elolsovska

[elolsovska]

Závěrečný záznam za předmět

Co vše jsem v rámci předmětu udělal/a?

Naplánovala jsem a nadesignovala části kurzu. A to jak ve skupině, tak i samostatně.

Prakticky jsem si v rámci řemeslných dílen vyzkoušela aktivity, které mi budou prospěšné v budoucí praxi. (Konzistence, práce v Articulate a Elfu)

V rámci samostudia jsem se naučila nové pojmy důležité pro práci a aktuální relevanci learning designera. (ADDIE a SAM, Kirkpatrickův model apod.)

Čeho jsem dosáhl/a?

Prakticky jsem realizovala do praxe to, co jsem si dala za cíl.

Zlepšila jsem si své komunikační schopnosti a ve svém plnění jsem se ukázala jako spolehlivá týmová síla.

Co pro sebe hodnotím jako obzvlášť užitečné? 

Myslím. že nejvíce užitečné bylo zejména učení se o tom, jak myslí learning designer a o různých přístupech v designování kurzů. Dále také mi nejvíce přínosné přišly řemeslné dílny, zejména cvičení v konzistenci, jelikož jsem se koukla na to, jak vypadá možný cvičný nábor learning designera.

Jaký je výsledek mého samostatného projektu?

Musím zprvu přiznat jednu věc: Ke konci kurzu jsem už pomalu docházela do syndromu vyhoření, totálně mě poté položila chřipka a svůj samostatný projekt jsem započala dokončovat až po Vánocích. I když můj výkon byl oproti začátku semestru již podprůměrný, zvládla jsem položit stabilní základ k tomu, abych kurz dokončila.

Jaký je výsledek mého zapojení v rámci skupinového projektu?

Náš skupinový projekt s Kačkou se zaměřil na tématiku plýtvání jídlem. V rámci toho jsem tvořila 3/5 kapitol (včetně úvodu a závěru), co se týkalo textového formátování a digitálních materiálů, které nezahrnovaly h5p prvky (jako například videa, obrázky, z poloviny design maskota). Často jsem byla jako kreativní hnací síla a velká část mých předhozených nápadů a vizí byla použita do konečné podoby kurzu. Za mě jsem dala do toho všechno, co jsem mohla. Stejně tak i Kačka, která také jela jako hodinky, abychom měly všechno hotové.

Jak sám/sama pro sebe hodnotím svůj pokrok v oblasti learning designu?

Myslím, že v rámci kurzu jsem si rozšířila znalosti a dovednosti týkající se plánování kurzu. Zejména i fakt, že dokážu své kreativní nápady prakticky realizovat a integrovat do kurzu byl jeden z největších pokroků, kterých jsem za své studium dosáhla.

Co si navrhuju za hodnocení do ISu a proč (na škále A–F)?

Jako známku bych si navrhovala A. I když mé výstupy byly méně kvalitní než v předchozích letech, pořád jsem je včas průběžně plnila a snažila se vylepšovat projekty na základě zpětné vazby, které se mi dostalo. Ano, mohlo to být lepší, ale za mě je to aktuálně to nejlepší, co jsem mohla udělat.

[elolsovska]

Dokončení skupinového a samostatného projektu

Samostatný projekt

Samostatný projekt se zaměřoval na Studijní a zkušební řád MUNI. Úkolem projektu mělo být vytvoření středního článku mezi studenty a studijním řádem, jelikož málokdo si řekne, že stráví celé odpoledne čtením studijního řádu, které pro většinu může být velkým příkořím.

V rámci mého zpracování jsem se zaměřila na první krůčky vedoucí ke studiu, zredukovala jsem na minimum právnický slovník a zejména jsem si pohrála s nastavením testů, jelikož ty mě bavily nejvíc.

Z tvoření kurzu jsem byla zprvu nesvá, jelikož jsem v Rise doteď nepracovala, naštěstí díky zpětné vazbě a pomoci od kolegů šlo všechno hladce.

Moje vize byla zprvu více komplikovaná, než jsem chtěla. Takže jsem se hlavně zaměřila na jednoduchost a efektivní průchod kurzem.

Obecně mi tento projekt pomohl si rozšířit znalosti a dovednosti v novém nástroji, Articulate Rise.

Zde je preview. A zde je záznam.

Skupinový projekt

Přístupový odkaz: https://elf.phil.muni.cz/24-25/course/view.php?id=758

Přístupové heslo: digitedprojekt

Spolupráce s Kačkou v rámci skupinového projektu byla efektivní, bezproblémová a rychlá. Sice jsme hodně vybočili v některých aspektech v rámci tvorby, než nám bylo stanoveno. I přesto mi přijde, že tomu tak mělo být a že kurz by nebyl kurzem nebýt ELFu. Naše práce byla spravedlivě rozdělená a neskutečně jsme si pomáhaly a doplňovaly se při plnění úkolu. A to jak v plánovací fázi, tak i ve fázi uvedení. Co musím ale nejvíce ocenit, byla tvůrčí a kreativní svoboda, kterou mi Kačka poskytla při tvoření a možnosti uplatnění některých bonusových prvků do materiálů.

