theoslittlesecrets - Tumblr blog

[theoslittlesecrets]

22.12.2020

I want to cry..

Ach, zase sem píšu. Ten nadpis zřejmě bude pro mě v budoucnu matoucí, ale nechci brečet smutkem, ale štěstím a zmatením. Po několika letech jsem ho zase potkal. Jeho, toho chlapce ze školy.. No, a jak jsem si myslel že je na Eun, tak jsem byl úplně mimo. Jmenuje se Bomin! Zapomněl jsem hehe, ale to nevadí! Zase jsem ho potkal. A musím uznat, je nádherný, až moc.. Vypadá a zní jinak.. Ale ty jeho oči, jsou stále stejné, jemně lesknoucí se, ale stále stejné, ty bych poznal všude. A jeho objetí? Nikdy jsem se necítil lépe než v jeho objetí. Bylo to jako by mě objal domov, něco co naplnilo to prázdno v mé duši. Ach, teď musím znít jak třináctiletá dívka, která mluví o svém crushy.. Ale.. Ale už můžu říct, že mám na něj crush, ano, ten chlapec ze střední, líbí se mi. Proto jsem na něj nemohl přestat myslet? Možná proto byl stále v mé mysli. Možná proto moje tělo reaguje tak, jak reaguje. Moje srdce buší nepřiměřitelným tempem, moje tváře vždycky zrůžový, najednou se cítím stydlivě, chci ho obejmout a prostě ah.. Chytám takzvaný gay panic když něco napíše. Třeba to, že jsem roztomilý. Mám z toho takový divný pocit v břiše, motýlky.. Já nevím, co dělat.. Nemůžu mu to říct, nechci si zničit přátelství, nechci zase o něj přijít.. Ale chci ho vzít na ten vánoční ples. Jak nemám rád Vánoce, ale kvůli němu tam půjdu, i když jsem zapojen v secret santa, ale to nevadí. Chci mu něco říct, přesněji to, co pro mě znamená. Hihi, doufám že to vyjde.. Teď když přemýšlím, kdyby někdo viděl tenhle deník, tak si myslí, že je nějaké slečny, co mluví stále o svém crushy, ale ne. To jen nějaký dvaceti jedna letý gay píše o chlapci, který mu vykouzlil úsměv na střední, dával mu důvod proč chodit do školy, a tak dále... A budu pokračovat? Budu. Vždyť tohle slouží od toho, abych dostal ze sebe všechny své city, a takhle je dostanu nejlépe. Miluji ho? Nemůžu říct, ale vím že necítím k němu jen čisté kamarádství. Je to někdo, kdo má místo v mém srdci, a kdybych ho měl znova ztratit, nedám to. Já... Nedal bych to, znova už ne.

[theoslittlesecrets]

1.1.2015

Nemůžu dýchat-

Uhm, ahoj, je právě první den v novém roce.. Haha, včerejší noc, a vlastně i dnešní ráno, byla velice zajímavá.. Asi, asi jsem úplně vadný. Ale nemám rád své jméno! Taeyang, Tae, Yang.. Hnusí se mi to, hlavně po včerejšku! Rodiče byli pro jednou doma, ale měli zase někam jet. Na Silvestra.. Samozřejmě jsem se naštval, vždyť měli být se mnou, a ne že si odjedou zase za prací.. Chápu že mají společnou, která je známá, vyváží i do ciziny. Ale když volno dali svým zaměstnancům, mohli i sobě. Pohádal jsem se s němi a utekl do lesa. Ale jsem úplný debil, jelikož byla bouřka. Bál jsem se, tak moc jsem se bál, když ten strom spadl a hořel. Jakoby mé tělo prostě selhalo, seděl jsem v dešti a plakal jsem. Nevěděl jsem, co mám dělat. Jako bych byl v paralýze, jediné co jsem vnímal byl můj záchvat, pláč a ten hořící strom s hromy, které vydávaly blesky. Je mi ze sebe tak špatně, tak moc špatně. Rodiče mě ani neseřvali, bylo to jen “Ach, Yangie, báli jsme se o tebe.” a nebo slova mého otce “Taeyangu, už to nedělej. A co jsem ti říkal o tom pláči?” a následnou facku. Nesmím brečet, vždyť malé uplakané holčičky mohou brečet. Ale já jsem kluk, nesmím brečet, má být ze mě muž. Já v tu chvíli chtěl být u toho chlapce, cítím se s ním ve škole dobře, vždyť je můj kamarád. Ale je to divné, neměl bych cítit touhu být u své rodiny, když se cítím ohroženě? Proč jsem chtěl být u něj.. Je to kvůli tomu, že mě bere jako ostatní? Hihi, jsem rudý, když tohle píšu.. co to je za pocit?

