#tabák

[pepikhipik]

Při příležitosti Světového dne bez tabáku zveřejňuje Státní zdravotní ústav každoročně výsledky Národního výzkumu o užívání tabáku a alkoholu v České republice (NAUTA).

[markovicjan232]

příchutě tabák

Zkusili jste příchutě tabák s MOK a COO? Nahřívaný tabák nabízí jedinečný zážitek s různými příchutěmi tabáku pro každého milovníka.

[luciepetr222]

COO

COO náplně do MOK zařízení - skvělý způsob, jak si vychutnat nahřívaný tabák. Objevte široký výběr chutí pro svůj osobní zážitek.

[mujsilenejdenik]

Stacionář, den dvacátý.

Ráno jsem vstal bez potíží. Asi jsem si přes víkend dostatečně odpočal a cítil jsem se proto až překvapivě svěží. Ve stacionáři jsem byl už před osmou hodinou, a tak jsem si v klidu koupil obědy na celý týden a pak si uvařil kafe a naservíroval si ho na terasu, kde jsem si k němu dopřál obligátní ranní cigaretu. (Myšleno nahřívaný tabák. Ke klasickým cigaretám se, doufám, už nikdy nevrátím.) Celý den se nesl ve znamení blížícího se jarmarku, a tak hned po skupině jsme se odebrali na kreativku, kde jsme ještě dodělávali naše výtvory, které půjdou do prodeje. Byl jsem celkem produktivní - spolu s H_ jsem dotvořil jeden věnec a potom jsem vyrobil ještě zápich a dokončil si obrázek ubrouskovou metodou, který jsem měl rozdělaný už od minulého týdne. Ten mám pro svoji potřebu, a taky si ho doma pověsím.

Cítím se celkem dobře. Na skupině jsme probírali téma, které se mě úzce dotýkalo a myslím, že mi to pomohlo. Vždycky, když to ze sebe dostanu, tak se mi uleví. V tom tkví, bezesporu, kouzlo a síla psychoterapeutických skupin. Taky k nám přibyly dvě nové členky - mladá děvčata, která se zdají být v pohodě. Příchod nových členů už nikterak neřeším, nýbrž to beru jako samozřejmou věc, která prostě k docházce do stacionáře patří. Když je nový člen fajn, nedělá mi problém s ním komunikovat a pokud mi lidsky nesedí, nechám ho, ať si žije svým vlastním životem a taky si hledím svého. Vzhledem k tomu, že nové členky se mi zdají být prima, konverzuji s nimi a na skupině mi nečinilo problém se před nimi otevřít a začít mluvit o svém tématu. Den mi uběhnul rychle, a tak, než jsem se nadál, bylo na čase jít domů. Venku bylo hezky, slunce jako by se mohlo přetrhnout, aby ukázalo, že už je tady jaro, a tak jsem se rozhodnul jít domů procházkou. Cestou jsem se ještě stavil v jedné cukrárně a koupil jsem si jakože za odměnu velký větrník. Doma jsem si pak k němu uvařil kafe a s chutí ho spořádal. Jo, byl to dnes celkem fajn den.

[linka-r9-vysocina]

THIS JUST IN: Hra na hrad, pt. 4: Baroko

Po dvou měsících zpátky s dalším dílem vaší nejoblíbenější PC hry.

Ocitáme se ve víru třicetileté války, kterou rozbouřenému davu pomůžeme odstartovat. Podaří se nám vyměnit lístky na operu vyměnit za jazyk Johánka z Pomuku? Podaří se nám jazyk Johánka z Pomuku vyměnit za tabák? Povede se nám tabák vyměnit za podvazkový řád Fridricha Falckého? Shodí můj kocour uprostřed nahrávání mikrofon?

Toto vše a ještě mnohem více ve čtvrtém díle minisérie.

[archivace]

čs. partyzánská brigáda Jana Žižky vedená Jánon Ušiakom působila na Moravě na Vsetínsku a Valašsku. Z původních asi 110–120 mužů, kteří přešli roku 1944 ze Slovenska, síla brigády postupně narůstala již během října, kdy se intenzívně připravovalo Valašské povstání proti fašismu a očekávaly se letecké dodávky zbraní prvního sledu. Po porážce Slovenského národního povstání Slovenské národní povstání (29. srpna 1944 – 28. října 1944) se činnost odboje přes zimu 44/45 utlumila a většina nových rekrutů byla vývojem hodně zklamána a opět se zapojila až na jaře roku 1945.

