petrkovacik - Tumblr blog

[petrkovacik]

Integrace webu - když se internetové podnikání stává interaktivní hrou

Když provozujete internetový projekt, je všechen provoz na webu nebo eshopu zcela mimo váš dohled. Neznáte návštěvníky webu jménem ani od pohledu, neznáte co dělají na webu, nevíte kde se zasekávají. Abyste správně vyladili a provozovali váš byznys, potřebujete zákazníky pozorovat, jak se chovají, potřebujete se jich doptávat a komunikovat s nimi. A to hlavně ihned v řádu minut, dokud se zákazník o vaši službu zajímá.

Jaké nástroje používáme?

O Google Analytics se nebudu více rozepisovat, protože to je notoricky známý nástroj na měření návštěvnosti a chování návštěvníků na webu. Jednoduše vidíte, kolik lidí včera přišlo na web a z jakých zdrojů a kampaní přišli. Tedy na jakoukoli interakci se zákazníky je tento nástroj k ničemu.

Intercom

Na webu používáme Intercom, který jsme nasadili primárně pro jeho vychytaný real-time chat se zákazníky. Když ale začnete plně integrovat Intercom s vaší aplikací, tak zjistíte, jak je to perfektní nástroj. Importujeme do Intercomu všechny uživatele, všechny jejich parametry a eventy z webu. Vidíme, co jsme jim poslali za emaily nebo zprávy na webu, a jak na to reagovali. Nastavujeme si tak emailové sekvence po registraci nebo po prvním volání na Blabu a všechno je to zapodmínkované určitým jejich chováním. Nyní například připravuji emailové informace o tom, jak si má uživatel dobít kredit, která se odešle přesně ve chvíli, kdy uživateli dojde kredit. O Intercomu bych mohl napsat celý článek - je skvělý. Navíc Intercom nabízí speciální balíček Early Stage Program za $49 měsíčně pro začínající startupy - velmi milé gesto!

Smartlook

Smartlook je český nástroj, který sleduji od jeho začátku a děsně jim fandím. Jsou fakt šikovní a neustále nástroj vylepšují, že to je fakt paráda používat. Když se na nás uživatel tedy obrátí, že má problém s webem, tak si v Intercomu najdu link na přesnou nahrávku uživatele jeho procházení webu. Zjistím, co se děje a problém vyřešíme. Smartlook je tak super na zpětnou kontrolu, jestli všechno funguje správně. Vyfiltrujete si tak například jen nahrávky z Android zařízení, kteří prošli přes registraci a zkontrolujete si, že web funguje v pořádku. Nebo jen nahrávky, kde došlo k jakémukoli Javascript erroru. Prostě pecka!

Integrace do Slacku

Určitě znáte, že jdou propojit známé nástroje jako Trello, Google Drive nebo Doodle se Slackem a víte pak například o updatech kartiček nebo souborů. My jsme ale integrovali celou aplikaci Blabu se Slackem a posíláme si do různých místností informace naprosto o všem dění na webu. Víme tak o události nebo chybě pomalu dříve, než si uživatel přečte hlášku. Dokážeme proaktivně řešit chybu, aniž by nám kdokoli cokoli řekl. Už začínáme být globální produkt a tak se ráno po probuzení ihned podívám na Slacku, co se dělo v Blabu během noci. Geniální.

Příklady integrací do Slacku, co máme:

Vše okolo volání - Volání dvou lidí zahrnuje hodně interakcí a také hodně errorů. Vidíme, že uživatel poslal žádost o volání a pak ji hned zrušil. Vidíme, když se tutorovi nedovolá, ale že i hovor v pořádku začal. Vidíme, že hovor proběhl v pořádku nebo byl ukončen předčasně, a která strana to udělala s jakým důvodem. 

Hodnocení tutorů - real-time sledujeme hodnocení s komentáři a ihned tak vidíme, že je vše v pořádku, nebo se něco děje. Takto jsme do minuty zabanovali prvního křiváka, kterého jsme už měli na Blabu. Tutor byl nadšený, protože vidí, že provoz hlídáme a že je i on tak chráněný. Na konkurečních platformě čekal na tu samou reakci 28 hodin. A spokojený tutor = spokojený zákazník.

Platby - asi nejklíčovější je vše kolem plateb. Vidíme, že uživatel začal platbu (šel do platebního rozhraní) a jestli platbu úspěšně dokončil nebo s chybou. A opět všechno řešíme proaktivně a uživatelé jsou z toho v šoku (pozitivním).

Těch integrací máme mnohem více, ale to by bylo na samostatný článek.

K čemu to ale je?