[theoslittlesecrets]

20.2.2019

Last day of High School

Tak je to tady, poslední den. Právě je 7:08 ráno a já se chystám na tu akcičku. Ach, nechci tam.. Ale musím si dojít pro ten kus papíru, který prokáže středoškolské studium a bude mojí propustkou na vysokou. Máme tam být ve 12:45, ale já nemůžu spát. Stále mám noční můry, probral jsem se před hodinou se studeným potem. Zdálo se mi o tom, že se vrátil, ten chlapec ze střední. A vypadal hrozně, všude samé modřiny, krev všude. Pak už jsem jen viděl jak ho odsoudili pod kytky. Byl to hrozný sen, jeden z mála těch nočních můr, co si pamatuju.. No nic, napíšu podějí, až budu nachystaný..

13:28 ukazuje nynější čas mých hodinek, ano, vzal jsem si ten deník s sebou, abych mohl psát i během téhle akce. Už jsme dostali své papíry. Teď čekáme než nás zavolají k focení. Ach, už to chci mít za sebou..

16:52, další čas na mých hodinkách. Už jsme po focení a těchto debilovinách. Chci domů, ale někdo mě pozval na tanec, mám něco v plánu, snad to výjde.

20:36, jsem doma.. Zvládnul jsem to.. Utekl jsem, když jsem se vymluvil na to, že potřebuji na záchod. Vzal jsem své věci a prostě zdrhl. Už je nikdy neuvidím, cítím se nějak lépe. Cítím se bez zátěže. Ale přesto mě něco trápí.. Ten chlapec, ach ten nádherný chlapec na kterého nemůžu přestat myslet. Stále mám jeho obličej před sebou. Tak nádherný byl, vzal mi mojí první pusu, vzal mi moje srdce.. Chci ho potkat, obejmout, dát mu pusu.. Haha, cítím se divně, ale chybí mi.. Až moc..

[theoslittlesecrets]

7.7.2017

Mé osmnáctiny.

Říká se, že osmnáct by se mělo zapít a pořádně oslavit. Ale asi nebyl ten nejlepší nápad to zapít na antidepresiva. Narozeniny jsem měl prvního, a teprve dneska mě pustili z nemocnice. Ach, otec se za mě zřejmě styděl, že pro mě musela dojít nějaká jeho známa z práce. Jakoby nestačilo, že brečím, mám prášky na svoji psychiku. A podle jeho slov jsem se teď chtěl zabít. Ale diví se mi? Celé dětství jsem strávil s nějakými rádoby ženami, kterým šlo jen o peníze, co jim můj otec dával. Jediného kamaráda mi sebrali, moje láska ze střední se odstěhovala. A pak se diví, že mám deprese. Ach bože, jak já chci pryč, proč to nevyšlo? A jo, tebe vlastně hlídala ta ženská, která zavolala záchranku a ta tě stihla zachránit. Nejlepší narozeniny, grrr, nebudu je už slavit. Nenávidím je, nenávidím všechny a všechno!

[theoslittlesecrets]

14.2.2015

Valentýn

Valentýn, svátek plný lásky. Když jsem přišel do školy, dostal jsem strašně moc valentýnek, čokolád, vyznání a těchto věcí. Ale já je nechtěl, tedy ne od těch, co mi je dávali. Slečny, ale i chlapci. Byli hezcí, ale nechtěl jsem je od nich. Je tu ten chlapec, ah.. Nádherný je, a baví se se mnou aniž by chtěl ode mě něco!! Asi proto ho mám rád, je jiný. Chtěl jsem mu něco dát, ale nebyl ve škole. Zajímalo by mě proč.. už to je několik dní, co jsem ho neviděl. Doufám že zítra přijde. Šťastně zamilovaný Theo <3 Ano, Theo. Nemám rád své jméno Taeyang. Nejradši bych byl jen Choi Theo.

14.2.2020

Další důvod, proč sem píšu.

Odstěhoval se. Měsíc na to se odstěhoval, kvůli těm lidem. Ten týden se balil, různě pomáhal rodičům a tak dále. Řekl mi to ten poslední den. Chybí mi dodnes. Moje první láska, která se ani nekonala. Smutné. Valentýn, další den v roce, co nenávidím. Ty jo, kolik dnů já nemám rád? Jak to zde čtu, během několika let jsem přestal mít rád tolik věcí a lidí.