Partyzánská brigáda Jana Žižky na Moravě byla největší partyzánskou skupinou v protektorátě, která měla provádět diverzní a sabotážní činnost. Zejména poškozování železničních tratí a mostů, ke kterým docházelo od 16. října do 20. dubna 1945. Brigáda shromažďovala také zpravodajské informace a svou přítomností zneklidňovala německé policejní složky, které také napadala a odzbrojovala. Brigáda ve svém vlastním propagačním materiálu v lednu i únoru uvádí : „Katastrofální nedostatek zbraní, munice, zákaz přijímat další členy.“ Některé ozbrojené části oddílu se aktivně podílely na boji za osvobození Zlína, Vsetína, Vizovic, Přerova a jiných měst a obcí nejen v regionu Valašska. Vzhledem k nevýhodným teritoriálním podmínkám v protektorátě, nebylo možné podle Murzina a jeho kolegů z Ruska rozvíjet vojenskou činnost v týlu nepřítele takovým způsobem, jako na Ukrajině, v Rusku, Bělorusku, Polsku a Pobaltí, kde se nacházel velký neosídlený prostor a bylo možné přepadat zásobovací konvoje bez rizika postihu obyvatelstva a rovněž zásobování zbraněmi a materiálem bylo průběžné, pravidelné a řízené armádou.

„Nelze zpochybnit lidské hrdinství všech, kteří nebyli ochotni snášet se skloněnou hlavou nástup nacismu, ačkoliv se mohli v klidu a relativním pohodlí dožít konce války. Lidí, kteří se rozhodli vyčlenit se z řad obyčejných lidí a stali se tím neobyčejnými.“ Sovětští vojáci, kteří utekli ze zajateckých táborů, museli bojovat a přidat se k partyzánům, protože Stalin neuznával zajatce a hrozil jim nejtvrdší postih. Desant z Kyjeva plnil také především hlavní politický úkol zahraničního komunistického odboje v Moskvě – existenci „vojenského odboje a velké osvobozenecké války Československa.“ Partyzáni brigády Jana Žižky se tak stali jedním z pilířů vznikající Národní fronty. Celkový význam a úspěchy brigády byly hned po válce neúměrně zveličovány nejen komunisty, ale i samotnými členy oddílu.

Brigáda postupně narůstala, nejvíce v březnu a dubnu,největší skok v počtu nastal až v květnu, kdy se najednou vyrojilo tolik partyzánů o kterých nikdo nevěděl. Na konci války dosáhl počet víc než tisíc bojovníků, avšak jsou zde započítány také skupiny prakticky z celé východní, střední a jihovýchodní Moravy, které byly přiřazeny do počtu spíše z politických důvodů. a Partyzánské hnutí nemělo standardní vojenskou organizační hierarchii a strukturu. Rámcově se sdružovala do praporů a čet, avšak prakticky vojenský systém neměla. Většina skupin nevedla přímý boj v terénu, ale byla v záloze a pomáhala zajišťovat nové úkryty polních oddílů, které musely měnit stanoviště. Zajišťovali jim munici, potraviny, tabák, alkohol, léky, ošacení, obuv a další potřeby. Většina příslušníků podpůrných oddílů chodila do zaměstnání a kontakt navazovala se štábem jednou až dvakrát za měsíc. Poválečná zpráva mjr. Murzina uvádí 1 533 bojovníků, kteří měli zbraně, 304 padlých a popravených, 208 zraněných. Provedla okolo 43 destrukčních a přepadových akcí. Podle evidence k 5. květnu měla brigáda 1 229 členů se zbraní z toho 927 Čechů.

[okno-a-stul]

II.

Udeří rána. S. klopýtne, jako by někdo udeřil ji, psi se přidušeně rozštěkají. Ticho, ticho, lapá jim po tlamách, aby čelisti násilím udržela zavřené, psi se kroutí a kňučí, rozhazují dokola mrazem ztuhlé listí, rozeženou i ozvěnu výstřelu.

To se advent chýlí ke konci, je čas honců a honěných a bloudivých broků.

S. by stěží odhadla, odkud přišel výstřel ani jak daleko stiskli spoušť, ví jen, že pár psích skoků je dělí od koryta potoka, dostatečně hlubokého, aby posloužilo za zákop. Nemešká a běží, a malý černý psík si místo S. říká, jakpak že se loví právě v prosincové mlze, koulí svým jediným vidoucím okem zboku po S., ale ta už bokem klouže z příkrého svahu mezi vykotlanými pařezy.

