#nedostatek lékařů | Explore Tumblr Posts and Blogs

pepikhipik · 1 year

Text

❗Praktika nebude brzy mít každé třetí dítě

Do několika let nebude mít praktického lékaře každé třetí dítě, odhadují Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

Velká část praktiků brzy odejde do penze, téměř polovina je starší 60 let a více než 14 procent starší 70 let. Podle části odborníků by pomohlo zjednodušit vzdělání pro lékaře v ambulancích.

👉Podle sdružení je v ČR aktuálně zhruba 1800 ordinací pro děti, do optimálních kapacit jich chybí asi 300.

👉Mezi roky 2017 a 2021 zavřelo bez náhrady 338 ordinací.

👉Podle dat z loňského prosince bylo 813 praktiků starších 60 let.

Usnadnit příchod mladých lékařů mají podle předsedkyně odborné společnosti dětských praktiků Aleny Šebkové změny ve vzdělávání. „Nejde o radikální novinku, nebo neověřený experiment, vracíme se k dřívějšímu systému dvou atestací. Ke stávajícímu oboru pediatrie by přibyl kratší obor, pouze pro praktické lékaře pro děti a dorost s velmi intenzivní praxí,“ vysvětlila.

Budoucí lékaři v současné době studují obor pediatrie, mohou jít pracovat jak do nemocnic, tak do ordinace praktika, případně se specializovat i jako dětský psychiatr. Každý rok si pediatrický kmen vybírá asi 200 mladých lékařů po ukončení lékařské fakulty.

Změna ale podle praktiků studium prodloužila a snížila objem praxe přímo v ordinacích ve prospěch nemocničních dětských oddělení.

Podle předsedkyně sdružení Ilony Hülleové by úprava vzdělávání, při němž by v ordinaci lékaře-školitele pracoval i jeho školenec, vedla k okamžitému posílení kapacity ordinace.

🔹„Obzvláště v případě převzetí praxe v budoucnosti mladým kolegou se tento model velmi osvědčil. Přináší výhody jak pro lékaře, tak zejména pro naše malé pacienty a jejich rodiče, neboť je zajištěno pokračování péče praktickým dětským lékařem, kterého již znají,“ uvedla.

#lékaři #zdravotnictví #pediatrie #nedostatek lékařů

0 notes

jirsen-blog · 5 years

Text

Ve zdravotnictví podle odborů chybí desítky miliard korun. Zaměstnanci jsou přetížení, sestřičky slouží i 20 12hodinových směn.

V českém zdravotnictví bude příští rok chybět podle krizového štábu zdravotnických odborů 26 miliard korun. Už teď je prý situace s financemi ve zdravotnických zařízeních tristní. Chybí peníze na platy, ale i rozvoj nemocnic. Zdravotníci by je chtěli získat z rezerv zdravotních pojišťoven. Ty však argumentují tím, že jsou to peníze pro období skutečné krize.

Nedostatek lékařů a zdravotních…

View On WordPress

0 notes

amartinfletcher · 5 years

Text

Zdravotnické dbory: 1 500 korun navíc je málo

Přetrvávající nedostatek lékařů, zdravotních sester a dalšího zdravotnického personálu byl zásadním tématem setkání zdravotnických odborů z českých a moravských nemocnic, které se konalo v úterý 10. prosince 2019 v Praze. Organizátorem setkání byly Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) a Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP ČR). Na tiskové konferenci, po skončení…

View On WordPress

#Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR

0 notes

bravemedicinaecandidatus · 7 years

Text

Den trifidů

„Hele musím ti něco říct“, řekla potichu a rozhlédla se kolem sebe. „Já mám kluka“, zašeptala a znovu se rozhlédla, jestli někdo neposlouchá.

„No a? Co je na tom? Chci říct, gratuluju, ale to s tím nemusíš dělat takový tajnosti, ne?“

Vysvětlila svůj problém, řekla o obavách, které má, kdyby se na to přišlo. Že by mohla být vyřazena z lékařského týmu jako „potencionálně“ těhotná. Oficiálně se to sice nesmí, ale jedny důvody se mohou nahradit jinými. Začne se o vás mluvit neoficiálně a i když máte impozantní ��ivotopis, bohužel si našli někoho s „lepší kvalifikací“ nebo vám práci znepříjemní tak, že radši odejdete. Zkusit proti tomu bojovat může znamenat to, že si o vás budou povídat a bez vyslechnutí motivů a bez možnosti odvolání vás odsuzovat jako tu, co jde do konfliktu. Tu problémovou. Tu hysterickou. Tu, co na sebe musí upozorňovat.

