#proto samic

[bottnarna]

Ante Aikio: How did Lapland become Saami? Reconstructing the interaction of Proto-Saami, Proto-Norse and Palaeo-Laplandic language communities in the Iron Age

Unfortunately a presentation and not a full paper, although a very interesting one nonetheless.

[dremlikpocesku]

Drahý čumblre, máme tu zase ornitologické okénko, protože, prosím pěkně, cestou na vlak jsem u nás na Sázavě narazila na trans kačera.

Začneme základy - samce kachny divoké od samice odlišíme takřka vždy s naprostou jistotou podle zobáku, který je u samců sytě žlutý, zatímco u samic je zabarven do oranžova nebo hněda a většinou na sobě má tmavé skvrny. Proč se řídit podle barvy zobáku a ne prostě podle toho, že je samice celá hnědá, zatímco samec má výraznou zelenou hlavu a tak dále? To proto, že na jaře začnou samci přepeřovat a "obléknou si" krycí šat, který je shodný se zbarvením samic. Právě v tuto chvíli se dají kačeři od kachen rozpoznat právě jen podle toho zobáku.

A teď k jedinci na fotce. Když se podíváte na zobák, můžete vidět, že je oranžový s tmavými skvrnami, tedy typicky samičí. Zbarvení peří by ale odpovídalo na samce, byť hlava není zelená celá, ale je zelené pouze její temeno a zátylek. Na tom však není nic až tak zvláštního, v období přepeřování samci pochopitelně nemají hned zase zelenou celou hlavu.

Problém je v tom, že teď je únor. A v únoru už mají kačeři přepeřování do svatebního šatu dávno za sebou, jedince, co nemá zelenou kebuli, byste na rybníce hledali horko těžko. A druhým problémem je tedy "nesmyslná" kombinace zabarvení zobáku vůči zabarvení peří.

Takže... Co se stalo? Inu, tenhle jedinec se docela jistě vylíhl jako kachna, samice. A s největší pravděpodobností mu v průběhu života selhal vaječník, specificky levý (ono totiž ptáci jiný ani nemají). V těchto případech dochází k tomu, že jedinec začne přebírat chování samců a zároveň tedy i jejich zbarvení, je temperamentnější, dokonce se i může snažit spářit s kachnami-samicemi. A teď k tomu komplikovanějšímu a ne tak probádanému. Podle všeho u těchto kachen může dojít i k tomu, že jim naroste penis, který by dle všeho mohl být zřejmě i funkční. Bohužel se toho o této problematice neví tolik, aby se to dalo říci s naprostou spolehlivostí.

Ještě bych chtěla dodat, že trans nemusejí být jen kachny divoké, ale třeba i jiné druhy vrubozobých. Tento jev byl zaznamenán například ještě u kachniček mandarínských, kterých je jen tak mimochodem jak nas*áno v Brně.

[possessivesuffix]

Crossposting from Twxttxr: some interesting news about ongoing research by colleagues, from a workshop "Diversification of Uralic" just this Thursday and Friday

Do the Permic languages have loanwords from Old Norse? e.g. ONo. ár ~ Komi & Udmurt ar 'year'. This would've been sensible during the brief time when Norsemen originally from Sweden were in charge of trade along the Volga and settling in inner Russia, forming the Rus' (later Slavicized, but as we know from Byzantine sources they remained Norse for centuries) — and also the Norwegians too were known to conduct exploration + trade along the Barents Sea at the time, our oldest written reports of "Bjarmia" come from them after all.

Do the Finnic languages have loanwords already from Pre-Proto-Germanic into Pre-Proto-Finnic? My first reply would've been "yes surely", this has been discussed for half a century and there's dozens of etymologies out by now. Turns out though that there's still a lot of room for skepticism if we try to assemble a big picture. Most of these could be (and have been proposed by other analyses) to be proper Germanic after all, or from some non-Germanic kind of Indo-European, or even incorrect. There is unambiguous evidence I think at least of loans lacking *ā > *ō, but that's already though to be one of the latest common Germanic innovations, perhaps barely post-PG. [Follow-up question: do we even know where Pre-Proto-Germanic was spoken? might not have been anywhere convenient for contacts with Pre-Proto-Finnic.] — A few similar problems also in the less discussed supposed layer of Proto-Balto-Slavic or pre-BSl. loans, but by areal considerations it seems obvious to me there must've been Uralic/IE contact somewhere in the Russian forest belt for ages already, even if it might not have left enough evidence to clearly distinguish from things like pre-Indo-Iranian loans.

Do the Samic languages have loanwords that are not from any historically attested branch of Scandinavian, but some sort of a lost variety entirely? This could be an explanation for an unexpected sound correspondence *j → *ć in many loans; it might also explain some loans that look surprizingly archaic, e.g. lacking any reflection of Siever's Law. One example showing both is indeed *Tāńćə 'Norse', from some sort of a *Danji- variant of Proto-Germanic *Daniz.

Several new hypotheses on the history of of sibilants in Ugric, adding to the growing tally of evidence that traditionally reconstructed *s > *θ and *ś > *s "in Proto-Ugric" are actually later developments. A paper supposed to be coming out soon!

No linguistic evidence so far, but a 1670 travelogue by de La Martinière appears to still report seemingly pre-Uralic populations along the Barents Sea coast — and even on Novaya Zemlya, traditionally thought to have been uninhabited (as reported by other early modern explorers) before some Tundra Nenets briefly settled there in mid 19th century. Apparently there's been no real archeological investigation, but also at least two stone labyrinths are known as signs that humans still must've at least visited there sometime in the past. [By current knowledge, labyrinths from Sweden and Finland have mostly been built in late medieval and early modern times though, so they don't suggest especial antiquity either. Could the ones on NZ in fact have been left behind by some of these historical Northwest European expeditions?]