Když se ohlédnu zpátky, pravděpodobně bych při tvorbě příštího kurzu dala větší pozornost designu závěrečného handoutu. Z velké části kvůli tomu, že jsem moc nevěděla, co s tím z aspektu formátování. I přesto si myslím, že kurz byl pro nás obrovský úspěch co se týká našich schopností uvést jej veřejně.

+ Ještě bych chtěla moc Kačce poděkovat za všechno ohledně organizace a zařízení kurzu, včetně zpřístupnění. <3

[elolsovska]

Samostatný projekt: Progress

Jako první jsem si vybrala část ke zpracování, vybrala jsem si Úvod a První kapitolu, která se zaměřuje na zápis do studia, studijní plány, registraci předmětů a na výuku. Udělala jsem si ale mental note s tím, že pravděpodobně bude dříve hotový úvod.

Můj první move byl rozepsat si co budu zpracovávat a případně upravit/vynechat některé části. Další krok bylo udělání si jasno v průvodci a tone of voice. Zejména jsem měla jasno v tom odkazovat na my jako my všichni, včetně průvodce.

Upřímně mě napadlo se inspirovat od vzdělávacího pořadu Rande s fyzikou, který jsem sledovala na střední a upřímně vzala ten aspekt toho setkání se studijním řádem jako rande. :)

Zatím jsem si udělala předběžnou verzi doprovodného slova a textu do wordu a s pomocí Chatu GPT jsem jej upravila tak, aby souznělo s mou vizí.

Zatím jsem jen u první kapitoly první části. Je to krátké, ale rozhodně budu přidávat obsah a dolaďovat, odkaz zde.

[elolsovska]

Bloomova taxonomie, Kolbův cyklus učení, UX Writing a microcopy

Bloomova taxonomie

Většinou postavená do pyramidy podle nižší/vyšší kognitivní schopnosti.

Hodně se používá ve školství. Hodně, hodně.

Staví se dle ní vzdělávací cíle (Učitel chce žáky něco naučit -> Co bude důkaz? -> Koukne se do taxonomie a vybere kognitivní náročnost -> Vybere dle toho akční sloveso): Žák ve skupině v rámci hodiny sestaví a vytvoří plakát s tématikou Husitských válek.

Od nejnižší po nejvyšší: Zapamatovat -> Pochopit -> Aplikovat -> Analyzovat -> Hodnotit -> Vytvořit

Cíle mohou být: Kognitivní (znalostní), Afektivní (názorové) a Psychomotorické (činnostní).

Kolbův cyklus

Často se aplikuje ve volnočasové pedagogice (protože cyklus pracuje hlavně se zážitkem a prožitou zkušeností žáka).

Zkušenost -> Reflexe/Ohlédnutí/Pozorování -> Abstraktivní konceptualizace (Proč tomu tak bylo? Co kdyby se na to šlo jinak?) -> Jede se znova

---

UX Writing

Jedná se o vyjadřování psaním tak, aby uspokojil potřeby, byl v souladu s kontextem lidí a souznil s chováním uživatelům.

Je třeba vědět, jak se čtenář orientuje (PDF vs. online článek), protože na formě závisí formátování textu.

Psaní musí obsahovat dobře vybraný obsah, který je potom dobře vyjádřen divákovi. Hodně často se používá v copywritingu a hodně často se na něj i zapomíná.

Pokud je UXW dělán dobře, nejenže divák bude číst dál, ale zároveň buduje důvěru k materiálu a inspiruje jej k prospěšné akci.

Čím jednodušší a přímočaré je psaní, tím víc mu čtenář porozumí.

Microcopy

Texty, u kterých bychom si ani nevšimli, že se zde používá copywriting.

Hodně často doprovodným slovem u průvodců, notifikací, upozornění aplikací/programů, nebo například v případech, kdy je prázdné místo, které by potřebovalo vyplnit a podpořit uživatele k vytvoření -> Povzbudivá slova.

Errory, stavové zprávy v telefonech... dokonce i v případech, kdy vypadne wifina.

Míchá se dost s UXW

Jakási součást komunikace programu/aplikací a zařízení s uživatelem.

Taky se zde pracuje s tone of voice/způsob vyjadřování v rámci zprávy. Rozhodně dát uživatelům možnost změnit názor, nebo se vyhnout zostuzení uživatelů naschvál (to je odradí).

[elolsovska]

Skupinový projekt(úpravy) + Samostatný projekt

Skupinový projekt a jeho revize byla také mou náplní pro tento týden, jelikož:

a) Jsem neměla žádný shon spojený s Vánocemi.

b) Jsem se o víkendu nudila a žádná jiná aktivita k dispozici mi nepřipadala tak zábavná jako toto.