Primárně real-time vidíme, že se něco děje na webu. Vidí to tak všichni členové týmu vč. programátorů. Vidíme, když se dějou chyby a můžeme na to okamžitě reagovat. I pozdější řešení problému má tak jednodušší dohledání, protože si ke každé události do Slacku můžeme napsat komentář a odkazovat pak na danou událost, ohvězdičkovat si ji. Pokud je na Slacku ticho, protože se firmě nedaří, také to ihned všichni vidí a cítí. Zvyšuje se tak osobní zainteresovanost všech lidí v týmu. Já jako CEO mám okamžitý přehled o tom, jestli se daná věc řeší (jestli je komunikace kolem dané události, nebo je tam aspon emoticon).

Ihned každý člen týmu vnímá, jak se naši zákazníci chovají a co po nás chtěji. Jedním klikem se ze Slacku dostane do našeho interního adminu nebo do Intercomu a Smartlooku a přímo řeší jednu konkrétní záležitost. Je tedy např. chyba v dobití kreditu? Jedním klikem jste v adminu na kartě zákazníka a klikáte opravu kreditu. Každý ušetřený klik je čas... čas jsou peníze a hlavně ztráta nadšení a angažovanosti každého jednotlivého člena týmu.

[petrkovacik]

Jak stavět tým od nuly?

Než jsem založil Blabu, tak jsem hodně přemýšlel o tom, jak přistoupím k nové firmě, jak ji nastavím od začátku. Některé věci se během života firmy už jen těžko mění. Jestli začít jako jediný founder nebo si do začátku najít co-foundery, mezi které se rozloží všechny starosti. Jestli firmu financovat kompletně ze svých peněz nebo hledat investici. A taky nejdůležitější otázka byla, jaké typy lidí a jak zkušené kolegy budu hledat do týmu. Půjdu tradiční cestou, že spíš najímám kamarády a nadšence nebo rovnou odborníky s konkrétním track recordem, kteří ale můžou mít jen naleštěné jméno a skutek utek?

Startup plný nadšenců

Velmi často na začátku startupu chybí zakladatelům peníze a tak přistupují k tomu, že do firmy zainteresují své přátele, rodinu nebo nadšence, často čerstvé prvozaměstnance po škole bez mnoha zkušeností. Najímají lidi, kteří doteď dělali například obecnou kancelářskou práci a teď si věří, že rozjedou mezinárodní marketing globální firmy. Je to levnější a často v takovém týmu může být i mnohem silnější týmový duch, budete přespávat v kanceláři, nebudete mít osobní životy a celkové nadšení z vás bude jen sršet. Na opravdové profíky si takové startupy většinou nesáhnou. Můžou nabízet stock options, ale profík, kterému někdo jiný mává stotisícovým platem kolem nosu, nebude rok pracovat za nulu a plně se věnovat jen této jediné věci - má už své závazky a životní standard.

Tým nadšenců bez předchozích zkušeností může udělat spoustu chyb na začátku startupu, které ve výsledku požírají spoustu času, ať už vymýšlením kola nebo opakovaném předěláváním toho samého. Během toho ztraceného času dojdou životní úspory, nebo si prostě všichni uvědomí, že rok za nulu nejde fungovat a týmový duch se pomalu rozpadne s tím, jak si všichni začnou hledat bokovky, které jim zaplatí nájem.

Zkušený tým

Alternativní přístup je postavit tým od začátku postavený na profících. A nejen profících, ale “áčkových” lidech. Platí pravidlo, že áčkoví lidé budou hledat do týmu zase áčkové lidi, béčkoví už hledají céčkové. Zaměřit se tedy na lidi, kteří mají reálné zkušenosti a úspěchy ve svých oborech, na kterých budou stavět. Už pak nestavíte první databázi, neučíte se teprve teď pravidla zaměstnávání lidí, nepíšete první všeobecné podmínky, máte kontakty v bance, která vám zařídí lepší podmínky, máte best practices ze svých oborů nebo jiných firem, máte zkušenosti s hiringem lidí a samozřejmě máte renomé a tak je spousta věcí pro vás mnohem jednodušší. Na druhou stranu profíci ve svých oborech si řeknou o dost vysoké peníze a tak nemůžete startup stavět za nulu. To by se mělo ale vrátit na rychlosti exekuce a díky tomu co nejrychlejšímu proof of concept v praxi.

“Chcete lidi, co umí udělat kompromis.”

Obzvlášť na klíčových pozicích hledejte lidi, kteří jsou kvůli tomuto jobu ochotní udělat velký ústupek. Cílem není je stlačit peněžně a vydělat na tom - nebudou pracovat za nulu, ale můžete se dohodnout, že prvních pár měsíců budou mít menší plat. Klíčové je vidět jejich ochotu jít do startupu, protože věří jeho myšlence a ukázat tím, že když přijdou těžší období, jsou ochotni částečně upozadit své já. Tyhle lidi přesně chcete. Oni sami se nebudou s menším platem cítit komfortně a budou chtít firmu tlačit dopředu co nejdřív vůči dohodnutým podmínkám, kde se už jejich platové ohodnocení srovná s trhem.

Jít do toho naplno nebo bootstrapovat?

