Tumgik
#letenky cena
bliju · 8 months
Text
Thursday, 24.8. 2023
GOTEBORG březen 2023
Sice jsem se docela radovala, že jsem unikla zimě, ale zas jsem nevydržela sedět doma na zadku a tohle byly jediný levný letenky :D
Ovšem nakonec jsem zažila jak zimu, tak jaro a bylo to skvělý!
Letenky jsem kupovala za necelých 1500,- a ubytko měla přes Booking v hotelu Le Mat B&B Göteborg City, kde jsem měla asi největší hotelový pokoj v jakym jsem kdy byla :D Hned za rohem byl Lidl a snídaně byla v ceně, takže super.
Jelikož jsem přiletěla krátce po poledni, tak jsem před sebou měla celý den ve městě. Z letiště jsem jela busem 612 do Landvetteru, kde jsem přestoupila na bus do Goteborgu. Za cestu jsem platila asi 200,-, ale z letiště jsem jela zadara, protože v buse nefungoval terminál :D Bus mě vyhodil u Centralstation a já se pak courala městem a taky nakupovala. To byl teda mor, protože všude byla asi miliarda krásných věcí a nejradši bych si domů odvezla všechno :D
Nejvíc se mi líbilo v sekáči Beyond retro a pak všech malých obchůdkách v části Haga, ale i jinde po městě. Počasí bylo docela ošklivý. Chvílema pršelo, jinak dost pofukovalo a bylo zataženo. Ale i tak jsem město procourala poměrně dost. Na večeři jsem si došla do restaurace Hemma Hos právě v Haze, protože aspoň jednou jsem si musela dát masový kuličky a brusinkový džus :D Véča mě teda vyšla asi na 550,-, ale byla výborná. Pak už jsem si jen nakoupila v Lidlu, který jsem měla za hotelem a šla se ubytovat.
Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Druhý den jsem se probudila do zasněženýho rána, lehkýho sněžení a nula stupňů :D Ovšem nebyla jsem bábovka a vyrazila na výlet do parku Änggårdsbergen. Cestu jsem si zkrátila tramvají, kde jsem si koupila lístek přes applikaci Vasttrafik a platila něco přes 70,-. A rozhodně to stálo za to. V parku byly krásný cesty a lehce zasněžená krajina a jezera. Sněžení ustalo a chvílema i svítilo sluníčko. Po procházce jsem šla do Museum of Natural History, kde je vstup zdarma. Zas tak zajímavý to nebylo, ale pokud se chce člověk zahřát, tak proč ne :D Pak už jsem se vydala procházkou zpět do města a zašla si v Haze do Cefé Husaren, kde mají legendární gigntický skořicový šneky.
Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Poslední den jsem se vzbudila do nádherně slunečnýho dne. Ještě jsem se šla podívat na Kronan zahrady Trädgårdsföreninge, kde jsem se slunila na lavičce a skleník Palmhuset, kde je vstup zadara a já z něj byla úplně unešená! Pak už jen pokoupit nějaký suvenýry. Nakonec jsem měla tak nacpanej batoh, že jsem si je musela cpát i do kabelky :D A jelikož jsem nemohla odjet aniž bych si nedala tipycký krevetový chleba, tak jsem našla super místo na zahrádce na sluníčku - Hedlunds Havsbar. Chleba je jak plnohodnotný jídlo a taky tomu odpovídá jeho cena (za chleba a jeden cider jsem platila něco přes 600,-). No a pak už jsem si jen koupila lístek na autobus na letiště (tentokrát přímý spoj s Flygbussarnou - asi za 250,-) a frčela na letiště. A vůbec se mi nechtělo!!
Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media
0 notes
naturaltrain-blog · 4 years
Text
Efektivní Zpusobu, Jak Si Levnejší Vstupenky For Vlak Tour
Tumblr media
Vlak jízdné jsou rising, a většina lidé již začaly zažívá pinch naše kapsy, zvlášť zda budeme cestovat ve vlacích obvykle. Však stále dávají přednost cestování vlaky, protože to je jistě jeden z většina a rychle doprava alternativní. V to informativní článek, jsme sestavili pár basic návrhy, která může pomoct otočit vysoká cena cestování po železnici v cenově dostupné cesty.