[theoslittlesecrets]

20.12.2020

I can’t breathe-

Už zase, zase jsem měl ten stav. Stav úzkosti a paniky. Objevil jsem stan twt, začal jsem tam psát prostě své pocity a všechno. Ale zase to všichni vzali špatně. Psal jsem o jednom chlapci, kterého nemám rád, napsal jsem, že nenávidím všechny. Ale vzali to blbě, jeho tunel se do mě pustil. Zase se cítím blbě, proč jsem nemohl být takový na střední? Aby mě všichni nenáviděli, možná by i toho chlapce nechali na pokoji.. Nemám to tu rád, jako jo, našel jsem pár dobrých lidí. Třeba chlapce, co je drag queen, chlapec co si myslí, že mám small vibes. Ale pak jsou tu lidi jako ten zbytek. Nějaký zamilovaný páry z kterých mi je nablití. Kdyby mě viděl otec, asi by mě seřval, že nemám brečet. Vždyť chlapci nepláčou. Byl jsem k tomuto učen od dětství, a přesto teď pláču sám v pokoji. Já už chci skončit, proč je osud ke mně takový? Co jsem komu udělal? Mám to za to, jak dělali mí spolužáci zle tomu chlapci? Je to nepřímá karma? Já nevím, co dělat..

[theoslittlesecrets]

5.2.2015

Proč jsou takoví?

Ahoj, už sem zase píšu.. Byl jsem dneska ve škole, byla ráno zima, dokonce i byl sníh. Rozhodl jsem se dojít za tím chlapcem, co mě polibil. Chtěl jsem se s ním seznámit, mám dojem že i on chtěl. Když jsem za ním přišel, tak se červenal, bylo to moc roztomilé. Proto jsem si sedl vedle něj a povídali jsme si. Než samozřejmě začala hodina, to jsem se musel přemístit na své místo. Ale už jsem se těšil na to, až skončí hodina. Chtěl jsem si s ním celý den povídat!! Jenomže po hodině si ho nějaké holky a chlapci ze třídy odvedli někam, chtěl jsem jít taky, ale prý jsem nemohl. Prý šli vymyslet překvapeni na mé narozeniny, což mi přišlo divné, narozeniny mám až v červenci.. Jenomže když se vrátili, on nebyl nikde. Divil jsem se tomu, tak jsem se jich šel zeptat, kde byl. Bylo mi jen řečeno, že se mu udělalo špatně, takže šel domů. Ale vždyť měl ve třídě věci, takže nemohl odejít, protože jsem chytrá hlava, došlo mi, že bude u zdravotnice. A proto jsem sebral jeho věci a dal k sobě. Chtěl jsem o pauze za ním jít a předat mu je. Ale když jsem tam přišel, nepustili mě, musel jsem dát věci té paní, bylo mi smutno z toto. Chtěl jsem jen vědět, jak mu bylo.. Zajímá mě, co se mu stalo, jestli mu není blbě a tak.. A možná jsem ho chtěl i vidět..

29.8.2020

Už vím, co se stalo, ale zapomněl jsem to dopsat.

Hah, to je dlouho, co jsem sem nepsal. Od posledního dne střední? Měl bych asi zase něco psát, hah. Teď jdu do druháku, dokonce měním školu z Daegu. Doufám, že to tam bude lepší. A lidé nebudou takoví jako na střední. No, ale zpátky k tomuhle. Už vím, co se stalo, řekl mi to poslední den než se přestěhoval pryč. Zbili ho, jenom protože jsem se s ním bavil. Nemám rád lidi, všichni jsou stejní. Chybí mi, i po tolika letech. Jak se jen jmenoval? Zajímá mě jak na tom teď je... Chci ho zase vidět, mluvit s ním, vědět jak se mu daří. Ale zřejmě si na mě už nevzpomíná. A já bych se mu ani nedivil, vždyť kvůli mně zažíval peklo.. Kdybych se s ním nechtěl bavit, nic takového by se nestalo.. Byl by stále tady.. A třeba, třeba bych s ním navázal kontakt na posledním dni střední.. Ale minulost je minulost. Byl jsem zamilovaný? Zřejmě ano, mám dojem, že i teď jsem. Ale nesmí se o tom nikdo dozvědět, nesmím se znova zamilovat. Zřejmě je mi souzeno být sám.. Já se ani nedivím, vždyť mám “perfektní” život, jak říkali spolužáci. Mohu mít všechno, a to všechno sebralo moje štěstí. Nebýt těch prášků, co jsem dostal, tak bych tu zřejmě nebyl. Ale teď musím vystudovat vysokou, doufám že si najdu aspoň opravdové kamarády, někoho kdo mi nebodne kudlu do zad.. Ach, je to těžké..