Tento příběh byl vyslechnut od přímého účastníka na základě zkušenosti z nemocnice.

Ať už je pravdivý (je, ale vy mu nemusíte věřit) nebo ne, je fakt, že jsem byla na semináři, kde lékař otevřeně přiznal, že kdyby si měl vybrat, jestli vezme do pracovního poměru muže nebo ženu, která chce mít děti, že si vybere muže. Není to v pořádku, ale díkybohu za upřímnost. (Nejsem zas až tak náročná. :D ) Lepší, že to řekne narovinu, než aby zbytečně zklamával. Dále tvrdil, že potřebuje co nejvíc rukou a že se mu víc vyplatí investovat čas do někoho, kdo nepůjde na mateřskou. Ale to není jen o mateřské. Asi zapomněl na to, že dítě má maminku a tatínka a zodpovědný otec mu tam taky nebude chtít zůstávat přesčasy. Jak asi musí vypadat pracovní doba tam, kde se nerado vidí, že lékařky jdou na mateřkou...

To, že se může stát, že má muž přednostní právo na pracovní místo je z podstaty nespravedlivé a nesmyslné. Pro všechny. Pominu-li argumenty o radostech mateřství, právě to, že jsou ženy v lékařství omezovány a až nuceny mít méně dětí nebo vůbec žádné, je důvod, proč je méně dětí s potenciálem zastávat vysoce specializované profese - když je maminka chytrá, je tu jistá šance, že to zdědí i její drobeček. Tyto děti by se mohly stát lékaři a později učitelé lékařů, což se hodí, protože... je nedostatek lékařů a až my budeme starý vykopávky, někdo bude muset pracovat jako doktor. Navíc hrstka dětí neuživí nás hordu staříků se spoustou drahých nemocí. Všichni ve společnosti by si měli přát, aby bylo více dětí. Potřebujeme je. Když se zaměřím na lékařství, tak nejvíce nemocní jsou staří lidé. Když přibude lidí v produktivním věku oproti postproduktivnímu věku, měl by se snížit nedostatek lékařů. Politici si pořád stěžují, jak populace stárne, ale stačí nebránit matkám ve větší porodnosti a naopak je podporovat, protože až vyrostou jejich děti, mezery se zaplácnou. (Nechtějte vědět, jak se malé množství dětí řešilo ve Dni trifidů)

Když budeme omezovat ženy v možnosti mít a vychovávat děti, bude jednou (ale my se toho nedožijeme) chybět hodně odborníků (už teď chybí) a nastane... Den trifidů. ;) Zní to melodramaticky a trochu ujetě, ale v Trifidech můžete vidět, co se stane, když je lidí na světě málo, jak selhává dělba práce a společnost postupně upadá. Copak vy si umíte opravit počítač, vymyslet lék na rakovinu nebo opravit jadernej generátor? Já ne. Mám sice v šuplíku nějaký plány k získání Nobelovky... ale možná to nevyjde. ;)

Jaký je váš názor? Napište mi to sem. Já si to určitě přečtu a jesti bude na co, tak odpovím a... pokusím se nejít se oběsit za všechny ty hejty, co si na mě chystáte. :D

° Jsem feministka, pokud to znamená, že ženy mají mít právo na stejné vzdělání a pracovní podmínky jako muži, ale podle mě, ženy (obviously) nejsou muži (takže naprostá uniformita mi připadá zcestná).

0 notes

pepikhipik · 1 year

Text

Neuvěřitelný příběh objevu léku, který dává naději milionům lidí po celém světě a je možná i lékem dlouhověkosti

Celý příběh začíná na jednom z nejvíce odlehlých ostrovů na světě – na Velikonočním ostrově. Nejbližší pevnina (Chile) je od něj vzdálena přes 3500 km.

Tento ostrov je známý hlavně pro své sochy obřích hlav, které se nazývají jako "moai". V roce 1963 v průběhu Studené války a testování jaderných zbraní se vědci zamýšleli, jak se adaptovat na zhoršující podmínky a v rámci toho podnikli sérii environmentálních studií.