Co jsem si dala za cíl bylo zatraktivnit textové části, zejména první kapitolu, protože tu jsem měla na starosti já. A dala jsem si za cíl, že pokud budu hotová dřív, můžu se vrhnout na revizi testů.

Update 1: Upravila jsem handout a dala ho tam. První kapitola je hotová s úpravami.

Update 2: Upravila jsem část kapitoly o využití zbytků, protože mně začalo bavit si hrát s textem. Říkám část, protože kvůli aktuálnímu nestabilnímu připojení nemohu upravovat text aniž by se mi nesmazal hned v průběhu úprav.

---

Samostatný projekt

Hrubé shrnutí

Jako první věc, co jsem udělala bylo prolítnout celý dokument a poznačit si všechny články a části (zatím jsem je nepročítala, orientovala jsem se povrchově). Osnovu dokumentu jsem si zapsala na Word.

2. Osnova

Jako další krok jsem se rozhodla o tom, jak budu tyto témata třídit. Podle částí jsem se rozhodla, že by se plán skládal ze čtyř až pěti tematických bloků, dle částí v dokumentu. Dala jsem si zatím do Cogglu způsob, jak to třídí původní dokument:

Pak jak bych to třídila já: Tedy od začátku, kdy student nastoupí, po zkouškové, státnice apod.

Zde je můj první draft (pozn. byla jsem trubka a nepřečetla si pořádně instrukce, takže jsem tam dala i doktorské studium):

Představuji si ideální personu jako studenta, který teprve na univerzitu nastoupil a je v 1. ročníku, 1. semestru studia (hrozně mi v tomhle pomohla má sestra, která zrovna nastoupila na univerzitu a tím pádem se na mě většinou se vším kolem toho obracela).

Nakonec jsem si s tím pohrála v Miro a vyšlo mi to takhle:

Tohle je moje low-budget vize. Zatím to tak nechávám tak jak to je, s ohledem na personu. Kdyžtak dám update, kdybych s tím ještě chtěla něco dělat.

Tak, přemýšlela jsem o fiktivních postavách, které by kurz provázely a napadlo mě následující:

Úvod a kapitola 1: Lenka (studentka, která zrovna nastoupila do studia na MUNI)se ptá Ondřeje (zkušenějšího, magisterského studenta).

Kapitola 2: Mirek (student, který zažívá své první zkouškové) a Tomáš (student, který je o ročník, dva výš a ví co se bude dít).

Kapitola 3: Pavlína (ukončuje bakaláře), Gerda (ukončuje magistra) a Majda (přemýšlí o přerušení nebo změně studia).

[elolsovska]

Action mapping: Zápisky ze samostudia

Action mapping se jednoduše zaměřuje na akci lidí, kteří se učí a jak velký tato akce bude mít dopad v širším kontextu (např. v kolika procentech se zvýší trhy ve firmě). Z jedné strany se action maping orientuje na účastníka vzdělávání tak, že se nesnaží pouze předávat informace, ale motivuje ho a nažene ho ke konání dané akce, kterou by měl zvládat.

Perfektní příklad je, když někdo učí první pomoc. Ano, je dobré vědět koho zavolat, ale jak by měl člověk jednat, pokud byl účastníkem autonehody, kde se někomu zastavilo srdce? Musí vědět o srdeční masáži nebo být schopen umět správný postup při srdeční masáži.

Když u někoho, koho chceme vzdělávat vyměníme pouhé znalosti za simulaci a činnost, člověk si bude více vědom samotné situace a zároveň se i učí v některých případech lépe, než kdyby četl pouhý text, či slyšel někoho vyprávět jak se to dělá. Některé věci si člověk musí jednoduše převzít z ruky do ruky, aby věděl jak na to.

K tomu, abychom dokázali dělat dobrý action mapping, je třeba:

Když máme problém, který by se dal řešit lépe, proč to nikdo nedělá? (předem zkoumat samotnou firmu, pokud máme možnost)

Si stanovit realistický předpoklad, který je zakotven v rámci firmy/instituce, ve které vzděláváme (díky této metodě, naše akcie zvýší hodnotu o x%).

Naplánovat si mapu vzdělávání, nejlépe stylem Kirkpatrick (od cíle nahoru).

Snažit se o to, abychom vystavili účastníka samotné situaci. Model by měl co nejvíce odpovídat realitě, které budou čelit po absolvování kurzu (i když kurz bychom to ani tak neměli nazývat, jedná se spíše o tréninkové cvičení).

Akce > Slova (pokud můžete přimět účastníka k akci, udělejte to, v 99/100 případů to bude přínosnější, než pasivní přednáška).