Nápady Uložit Peníze Cestování Vlakem
V podstatě existují tři způsobů, ve kterých si můžete rezervovat vlak -
Rovně z v provozovatel vlaku u pokladny
Jednotlivá jízdenka na vlak rezervační webových stránek
Cestování stránky, kde různé provozovatelů vlaků nabízet jejich služby celkem
To je vynikající nápad porovnat vlakové jízdenky nabídky nabídnuta o ty prodejců.
Má Váš Výzkum První
Národní železniční webové stránky a cestování webových stránek nejlepší místa, kde začít. následujících můžete porovnat časové tabulky, vlakové jízdné, místa dostupnosti, a tak dále, v, aby ekonomicky naplánovat cesta. Je to může pomůže vám zjistit nejlevnější jízdenky operátorů nebo i rezervační webových stránek on-line. V každém případě, můžete také najít vzrušující propagační nabídky a slevy nabídnuta pár trainlines. Check-out http://metropraha.eu webové stránky plodné informace o železniční nyní.
Rezervovat předem
To je velký nápad rezervovat si vstupenky 10 měsíce v předstihu. Brzy drůbeže dodávek ve skutečnosti, nejlepší způsobů získat vstupenky zlevněné sazby. Téměř všechny železniční operátory umožňují rezervace předem online. Někteří webových stránek i nabízet e-mailová upozornění vždy, když předprodej vstupenek jsou k dispozici prodeji.
Chytit Dárky
Rezervace vstupenek webové stránky obecně podporovat široká nabídku dodávek přilákat více cestujících. , Pokud jste pravidelný cestovatel, pak jste třeba prozkoumat následujících nabídky. Také, zvážit hledal slevy poukázky.
většina vlaku společnosti nabídka dobrá úspory pro pravidelné dojíždějící, a to může pomoct uložit některé závažné hotovosti. Oni také poskytovat skvělé promo na radostné sezón i. Můžete vyhledávat na internetu vymyslet nejužitečnější internetových stránek nabídku jako slevy a proma.
Rozdělit cesty
V případě jste plánování velmi dlouhé turné, které jde v několika hlavních stanic, pak je být nejlepší , pokud kontrola rezervační cena pro každou nohu z exkurze odděleně, místo toho, aby rezervaci lone lístek. spuštění, cestovní dopadat být pozoruhodně levnější, i když to je právě stejné path!
To mohl sotva se pár další okamžiky split cestovní a list během lístky, ale nakonec budete vítr se šetří velmi dobré hotovosti na všech v rezervací vstupenek.
Používat Levný Tarif Finder
V případě, že plánujete dovolená kde přesné datum a period cestování je flexibilní, pak se mohou si využití levné jízdné-finder software on-line. Musíte vybrat tras a enter přesné údaje o datu cestování. Levný tarif finder service může pomůžeme vám při získávání většina cenově dostupné nabídky na vlaky do Manchesteru a jiných podobné hlavních destinací.
Ne zapomenout cash-back rail karty!
Ano velké množství online železniční operátoři v poslední době začala cash back železniční card nabídky k jejich pravidelné klientů. V případě, že jste rezervaci letenky on-line, pak ti musí i zkontrolovat k jejich cash-back nabízí jejich webové stránky. Budete pravděpodobně muset zaplatit nominální poplatek for vaše vlastní cash-back karty. cash-záda normálně dejte slevy až 10% na 20%, v závislosti na cest, váš věk, a proto on.
Metro Praha
Bavorovská 1089
384 27 Vitejovice
727 839 836
1 note · View note
bliju · 1 year
Text
Saturday, 11.3. 2023
MEXIKO -  ANTLANTA únor 2023
To, že zas chci konečně přes hnusnou českou zimu někam odjet jsem říkala už dlouho. Ovšem letenky moc nebyly a já už pomalu přestávala věřit, že to klapne. Ale klaplo. Nakonec se na nás usmálo štěstí a my někdy v polovině ledna koupily letenky do Cancunu. Let byl od KLM a vyšel nás asi na 11300,- z Mnichova. Tam jsme se přesunuly nočním Flixbusem. Cesta byla dlouhá, ale dala se zvládnout. Lety byly v pohodě a bez zpozdění. No a v úterý večer jsme konečně přistály v Cancunu. Na letišti si (110 MNX - hotově, karty jim nešly) koupily lístek na ADO bus a dojely do centra. Tam jsme měly booknutý hotel asi 10 minut pěšky od autobusáku. Jen jsme daly spršku a vytuhly :D
Na ráno jsme už měly koupený autobus na Holbox. Jezdily jsme se společností ADO - na jejich stránkách mají jízdní řády a ceny a lístky se tam taky dají koupit. Autobusem jsme dojeli do Chiquilá. Tam jsme si pak koupily lístky na trajekt a přesunuly se na ostrov. Trajekt je asi za 200 MNX a jede cca 30 minut. Pak jsme došly na hotel, nahodily plavky a šly k vodě. 