Various discussion also on the development of Samoyedic. Nothing particularly all-new (maybe on Nganasan, more on that in a PhD thesis to appear later this year though), but a few main results include 1. clear recognition that there is no "North Samoyedic" group (as has been suspected for several years now), 2. confirmation that there is regardless a narrower Nenets–Enets group, and 3. some development of a model where all three of Nenets, Enets and Nganasan may have moved to the tundra zone independently from further down south (as is certainly the case for Northern Selkup, the most recent northern expansion of Samoyedic speakers).

[readmypaws]

Welcome to my Linguistic/Historical thought experiment!

The image above is a linguistic map of the Germanic language family in 100CE, however, you may have noticed that there is a 4th branch of the Germanic languages that doesnt exist on the map (note: Northwest is a typo, I meant northeast). That is because I have run a bit of a thought experiment that has added another branch.

What is the 4th branch?

The 4th branch is the very creatively named Proto-Northeast Germanic (PNWGmc). This branch was created for the thought experiment of: "What if a group of Germanic peoples kept traveling north as well as east through the Åland islands and settled on the southern coast of modern day Finland". The isolation of these peoples with the other linguistic families around them (Proto-Samic and Proto-Balto-Finnic) would cause those peoples to form a new branch of the Germanic languages.

More coming soon...

This experiment is still a work in progress, so keep an eye out for updates! ^w^

[nukaseeds-cz]

Léčba bolesti pomocí konopí je účinnější pro muže než pro ženy

Zjistěte, zda je léčba bolesti konopím účinnější pro muže než pro ženy a proč.

Konopí se již po staletí využívá jako léčivá rostlina a existuje mnoho neoficiálních zpráv o jeho účincích při léčbě bolesti. V posledních letech vědecký výzkum objasnil léčebný potenciál konopí, zejména jeho kanabinoidů, jako je tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). Objevující se důkazy však naznačují, že konopí může mít rozdílné účinky na úlevu od bolesti v závislosti na pohlaví, přičemž některé studie naznačují, že muži mohou pociťovat větší úlevu od bolesti ve srovnání se ženami. Tento článek se zabývá tímto tématem a zkoumá faktory, které přispívají k tomuto rozdílu mezi pohlavími, a důsledky pro léčbu bolesti.

Pochopení vnímání bolesti a rozdílů mezi pohlavími:

Bolest je komplexní fenomén ovlivněný biologickými, psychologickými a sociokulturními faktory. Různé studie prokázaly, že muži a ženy vnímají bolest odlišně, a to jak z hlediska její intenzity, tak i frekvence. K prožívání bolesti přispívají biologické faktory, jako jsou hormonální rozdíly a odlišnosti v neurochemických reakcích. Kromě toho mohou projevy a hlášení bolesti ovlivňovat společenské a kulturní faktory.

Úloha endokanabinoidního systému:

Endokanabinoidní systém (ECS), komplexní síť receptorů a neurotransmiterů, hraje klíčovou roli v modulaci vnímání bolesti. Kanabinoidy obsažené v konopí interagují s ECS a ovlivňují dráhy bolesti. THC se například váže na kanabinoidní receptory v centrálním nervovém systému a mění signalizaci bolesti.

Genderové rozdíly v kanabinoidních receptorech:

Nedávné studie zjistily, že exprese a distribuce kanabinoidních receptorů v těle se může u mužů a žen lišit. Studie na zvířatech naznačují, že samice mají vyšší hustotu kanabinoidních receptorů v určitých oblastech mozku, což naznačuje možný rozdíl v ECS související s pohlavím. Tento rozdíl v hustotě receptorů by mohl mít vliv na účinnost kanabinoidů při úlevě od bolesti.

Hormonální vliv na citlivost na bolest:

Hormonální výkyvy během menstruačního cyklu mohou u žen významně ovlivnit citlivost na bolest. Hladiny estrogenu a progesteronu kolísají v různých fázích menstruačního cyklu, což může mít vliv na ECS a jeho reakci na kanabinoidy.Vědci předpokládají, že tyto hormonální změny mohou vysvětlovat, proč ženy mohou reagovat na úlevu od bolesti na bázi konopí jinak než muži.

Psychologické a sociokulturní faktory:

K pozorovaným rozdílům v úlevě od bolesti při užívání konopí mezi pohlavími přispívají také psychologické a sociokulturní faktory. Společenská očekávání, genderové role a kulturní normy mohou formovat projevy bolesti a její hlášení. Ženy mohou s větší pravděpodobností vyhledat lékařskou pomoc kvůli bolesti, a proto mohou mít odlišné zkušenosti a očekávání týkající se léčby bolesti. Tyto faktory by mohly ovlivnit subjektivní reakci na konopí jako možnost úlevy od bolesti.

Omezení výzkumu a budoucí směry:

Je nezbytné si uvědomit omezení stávajícího výzkumu týkajícího se rozdílů mezi pohlavími v léčbě bolesti způsobené konopím. Mnoho studií bylo provedeno na zvířecích modelech nebo na malých vzorcích, což omezuje jejich zobecnitelnost na širší populaci. Navíc společenské postoje k užívání konopí a jeho legální status v různých regionech mohou ovlivnit míru účasti a zkreslit výsledky studií. K jasnějšímu pochopení vztahu mezi pohlavím, bolestí a konopím je zapotřebí dalšího výzkumu.

Důsledky pro léčbu bolesti:

Rozdíly mezi pohlavími pozorované u úlevy od bolesti způsobené konopím mají důležité důsledky pro strategie léčby bolesti. Poskytovatelé zdravotní péče by měli při předepisování konopí nebo doporučování jeho užívání k úlevě od bolesti brát v úvahu potenciální rozdíly v reakci na konopí mezi pohlavími. Pro optimalizaci výsledků je zásadní přizpůsobení léčebných plánů na základě individuálních potřeb a biologických faktorů.