[elolsovska]

Skupinový projekt - Development blog

Co se týká plnění plánu, který jsme si vytyčili, většinu jsme splnili. Největší odkrojky jsme podnikly v části nákupu, kde jsme rozhodly že se bude jednat o odpočinkovou část. Doplnily jsme ještě závěry, protože u těch jsme zjistily, že chybí a rozdělily jsme si rovnoměrně úpravu a kontrolu obsahu. V neposlední řadě jsme se rozhodli v poslední části udělit odznak nikoli za test, ale za splnění h5p aktivit.

Co se týká zpřístupnění obsahu, ukázaly jsme jej zejména našim rodinám a známým, protože externí přístup do elfu není možný.

Za mě se nám podařilo udělat všechno, co jsme chtěly. Včetně závěrečného handoutu, který jsme doplnili k závěrečné sekci.

Zpřístupnění kurzu proběhne tento čtvrtek přibližně kolem 16:00.

Update: Ze zpětné vazby, kterou jsem získala z rodiny jsem zrevidovala kurz a opravila to, co bylo potřeba. Přidala jsem úvodní obrázky, doplnila text, i zdrojovala některá data a články.

[elolsovska]

Zápisky: ADDIE, SAM, LMS a LXP

ADDIE

Jedna z nejstarších metod learning designu, datující už v 50. letech minulého století.

Popisuje hlavní body a postupy které spadají do instrukčního designu.

Následující aspekty nefungují pouze lineárně, ale jsou součástí cyklického procesu:

A = Analyze

Znamená dělání průzkumu trhu, cílovky. Co vlastně budeme potřebovat k tomu, abychom kurz vytvořili? Co k tomu použijeme?

Patří k tomu: Research vzdělávacích potřeb, kontextu vzdělávání

Často je tento bod podceňovaný, přitom na rešerši by měl právě kurz stavět.

D = Design

Způsob vzdělávání, který souzní s konceptem kurzu. Jaké jsou vzdělávací cíle? Jaký způsob předávání obsahu/strategie vzdělávání použijeme?

Patří sem: Storyboard, script/wireframe, průvodce kurzem nebo i např. styleguide.

D = Develop

Tvoření kurzu a obsahu včetně pilotáže. Zde není moc co říct, prostě se v této fázi dělá co se naplánuje.

I = Implement

Příprava ke startu kurzu a puštění kurzu do étheru.

Patří sem i kurzy naživo, např. workshop.

E = Evaluate

Vyhodnocení, co se podařilo, co ne. Zapadá zde jak závěrečné, tak i průběžné hodnocení v průběhu kurzu.

Líbí se lidem kurz? Je kurz přínosný? Uplatňují účastníci znalosti z kurzu? Co na to čísla? (Zejména ve firmě a organizaci.)

Do této fáze spadá i Kirkpatrickův model.

---

SAM

Navazuje na ADDIE, s tím, že přístup v tomto systému je víc přímý. Na nic se nečeká, žádné přehnané plánování, prostě se hned jede na věc.

Michael Allen vymyslel tuto vylepšenou verzi ADDIE, protože pro něj nefungovala.

SAM = Successive AproxiMation (což znamená činy postupně docházet k výsledné vizi, místo velkých plánovaných kroků se upřednostňují menší kroky, které pokaždé o něco víc vylepšují kurz)

SAM asi upřednostní ti, co jednoduše upřednostňují nedokonalost před perfekcionismem => Hlavní je, že je něco než nic. Ještě je zde jakási volnost k tomu přidat nové prvky do kurzu pokud usoudíme, že jsou pro nás vhodné.

Postup je ale jinak stejný jako u ADDIE, s tím, že je zde rychlejší sketch Designu hned po Analýze

---

LMS (Learning Management System)

Systém na řízení a management vzdělávacího obsahu. Moc se v nich netvoří, jelikož mají poměrně omezené možnosti (a firmy chtějí své signature barvy, styl apod.).

Příklady: Moodle, překvapivě po chatu s ChatemGPT jsme vlastně dospěli k názoru, že i Google Classroom je taky LMS, Talent LMS (spíš pro firmy, než do škol jak je to u Google Classroomu)

---

LXP (Learning Xperience Platform)

Zaměření na zkušenosti a individuálnější/inovativnější přístupu, s podporou sociálního učení (možnost zapojení do diskuzí s ostatními uživateli, úprava průchodu kurzem na míru, větší volnost).

Příklady: Totara Engage, Fuse Universal, Linkedin Learning Hub

---

Zatímco LMS je více řízené a orientované na organizovanější/formální prostředí firem a škol, LXP je naopak zaměřeno na samotného uživatele a je tedy vhodné pro širokou veřejnost.

ChatGPT mi k tomu dal celkem zajímavou tabulku s porovnáním:

[elolsovska]

Progress skupinového projektu

Zatím jsme si udělali jasno v rámci nástěnky v Milanote.