Velmi často dostávám otázku, jestli na hiring nejdeme moc rychle, že bychom měli postupně budovat funkcionalitu, testovat pomalu reklamy, povídat si s uživateli. Teprve když budou kladné výsledky, tak začít budovat pořádný tým.

Jakou jsme zvolili cestu v Blabu?

“Čas je u startupu ta nejdůležitější komodita.”

Věděl jsem, že tentokrát chci založit firmu s více co-foundery a rozdělit si tak role a zodpovědnosti hned od začátku. Abych se jako CEO mohl soustředit na strategické uvažování, měl jsem dostatek času na hiring klíčových lidí a také, abych měl do budoucna prostor na raisování investic od investorů. K tomu nabíráme plnohodnotný tým jak na straně devu & produktu, marketingu, tak budeme nabírat i na straně podpůrných týmů jako customer care nebo key account managers. Aktuálně je nás 9, v květnu přijdou další kolegové. Už teď se nevejdeme do kanceláří v Glami a připravujeme nové místo. Do léta by nás tak mohlo být klidně 15 lidí po 6 měsících projektu. Čas je podle mě u startupu ta nejdůležitější komodita, kterou nechcete mrhat. Za pár měsíců si dáme retrospektivu a řekneme si, jestli jsme na to šli dobře :)

Noví kolegové na palubě & VP of Growth na cestě!

V dubnu jsme přivítali 2 nové kolegy, Jirku na front-end a Pamelu na UX/UI. Přesně po 3 měsících projektu je nás tedy 9 a přepínáme týmovou komunikaci do angličtiny. Na klíčovou pozici VP of Growth jsme nakonec z více velmi dobrých kandidátů vybrali toho nejlepšího - od května se k nám přidá Dušan Šimonovič (na twitteru má více followerů než já :D). Dušan nás dostal svými zkušenostmi (ex-O2, Liftago, Seznam) a doslova chrlil jeden nápad za druhým, skoro jako kdyby nám koukal do našich interních materiálů.

Když už víme, kdo bude náš VP of Growth, tak ihned začínáme stavět tým performance marketingu, abychom mohli začít plnit Blabu reálnými studenty a tutory. Performance marketing se skládá hlavně z PPC a social specialistů a Retention specialistů pro zvyšování LTV uživatelů. Pokud víte, že byste si chtěli vyzkoušet limity svých profesních schopností na globálním trhu, ozvěte se nám!

[petrkovacik]

2 měsíce Blabu za námi, stavíme Growth Hacking Team a začínáme testovat

První 2 měsíce Blabu máme za sebou a s Evou a Tomášem jsme si v pátek dali první Monthly Status Assessment. Zrekapitulovali jsme si, co se všechno podařilo, jaké jsou aktuální priority a stanovili jsme si cíle na březen.

Hiring na prvním místě

Většinu času trávíme hiringem lidí do týmu, pohovorů s nimi a následným procesem nabídek a onboardingu, protože bez dobrého týmu dobrý produkt nepostavíme. Na začátku jsme si na to stanovili jasný proces komunikace s uchazeči, předávání si informací a úkolů a hlavně si předsevzali velmi rychlou reakční dobu. Nejčastější proces je, že na někoho dostaneme kontakt nebo se sám ozve, druhý den si dáme 30 min hovor přes Hangouts a podle toho se dohodneme na dalším postupu a osobním setkání. Zatím máme velmi pozitivní feedback na rychlé telefonáty s uchazeči, že oběma stranám to velmi šetří čas a přitom máme dostatek možností se navzájem poznat.

Dev Team se nám takhle podařilo vytvořit v rekordním čase a nyní už ve čtyřech lidech usilovně pracují na MVP a další se přidají v následujících týdnech.

Stavíme Growth Hacking Team

Druhá nejklíčovější kompetence Blabu je marketing, který bude zároveň naším salesem. Rozhodli jsme se už nerozdělovat klasicky týmy na marketing a dev, ale stavíme Growth Hacking Team, který bude zahrnovat Product a Marketing (nyní převážně performance marketing). Tato oddělení by měla nejvíce spolupracovat při akvizici a retenci uživatelů, což je náš hlavní zdroj růstu. Dev Team, jako technologičtí experti, bude bokem (ale v úzké spolupráci) pod vedením CTO Tomáše Strejčka. Hledáme nyní tedy kandidáty na pozici VP of Growth. S několika kandidáty už vedeme pohovory. I tuto pozici vidím velmi nadějně.

Dotahujeme zadání

První kick-off zadání vychází ode mě, takže jsem strávil hodně času kreslením wireframů a sepisováním představované funkcionality. Nyní ještě musíme naprosto přesně osekat zadání na MVP a pak další seřadit podle priorit.

V tomto mě obrovsky překvapil nástroj RealTimeBoard, ve kterém si můžete kombinovat diagramy, wireframes, roadmapy, lístečky, poznámky, prostě opravdu hodně. Zatím jsem doteď nenašel komplexnější nástroj.