Ačkoli konopí prokázalo svůj potenciál jako prostředek k tlumení bolesti, rozdíly v jeho účinnosti mezi pohlavími zůstávají zajímavou a složitou oblastí studia. K pozorovaným rozdílům v úlevě od bolesti mezi muži a ženami přispívají faktory, jako jsou rozdíly v endokanabinoidním systému, hormonální výkyvy a psychologické a sociokulturní vlivy. Pochopení těchto faktorů je nezbytné pro individuální přístupy k léčbě bolesti, které zohledňují specifika pohlaví.

Související články:

Využití konopí k léčbě bolesti

4 důvody, proč je konopí na chronickou bolest lepší než opioidy

Bolestivá menstruace? Cannabis can help with women’s health

Články o konopí, konopná semena. konopné akce a slevy Nuka Seeds. Bezplatné články o pěstování konopí,zprávy o pěstování a problematice konopí a mnoho dalšího..

[discolesbo]

From the perspective of DNA, it seems that millenia ago, there were farming Proto-Samic speakers in Southern Finland. On the other side of the Gulf of Finland were Proto-Finnic speaking people. These two groups met and mixed in Southern Finland, but eventually, the Proto-Finnic language became the only one spoken.

Eventually, this Proto-Finnic language became Finnish. This explains the DNA feature which exists in Finns but not Estonians (people who didn't cross the gulf and mix with Proto-Samic speakers).

[possessivesuffix]

#i think some place names in finland for example can be traced to most likely these paleo languages #i think they were Päijänne Saimaa Imatra and Inari #which are names of big bodies of water you may note. they were first loaned into sámi and then from there to finnish

Those are definitely good candidates for old substrate names in Finland, but also, the first three are good candidates for placenames that were direct substrate loans already into dialectal Proto-Finnic! Sure enough they likely would've had also gotten into Proto-Sami maybe slightly earlier, but people generally don't need to live right next to a navigationally important big body of water to know about it. Cf. how we have in Finnish "native names" also e.g. for Lake Onega / Онего- (Ääninen), River Svir / Свирь (Syväri), Lake Ilmen / ильмень (Ilmajärvi), River Luga / луга (Laukaanjoki), River Gauja (Koivajoki)… most of these are in fact etymologically nativized from Veps, Ingrian, Estonian etc., but that's kinda analogous really, since the point is they're names for bodies of water firmly outside Finland and regardless with names not coming from their official majority-language names. It's kinda the same basic phenomenon as the maintenance of slightly archaic names of major enough foreign cities. (Finnish Tukholma for Stockholm, English Florence for Firenze, etc.)

As for Inari / Aanaar / Anár, it is meanwhile one of those names that may hint at an earlier Uralic–or–related language: it could be reasonably well read as western Proto-Uralic *enä-jäwrä 'big lake', then developing into something like *ina-rə in a substrate language (quite different from direct Proto-Samic *eanē-jāvrē). A few other cases exist suggesting a similar reduced *-(e)rə ending in names of lakes, e.g. from eastern Finland Koitere = ? *kōjtē-rə 'narrow lake' — *kōjtē suggested to be the unattested but expected Sami cognate of Finnic *kaita 'narrow' (the lake contains a long narrow bay near its main inflow).

Ääninen itself is another *enä-based name too, probably originally the river Svir though, since the Russian name gains an ending *-ga that generally represents reduction of Proto-Uralic *juka 'river'. This time just from Sami though, no total mystery substrates need to be invoked; *ea being substituted as ä/ää is known and expected in loanwords from Sami to Finnic (as in Fi. jänkä 'bog' ← Proto-Samic *jeaŋkē > e.g. Northern Sami jeaggi).

---

���Oh hey, and it just now clicked for me!: Imatra has been also sometimes counted as one of the -rV- 'lake' substrate names, but since it's instead a river after all, a much better analysis of the last part would seem to be Proto-Norse *ādra 'vein, river' (or earlier Proto-Germanic *ǣdrō), which etymon has already been proposed to be the source of the names of rivers Aura and Eura in southwestern Finland. The first part im- would then look like a Uralic substrate reflex of *emä 'mother', paralleling *enä > in-. And the Imatra is, indeed, the rapids of the "mother river" draining the Saimaa! So I would theorize rather: substrate **im-Vga → half-calqued as Norse *im-ādra → Eastern Finnish imatra, with -tr- then preserved as expected in the area. Cf. cases like standard and western Fi. aura 'plough', peura 'wild reindeer', puuro 'porridge' ~ eastern Fi. atra, petra, putro.

Unlike in SW Finland, we have no reason to think of there having been any old permanent Germanic population around Imatra, but again, names of major waterways don't require that, and we do know that the Norse and their ancestors have been the major naval presence on the Baltic Sea for some 2000+ years, already from pre-Proto-Germanic times (e.g. much of naval terminology in Proto-Finnic is loaned from Germanic, starting already with *laiva 'ship'). They might well have had names for bodies of water herearound independently from the first Finnic speakers. Indeed this idea presumes that *Imādra meant at first not just the rapids, but the entire river starting from them… whose Finnish name is instead Vuoksi.

As long as I'm at it: in modern Finnish, Vuoksi looks like a derivative of vuo 'flow', but I have a different hypothesis for that too: it might be actually a substrate name from Sami instead! Again with reference to the Imatra rapids, it could represent the same root as vuoksit 'to vomit' (cognate to Finnish oksentaa), if this originally meant more generally 'to spew'.

(Amusingly crossed wires here too; with these two etymologies, on the net I've ended up with the view that name of the river comes from the earlier [Sami] name of the rapids, while the name of the rapids comes from the earlier [Norse] name of the river.)