Z pohledu tvorby už začínáme více myslet např. na nastavení odznaků a aktivit v Moodle. Dnes ve čtvrtek jsme tento cíl splnily.

Upřímně z mého pohledu mám ještě celkem problémy odstranit svůj účet v Lumi protože jsem se přihlásila přes Google a pokud chci odstranit účet, chce to po mně heslo (který nemám, takže nechápu, co to po mně chce). Jsem z toho celkem frustrovaná.

Ale chápu, byla to moje blbost si dělat zkratky.

Zkusím to znovu jakmile víc vychladnu.

[elolsovska]

Kellerův model motivace, storytelling a gamifikace

Nejdříve něco ke Kellerově modelu:

Model se skládá ze 4 hlavních složek: Attention, Relevance, Confidence, Satisfaction.

Potom se tyto složky dělí na menší části:

Attention: Aktivní účast (účastník kurzu se má možnost zapojit přímo do učení), Použití humoru (humorem lze podpořit pozornost účastníků, kurz nebude tak monotónní), Konflikt (použití a rozvrácení něčeho, co účastník dobře zná a spustí tak konflikt v jeho přesvědčení), Různorodost, Ukázky z reality/skutečného světa.

-Odbočka-

V rámci sekce Attention bych chtěla uvést i metody storytellingu a gamifikace, jelikož ty jsou také možnostmi jak navodit pozornost účastníka.

Storytelling pracuje ruku v ruce s Tone of voice. Příběh by měl být napsaný a použitý v kurzu tak, aby byl přímý, přirozený a bez zbytečných drobností, které s příběhem nesouvisí. Můžeme pracovat i s napětím, ale opět by účastníci měli mít i místo k výdechu.

S Gamifikací může být příběh více interaktivní a zapojovat simulační zkušenosti v rámci kurzu. Dělání učení formou zábavy může také navodit motivaci účastníků v průchodu kurzem.

S Gamifikací je ale třeba dát si pozor na to, abychom nepřehltili kurz zábavnými prvky a nezapomněli na to, co chceme účastníkům předat.

Ale zpátky ke Kellerově modelu:

-Konec odbočky-

Relevance: Propojení s předchozí zkušeností, Viděná hodnota v dnešním světě, Viděná užitečnost v budoucnu, Model úspěchu (aneb ukázka úspěšných, kteří prošli kurzem), Volba (svoboda volby)

Confidence: Podpora sebe-růstu, Jasné prerekvizity a cíle, Poskytnutí zpětné vazby, Dát účastníkům kontrolu a zodpovědnost za své vlastní učení.

Satisfaction: Odměny a pochvala, Možnost okamžité aplikace.

Příklady:

V rámci hodiny jsme probírali Duolingo a jaké metody motivace implementuje do učení jazyků. Myslím si, že prvek, který zde bohužel chybí je právě ta možnost volby. Možnost vynechat den nebo dva bez toho, aby se účastník cítil provinile.

Z velké části vnímám, že právě kvůli tomu jsem pak odinstalovala aplikaci.

[elolsovska]

Řemeslná dílna: Konzistence

Postupovala jsem dle návodu, instrukcí a předaných postupů k tomu, abych vytvořila výsledek. Upřímně, nevím, jestli jsem toho měla udělat více nebo méně, ale vzpomněla jsem si, že nám bylo doporučeno toho dělat míň (abychom se nezbláznili).

Ohledně hodnocení:

Dávám si hodnocení na stupnici od jedné do pěti bodů. Čím větší číslo, tím lepší výsledek.

Srozumitelnost pro uživatele (Jako uživatel chápu, co se po mně chce, rozumím textům a je mi jasné, co je na obrázku.): Tam bych si dala dobrou 4, protože vím, že to mohlo být lepší (mluví můj vnitřní perfekcionista).

Srozumitelnost pro kolegy (Jako grafik nebo vývojář e-learningu jsem ze samotného prototypu schopný pochopit váš záměr.): Zde bych dala taky 4.

Návaznost na předchozí kurzy (Pokud je to možné, tak jsou pro stejné typy užití využity stejné prvky. Např. pro přechod na další slide využíváme šipku vpravo dole.): Tam jsem se snažila dát co největší snahu, takže v tomto směru si dám bez ostudy 5.

Jazyková správnost (Texty jsou gramaticky i typograficky bezchybné.): Tam bych dala 3.

Jazyková přiměřenost (Textace odpovídá cílové skupině a je v souladu s předchozími kurzy.): Znovu 4.

Komunikační efektivita (Řešení neobsahuje zbytečné kroky navíc. Informace sdělujeme bez nadbytečných slov a frází.): Sem bych dala 3, protože jsem se snažila navázat na původní texty tak, aby nepůsobily ohraně a byly v souladu s aktuální situací s klientkou. Ale ve výsledku by to mohlo být pro někoho zbytečně moc textu.