Už teď ale vím, že za pár týdnů a měsíců nebudu mít čas řídit produkt - budu ale velmi rád na něm spolupracovat a dávat okamžitý feedback už při zadávání. Proto už jsme rozjeli hledání UX / Product Designera a máme první pohovory před námi příští týden. Věřím, že už v dubnu si tuto roli někdo převezme.

Přepínáme se do AJ

Postupně se přepínáme do AJ, minimálně v psané formě. Někteří kandidáti jsou již cizinci a bude tedy nutné již brzo v týmu přepnout i na mluvenou angličtinu. Mimo to jsem už absolvoval první telefonáty s potenciálními investory a všechny byly v AJ. 

Nabíráme první tutory

Minulý týden rozjela Eva hledání prvních anglických tutorů. Už máme cca 50 kontaktů, se kterými nyní otevře individuální komunikaci a začne je onboardovat do platformy. S některými si příští 2 týdny zkusíme zkušební hovory se studenty a budeme podle toho vytvářet manuál pro všechny ostatní.

Corporate & Legal

Nový projekt znamená také poměrně dost zařizování okolo věcí, kterým byste nejradši nevěnovali ani hodinu času. Založit legal entitu, pod kterou budete fungovat (BLABU CZ s.r.o.), mít oficiální bankovní účty (nyní máme ČSOB), zařídit akceptaci platebních karet, registrovat se k DPH (od Babiše je to trochu složitější proces), ... Pak ale taky musíte mít účetní firmu a hledáme také právníky, kteří nám budou řešit jak běžné pracovně právní smlouvy, ale také právníky na mezinárodní internetové právo. Do toho postupně už zpracovávám možnosti ohledně mezinárodní struktury firem pro globální projekt.

PreMVP

Příští týden už začínáme testovat zcela osekaný produkt s prvními uživateli a tutory. Nechceme ani tak testovat UX (protože to je fakt osekaný produkt a víme to), ale chceme se spíš kvalitativně pobavit s lidmi o tom, co čekali, jak to na ně působilo, co prožívali za pocity a co bychom mohli udělat jinak. Na tuto etapu se velmi těším!

V dalším článku se zaměřím na cash v ranné fázi firmy.

[petrkovacik]

Jak na výběr brandu a domény?

Netřeba vysvětlovat, že brand je pro jakýkoli projekt nebo firmu důležitý. V tomto článku bych se zaměřil na to, jak hledám brand (tedy zejména doménu) pro internetový projekt, co všechno při tom zvažuji a na co kladu důraz.

Nikdy nepodceňte start

Některé projekty často odstartují a nemají dořešené domény. Až později pak zjistí, že odpovídající doménu stejného jména nejde koupit nebo ji ze všech stran okupují spekulanti. Proto jsem ve Skrzu kupoval všechny možné domény s pomlčkou bez pomlčky, přehozená slova apod. Vyplatí se to.

Doteď nechápu, jak “miliardové” startupy jako Bird odstartovaly, aniž by si přes někoho nekoupili doménu www.bird.com, kde je dneska obyčejný eshop. Teď už je to bude stát i miliony dolarů. Nebo když slyšíte, jaký boj svedl Dropbox o doménu .com nebo klasický příběh je Facebook, který začal jako thefacebook.com.

Stručnost domény

Vždy se snažte o nejstručnější doménu, ideálně jednoslovnou. U více slov se nabízí velký prostor pro zmatení uživatele a spekulanty. Typicky www.stardance.cz nepatří televiznímu pořadu, ale je to správně www.star-dance.cz. Co myslíte, koupil někdo www.dance-star.cz? Ještě více mě baví doména pro pražské zastoupení Mercedesu, kde dokonce používají subdomény! www.praha.mercedes-benz.cz

Mistrem krátkých domén je u mě Martin Talavášek s doménami jako skrz.cz, rival.cz, fuf.cz, bebo.cz a určite má spoustu dalších ještě v šuplíku.

Nádherný příklad zestručnění domény z našich kotlin je skypicker.com, který po čase rebrandoval na kiwi.com. Rozhodně to nebyla levná koupě, ale oni vědí, proč to dělají. Pamatujete si, jak se jmenovala Alza.cz před zkrácením?

Gramatika a záludná písmenka

Když máte český brand, tak pozor na záludnost gramatiky. Snažil bych se vyhnout “S a Z” (ve smyslu “shora”, “zkompletovat”), “I a Y”, “V a W” apod. Nejvíc mě dostává doména jazykové školy www.spevacek.cz - vím, že se tak jmenuje zakladatel, ale stejně je to špatně :) V češtině bych se vyhnul slovům, kde “c” čteme jako “k”, tam Čech automaticky napíše "k”. Pozor taky na hovorové “překlepy”. Vzpomínám si, jak jsem Petra Matouška několikrát urgoval, aby si ke svému shopu www.veselezvire.cz koupil také “veselyzvire.cz”. 