Díky tomu, že se na Velikonočním ostrově mělo začít budovat letiště, zde chtěli vědci prostudovat unikátní biosféru ještě předtím, než se toto prostředí naruší lidským zásahem. V roce 1964 tady zakotvila kanadská loď s teamem mikrobiologů, virologů, lékařů a dalších vědců.

Na ostrově expedice zůstala zhruba 2 měsíce a odebírala vzorky, testovala moč domorodých obyvatel a prováděla jim RTG snímky. Mezi odebranými vzorky byla i unikátní půda z Velikonočního ostrova.

Po návratu výzkumníků do Kanady se vzorky rozeslaly do laboratoří po světě. Vědci mimo jiné odebírali půdní vzorky kvůli tomu, že jim bylo zvláštní, proč domorodí obyvatelé, i když chodí bosy, nedostanou tetanus – časté bakteriální onemocnění z důvodu kontaminace půdy velmi odolnými spory. Navíc když na ostrově bylo více koní, kteří tetanus přenáší.

Spory tetanu však byly nalezeny pouze v jednom vzorku z celkových 67 z ostrova. Naštěstí zde zkoumání vzorků půdy díky shodě okolností neustalo a v roce 1969 půdní vzorky získala i farmaceutická společnost Ayerst Pharmaceuticals, která hledala léčivé produkty bakterií.

Vzorky dostal v Montrealu na starost vědec původem z Indie Surendra Nath Sehgal a izoloval z nich bakterie nazvané jako Streptomyces hygroscopius, které produkovaly v té době ještě neznámou látku, která měla téměř zázračné účinky.

Sehgal a jeho team si všimli, že na Petriho miskách, kam přidají tuto nově objevenou látku, se růst plísní oproti kontrole téměř instantně zastaví. Tuto látku trvalo další dva roky izolovat a podle domorodého názvu Velikonočního ostrova (Rapa Nui) ji dali jméno rapamycin.

"Umo, je to fantastická látka, je to zázrak! Vše, čeho se tato látka dotkne, dává dobré výsledky.", řekl Sehgal své ženě v průběhu začátku výzkumu rapamycinu.

V roce 1975 Sehgal publikoval poprvé své výsledky v Journals of Antibiotics.

V průběhu dalších let byl rapamycin intenzivně zkoumán a mimo antifungálních účinků se zjistilo, že má i výrazné imunosupresivní účinky. Tyto účinky náhle dali rapamycinu potenciální význam i v léčbě autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidní artritida nebo lupus.

Dále také mohl být rapamycin využit po transplantacích, aby nedošlo k odmítnutí cizího orgánu.

Skvělé výsledky rapamycin zaznamenal i v rámci vývoje úplně nové skupiny léků proti rakovině. Do té doby se používaly pouze cytotoxické léky, ale rapamycin je cytostatický.

Vědě a výzkumu ale občas může hodit klacky pod nohy i byrokracie a nedostatek peněz. V roce 1983 totiž společnost Ayerst zavřela svoji pobočku v Montrealu, propustila 95 % zaměstnanců a nařídila zničit kolonie bakterií i s rapamycinem.

Sehgal ale nařízení neuposlechl a předtím, než byla laboratoř zrušena, si připravil ve fermentoru poslední várku bakterií. Bílou krémovitou hmotu následně dal do zavařovaček, které propašoval až domů do svého mrazáku. Tyto sklenice označil nápisem:

"NOT FOR EATING."

Následně se Sehgalovi povedlo bakterie propašovat i přes hranice při stěhování do USA. Svému synovi nařídil, aby nakoupil pořádnou várku ledu a sklenice s bakteriemi schoval do chladícího boxu na zmrzlinu a obklopil je mraženým masem a box zalepil lepicí páskou.

Bakteriální kolonie a rapamycin cestu přežily a 5 let "vyčkávaly" na jejich příležitost v novém domově a v mrazáku Sehgala s nápisem "Not for eating."

V roce 1987 došlo k akvizici farm. společnosti Ayers a nové vedení dalo Sehgalově výzkumu po dvou letech opět zelenou!