Tumblr media Tumblr media
Moře je tam strašně krásný. Vzhledem k tomu, že tam ani nebylo moc řas, tak lepší než v Tulumu, kde jsme bohužel řas měly fakt hodně. Takže jsme celý odpoledne strávily na pláži. Večer pak lozením po obchodech, stáncích, pojídám tacos a marquesitas a popíjením margarit. 
Další den jsme se vydaly po sandbaru na Playa Mosquito. Cestou jsme pořád hledaly slibované hamaky ve vodě, ale ty jsme teda vůbec neviděly :( Ale i tak to bylo skvělý, Moře bylo teplý a krásně průzračný a procházka byla skvělá! Jen jsme teda večer zjistily, že jsme všechny úplně spálený :D Takže bacha na to :D Večer jsme si pak říkaly, že bychom si půjčily kola a jely se podívat na bioluminiscencii, ale když jsme viděly stav místních cest a osvětlení (spíš neosvětlení), tak jsme to vzdaly a radši si zašly na jídlo a šly spát. 
Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Dopoledne se stala docela vtipná věc-na celém ostrově vypadl proud :D Takže dost obchodů zavřelo, nešel internet, klimatizace, nic :D Takže jsme se pobalily a vyrazily na trajekt a autobus do Meridy. Ten jsme měly koupený předem, ale kvůli nefunkčnímu internetu jsme neměly ubytování :D To se nám pak podařilo zamluvit v rychlosti na autobusový zastávce ve Valladolidu, kde měl bus pauzu :D
Do Meridy jsme dorazily k večeru. Šly jsme se ubytovat a byly trochu zvědavý, jak bude hotel vypadat :D Nakonec to bylo celkem v pohodě. Hlavně byl hned přes ulici od autobusáku. Večer jsme procouraly centrum, daly si jídlo a šly si koupit jízdenky na další den. Náš plán byl jet do Uxmalu. Většinou jsem našla články, jak se tam (a zpět) lidi dostávaj hrozně složitě, takže jsme byly zvědavý, co nás čeká. Všude se psalo, jak jezdí jen jeden bus v 9 ráno a bývá nacpaný. Tak tuto zkušenost nemáme. Paní na přepážce nám ukázala asi 6 autobusů za den. My si vybraly ten v 8 ráno. ZA 10 MXN nám prodala kartičku a na tu nahrála potřebnou částku (cca 100 MXN/osoba). Ráno jsme byly na autobusáku asi 30 mint před odjezdem a bylo to docela zbytečný, protože bus byl plný jen z poloviny.
Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Když jsme dojely na místo, tak zrovna začal solidní slejvák :D Ten jsme naštěstí přečkaly v budce na zastávce a asi po 15 minutách už bylo po dešti a my se mohly vdat na vykopávky. Vstupy na ně jsou relativně drahé - okolo 500 MXN (cena se vždy skládá z daně cca 100 MNX, která nejde zaplatit kartou a pak samotného vstupu, který nám vždy kartou šel. Taky se někde platí každá suma na jiné pokladně, což dělá solidní zmatky). Ale moc se nám tam líbilo a určitě by byla škoda žádné nenavštívit. Také jsem četla, že tam nepouštějí s batohem a musí se dát do “úschovny” (fotky místnosti s batohy na zemi) - tak s tímto jsme se také nesetkaly.