Paleo-European languages

Before the Celtic and Germanic languages, before Latin and Greek, before any Indo-European languages whatsoever, Europe was populated by speakers of dozens if not hundreds of languages, most of which left little or no trace. These are called Paleo-European languages.

The only known surviving Paleo-European language is Basque, but we have ancient written inscriptions from a number of others, such as Aquitanian, Etruscan, Iberian, Minoan, and Tartessian.

Roman writing with ancient Basque names, found in Lerga, Navarre.

There are also traces of other lost Paleo-European languages in many place names and borrowings from those languages into the Indo-European languages that came later. Moreover, the Paleo-European languages influenced the grammar and pronunciation of the Indo-European languages, sometimes creating a new branch of Indo-European entirely.

When a language influences the language that replaces it like this, it is called a substrate language. It is hypothesized that the development of the Germanic languages was caused by such a substrate, which gave the Germanic languages about a quarter of their vocabulary.

More broadly, any language that was displaced or existed in Prehistoric Europe, Asia Minor, Ancient Iran, and Southern Asia before the arrival of the Indo-Europeans is called a Pre-Indo-European language. More of these are attested or recognized as substrates than for Paleo-European, but little is known about them overall.

Known Pre-Indo-European languages

Want to learn more about the history of the world’s languages? I recommend one of my favorite pop linguistics books, Empires of the word: A language history of the world:

[blackswaneuroparedux]

Det sted man er fra er alltid pent, det er fedrelandsfølelsen i det små, hjemmefølelsen.*

- Knut Hamsun

*The place you're from is always beautiful, it's the sense of country in a small way, the feeling of home.

Most of us have heard of Lapland, but we’re not supposed to call it that anymore. The correct term these days is Sápmi - i.e. the land inhabited by the Lapps (or, rather, the Sami - as they very much prefer to be known). And, fair enough: they’ve got every right to assert their own identity, especially after centuries of domination by their southern neighbours.

Some of those neighbours are now keen to make amends for past injustices. For instance, the Swedish government made a point of using its presidency of the EU Council of Ministers to celebrate Sami National Day.

I can only imagine that it was worded with the best intentions, but if you read any of the Scandinavian press and media, it’s clear that it hasn’t gone down well with everyone. The problematic claim is that the Sami are “the EU’s only indigenous people” (my italics).

For a start, what is meant here by ‘indigenous’? According to most dictionaries, it’s the property of being original to, or characteristic of, a particular part of the world. In which case, there are all sorts of European peoples who could claim to be indigenous to Europe. For instance, the geneticist Razib Khan points out that the ancestors of today’s majority-Swedish population have been in Scandinavia for at least as long as the ancestors of today’s Sami.

The Norwegians and Swedes originated from the Norse people. The Norse people in turn originated from the Proto-Germanic peoples who migrated to the area of northern Germany, Denmark, southern Scandinavia. The Proto-Germanic peoples in turn originated from the Proto-Indo-European people whose homeland lies in the Pontic-Caspian steppe, the area around Ukraine and southern Russia.

Likewise, the Sami are not quite indigenous to the area either. The Sami originated from the Proto-Uralic people, whose homeland was around the Ural mountains (and was therefore close to the Proto-Indo-Europeans and resulted in interactions between their protolanguages, resulting in lexical borrowings). The Proto-Uralic peoples, just like the Proto-Indo-Europeans, slowly expanded and migrated, but in their case they expanded to the northwest and the northeast (with the notable exception of the Hungarians who ended up in Hungary). The Proto-Samic people, a subgroup of the Proto-Uralic peoples that gave rise to the modern Sami, were said to have displaced or merged with a much earlier indigenous Paleo-European group that was already in northern Scandinavia. This is evidenced by substrate words present in the Sami languages that derive neither from Proto-Uralic nor from Proto-Indo-European.

In any case, if Europeans are going to have a competition as to who was in Europe first, then it might be won by those with the most Neanderthal ancestry - because, as genomic testing has revealed, millions of us carry Neanderthal genes.

But perhaps the Swedish government is using indigenous to mean something more specific. According to Merriam-Webster the word relates to “the earliest known inhabitants of a place and especially of a place that was colonised by a now-dominant group”. This extra element of oppression by outsiders sharpens up the definition. However, while it applies to the Sami people and their history, it doesn’t do so uniquely. There are many ethnic groups in Europe that have been around for ages and which have been maltreated by foreign overlords. Just ask the Welsh, for instance, or the Basques.

It could be argued that the Sami are in a special category because of where they live (i.e. the most northerly reaches of Europe) and how they lived there (e.g. by reindeer herding). To have maintained a traditional culture for so long into the modern era surely sets them apart. But, again, this is debatable. While there’s no doubting the distinctiveness of the Sami, other Europeans can also lay claim to ancient traditions that have survived against the odds. To take a topical example, the Ukrainians are literally sacrificing their lives for a distinctive culture, language and history that Putin wants to erase.

Progressives ought to think twice before making an issue about who is and isn’t indigenous in Europe. While the label might play into the victim/oppressor narratives of the woke Left, it can also be exploited by the far-Right.

At a time when populism is a constant threat, telling people that they’re not indigenous to a place where they and their ancestors have lived for “time immemorial” is less than helpful. I’m sure that the Swedish government meant well, but it’s pulling on a dangerous thread.  

When language is allowed to become dissociated from meaning or the map from the territory, then fractional strife and chaos awaits. Orwell understood it perfectly from his observations of Stalinists: control language and you control expression; control expression, you control dialogue, and eventually the political narrative.

[skullumio]

11.11. on päivämäärä.

11:11 on kellonaika.