Načasování obnovy výzkumu bylo v té době úžasné, protože právě orgánové transplantace zažívaly "boom" po celém světě a lékaři potřebovali novou a účinnou látku, která by zabránila odmítnutí orgánu. Cyklosporin a FK-506 v té době totiž nebyly moc efektivní.

Randall Morris se chopil výzkumu na myších. Vzal mladou hnědou myš, vyjmul ji srdce a druhé myši vytvořil "kapsu" po uchem, kam toto nové srdce dárce vložil. I přes počáteční skepsi byly výsledky rapamycinu neuvěřitelné. Po pár dnech nové srdce začlo bít.

Moriss své výsledky v roce 1989 publikoval a jde o vůbec první studii rapamycinu, jako potenciální imunosupresivní molekuly pro orgánové transplantace.

Morris si svoji první vialku s rapamycinem, kterou používal ve svém výzkumu, nechal až do dnešní doby na památku.

O devět let později Sehgal věděl, že s ním není něco v pořádku. Cítil se unavený a krevní testy prokázaly anémii. Po podstoupení kolonoskopie lékaři diagnostikovali nádor tlustého střeva. Bohužel Sehgal byl ve stádiu 4 s metastázemi po celém těle.

Prognóza: 6 měsíců.

Sehgal se však nevzdával a každému tvrdil, že bude žít ještě dalších 5 let. K radioterapii a chemoterapii si naordinoval ještě i rapamycin. Cítil se dobře a stále pracoval několik dalších let jako konzultant a létal po schůzkách a konferencích po celém světě.

Někdy v průběhu posledních 6 měsíců jeho života si však pomyslel: "Co když rapamycin není tím důvodem, proč se cítím dobře i navzdory rakovině?" a tak ho přestal užívat. Za 2 měsíce se rakovina rozšířila i na jeho plíce. Na konci svého života tvrdil, že vysadit rapamycin byla jeho největší chyba v životě. Až do posledních chvil pracoval nebo sledoval Star Wars a zemřel doma obklopen svoji rodinou.

Od té doby výzkum a použití rapamycinu v medicíně neuvěřitelně pokročilo a používají ho miliony pacientů po celém světě.

V novém odvětví anti-aging medicíny a v oblasti longevity nyní patří mezi ty nejvíce slibné molekuly, které podle opakovaných studií prodlužují život a zlepšují jeho kvalitu u modelových organismů od kvasinek, octomilek až po psy nebo primáty.

DISLAIMER: I když je to hezký příběh, na základě anekdotálního případu to neznamená, že by rapamycin léčil rakovinu nebo prodlužoval život. Stále je třeba více kvalitních studií a samozřejmě i rapamycin může mít nežádoucí účinky, stejně jako jiné léky.

Autor: Moloslav Šindelář

Rapamycin - tajemství dlouhého života z Velikonočního ostrova

9. 7. 2009

Washington - Američtí vědci objevili lék, který by mohl lidem výrazně prodloužit život. Jde o Rapamycin, jehož základní složka pochází z Velikonočního ostrova. Byl úspěšně testován na hlodavcích, kterým zvýšil délku života až o 38 procent. Odborníci však zatím varují před přílišným optimismem, lék má i různé vedlejší účinky. Na základě vědecké studie zveřejněné v časopisu Nature o tom dnes informoval britský webový portál Independent. ⬇️

Pokroky v hledání elixíru mládí

Historie hledání elixíru života je stejně stará jako samotná touha člověka uchovat si věčné mládí a dožít se vysokého věku. Ve starých rukopisech a alchymistických foliantech byly nalezeny stovky zaručených receptů, jak takový nápoj připravit. Snahy najít elixír života se nevzdala ani moderní věda a v odborném tisku se každou chvíli objevují informace o látkách prodlužujících život zatím alespoň u hlístů a octomilek. Mezi těmito látkami najdeme vitaminy, hormony či antioxidanty, jako je například resveratrol obsažený v červeném víně (viz Vesmír 80, 372, 2001/7, Vesmír 80, 484, 2001/9). Posledním hitem mezi elixíry mládí je rapamycin. ⬇️

Rapamycin

Rapamycin is a potential anti-ageing drug

By Graham Lawton ⬇️

#rapamycin #věda #výzkum #medicína #dlouhověkost #cytostatika #elixír mládí #farmacie

1 note · View note