizby, které s nesmírnou péčí připravil spolumajitel prostějovské kavárny, a pak vídeňské a dosud nejlepší provedení zrnek Petry Veselé a Gwilyma Daviese, které bylo superšťavnaté a džusovité a o třídu lepší než cokoli, co jsem tu od nich ochutnal.
Ve srovnání s touto svěží emulzí byla ta nachystaná ve William Thomas na Pekařské zoufale nudná. Přijatelný nástup i střed chuti totiž fatálně pokazil brutálně hořký konec a kalnost a hliněnost, která mě na patře i jazyku trápila ještě dobrou půlhodinu. Vybavení za hodně přes půl milionu a výsledek na spodním patře žebříčku kvality. Alespoň to bylo za relativně bezbolestných 70 Kč a nejméně blátivé mezi kalnými...
Ve Friedrichovi neměla milá a pečlivá baristka štěstí na surovinu, protože i když jsem dostal až druhé doppio, emulze nebyla ideální (crema téměř neexistující). Přesto tam ale byly třešně či višně v závěru trochu cítit a svůj standard si podnik podržel.
Pelíšek měl Mythos v opravě a tak jsem prubnul doppio ze zaskakujícího a high-endového Ceada, v jehož násypce byla Kolumbie od Fiftybeans. Jak jsem řekl mladému a z mého pohledu novému muži v tamní crew, jenž kávu připravoval: přísahal bych, že je to tatáž surovina, kterou jsem dostal o pár týdnů dříve v Komárovi.
Nový mlýnek jsem potkal i při návratu do JAGY (bývalý Atlas), kde nyní mají, tak jako na spoustě dalších míst, nákladný Mahlkönig a pod ním PUQPress.
Mladíka za kávovarem jsem ubezpečil, že nijak nespěchám, ale zarazil jej v okamžiku, když jsem viděl, že se mé doppio chystá vyextrahovat do dvou mlíčenek a následně přelít do šálku. Jak říkají v kriketu: What’s the point? Odpověděl mi, že už to má zautomatizované (aha, takže takhle tu teď dělají doppio?) a při placení se dotázal, jak mi chutnalo, protože se mu prý průběh extrakce nezdál. Ubezpečil jsem jej, že kafe bylo výborné, i když se mi zdálo, že výsledek byl ovlivněn štěstím a náhodou.
Kafe je v Jaze stále výborné; bohužel přetrvává příšerná lhostejnost vůči dveřím a možnému prvnímu dojmu. A není to poprvé, co jsem se nad zdejší otvíračkou pozastavoval.
Strašně se vyplatí dát najevo zájem o kávu, přípravu, psychický komfort baristů a doplnit úsměv a ubezpečit, že si to slečna/chlapec za kávovarem mohou připravit v (relativním) klidu. Výsledky v kavárně na Dominikánském náměstí, ve Vídni i jinde tomu odpovídaly.
Ocenil jsem také, že ve dvou případech (William Thomas a Pelíšek) to daný člověk dal k přípravě kolegovi/kolegyni, protože se zrovna necítil na přípravu 100% fit anebo jen nebyl extrakčně rozehřátý. Tak by to mělo, pokud je to časově a personálně možné, vypadat a pro mne to ukazuje, že kavárně, tedy alespoň v mém případě, záleží na výsledku. :-)
S tím, zda se do kavárny odhodlám vejít a něco si dát, souvisí i zdánlivé maličkosti. Jako třeba v případě Buchty C na Zelňáku, kde pes (nevím, zda dvou hostů u stolečku na zahrádce nebo majitele) spolehlivě zatarasil přístup do podniku. Tom Niederle se sice hned omluvil a zvíře odsunul stranou, ale dotyčný tvor měl být od počátku uložen bokem a nikoli rozcapený tam, kde chodí zákazníci.
A protože mě neuspokojila odpověď na dotaz na kafe na mlýnku (Indonésie od Jizby prý není tak konzervativní, jak je pro tento region obvyklé, avšak vyjádření, že baristce káva chutná, mi přijde jako velmi vágní), odešel jsem.
Osobně jsem proti tomu, aby psi byli součástí kavárenského nebo festivalového prostředí a před pár měsíci mě šokovalo, že kino Art umožnilo čtyřnohým chlupáčům pobyt v sále během představení za předpokladu, že se budou chovat tiše. Z tohoto důvodu biograf ignoruji, protože opravdu nechci, aby mé soustředění u Bergmana či jiného filmu narušovalo vrnění, kňučení, pobíhání nebo jen zápach zvířete.
Otravných maličkostí bylo a je pochopitelně víc. K nejpřednějším patří víčková směrnice, která vstoupila v platnost 1. července. Když jsem před zhruba osmi měsíci poprvé narazil na tento nesmysl u čerstvého mléka z Alberta, myslel jsem, že se jedná o výrobní vadu. Velmi záhy se však ukázalo, že jde o nařízení a každý, kdo jen párkrát denně otevře mléko nebo petku s vodou, má dotyčného řešení jistě plné zuby. A tenhle komentář mé pocity perfektně vystihuje.
A ještě jedna iritující věc. Není nic horšího, než když avizovaná změna k lepšímu přinese výrazné snížení uživatelského komfortu. A přesně to se stalo se čtvrtkilovými sáčky Rebelbean, které jdou od změny designu a zatemnění senzorického popisu otevírat hůře a hůře.