[theoslittlesecrets]

24.12.2014

Vánoce, nevánoce.

Ahoj, tak zase sem píšu. Tak jako každý den.. Právě se blíží půlnoc na 25.12.. Haha, celý den jsem čekal na rodiče, ale oni nikde, doufám že se jim nic nestalo. Ještě včera mi řekli, že zde budou v osm večer, ale neukázali se. Už se i začínám bát, že to bude jako předešlé roky, když prostě zůstali radši v práci než aby přišli. A mrzí mě to, vždyť mi to slíbili, že konečně zažijeme společné Vánoce. Ale asi to bude jako každý rok, kdy mi prostě dají peníze s tím, že si mám něco koupit, a pak je zase neuvidím. Bolí to.. Chci být aspoň jednou jako ostatní rodiny.. zdobit společně stromeček, dát si jídlo u stolu, rozbalit si dárky na kterých si rodiče dali záležet.. A prostě se bavit. Když se spolužáci baví o tom, co dělali, cítím se smutný. Vždycky musím lhát o tom, co jsme my dělali. I když jsme nic nedělali. A bolí mě to.. Pak je to stále to stejné, kdy mi závidí všechno, co jsem dostal. Ale já to nechci.. Protože si to koupím sám z peněz rodičů, ale není to něco, co by udělali oni sami. Já si tak moc přeji, aby byli doma.. Ale oni nikde.. Asi už půjdu spát, vím že dneska to je kratší, ale nemám chuť sem psát. Nenávidím Vánoce, proč je prostě nemůžou zrušit? Nikdy nebudu mít rád Vánoce, je to nejhorší den v roce!

[theoslittlesecrets]

6.2.2014

Co jsem to udělal?

Uhm.. Ahoj? Prý mi tohle má pomoct se vypořádat s tím, že rodiče nejsou doma. Asi bych tady neměl psát jako bych s někým mluvil. Ale prý to taky pomůže.. Takže jsem dneska byl ve škole, ach, zase za mnou šli během obědové přestávky. Proč se se mnou baví, jen když něco chtějí? Ale když já chtěl pomoct vykašlali se na mě.. A ještě tolik věcí na mě svedli, protože ví, že učitele proti mně nic nezmůžou, jelikož mí rodiče financují školu.. Občas bych si přál, abych byl jedním z nich, a oni by mě přijali skrz to jak se chovám. Já.. Já nechci být takový, chci být jak oni. Chci mít kamarády, co mě nebudou chtít zneužít jen protože mám peníze. Je tohle závist? Já nevím.. Nikdy jsem to nezažil, ale asi ne, spíše to je chtíč? Ale vždyť to je hřích.. Co by si o mně rodiče pomysleli.. I když už jsem zhřešil. Dal jsem si pusu s jedním chlapcem ze třídy, hráli jsme totiž flašku. A já byl rudý!! Rudý!! Tedy to je to, co mi řekli. Mysleli si, že jsem naštvaný, ale nebyl jsem.. Líbilo se mi to, až moc.. Tomu chlapci spláchli hlavu v záchodě, ale to jsem nechtěl, vždyť nic špatného neudělal. To já udělal, vždyť se mi ta pusa líbila. Ach, nemůžu na to přestat myslet. Co by si o mně pomysleli rodiče? Nebo spolužáci? Říkali by špatné věci nebo ne? Záleželo by jim vůbec na tom jak se cítím? Bože, tohle je tak nečitelné, mluvím tu jedno kolo za druhým, haha. Jsem jen jejich charita.. A ten chlapec.. jak se jmenoval? Eunsang? Eunwoo? Eun.. Možná ani nebyl na Eun.. Já nevím.. ale byl krásný, když se na mě koukal svýma černýma očima. Cítil jsem se dobře, hlavně po té puse. Jsem gay? Asi ano, dívky mě nikdy nepřitahovaly... To je asi pro dnešek vše.. Zítra se zase ozvu. Neboj se! S láskou, Taeyang Theo Choi, 15 let.