Ještě jednou, doufám, že toho nemám málo/méně, než se po mně očekávalo.

[elolsovska]

Skupinový projekt

Většinu věcí, o kterých jsme měli za úkol si promyslet, buďto neděláme (Wireframe), nebo zatím nemáme moc tušení o možnostech, v jakém smyslu budeme pojímat (Style guide). Ale! Máme zvoleného průvodce a o jeho designu bych chtěla mluvit.

Seznamte se s kompostovým Karlem:

Kompostový Karel je ve dne obyčejnou, bio-odpadovou popelnicí, která se pro tento kurz promění v ochotného superhrdinu.

Má za úkol jediné: Naučit ostatní, jak mohou zacházet s jídlem tak, aby jej zbytečně neplýtvali.

Koncept postavy je prostý: Je to kreslená postavička, která neprojevuje emoce skrz pusu, ale skrz:

Projevy rukama, kdy např. poučuje, ukazuje palcem nahoru správnost a palcem dolů nesprávnost otázky. Může se zamýšlet, ukazovat nápovědou na správná řešení a tak dále a tak dále.

Kreslené bubliny, kdy v nich může být otazník, vykřičník, či jen tři tečky.

Výběr všech prvků pro Karla máme zde.

Ostatní rozhodnutí (moc jich tam není) máme v Milanote, jako vždy.

[elolsovska]

Skupinový projekt

Upřímně, díky tomu, že jsme již měli provizorní osnovu se nám lépe dělala ta s BD, zejména proto, že se mohu podívat na to, co je důležité a co ne hned před sebou a podle toho jsem upravovala.

Mapovaly jsme, co dáme do handoutů a co nikoli právě skrze osnovu a plán kurzu.

Zde je Milanote.

[elolsovska]

Backward Design zápisky

Backward Design z mého pohledu (a z toho, co čtu)se perfektně hodí pro Kirkpatrickův model, protože staví na podobném principu: Od zadu, od cílů, které chceme aby účastníci kurzu splnili.

Pokud používáme BD (zkratka), preventujeme to, že lidé se nebudou učit věci pouze proto, že se to mají naučit, ale protože to koresponduje s cíli kurzu (cíleného chování, tedy co se mají naučit koresponduje s realitou).

S tím, že máme cíl v hlavě, máme ho determinovaný, nás ve výsledku lépe vede k tomu, aby náš kurz nevyletěl z vytyčených kolejí a neučil něco úplně jiného, než by měl.

Jelikož jsme si již vytyčili cíl kurzu, přejdeme ke kroku 2:

Manifestní fci našeho kurzu poznáme dle toho, co budeme akceptovat jako důkaz porozumění a znalost účastníků kurzu.

Toto ověření může být například splnění určité podmínky při plnění úkolu, či testu. Může to být skupinový projekt. Může to být úkol apod.

Na zodpovězení otázek:

Co je backward design?

BD je metoda designování kurzu, který úzce spolupracuje s vytyčenými cíli kurzu. S tím, že designujeme od výsledků (od konce) a nikoli od začátku nám pomáhá strategicky plánovat/designovat takový kurz, který souzní s naším chtěným výsledkem u účastníků kurzu.

Jakým způsobem se může odrazit v práci učitele? Co pro učitele znamená, kdyby si učitel řekl, že jej chce ve svých předmětech aplikovat?

Učitel, pokud uplatní BD, plánuje svoji výuku tak, aby kurz přinesl účastníkům chtěné výsledky a drželi se své cesty na mapě za získáním vzdělávacího cíle. Ví, jakých důkazů si u účastníků všímat, aby věděl, že jsou na správné cestě a kurz taky.

Skrze toto plánování preventujeme tzv. derailment, kde se řídíme stanoveného plánu a nevyjedeme z kolejí z důvodu momentálního zaujetí.

Dále, pokud učitel aplikuje BD, už má stanovený způsob měření tohoto cíle (tedy, že se i řídí písmenem M v metodice SMART).

Velká chyba je, pokud se vzdělavatel určuje svůj kurz pouze učebnicemi. To je ale veliká chyba. Učebnice není samotný kurz. Učebnice je zdroj. A zdroj jako takový by nám neměl určovat strukturu kurzu.

Template:

Zdroj: Understanding by Design | Center for Teaching | Vanderbilt University, licence CC BY-NC 4.0

[elolsovska]

Zápis ke skupinovému projektu: Kirkpatrickův model, vzdělávací cesta, rešerše materiálů

Jako první bych se chtěla vyjádřit k rešerši: Kačka mi nabídla některé zajímavé zdroje (zejména webovky), které jsou na to zaměřené:

Na mě potom bylo se podívat na nějaké videomateriály k tématu:

U druhého videa IKEA podcast vyzpovídává odbornici v problematice: Annu Strejcovou, ředitelku projektu Zachraň jídlo.