Když hledáte mezinárodní brand, tak ideálně nepoužívejte “cool” zdvojená písmenka jako “oo” místo “u” a nezaměňoval bych “c” a “k”. Už to prostě není zas tak cool.

Kolize s ochrannými známkami a význam

Dejte si tu práci a prověřte si, jestli někdo nemůže vlastnit ochrannou známku, kterou byste mohli porušit. Ale nemusí to být jen ochranná známka, ale třeba daná pravidla klíčového dodavatele - vzpomeňte na “facebakers”, kteří se nuceně museli přejmenovat na “socialbakers” nebo skončilo spoustu projektů, které měly v názvu “...gram” - hádejte proč.

Pogooglete si také jestli dané slovo nemůže znamenat něco v cizím jazyce. Nemůžu zapomenout, jak jsem pojmenoval svoje první s.r.o. “MELKER Media” podle švédského jména “Melker”, abych pak zjistil, že v němčině to znamená “dojič”.

Výslovnost

Nejde jen o to, jak se doména píše, ale taky jestli bude dobře srozumitelná, když ji někdo vysloví. Lidé by si o doméně měli říct bez složitého vysvětlování a třeba jednou budete mít televizní nebo rádiovou reklamu. Není nic horšího, než když v rádiu půlku spotu zabere: “Hoppygo psáno s dvěma P a ypsilon”.

Skrz v tomhle nebyl ideální, protože to jsou 4 souhlásky bez jediné samohlásky. Navíc je to předložka, kterou když dostatečně jasně neodsadíte, tak se přilepí k následujícímu sdělení. Vždycky jsem tak dbal na to, aby všichni používali a všude se říkalo jen “Skrz[tečka]cz” (viz např. TV spoty).

U mezinárodního brandu si vyzkoušejte, jak se dané slovo bude číst v hlavních cizích jazycích jako angličtina, španělština, portugalština, francouzština, němčina, ruština, ... K tomu vám jednoduše pomůže Google Translate, kde si zvolíte jazyk a pak si to necháte přečíst jejich syntezátorem (žijeme v krásné době, jednodušeji už to nejde).

Mezinárodní doména? .com je stále králem

Pokud vybíráte mezinárodní brand, tak byste se měli co nejvíce snažit o .com doménu, i když to nebude vůbec jednoduché snažení. Klidně bouchněte pěstí do klávesnice a přidejte “.com” a buďte si jistí, že to už bude obsazené. Doména “.com” je tedy otázkou prestiže a budete si ji muset velmi pravděpodobně koupit od překupníka za velmi vysokou částku. Na druhou stranu díky tomu se nestává, že by na doméně www.apple.com byl lokální farmář někde v Saskatchewanu v Kanadě.

Jak jsme našli Blabu.com?

První měsíce přemýšlení nad brandem jsem nadhazoval nápady a rovnou je testoval, jestli je vůbec možné doménu koupit. Pak jsem klasicky zkoušel doménu napsat, zkoušel překlepy a zkoušel si ji vyslovovat. Na podzim jsme byli několik týdnů se ženou v USA a prakticky neustále jsem nahlas přemýšlel nad doménou a inspiroval se US prostředím. Když jsem neměl vlastní nápad, tak jsem procházel domény na Sedo.com nebo dalších podobných webech s aukcemi. 

Protože jsem ale potřeboval mít aspoň pracovní název, tak původně se Blabu jmenovalo GoMoo. To pochopí spíše rodilí mluvčí, protože “Cows go moo” znamená “Krávy bučí”. Prostě si na GoMoo můžete zabučet.

Nakonec jsem Blabu.com našel úplnou náhodou na prodej na serveru undeveloped.com. Na hodně lidech jsem si zkusil pokus, že jsem jim brand jednou řekl a pak jsem dlouho mluvil o něčem jiném a na konci se jen dotázal, jestli si pamatují tu doménu ze začátku. Přibližně 85% lidí bez chyby dokázalo zopakovat Blabu. Pár týdnů jsem ještě spekuloval a když jsem zjistil, že už o žádném jiném jméně neuvažuju, tak jsem ji koupil. Cenově byla poměrně dostupná (v porovnání např. s Kiwi.com, co mi nedávno říkal Oliver), takže se to rozhodně vyplatilo. Nejvíce mě dneska těší, že mám feedback i od "native English speakers”, že brand se jim moc líbí a pamatují si ho.

[petrkovacik]

Jak to celé #bezKanclu vzniklo, dopadlo a co nám to dalo?

TL;DR: první fulltime měsíc v Blabu jsme “kočovali” po pražských kancelářích. Co nám to přineslo a co jsme si odnesli? Na konci je info, kde tedy nakonec sedíme.