[autistocracy]

working on new conlang based on proto-finnic, -samic, -mongolic, -koreanic (literally just one word), -turkic, -japonic, and -tungusic. just for the hell of it

[possessivesuffix]

If you're thinking about the "suprasegmental palatalization" of Skolt / Kildin / Ter Sami, yeah it goes leftward thru arbitrarily many consonants; but it does get realized also on them (yielding also a cross-linguistically rare /nʲ lʲ/ ≠ /ɲ ʎ/ contrast in the process), and is just a floating feature anyway instead of an entire segment, so would not really count as "metathesis" by any measure I think.

FWIW there are theories about locality-of-sound-change that attribute Germanic umlaut in particular and maybe metaphony in general to a similar process too, so that, say, *kukkaz >> *kokk goes thru *kukᵃkᵃaz first of all with an a-colored allophone of /k/ extended leftwards, and only then *u > o / _Cᵃ, but this also doesn't really involve metathesis of anything in there.

I have seen a 189X proposal that pre-Proto-Samic *-äC(C)e-, *-oC(C)e- >> modern Sami varieties' -ieC(C)â-, -uoC(C)â- would start by a way-leftward "metathetic metaphony" to *-êäCCê-, *-êoCCê- (circumflex for close-mid), but that's long since obsolete: lack of lowering and then unconditional *ä > *e > *ē > ie, *o > *ō > uo in stressed syllables works internally just as well and areally better (cf. *ee > ie, *oo > uo in Finnish; in Southern & Pite Sami, *ē > ie, *ō > uo also in unstressed syllables).

(conditioned-by-stress? seems kinda weird to call something "unconditional in X position" actually)

— Northern Finnish has varieties that metathesize *h pretty far leftwards, but all intermediates are on show in other dialects for it to be clear that it's really multiple metatheses all in a row; i.e. something like ⁽*⁾kirvehen (standard Fi kirveen, gen.sg. of kirves 'axe') > kirvhe(e)n > kirhven (phonetically variable, e.g. [kirfʋ̥en], [kirʰfen]). IIRC in most advanced forms in some particular phonological contexts even (equivalent of) > kihrven, but don't quote me on that just yet.

(Also, I'm sure if we left Northern Finnish alone for 500 more years we would find some varieties metathesizing this all the way further to word-initial aspiration.)

Yo linguists, anybody got languages where a segment regularly undergoes metathesis across multiple segments of a given class, or anything basically equivalent to that? A plausible example that comes to mind is like [+high]C₀V -> [+high]C₀ʲV -> [+high]C₀jV, or perhaps jC₀V -> C₀ʲV -> C₀jV, or anything of that general nature. I just need features jumping across substrings of arbitrary lengths. @yeli-renrong @siberian-khatru-72 @possessivesuffix? I vaguely recall something like this from... some Sámi language?

[dremlikpocesku]

Obrázeček obrázek a popisek instagramovej (to abyste se mohli taky vzdělávat): I přes chřipku, kterou si z neznámých důvod nyní procházím, jsem napatlala tohle drobné zvířátko. Vakoveverka bezblaná je ohrožený druh malého vačnatce vyskytující se v Austrálii. Jejich budoucnost bohužel moc zářně nevypadá, dokonce se odhaduje, že do pár desítek let zcela vymřou. V minulosti se dokonce dlouhé roky věřilo, že už vyhynuly. Tyto vakoveverky žijí v rodinných skupinách čítající asi deset jedinců. Přes den spějí společně v jednom pelechu, v noci se vydávají shánět potravu, kterou tvoří různé bezobratlé potvůrky. Hlavou rodiny je matka. Ta ale bývá poněkud agresivní vůči ostatním členům rodiny, především vůči svým dcerám, přičemž čím jsou dcery starší, tím matčina agresivita vzrůstá. Musejí proto poměrně brzy opouštět hnízdo, což však ústí v poměrně vysokou mortalitu a také to, že počet samců v populaci je výrazně vyšší než počet samic. A proč to s nima jde z kopce? Stejně jako mnoho jiných zvířat nemají vakoveverky bezblané prostě a jednoduše kde žít. Jsou vázány na lesy a hlavně na tromy s dutinami. Tyto stromy jim poskytují nejen úkryt, ale jsou pro ně důležité i z hlediska potravy. Lesy v těchto končinách ohrožují nejen požáry, ale také těžaři, které nějaké "malé myšičky" samozřejmě ani v nejmenším nezajímají, protože dřevo je dřevo a peníze jsou peníze. A aby toho nebylo málo, ohrožují je ještě lovící toulavé, respektive zdivočelé kočky domácí, kterých je na australském kontinentu požehnaně. Záchranné programy samozřejmě existují, pokud se však nepovede zachovat lesy, v nichž vakoveverky bezblané žijí, pak jsou snahy záchranářů bohužel takřka bezcenné. A když vymřou vakoveverky bezblané, vymře i jeden druh blechy, který ani nemá český název - Stephanocircus domrowi, anglicky goblin flea. Žijí totiž právě jen a pouze na vakoveverkách bezblaných. Věděli jste, že suprčupr zdrojem obrázků (nejen) méně známých druhů zvířat je moje milovaná stránka inaturalist?!