Neví, že na louce u Markova pramene zatím ztrácí zrak divoké prase, tančí svůj zásvětní tanec a námraza kolem jeho boků taje, jak z něj vyprchává život. Brzy ztuhne a kruh, který roztál, se zase mrazivě uzavře a divočáka vezme s sebou. Kruhem je uzavřen i les, kruhem, nebo spíš spirálou, která se stáčí do jeho středu, jak jsou lovci rozestavěni na předem daných pozicích. U sloupu vysokého napětí, ve vnější linii, jeden stojí. Člověk jak ze starého světa. Opírá se o pušku a pokuřuje, přihýbá si z placatky, na sobě vaťák a zašedlou, neholenou tvář, jíž stoupá proužek dýmu a kreslí žlutou stopu ve vousech. Tabák mu hořkne v ústech. Naráz zahodí nedokouřenou cigaretu směrem, kterým už se dlouho díval. Rychle, aby předběhl rozum, si vrazí pušku pod rameno, zaklapne oko a zamíří. Na mušce sedí rozcapený lampasák, kterému na konci normalizace prošel dobře mířený výstřel v kasárnách. Zatoulal se v porevolučním víru, ale tady v ojíněném lese se jen tak něco neztratí. Tady může tančit svůj zásvětní tanec leckdo. Když dobře míříš, může to být i dlouhý, trudný tanec. Lovec otevře své vidoucí oči a stejně rychle, jako hlaveň namířil, ji zase skloní. Odplivne hořkou slinu. Ještě neví, že po večerním holení mu na ručníku zasvítí kapička krve.

S. dřepí v korytě potoka a uvažuje. Buď se octla ve spirále adventního odstřelu, nebo je jen velmi blízko. Palčivější otázkou je, jestli se ve spirále octl hebký a mrštný pes, který je teď kdovíkde. Kdyby ho střelili, kdo ho najde, kdo k němu přivede hrobníka, aby se napříště připojil k císařskému voji? Budou mít plné ruce práce s lovnou zvěří. Jít psa hledat ale nepřichází v úvahu, poztráceli by se jeden druhému. Dodrží svou stranu dohody, počká u pramene, dokončí svou hlídku a bude doufat v dobré konce. Bezmyšlenkovitě nořila prsty do ledového proudu, teď si strčila dlaně křížem do podpaží a narovnala se. Psíci si se zájmem prohlíželi své odrazy na hladině, zvlášť ten zavalitý a neviditelný, který jediný se ve vodě rýsoval neobyčejně ostře. Dlouho se neozval žádný výstřel, a tak vyrazili proti proudu.

[cold-bedroom]

25. 7.

Všude létají štěstíčka.

Ráno jsem neviděla pána s dýmkou. Jen tu dýmku a tabák položené na stole. Chyběl i hrnek s kávou.

(Zítra touhle dobou /21:58/ už budu u tebe! Mám ti nachytat pár těch štěstíček?)

[lukasnav22]

COO náplň

COO náplň do MOK zařízení pasují jako zadek na hrnec. Přesvědčte se sami!

[patricie22355]

COO tabák

Zkusili jste COO tabák v podobě jade a silver tabáku od společnosti MOK ?

[markovicjan232]

Nová chuť tabák

Nechte se unést novými chuťovými zážitky s nahřívaným tabákem MOK. Nová chuť tabák vám otevře dveře k modernímu a chutnému kouření.

[luciepetr222]

MOK COO

MOK COO náplně - pro ty, kdo chtějí autentickou chuť tabáku v podobě nahřívaného tabáku.

[mujsilenejdenik]

Stacionář, den šestý.

Dnes ráno jsem zvládnul dojet do stacionáře bez Rivotrilu. Nevzal jsem si dokonce ani avizovanou půlku a cestu jsem absolvoval bez jakýchkoliv nepříjemných pocitů či úzkostí. Řekl bych, že je to pro mne velmi významný krok a byl jsem za to na sebe taky patřičně hrdý. Rozhodnul jsem se, že budu takhle trénovat dál, a že to postupně pokořím. Koneckonců, být závislý na benzácích, to je asi to poslední, co bych potřeboval. Stačí, že jsem měl nakročeno k tomu, abych se stal závislý na alkoholu a k tomu všemu kouřím jako fabrika. Sice ne klasické cigarety, ale jen nahřívaný tabák, nicméně i tak vím, že to není dobře, akorát, že tuhle svoji poslední neřest zatím nemám sílu zkrotit. Uvidíme, jak to půjde do budoucna.