Na začátku ledna jsme rozjeli Blabu na fulltime. Na měsíc pouze s Evou ve dvou lidech a bez kanceláří a přesnějšího plánu, jak to uděláme logisticky. Mohli jsme si sednout do kavárny nebo do coworkingu a bylo by to vyřešené. Pár krát týdně se k nám přidal Tomáš, který dokončoval zaměstnání v iflixu. Věděli jsme tedy, že do února jsme zcela flexibilní. První den jsme si sedli v Cafedu a tam to vše začalo. Přípravy a první řešerše jsem dělali už v listopadu / prosinci, ale leden byl ten opravdový začátek. Ze srandy jsem první dny použil hashtag #bezKanclu a ono se to chytlo.

Množily se mi dotazy, co má #bezKanclu znamenat, jestli to není náznak mého dalšího byznysu, a začaly nám chodit další a další pozvánky na přisednutí si k firmám do jejich kanceláří. Za všechny milé vzkazy a pozvánky moc děkujeme, moc nás to bavilo a byl to zajímavý (a nečekaný) zážitek! 

Proč jsme ale nakonec strávili měsíc kočováním po různých kancelářích? První důvod je, že pozvánky nám chodily od zajímavých společností a projektů, které jsme chtěli potkat. Poznali jsme tak více firem zevnitř, žádný umělý profil jako na Cocuma nebo Proudly, kde jsou všichni vysmátí až po uši trávící svůj pracovní den u fotbálku a v houpací síti. Reálně jsme viděli, jaká je tam atmosféra, jak komunikují, jestli tam lidi sedí od 8h ráno nebo v 11h je tam stále prázdno, jestli se usmívají nebo vypadají strhaně. Velké rozdíly jsou i v atmosféře společností. Někde je to tichá analytická práce, někde skoro hrála hudba. Někde je prostředí velkých kanceláří, někde jsou to kanceláře evokující spíše domácí prostředí. A co je nejvíc viditelné - prostředí skoro vždy přesně vychází z toho, jací jsou zakladatelé.

Většinou jsme si v každé firmě sedli společně se šéfy nebo zakladateli třeba na hodinku a dávali jsme si otevřené oboustranné feedbacky, žádné naleštěné PR informace, ale skutečné detaily, co se komu (ne)povedlo a co plánujeme. I když nejsme 100% stejné byznysy, tak je spousta věcí replikovatelných. Myslím, že jsme tak navázali spoustu dobrých a blízkých vztahů, ze kterých budeme čerpat všichni ještě dlouho. 

Na druhou stranu tenhle kočovný kancelářský život měl taky své nedostatky. Hodně plánování dopředu - v kolik se sejdeme, kdo nás pustí dovnitř. Každý den se ptát na heslo na wifi, kde je kafe a jaké hrnky jsou erární.

Kde jsme byli?

Fact Cool

Pozval nás Honza Klat, který nám dal hodnotný feedback a nasměroval nám další rešerše na výuku cizích jazyků

Startupjobs

Filip Mikschik nám dokonce poskytl svoji ředitelnu, protože stejně celý den si přisedá různě ke svému týmu, aby byl s nimi. Probírali jsme zahraniční expanzi Startupjobs.

Twisto

Michal Šmída mi radil jak na zahraniční firmy a jak na budoucí raisování investic.

Slevomat

Ve Slevomatu mi dává feedback Láďa Veselý, Michal Bilka a Kamil Hanzlík

CzechCrunch

Michal Ptáček zná snad všechno, co je na internetu. Už potřetí mi doporučil super službu, tentokrát jak si rychle vytvořit MVP logo přes logojoy.com.

Skrz.cz

to je moje domácí základna :-)

MITON Cirkus

tady jsem potkal asi tunu svých známých a probrali jsme všechno snad 10x

Glami

MITON a Glami kanceláře jsou fakt povedené. Celkově prostředí hrající barvami, spousta společných prostor, kde ale zároveň není hluk. Řekl bych, že suverénně vedou v počtu metrů čtverečních na osobu.

Konferenční prostory na Novotného lávce

Zkusili jsem také pár coworků:

Cafedu

zrovna jsme chytli zkouškové období, takže byl problém si i sednout

Hub Hub

krásné prostředí v úplném centru. Potkáte tam spoustu firem, které znáte z médií jako Product Board, Revolut nebo Honzu Řežába jezdícího na Ninebotu

Sněmovní 7 (děkujeme Kateřině Jacques Bursíkové za pozvání)

parádní prostředí s géniem loci - zde jsme také nafotili první oficiální fotky týmu

Business Link (děkujeme Petře Hubačové za pozvání)

suverénně nejluxusnější prostory, které jsou zcela jiné, než ostatní coworkingy

A samozřejmě jsme seděli v desítkách kaváren a restaurací. 

Chtěli bychom poděkovat všem firmám a lidem, které nám v prvním měsíci poskytli přístřeší, a doufám, že i nadále zůstaneme v kontaktu.

Co si z #bezKanclu odnášíme?