[possessivesuffix]

I just remembered that, despite my username, I have not posted anything about possessive suffixes on here so far; to set right this oversight, here is a small sample of possessive suffix systems across the Uralic languages from reference literature I have around

Proto-Samic, from Sammallahti 1998, The Saami Languages: An Introduction

Proto-Samoyedic, from Mikola 2004, Studien zur Geschichte der samojedischen Sprachen

Late Proto-Permic, from Csúcs 2005, Die Rekonstruktion der permischen Grundsprache

Erzya and Moksha (in the nominative), from Bartens 1999, Mordvalaiskielten rakenne ja kehitys

[annafreimann]

Výpravy na studijní oddělení

Krom toho, že nám započal nový školní rok, se nám zlověstně blíží také začátek roku akademického. To jest významná událost pro studenty, kteří pochopili, že vysoká škola života tak úplně nestačí, a odhodláni porvat se o veledůležitý papír se vrhli po hlavě do divokých vod té či oné univerzity. A právě onen akademický rok s sebou přináší studentům jednu velice zajímavou aktivitu, ne-li přímo bizarní zážitek, což je návštěva studijního oddělení. Kdybyste mezi běžnými vysokoškoláky udělali anketu, devět z deseti studentů by vám řeklo, že raději než na studijní by se vydali pěšky, bosí a sami do Mordoru. Ten desátý by se hystericky rozplakal a s rozběhem skočil do nejbližší zdi. Studijní oddělení na většině českývh univerzit se totiž vyznačují jednou zásadní věcí: Cokoliv potřebujete zařídit, buď nejde, máte špatný formulář, nebo nikdo netuší, jak se to dělá, ani kdo má pro tento úkon kompetence, ačkoliv se na dveřích píše, že je to ta rozkošná sedmihlavá saň, se kterou právě mluvíte. Jakožto učitelka velmi mladá se vzděláním ne zcela kompletním (boty na mě můžete začít házet potom) jsem se rozhodla, že se na ono osudné místo vypravím za účelem potvrzení oranžové průkazky na vlak, protože když už nám Babiš ze školství sebr- pardon, našel tam ty miliardy, tak bych aspoň do práce mohla jezdit podstatně levněji. Během tohoto rozhodnutí se mi honilo hlavou, že by možná bylo snažší i příjemnější kartičku padělat, než si ji nechat legálně potvrdit, protože pokud jsem v registru univerzity, technicky vzato to není podvod, ale nakonec jsem podobné myšlenky zavrhla, nakopla se kbelíkem černé kávy a vypravila se na studijní oddělení. O nutnosti striktního dodržování úředních hodin už něco málo vím, (protože bouchnout na papír razítko trvá v časovém pásmu studijního oddělení přibližně tři až šest hodin, podle toho zda zrovna je či není Saturn v zákrytu,) stejně jako dobře vím, jak dlouhá bývá na studijním oddělení naší milované fakulty fronta, tak jsem byla na místě určení nastoupená již ve 12:40, zcela smířená s faktem, že si do té jedné prostě budu muset počkat. Po dvou minutách z otevřených dveří vykoukla smrtka navlečená v kostýmku a ptala se, co bych ráčila chtít. "Dobrý den, já bych prosím potřebovala razítko na vlakovou průkazku." "A víte, že nejsou úřední hodiny?" Ne vole, čekám tady venku jako idot, protože jsem si myslela, že už můžu být uvnitř. "Ano, vím." "A my vám to razítko stejně nemůžeme dát." "Co prosím?" Po čele mi stékal studený pot. "Tady to píšeme na dveřích!" Klepla smrtka kosou o futra, na kterých byl přišpendlený lístek, který jsem si samozřejmě přečetla, a který hlásal, že: "POTVRZENÍ O STUDIU NA AKADEMICKÝ ROK 2018/2019 VYDÁVÁME AŽ OD 17. 9." Onen lístek jsem zběžně přehlédla znovu, aby se neřeklo. "Já ale nechci potvrzení o studiu, já chci razítko na průkazku na vlak." "A co studujete?" "XY." "To jdete tady za kolegyní L. A mě zdržujete od práce, nejsou úřední hodiny!" zachraptěla smrtka a zabouchla mi dveře před nosem. Podívala jsem se na hodinky. Bylo 12:54. Následujících šest minut jsem trávila meditačním dechovým cvičením a přemlouvala se, abych vzteky nerozmlátila plastický model univerzity, umístěný opodál v nevinně se tvářící skleněné vitrínce, neboť jsem už tušila, že to co bude následovat, má k příjemnému poledni tak daleko, jako Donald Trump k dobrému účesu. Ve 13:01 jsem se odhodlala zlehka zaťukat na dveře. Za tři minuty vylezla vogoní samička L a sepsula mě, že se má zaklepat a vstoupit. Vstoupila jsem a postavila se k psacímu pultu, který nápadně připomínal pultík u soudu, u kterého vypovídá obžalovaný. "Dobrý den, já bych potřebovala razítko na kartičku na vlak." Vogonka přistoupila k pultíku a chvilku onu oranžovou kartičku převracela sem a tam. "To vám nemůžu dát!" "Vidíte? Já vám to říkala!" ozvala se smrtka od vedlejšího stolu. "A proč prosím ne?" "Protože tu stojí 1. 9. a akademický rok začíná 17. 9. Jste si vědoma toho, že jste povinna znát harmonogram akademického roku?!" "To prosím jsem," pokrčila jsem rameny, vyndala z tašky propisku a za jedničku v datumu připsala sedmičku. "Je to takto v pořádku?" "Ne! Říkám vám, že vám to razítko nemůžu dát! Mám na to METODICKÝ POKYN!" Tohle zaklínadlo jsem slyšela poprvé a evidentně se jedná o nějakou moderní verzi kletby Kruciatus. "Tomu nerozumím. Když mi teď dáte razítko, a já si průkaz potvrdím u dopravce, průkaz bude formálně platný od 17. 9. 