Jo! Psali mi ze základky, kam se hlásím na pozici nového učitele. Potvrdili mi, že mě zvou na pohovor, který proběhne už příští týden v pondělí. Mám z toho radost, ale zároveň i velké obavy. Respektive nebojím se toho, že bych to nezvládnul, protože mám za sebou už nějakou pedagogickou praxi a mluvit taky umím, ale mám strach z toho, že mi bude blbě. Je fakt, že na tom, aby výběrové řízení dopadlo v můj prospěch mi celkem hodně záleží, protože by to pro mě znamenalo vysvobození ze současné pracovní krize. Je to téma, které jsem před časem probíral na skupinové terapii a terapeut mi řekl, že mít určité obavy a být nervózní je úplně normální. Znamená to, že mi na tom záleží.

Jistě. Jenže já mám hrůzu z toho, že mě strach zcela paralyzuje a já ze sebe nebudu schopen vypravit ani hlásku, případně, že si v průběhu pohovoru budu muset odběhnout na toaletu, abych se tam vyzvracel. Jak jsem se ještě do včerejška snažil programovat pozitivně, tak teď se mi honí hlavou nejrůznější katastrofické scénáře, kterých se nemůžu zbavit. Snažím se prostě sám sebe uklidňovat a říkám si, že tohle není operace mozku, ale jenom pohovor, a taky, že už jsem teď jinde, když dokážu svoje strachy v běžném životě držet na uzdě a fungovat dokonce bez Rivotrilu. Navíc je mi jasné, že když budu příliš nervózní a stažený, moc dobrý dojem asi nezanechám, o tom žádná.

Jelikož se na dnešní skupině nikdo z mých kolegů moc neměl k tomu, aby mluvil, chopil jsem se příležitosti a podělil se s kolektivem o svoje obavy. Terapeutky M_ a T_ mi řekly, že podle nich jsem schopný komunikovat výborně a celkově, že působím dobrým dojmem, čili obavy nejsou na místě. M_ ještě dodala, že z pozice rodiče a toho, jak měla šanci mě poznat, by si takového učitele pro svoje děti přála. To mi udělalo velkou radost a dodalo mi to určitou špetku sebedůvěry. Potom si ještě vzala slovo moje spolupacientka D_, která prohlásila, že ze mně vyzařuje pozitivní energie, a že o mě nemá strach - určitě to prý dobře dopadne. T_ ještě dodala, že i kdyby se stalo, že si vyberou někoho jiného, bude to pro mojí maličkost dobrá škola do budoucna pro případné další pohovory, které bych absolvoval. S tím nešlo nesouhlasit. Poděkoval jsem skupině za vyjádřenou podporu a po zbytek dne jsem se cítil už o mnoho klidnější.

Po obědě jsme měli muzikoterapii, na kterou jsem se vyloženě těšil a úžasně jsem si při ní odpočal. Upřímně, měl jsem co dělat, abych neusnul, protože při uklidňujících tónech flétny bylo opravdu těžké nepoddat se naplno spánku. Celkově jsem po dnešním dnu stráveném ve stacionáři cítil příval dobré energie, ostatně, jak říkaly M_ a T_, čím déle sem člověk chodí, tím víc si zvykne a je pak méně unavený. Mám taky pocit, že ostatní mě přijali mezi sebe a cítím se tady dobře.

[lieselotte-sky]

To je asi normální, mám to tak taky. Navíc mám chuť jim provést nějakou zlomyslnost, jako třeba podrazit nohy když s nezapálenou cigeretou v hubě běží po schodech jak kdyby se měli posrat aby už byli venku a dostavila se úleva. Ne, fakt mi to připadá ubohé a to i v případě, že si někde v klidu za rohem zapálím taky. Ono možná ani tak nejde o to jestli člověk kouří, nebo ne, ale nakolik mu ten tabák řídí život. Což ostatně platí o mnoha věcech, nemusí to být jen tabák, chlast, takové ty věci, u kterých to člověk čeká. Když vidím, co s lidmi dokáže udělat televizní seriál či podobná radost, stíhají mne dosti podobné pocity.

Vždycky když zrovna nekouřím, což je teď tak poměr měsíc jo a měsíc ne - už tak pět let. Tak vždycky v tom clean měsíci, mi kuřáci přijdou naprosto ubozí. Jakože jak že nedokážeš bejt chvíli bez toho smradu, to jsi takovej slaboch, že to vole nevydržíš? Aby ses neposral xddd

Ale pak mám svůj kuřácký čas a jsem jen jako haha tak si dám nom nom nom. Ne že bych se posrala, že si nedám, ale jsem spíš jako “mmm tak dám si na chuť, když už tu stojím.”

[zuzanasblog]

nahřívaný tabák MOK

Už jste vyzkoušeli nové produkty od MOKu? Osobně mi nejvíce vyhovuje MOK FWRD v kombinaci s jejich borůvkovým tabákem.