Měli jsme možnost velmi koncentrovaně strávit chvilku v různých prostředích a ujasnit si tak, jakou atmosféru a hodnoty bychom chtěli mít v Blabu. Bylo skvělé, že jsme se naprosto otevřeli navzájem a řekli jsme si informace, které bychom si jinak asi neřekli, kdybychom se jen potkali na nějaké akci. Témata si držíme v hlavách a posíláme si i nyní rady, co jsme kde nalezli, a které informace mohly by druhé straně pomoct.

#vKanclu: Kde jsme nakonec zakotvili?

Před časem, když se Glami jako liberecká firma stěhovala do Prahy, tak než nabrali první lidi, tak řešili podobný problém, a pár měsíců s námi seděli ve Skrzu a využili stoly, které zrovna nebyly obsazené. Eva se do MITON kanceláří zamilovala a celkově jejich atmosféra nám byla nejblíže. Tomáš Hodboď z Glami se pak nabídl, že si můžeme na 2 měsíce sednout k nim a vyhradil nám stůl pro 8 lidí. Není to zadarmo a samozřejmě platíme za služby. Primárně ale oceňujeme ten ušetřený čas a využití jejich zázemí, které nám dává možnost se 100% soustředit jen na produkt. Nastavíte si WiFi, uděláte kafe a jede se.

Už nyní v únoru s námi začíná pár vývojářů a od 1. dubna budeme mít dev team o 7 lidech. Neuvěřitelné se podařilo a je vidět, že projekt se lidem líbí a chtějí být toho součástí. K tomu začínáme stavět produktové a marketingové oddělení a rozhlížíme se po lidech, kteří budou zodpovědní za kvalitu obsahu a customer support. 

[petrkovacik]

blabu.com - co se do médií nevešlo

Nový projekt Blabu.com je již veřejně známý. Prvotní komunikační DDoS útok jsem přestál, tak konečně mám čas napsat více k celému projektu. 

Celá věc mě napadla skutečně už v roce 2015, ale můj focus v té době byl plně na Skrz.cz. Nápad jsem si zapsal i s klíčovými myšlenkami, na kterých bych to chtěl stavět. Když jsem se ve 2018 definitivně rozhodl pro odchod ze Skrzu, prošel jsem si všechny své nápady a zjistil, že tenhle mě i po letech stále baví.

Co je Blabu?

Stavíme globální marketplace, kde se můžou běžní lidé potkávat s rodilými mluvčími po celém světě a procvičovat si tak cizí jazyk prostřednictvím online video konverzací. A to vše instantně, online, kdykoliv a bez závazků pravidelných lekcí. Konverzace jsou placené a tak pro rodilého mluvčího to může být zajímavý přivýdělek a pro ty nejlepší v platformě i skutečné zaměstnání.

Výuka Procvičování - skutečně se jedná o procvičování konverzace na různá témata, žádná strukturovaná výuka. Dlouhodobě se tento záběr může rozšířit i na výuku, ale nyní to neplánujeme.

Online - všechno bude striktně online a platforma bude chránit soukromí obou stran. Když si jedna strana nesedne s druhou, bude velmi jednoduché se zablokovat a už si nikdy nezavoláte

Instantně - Blabu se primárně zaměřuje na lidi, jejichž největší komodita je čas. Tedy nemají čas něco plánovat, nemají čas někam fixně dojíždět nebo někde fixně čekat na učitele. Přijdete na Blabu a hned si vybíráte, s kým si zavoláte. Později bude možnost si i zarezervovat čas s někým, koho už znáte.

Flexibilita hodiny - pokaždé můžete mluvit s někým jiným (ale nemusíte), můžete mluvit na různá témata (ale můžete jet stále stejný příběh) a hlavně nejkratší hovor může být jen na 15 minut. 

První reakce - 95% pozitivní

Před uveřejněním jsem tento nápad popsal spoustě lidí face-to-face a už tenkrát jsem dostal převážně pozitivní feedback. To samé se opakovalo po uveřejnění na CzechCrunchi a v dalších médiích jako Lupa, E15 nebo rozhovor pro StartupJobs. Co bylo na všech pozitivních reakcích shodné, neustále jsme slyšeli “tohle přesně potřebuju, abych se zas rozmluvil”. Kromě pozitivních reakcí se sešly kritické, které bych více rozebral.

“To už ale 100x existuje”

Strávili jsme 2 měsíce rešeršemi a aktivním zkoušení konkurenčních projektů a na tom se taky postavila finální funkcionalita, která je skutečně detailně promyšlená. Ano, prošli jsme skoro 100 konkurenčních projektů a ve 20 se registrovali nebo i aktivně použili. Není to jen o uživatelích, kteří se chtějí naučit jazyk, ale taky o tom, jaký přínos bude mít platforma pro native speakery (schválně neříkám učitele, viz níže). Skutečně existují snad i stovky jiných podobných projektů na výuku jazyka. Skoro všechny jsou prakticky to samé, kdy je vidět, že byla jedna vlna těchto projektů kolem roku 2011 v San Franciscu a všichni se okopírovali navzájem. Následně ale inovace skončily a tak tam prostě něco chybí, co by odpovídalo roku 2019.