2018, tedy od začátku akademického roku." "Ale já vám to razítko prostě nemůžu dát! Říkám vám, že mám na to metodický pokyn od dopravce!" Zahřměla vogonka L. "Ale vždyť to nedává smysl. Když se na tu kartičku někdo podívá, uvidí, že je platná od 17. 9., což je vlastně úplně jedno, protože já potřebuju jen prokázat, že jsem stále studentkou. Akademický rok je každému putna." "Podívejte se, já vám nemůžu potvrdit průkazku na akademický rok 2018/2019, když ještě nezačal." "Ale vždyť já jen potřebuju prokázat, že jsem studentkou téhle univerzity." "No tak si tady vezměte potvrzení o studiu, venku si ho vyplňte na akademický rok 2017/2018 a pak se vraťte. Já mám na to ten metodický pokyn." Z představy, že bych si kvůli dvěma minutám psaní musela vystát frontu, která se v mezičase rozrostla lidově řečeno až někam do prdele, se mi udělalo mdlo. Naštěstí jsem věděla, že bych si tímto postupem nijak nepomohla. "Ale to já mám, včera jsem se na to ptala ve vlaku. Dopravce potvrzení o studiu neuznává jako doklad o studiu, jinak bych ho normálně používala." (Nutno podotknout, že mi tohle taky úplně smysl nedávalo.) "No tak si běžte vyzvednout novou průkazku, napište si ji do 16. 9. a já vám na ni dám razítko!" Tady by se asi hodilo zdůraznit, že je nádraží od univerzitní půdy kurevsky daleko a do konce úředních hodin jsem to neměla šanci stihnout, stejně jako jsem si nemohla dovolit absolvovat tento proces znovu následující den, protože musím taky občas chodit do práce a navíc je na studijním ve čtvrtek zavřeno. Na potvrzení průkazu téhož dne jsem trvala zejména proto, že jsou mé časové dispozice velice omezené. "A nemohli bychom tedy přepsat tuhle kartičku?" "No to v žádném případě! Já vám nemůžu dát razítko na něco, kde máte škrtance! Vždyť takový dokument je úplně neplatný!" "A co kdybych sehnala bělítko?" "Podívejte se, na tuhle kartičku vám razítko nedáme! My na to máme metodický pokyn." vložila se do toho smrtka. "Zajděte si na dopravní podnik, pořiďte si novou na loňský rok a my vám ji potvrdíme. Tuhle si schovejte a přijďte si s ní 17. 9.!" "Přesně tak," přitakala vogonka L. "Víc pro vás udělat nemůžeme." "Tak tedy nashledanou," vyrazila jsem ze sebe a vystartovala z kanceláře bez potvrzené průkazky a vůle žít. Vdechla jsem tři nebo čtyři cigarety a děkovala, že v místní menze alespoň prodávají víno, neboť jsem tento zážitek potřebovala spláchnout. Následující dvě hodiny jsem se svým slovníkem silně přiblížila ke slovníku pana prezidenta Zemana a doufala, že má vogoní samice L pořádnou škytavku. Byla jsem takhle nasraná ze třech důvodů. Za prvé to co ta ženská blekotala absolutně nedávalo smysl. Pokud totiž na dokumentu stojí datum platnosti, mělo by být každému úplně u prdele, kdy a kde vám jej potvrdili, prostě platí od toho konkrétního data. Za druhé jsem totálně projebala půl dne svého drahoceného času, protože namísto toho, abych ho využila k přípravě do práce nebo praní prádla, jsem strávila půl hodiny ve vlaku, dvacet minut v MHD a dvacet minut čekáním na úřední hodiny, jen abych se další půl hodinu hádala o metodickém pokynu, který je naprostá krávovina sám o sobě. Za třetí mě to sere čistě principálně, protože takhle je to doslova a do písmene se vším. Podstata univerzitní administrativy spočívá v tom, že do velkého baráku naženete absurdní množství lidí se sáhodlouhými tituly, necháte je tam sedět, a nikdo z nich evidentně nemá tušení, co že to vlastně má v popisu práce a kam sahají jeho kompetence. I ten nejblbější nejbanálnější úkon musíte řešit minimálně přes tři různé lidi, kteří vás mezi sebou vzájemně posílají sem a tam a stejně nedojdete k žádnému výsledku, protože pokaždé, když se k někomu z nich vrátíte, dostanete úplně jiný pokyn. A ta jejich neochota dělat svou práci, která je navíc velice dobře placená, daleko lépe než ta moje, a to z mých i vašich daní, je taky k posrání, protože v devadesáti procentech případů se jedná pouze o to buchnout někam razítko a možná podpis, a oni se na vás koukají, jakobyste po nich do deseti minut požadovali sestrojit plně funkční stroj času pod pohrůžkou popravy vláčením za koňským povozem. A úplně ze všeho nejhorší je, že tam tyto milé dámy kopírují, razítkují, sešívají, archivují, tváří se u toho důležitě jak samotná Královna ze Sáby, ale stejně v těch svých posvátných papírech mají nehoráznej bordel a nejsou sto ani odpovědět na posranej email. Dalším ukázkovým příkladem naprosté zbytečnosti a debility tohoto zázračného oddělení je můj muž Ital, studující na stejné univerzitě. Když jsem s ním před dávnými časy řešila podání přihlášky ke studiu, bylo potřeba, aby škola zohlednila jeho hendikep. Protože byl tou dobou zrovna čímsi zaměstnaný, vypravila jsem se na studijní zeptat, jak to mám udělat. Tehdejší studijní referentka, nějaká vogoní samička F, nás odkázala, ať příslušné dokumenty odneseme její kolegyni, vogoní samičce Z, do budovy XY. V budově XY na nás koukali, jakobychom tam právě vlítli ve svěracích kazajkách, neb tam žádná paní Z nikdy nepracovala. Nakonec jsme se dopátrali toho, že nás vogonka F odkázala do špatné budovy. V budově YZ jsme ji nakonec našli, jenomže ta zase absolutně nerozuměla, co to po ní chceme, neboť jí kolegyně F o ničem neinformovala. Když si po pětistech