Asi po 2 hodinách jsme měly celý areál prolezlý a tak jsme se vydaly na cestu zpět. To jsme také nevěděly, co nás čeká. Ale zas jsme čekaly jen cca 15 minut a přijelo úplně prázdné colectivo, které nás vzalo za 100 MNX až do Meridy. Takže cesta opět v pohodě. Odpo jsme teda měly ještě víc času na město. Šly jsme prozkoumat čtvrť Paseo Montejo, kde město vypadalo zas trochu jinak. Prolezly jsme různé krámky a stánky a pokoupily suvenýry. Večer jsme si daly klasicky jídlo, drinčík, palačinku a šly spát :D
Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Dopo nás zas čekal přesun - tentokrát do Valladolidu. Z autobusáku zas rovnou na hotel, kde jsme nechaly zavazadla a vydaly se pátrat po colectivu, které nás odveze na ruiny Ek Balam. Chvíli jsme bloumaly po městě a pak nám bylo řečeno, že v okolí 37. ulice bychom ho měly chytit. Takže jsme si tam jen sedly na obrubník a čekaly. Asi za 10 minut přišel pán a vyřikoval “Ek balam” a hned si nás našel :D Nakonc se ukázalo, že tam mají přílo stanoviště (v Google mapách pod tímto názvem -  Sitio Taxis Ek Balam). Nebyla to dodávka, ale normální auto. Řidič ještě nabral osamělého německého turistu a mohli jsme vyrazit. Cesta trvala asi 30 minut a při plně obsazeném autě jsme platili každý 70 MXN (celé auto je za 280 MXN, takže pokud bychom nesehnali němce, tak bychom platily o něco víc).
Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Na ruiny byl opět vstup okolo 500 MXN a zas jsme tam strávily asi 2 hodiny. Tyto jsou zajímavé tím, že se po nich dá chodit a dokonce se dá po schodech vylézt na nejvyšší z nich a pak se kochat výhledem na džungli a menší stavby. Také se tam pořád odkrývají další a další stavby. Do města  jsme se pak dostaly obdobně - na parkovišti si sedly na obrubník a za cca 15 minut jsme měly odvoz. Večer opět klasiská prohlídka města a obchůdky v ulici Calzada de los Frailes, kde by se snad dal strávit celý den. Chtěly jsme také do kláštera San Bernardino de Siena, ale večer už byl zavřený a druhý den (v pondělí) také :( Pak zas palačinka, večere, drink a pelíšek.
Tumblr media Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Ráno už jsme se jen prošly po okolí a v 10 hodin nás čekal nejdelší přejezd - 6 hodin do Bacalaru. Tam jsme měly štěstí, že se ve městě zrovna konal nějaký vícedenní karneval. Takže na náměstí byla stage, kde maxičani tancovali a hrála hudba. Také všude bylo plno stánků s jídlem, pitím a různýma cetkama a kravinkama ke koupi. 
Hudba sice vyhrávala do noci a my měly hotel hned na námětí, ale hudba tam naštěstí zas tak slyšet nebyla, takže jsme se pěkně vyspaly. 
Dopo jsme si v půjčovně na náměstí půjčily kola za 150 MXN na den a vydaly se na Cenote Azul. Docela nás překvapilo, že i když je cesta “podél vody”, tak byla pěkně kopcovitá :D Do cenotu je vstup 25 MXN a člověk se tam může válet klidně celý den. My tam strávily část odpoledne a pak se ještě chtěly vykoupit v laguně. To byl trochu problém, protože jsme měly vyhlídnutý Cocalitos Beachclub, který je bohužel zavřený. Ale jak jsme jely, tak kousek za ním jsme narazily na jiný a ten měl otevřeno. Do laguny se totiž jinak dostat nedá. Všude jsou hotely, domy nebo je to prostě oplocené a uzavřené. My tady platily 70 MXN za vstup a byly tam houpačky a konečně i hamaky ve vodě!! Večer jsme si zas užívaly místní hudební produkci, drinky a dobroty na náměstí.