V okamžiku, kdy Vám za život projdou rukama stovky a možná už nižší tisíce kávových pytlíků, víte, že chyba nebude nejspíš na Vaší straně a musím říct, že při otevírání právě dopíjené Etiopie to bylo čiré utrpení. Tam, kde obvykle stačí lehké a ladné odtrhnutí, je u nového designu a jiného materiálu (jak mi řekli v pražírně, kde jsem si telefonicky postěžoval) problém. Samozřejmě mi chlapec na drátě tvrdil, že jsem první, kdo tyto potíže zaznamenal (jak jinak, že?), ale přislíbil, že se na to podívají.
Co se týče kavárenských realit, asi nejviditelnějším uzavřením měsíce se stali Meat Vandals vedle Jakubáku, kteří oznámili konec 12. 7. a naposledy nabídli zákazníkům možnost návštěvy o den později. Tomu se říká superrychlé uzavření, protože je dobrým zvykem dojet alespoň měsíc nebo týden. Potvrzuje to ovšem skepsi vůči danému místu a budu bedlivě sledovat, jak si povede druhá verze Jizby i odštěpek pražských The Miners.
V místě bývalé a publicitou neoplývající kavárny Charisma o pár metrů dál se už pilně kutá a i letitá hospoda Tenkrát na Západě má nové nájemce a já se na obě místa v patřičný čas zastavím.
Solárium Stay Natural v OC Letmo upravilo provozní dobu a hlavně se zbavilo kavárenské části; dole pod eskalátory se po dokončených opravách chystá další místo s kávovarem. (Aktualizace 7. 8. 2024 v 9.03: jedná se o Trdlocafe, které bylo přesunuto z prostor u Alberta.) Jiné spojení espressa, cappuccina a umělých slunečních paprsků otevřelo v pasáži Boby Centra a podle interních informací jde o počin bývalého hosta jednoho z nejstarších brněnských podniků. Na extrémně neatraktivním místě, kde zavřelo několik kaváren!
Když jdete kolem, letmo nakouknete dovnitř a znuděné slečně na mobilu nestojíte ani za pozdrav...
Po pouhých několika měsících skončilo Mellow Brno v pasáži OC Rozkvět a jistý čtenář, který měl s nimi něco do činění, jistě nebude překvapen. :-) Dottore del Caffe spustilo avizovaný truck ve Schreberových zahrádkách a ceny má stejně absurdní jako na pobočce OC Max v Bystrci.
25. července skončil Stella Kšeft v prostorách bývalého a menšího Martináka v Alfa Pasáži a blíže neurčenou letní dovolenou si na dveře vyvěsili v sesterském provozu Kšeft Schnitzel & Bier. To nevěstí nic dobrého...
Slevovou akci na venkovním áčku rozjeli pánové z Poslechu (všechny drinky do 19.00 za 99 Kč) a SugarLife STORE naproti Momentě, který vídám vždycky prázdný, nabízel na venkovní ceduli po dva dny v týdnu bonusovou makronku zdarma.
Pouhý měsíc po otevření se pokusili vykrást Coffee Stop na Halasáku. Jak mi řekl provozovatel, kterého jsem včera navečer potkal na cestě do Alberta s mlékem v ruce, dveře sice vypáčili, ale naštěstí nic nezcizili. Oranžové pásky Policie ČR, kterých si dopoledne všiml a reportoval pozorný čtenář, tak už byly pryč. Říkal jsem, že tohle místo bohužel láká méně příjemné existence...
0 notes
Café Torra Italiana
Nas versões grão e pó, novo café tem sabor acentuado, amargor pronunciado e é ideal para quem prefere uma bebida mais intensa e encorpada (imagem divulgação)
O Café Santa Monica lança o Torra Italiana, uma opção para quem prefere um café forte, intenso, mais encorpado e com nuances tostados. A novidade traz um blend de grãos Arábica e Conilon submetidos à torra italiana, conhecida por ser uma das torras mais escuras onde os grãos são elevados a altas temperaturas por um tempo prolongado.
Elaborado com grãos cuidadosamente selecionados, o Torra Italiana Santa Monica dá origem a uma bebida aromática com corpo denso, amargor acentuado, baixa acidez e doçura, criando um sabor único e muito equilibrado.
__Há mais de 37 anos o Café Santa Monica informa que é referência na produção de café gourmet no Brasil. Além de produzir os próprios grãos na Fazenda Santa Monica localizada em Machado, no Sul de Minas Gerais, a empresa também torra, embala e fornece seus cafés Tradicional, Intenso e Orgânico nas versões grão, moído e em cápsulas. Pioneira ao lançar o Drip Coffee no Brasil, a marca também atua no segmento de cafés especiais oferecendo microlotes com pontuações diferenciadas e uma linha de bebidas quentes composta por Cappuccino, Chocolate Cremoso e Chai Latte. Presente nas principais redes de varejo e no food service, a empresa também comercializa seus cafés em seu e-commerce e marketplaces e exporta café para vários países.
__Lançamento está disponível em grão em embalagem de 1kg e em pó em sachê de 500g o Santa Monica Torra Italiana pode ser encontrado no site www.cafesantamonica.com.br, nos marketplaces Amazon, Shopee, Mercado Livre, Magalu, Olist e Invent e nas redes de varejo Sams Club, Pão de Açúcar, Carrefour e Mambo, entre outros estabelecimentos.
0 notes