Zejména třetí video dokáže asi nejlépe ilustrovat metriky, než když si to přečtu jako text, protože nemám pod tím moc velkou představu.

Spolu jsme pak sestavily hlavní vzdělávací cestu (+ to pak doplnily o menší celky).

Nakonec jsme i nějak daly dohromady i Kirkpatrickův model, díky tomu, že jsme již měly definovaný cíl kurzu.

Zde je Milanote.

[elolsovska]

Samostudium: Kirkpatrickův model

Peter McPheat(2023)

Kirkpatrick: Evaluační model skládající se ze 4 úrovní:

Level 4: Výsledky, tedy to, jak trénink/učení ovlivní působení jedince v osobním, či profesním životě. Tento level se vztahuje ke vzdělávacímu cíli, který si pro jedince vytyčíme (příkladem mohou být výsledky po účasti v tréninku/učení po delší dobu, manifestní, či latentní).

Level 3: Chování, jak moc jedinec uplatní nové učivo v praxi (příklady jsou podobné jako v Levelu 2, ale předmětem sebehodnocení není samotné učení, ale o tom, jak skutečně uplatnili to, co se naučili v praxi).

Level 2: Učení, jak naučíme jedince novým pojmům, znalostem a dovednostem (ideální je, aby učení nejvíce odpovídalo pozdější realitě, takže hodně často můžeme čekat cvičné hry, situační scénky, testy, sebehodnocení, či hodnocení od ostatních v kurzu).

Level 1: Reakce, jak jedinec reaguje na prezentované učivo. Zde by bylo ideální aby reakce byla co nejvíce příznivá z pohledu learning experience (příkladem jsou různé dotazníky o spokojenosti).

Devlin Peck

Devlin Peck mi pomohl si ujasnit příklad ohledně Levelu 2: Může to být například pozorování práce lidí v kurzu. Samostatně, či ve skupinách.

Data z Levelu 3 je navíc těžší a složitější sbírat, než u Levelu 2. Protože je těžké si ověřovat skutečnou změnu chování u jedinců v kurzu vs. jak se chovají mimo kurz.

Devlin Peck také doporučuje designovat kurz od Levelu 4, stejně jako McPheat. Vědět, co máme jako vzdělávací cíl/důsledek/efekt, který chceme, aby kurz měl.

Melanie Knight

Má skvělý vizuální diagram jednotlivých fází, skrze který si lépe představím co má dělat která fáze.

---

Vzdělávací cesta: Flipped classroom

Distanční vzdělávání je vzdělávání se na dálku, často za pomoci technologií. Může se odehrávat synchronně, či asynchronně (nejednotný čas).

Blended learning je kombinované vzdělávání, využívající jak prezenční, tak online výuku. Je zde důraz na samostudium.

Flipped/Inverted Classroom je způsob výuky, kde se studenti seznámí s materiálem/tématem výuky před hodinou k tomu, aby měli možnost lepšího zapojení a uplatnění těchto informací v rámci samotné hodiny, kde studenti zapojují vyšší kognitivní schopnosti.

Další typy vzdělávacích metod v kombinaci s technologiemi:

EPALE = Vícejazyčná komunita odborníků na vzdělávání, která poskytuje vzdělávání dospělých, umožňuje přístup ke zprávám, dokumentům, partnerstvím, či akcím celou Evropou.

E-learning může mít různorodou podobu díky používání různých médií a předávání informací skrze různé formáty.

Před tvorbou kurzu je nutné si zodpovědět pár otázek:

Scénář kurzu: Sestavení pořadí aktivit v rámci průběhu kurzu. Od čeho začneme? Jak zakončíme? Kam dáme jakou teorii, aktivity apod. Jak zvládneme udržet pozornost zúčastněných v kurzu tak, abychom je nepřehltili informacemi?

Jsou zde i různé typy pomůcek, které mohou účastníkům pomoci si osvojit znalosti a dovednosti. Mohou být více, či méně interaktivní.

Lektor je zde jako určitý prostředník v kurzu: Poskytuje přístup k informacím, podává pomocnou ruku a někdy i může poskytnout zpětnou vazbu v rámci kurzu. Samotné rozdávání zpětné vazby se s technologiemi více automatizuje.

(A je plánování pro kapitolu, B pro podkapitolu)

[elolsovska]

Skupinový projekt: Překážky

Přijde mi, že jsme měli již zmapované překážky už při prvním cvičení. Proto jsem u person rozřadila a identifikovala možné překážky:

Luděk: Prostředí

Luděk chce především podpořit své okolí k tomu, aby mohlo snížit plýtvání jídlem. Proto jsem jeho překážky zařadila do prostředí.