Tumblr media Tumblr media Tumblr media
Jelikož jsme měly autobus až na podvečer, tak jsme dopoledne chtěly jet na výlet lodí po laguně. To jsme ovšem netušily, že ve středu se nejezdí! Takže jsme měly volný skoro celý den a moc nevěděly, co dělat. Řekly jsme si, že teda půjdeme k vodě. Jenže tady se dá koupat jen z veřejných mol, které jsou rozeseté různě podél vody. A zrovna dopoledne dost foukalo, takže to nebylo moc na ležení u vody nebo koupání. Po chvíli googlení jsme našly jako alternativní zábavu Ecoparque Bacalar. Je to sice jen velké molo, ale bylo to super. Platí se na nej vstup 20 MXN, ale dostanete pásek a můžete se libovolně vracet. Na mole taky dost foukalo, protože je poměrně vysoké, ale hned vedle se nachází hezké a nízké veřejné molo, kde se dalo super koupat. Nakonc jsme tedy stávily naše odpoledne na tomhle koupacím spotu a bylo to super. Voda tady byla příjemně mělká a hezky teplá. Na jídle jsme byly v Antojitos Orizaba, což bylo za mě asi nejlepší jídlo celé dovolené. 
Tumblr media Tumblr media
Na večer jsme se už přesunuly opět do autobusu a také na naší poslední zastávku - do Tulumu. Do města jsme tentorkát dotazily relativně pozdě. Takže proběhlo jen ubytování a večeře. 
Po společné domluvě jsme první den tady strávily v cenotes. Jako první jsme vybraly Cenote Azul. Tam jsme opět jely colectivem. Tentokrát jsme šly na jejich stanoviště ve městě a hned chytly poslední 3 místa :D Cesta stála asi 70 MXN. Vstup do cenotu asi 200 MXN. Ale jak bylo naším tradičním zvykem, tak jsme tam sice chtěly být dopo, ale byly jsme tam spíš na oběd, takže tam byla hromada lidí a všechny dobré spoty u vody byly obsazené :D
Tumblr media
Po pár hodinách cachtání jsme se rozhodly navštívit ještě Cenote Casa. Jen jsme si stouply k silnici a mávly na projíždějící colectivo (to na nás i troubilo, že je volné). Řekly mu, kam chceme a on nás tam vyhodil. Od silnice jsme teda ještě šly asi 20 minut pěšky, ale to nebyl problém. V cenotu jsme si původně chtěly půjčit kajak, ale holkám za 300 MXN přišel zbytečně drahý, takže jsme zaplatily jen 150 MXN a mohly tam plavat. Tenhle cenot je spíš taková zátoka nebo řeka se spoustou vegetace a živým krokoušem! Proplavat se to dá úplně v pohodě, ale neni tam moc zázemí, kde pak posedávat nebo se povalovat ve vodě - vstup je tam malý a prudký. Proto jsme tam nestrávily zas tak moc času. Cestou zpět jsme zas jen počkaly u silnice na prázdné colectivo a jely do centra ještě na nějaké poslední nákupy. Ty se ovšm moc nevyplatí nechávat až do Tulumu, protože věci tu byly výrazně dražší. 
Tumblr media
Poslední celý den jsme konečně stávily na pláži! Půjčily jsme si kola u iBike Tulum, který měl půjčovnu hned vedle hotelu. Platily jsme 200 MXN za 24hodin. Na pláži jsme se vyvalovaly hezky ve stínu palem. Jediný, co bylo na prd bylo hodně řas na pláži i ve vodě. Odpo pak už na našem spotu nebyl stín a bylo fakt horko, takže jsme se sebraly a šly do beach baru na happy hours margarity a posezeníčko hezky ve stínu :D Večer pak na hotel, do obchoďáku pro sváču na cestu domu a na poslední véču a drinky. Jenže vůbec. I přes to, že nemáme pocit, že bysme byly nějak moc na sluníčku a mohly mít úpal, tak se nám večer a Luckou udělalo blbě. Asi teplota nebo nevíme, ale bylo nám tak strašně, že jsme jen ležely s hadrem na hlavě (já) v posteli a vytuhly. 
Tumblr media Tumblr media
Ráno už nám naštěstí bylo dobře, takže vrácení kol, nákup sváči a cestu na autobusák a následně busem na letiště jsme zvládly v pohodě. Na letišti vše proběhlo hladce, takže jsme měly čas si ještě posedět na kafíčko a pak už přesun do Atlanty, kde jsme měly 21 hodin času :D
Kontroly tady taky proběhly hladce (ikdyž po příletu tam byly šílený fronty a my myslely, že tam celých těch 21 hodin strávíme čekáním na kontrolu) a my si našly místo na “spaní”. Po celkem nekonečné noci jsme se asi kolem 7 sebraly a vyrazily do města.