světelných letech obě vogonky konečně vyměnily všechny potřebné formuláře a protokoly, (zřejmě to prokládaly příležitostnou recitací poezie a polední kávou), milá Z konečně přijala potřebné dokumenty, a... Nedělo se nic. Tou dobou už byl milý Ital poněkud zoufalý, neboť na něj STAG stále křičel, že potřebuje povinný zápočet z tělocviku. Vydal se tedy opět na studijní. Tentokrát mu bylo řečeno, že je potřeba vyplnit formulář AB, opět(!) přiložit příslušné dokumenty o hendikepu, a nechat žádost schválit děkanem. Tehdy se nás opět zmocnilo zoufalství, ale všechny úkony jsme společnými silami zvládli, a... Opět se nedělo nic. Nic se nedělo (a teď fakt nepřeháním) celý rok. ROK. A pak se stal zázrak. Sám od sebe ho kontaktoval člověk z Univerzitního centra podpory hendikepovaných, který právě nastoupil a byl naprosto v šoku, že mu tam již přes rok visí papíry studenta, který má nárok na úlevy, a přitom se mu žádných nedostává. S pánem absolvoval dvě schůzky, dostal velmi detailní instruktáž o tom, kdy a proč se na něj má obrátit, dostal dva nové papíry s rozkošnou barevnou hlavičkou a dostal za úkol je odnést podepsat na (jaké překvapení!) studijní oddělení, což se pro jednou obešlo bez stupidních řečí, a poté, co mu je vogoní samička podepsala, mu dokonce vydala rok starou děkanem schválenou žádost o uvolnění z tělesné výchovy, se slovy: "Promiňte. Já vám to zapomněla poslat." Z podobných zážitků s univerzitní administrativou by šla sepsat nejen kniha, ale možná celá pentalogie. A abych vám teď dokázala, že takhle padlej na hlavu není jen sever, nechť promluví můj dobrý přítel, student fyziky a geografie nejmenované univerzity v jihovýchodních Čechách: "Vysokoškolské studium je těžká věc, a nikdy nevíte, co to s vámi udělá. Já si třeba vesele studoval první ročník, v sobotu jsem zajel na návštěvu, udělal si výlet jarní přírodou … a o dva dny později mne v noci odvezla rychlá. Strávil jsem měsíc za nemocničními zdmi. Když mne pustili, byla velká část kratšího letního semestru pryč, a já netušil, co mám dělat. Moje první cesta vedla na studijní oddělení, kdy mi řekli, že buď uzavřu dost předmětů, abych postoupil do druhého ročníku, nebo si mám podat znovu přihlášku, protože byť jde o zdravotní důvody, nikoho to nezajímá. Týden jsem běhal po vyučujících a psal emaily na všechny strany, abych se dozvěděl, co a za jakých okolností mohu uzavřít. Psal jsem potom testy a skládal zkoušky z předmětů, na kterých jsem skoro vůbec nebyl. A když jsem skončil, měl jsem o 3 kredity méně, než jsem potřeboval na postup do dalšího ročníku. Podal jsem si tedy znovu přihlášku. Štěstí, že na můj obor se vypisuje druhé kolo (ono taky při těch absudně těžkých požadavcích v průběhu studia není divu, že jim tam nikdo moc nechce). Zaplatil jsem opět za přihlášku, opět čekal na dopis, opět byl přijat bez přijímaček. Když dopis došel, byl v něm datum zápisu v druhém týdnu v září a že mám přinést svou fotku a kopii maturnitního vysvědčení. A tak jsem se zaradoval a spokojeně žil. Na konci srpna jsem zjisil, že to absurdně pozdní datum zápisu je divné a podíval jsem se na stránky školy, kde jsem se dověděl, že zápis je v posledním týdnu v srpnu a podmínky pro splnění studijních povinností za akademický rok 2017/2018 jsou v prvním zářijovém týdnu stejně jako začátek zápisu předmětů. Co to znamená? Že datum mého zápisu je dávno po začátku zápisu předmětů. že mezi vyhozením ze školy a přijetím do školy je několik dní prodleva, kdy nebudu student. Že budu muset přinést novou fotku a novou kopii vysvědčení, byť to obojí již škola má. A tak jsem napsal na studijní oddělení (protože v době zápisů tam nikdo není), jak to teda je a kde se stala chyba. Odpověď zaslali po dlouhých a stresujících 3 pracovních dnech nového měsíce. Dozvěděl jsem se, že 12. je zápis studentů z druhého kola (toto není nikdy ne netu uveřejněno), k datu nesplnění povinností teprve začíná proces mého vyhození a od předání rozhodnutí běží lhůta 30 dní, takže musím k zápisu přinést i žádost o ukončení studi (jsem netušil) a že opravdu musím vše nově donést." Sečteno a podtrženo, vysoké školy mají v oblastech administrativy rozhodně co dohánět. Všudypřítomná a údajně nezbytná disfunkční byrokracie je při nejmenším očistec a pokud vás někdy v blízké budoucnosti čeká boj zvaný vysokoškolské studium, raději během něj od nikoho nic nechtějte. Protože jakmile vás jednou pošlou na studijní s banálním úkonem, je vysoká pravděpodobnost, že se z toho zblázníte.

[yu-gi-oh-slavia]

no, ulighi. proto-tungusic is already a secondary source language for this conlang, but proto-finnic is not

ziki, from proto-finnic *cika, or ulighi, from proto-tungusic *ulige, as the word for pig?

[hedome]

Etymology, Finnish, Kave

What does KAVE means in Finnish? Find out new in our new post. #Finland #Creature

Etymology From Proto-Finnic *kabeh, borrowed from Proto-Germanic *skapiz (compare Proto-Germanic *skapą, Old English gesceap). Cognate with Estonian kabu, Karelian kaveh, Võro kabo and Proto-Samic *kuopës (“witch”). Pronunciation IPA(key): /ˈkɑʋeˣ/, [ˈkɑʋe̞(ʔ)] Rhymes: -ɑʋe Syllabification: ka‧ve Noun kave (Finnish mythology) a creature related to…