Luděk už je v problematice dosti zkušený, proto jeho problém není řešitelný vzděláváním. Je řešitelný dohodou se spolubydlícími a možným opatřením proti plýtváním jídla (tedy akcí a vyjednáváním). V jeho případě jsem totiž vnímala pravděpodobnější možnost, kde jeho okolí vnímá problematiku stejně jako on.

Dovednosti, znalosti a motivace nám tu nechybí.

Kamila: Znalosti a dovednosti (+ prostředí)

Stejně jako u Luďka, překážkou Kamily je prostředí, které je v tomto případně více polarizováno jejím manželem (u kterého se zastavím potom), které v tuto chvíli nebudeme řešit.

Kamila ale hledá informace (nebo dovednosti), které jí z jejího pohledu chybí. Tato ,,research gap" je řešitelná vzděláváním. S tím, že informace nejsou brány jako klíčové. Spíše bonusové tipy navíc, které by bylo dobré zvážit a Kamila si je nemusí nutně zapamatovat.

Maruška: Znalosti a dovednosti

Na rozdíl u Kamily, Maruška je pravděpodobně osoba, která by si ráda osvojila základní informace a dovednosti související se snížením plýtváním ve své domácnosti. Ty jsou z mého pohledu důležité si pamatovat. Ovšem ne všechno, pouze klíčová zjištění a jen to nejdůležitější, co by jí pomohlo vytvořit si nějaký základní obrázek.

Co se týká dovedností, beru to tak, že by se jednalo o takové dovednosti, se kterými je např. Kamila dobře seznámena, ale Maruška o nich ještě neví.

Dominik: Motivace (+ dovednosti)

U Dominika je největší problém navození motivace a přerušit zažité zvyky novými dovednostmi. Tyto dva problémy by mohly být řešeny vzděláváním. Ovšem, zde musíme počítat s vysokým počátečním skepticismem a připojit zde něco, o co se Dominik zajímá.

Z minulé hodiny jsme dospěli k závěru, že nejlepší argument pro živitele rodiny by byly zbytečně vyhozené peníze z nákupu potravin, které v domácnosti nikdo nesní a zbytečně nám lezou do rozpočtu. V závislosti na tom jsme stanovily základní learning objectives. Zatím jich je málo, asi tak 3, ale postupně doplňujeme.

Dále jsme s Kačkou artikulovaly vzdělávací cíle, které jsou popsány v Milanote.

Co se týká platformy, zvolily jsme H5P a Lumi.

---

Řemeslná dílna: Testové otázky

Otázku ověřující porozumění jsem našla na webu Procvičování (mdcr.cz):

Zraněný si po dopravní nehodě stěžuje na bolesti břicha a pocit žízně:

a) Nepodáváme mu žádné nápoje.

b) Podáváme mu studené nápoje.

c) Podáváme mu dostatek vlažných nápojů.

Nemyslím si, že otázka není dobře zkonstruovaná. Stylisticky je správně. Přijde mi, že distraktory jsou ale tak jednoduché rozeznat, že by otázku dal každý. Proto zkusím otázku přeformulovat do podob znázorněné v dokumentu:

Otázka na znalost:

Pokud si zraněný po autonehodě stěžuje na bolesti břicha a na pocit žízně:

a) Na jeho vyžádání mu ihned dáte napít jakoukoli tekutinu.

b) Dáte mu napít, jakmile vám to bude umožněno. Vyvarujete se přitom tekutin s vysokým obsahem cukru.

c) Nevyslyšíte jeho prosbě a odstraníte pryč z dosahu cokoli, čeho by se mohl napít.

d) Počkáte, až bolesti břicha ustanou a až poté mu dáte napít.

2. Situační otázka s přímou řečí:

Na místě dopravní nehody jsme se dostali k prvnímu zraněnému. Zraněný si nám stěžuje, že má bolesti břicha a sucho v krku: ,,Potřeboval bych se napít. Vodu, limču... Cokoli!"

Jak zareagujete?

a) Dáte mu okamžitě napít.

b) Odmítnete mu cokoli podat.

c) Počkáte, dokud bolest břicha neustane. Až poté smíte zraněnému dát něco k pití.

d) Jak to bude možné, dáte mu napít vody.

3. Situační otázka:

Na místě autonehody jste si všimli zraněného, který reaguje na podněty. Stěžuje si ale na bolesti břicha a navíc by se zoufale potřeboval něčeho napít.

Co uděláte?

a) Dáte mu napít čehokoli, co u sebe máte k dispozici.

b) Dáte mu napít pouze studené vody.

c) Nedáte mu nic k pití.

d) Počkáte až bolest břicha, či pocit žízně ustane a pak mu dáte napít vody.

Poznámka: Celkově mi nejvíce dělalo problém formulovat distraktory tak, aby se dotazujícího skutečně ptal. Místo toho jsem hodně do otázek zapojovala ,,my", místo ,,vy" jako tazatel.

Ale krom tohoto problému mi konstruování otázek nedělalo žádný problém.