Ovšem hned první problém byl, že na letišti (prý kvůli covidu) není žádná úschovna zavazadel!! Pak jsem taky dost času strávily čekáním na shuttle bus, který nám vzal na terminál, kde jezdí metro. Tam jsme pak zas 100 let bojovaly s mašinou na lístky, protože mimo pinu ke kartě po nás chtěla ještě směrovací číslo, což jsme netušily, co má být. Naštěstí nám zaměstnanec poradil, že je to 00000 :D Taky mi to nebralo Revolut kartu. Takže po docela velkém boji jsme konečně mohly dojet na Five points (zpáteční lístek stojí 6 USD) a jít se podívat do Olympijského parku. 
Tumblr media Tumblr media
Tam jsme si taky chtěly zajít na jídlo a kafíčko, což se ukázalo jako problém, protože všude bylo asi milion lidí a šílený fronty! Takže jsme nakonec posnídaly sušenky a kafe získaly asi až po hodině u muzea Coca-Coly :D Po projití olympijské části města a tradičním burgeru k obědu jsme se pěšky vydaly do části Martina Luthera Kinga. Cestou jsme zhodnotily, že město je to teda nic moc a všude se válí nějakcí bezdomovci. Pofotily jsme si jeho rodný dům a radši už šly na metro a jely zpět na letiště. No a tam už jsme jen v klidu prošly všechny kontroly a čekalo nás necelých 9 hodin v letadle do Mnichova. 
Tumblr media Tumblr media
V Mnichově opět kontrola, nákup lístku na centra (13 EUR) a čekání na S-Bahn, který opět mělo zpoždění a nějaký výluky :D No a ve 12:45 nástup do vlaku a frrr směr Praha, kam jsme kolem 19:00 úspěšně dorazily a tím završily náš výlet!
Naše hotely:
Cancun - Hotel Los Girasoles - wifi na pokoji, teplá voda, tichá klimatizace, hlučný větrák, super snídaně za 100 MXN
Holbox - Villas Palmar Holbox - wifi jen venku (ale měli tam hezký prostor s hamakami), lednička, tichý větrák, teplá voda, bazén (nevyzkoušený)
Marida - Hotel Central Merida by Kavia - wifi na pokoji, teplá voda, tichá klima, žádný větrák, malá okna bez sítí proti komárům, hodně hluku z vedlejších pokojů
Valladolid -  Hotel Colonila La Aurora - wifi venku (hezké posezení na terase u bazénu), teplá voda, větrák, opět nevyzkoušený bazén, pěkná střešní terasa a celkově hrozně roztomilý hotel
Bacalar - Asilé Hotel Boutique - wifi na pokoji, teplá voda, dost malý pokoj, konečně balkon (ale bez nábytku), slevy do spřátelených podniků, větrák a tichá klimatizace
Tulum - Wish Tulum - wifi na pokoji, teplá voda, velký pokoj, balkon s nábytkem, nevyzkoušený bazén, lednice, neomezená pitná voda na recepci
Závěrem asi: ani jednou jsme se necítily nijak v nebezpečí. Z čech jsme měli dolary, které jsme měnily v bance (je k tomu potřeba pas) a pak vybíraly normálně z bankomatů. Měly jsme najité, které jsou v pohodě (CIP Banco, Santander,..) a poplatek byl asi 35 Kč za výběr. Nepily jsme z vodovodu, ale jinak jedly všechno a byly v pohodě. V restauracích jsme si často dávaly nějaké ovocné šťávy a taky v pohodě. Ve městech mimo Tulum jsme měly trochu problém s nákupem potravin, jelikož jsme nikde nenarazily na “normální” krám. Nakupovaly jsme tedy v místních obchodech a nebo Seven eleven. Ale často byl třeba problém se sehnáním pomazánkového másla nebo sýru, abysme si mohly udělat sváču :D Většinou v obchodech byly jen čipsy, sušenky, pečivo, ale nic k tomu...
A to je asi vše. Výlet to bylo boží a Mexiko budu pořád všem doporučovat jako skvělou destinaci a to i klidně pro 3 holky, který se přesunují MHD :)
0 notes