Kvalita rodilých mluvčí

Sešlo se dost komentářů, které už teď rovnou odsuzují, že by něco podobného nemohlo fungovat, že rodilý mluvčí není učitel a tak bude kvalita bídná. Tady se ale jasně vymezujeme, že se zaměřujeme pouze na lidi, kteří už se nechtějí učit gramatiku, ale skutečně jen konverzovat a pochytávat slangové vyjadřování, které v knihách nikdy nenajdou. Nebo mají chuť si popovídat na témata, které s běžným učitelem nikdy neotevřou a tak si nemůžou ani osvojit daný slovník. A jako nejčastější příklad pro představu uvádím, že si na Blabu můžete zkusit vlastní pohovor v angličtině a ne s jedním člověkem, ale klidně s deseti různými, anebo 10x s tím samým člověkem. Že toto nedává smysl? Proč tedy lidé jezdí na Work & Travel, kde také nejsou vedeni žádným profesionálním učitelem? Když jsem žil ve Vancouveru v Kanadě, tak mi stejně nejvíce dala konverzace s mojí rodinou a “otcem” Jimem na všemožná témata, nebo běžná konverzace na ulici a v obchodě.

Souhlasíme, že kvalita bude klíčová, a také proto vymýšlíme pokročilý ratingový model, kde se budou hodnotit zájemci o konverzaci vzájemně s native speakery, native speakeři budou motivováni hodnocením kvůli vyšší výdělkům. Platforma bude poskytovat učitelům materiály a osobní coaching k neustálému zlepšování. Dočkali jsme se taky názoru, že se to překlopí do seznamky. Od začátku chceme, aby to bylo placené a jakmile tam bude páka přes peníze a jejich výplaty, tak věříme, že se to jen tak nezvrhne. Všechny hovory budou nahrávané a bude tak jednoduché penalizovat kohokoli pomocí interní customer support.

Největší výzvy na projektu

Prakticky není konkurence v takovém zaměření a rozsahu, jako chceme nyní postavit. Blabu bude primárně technologická společnost, protože zajistit celý marketplace, aby fungoval jak procesně, tak např. videohovory ve špičkové kvalitě, to není vůbec jednoduché a hlavně vůbec levné. Počítám s tím, že do rozjezdu budu muset investovat 20 milionů Kč.

Další klíčová kompetence bude performance marketing, na kterém bude viset neustálé vybalancování marketplace, aby bylo na obou stranách dostatek poptávky i nabídky o konverzaci a to ještě v různých jazycích, různých kategoriích témat a různých časových pásmech. Budeme muset naprosto přesně vědět, kde a za kolik nakoupit jak konverzující, tak native speakery, znát jejich lifetime value, remarketovat je, připomínat se, zvyšovat retenci a vyhnout se double countingu v CLV. To všechno v globálním světě, řízené z Prahy. Proto i zde budeme hledat ty, kteří si chtějí sáhnout na dno svých schopností, aby se mohli odrazit a objevit nové obzory. Není to jen o performance marketérech, ale zároveň o datových analyticích a obecně o lidech, kterým to pálí. 

A s kým do toho jdu?

Podařilo se mi do projektu získat skvělé parťáky - žádní byznysoví testosteroni trumfující se, kdo má zlatější hodinky. Jsou to chytří lidé, kteří toho hodně dosáhli ve svých oborech a zároveň stále stojí pokorně na zemi a učí se.

Eva Peterková bude zodpovědná za operations firmy, budování týmů, procesů a dohled nad celým fungováním marketplace. Poslední 2 roky dělala business development v Liftago a má za sebou práci v Deloitte, Evropské komisi a studia v Londýně.

Tomáš Strejček si prošel jak malými společnostmi, agenturami, tak měl na starosti řízení vývoje v Ecommerce Holdingu v Mall Group. Poslední roky strávil v mezinárodní společnosti iflix (což je Netflix pro rozvojové trhy) a má tak hromadu zkušeností s distrubovanými škálovatelnými systémy se streamingem videa. Zde Tomáš popisuje architekturu Blabu, jak na to půjdeme.

A to je vlastně hlavní zdroj mé energie - chci pracovat s chytrými lidmi na projektu, který dává smysl. 

Pokud už teď víte, že by pro vás Blabu mohla být životní výzva si zkusit něco opravdu složitého a globálního, pište mi na petr@blabu.com a zavoláme si, nebo mrkněte na aktuální pozice na StartupJobs.

Pokud jste ještě nečetli článek na CzechCrunch, mrkněte na něj. Byl jsem doslova v šoku, jaký zásah má CzechCrunch v Česku - klidně bych řekl, že i větší zásah než Forbes online.

“Petr Kováčik po konci ve Skrz.cz staví online platformu Blabu. Chce mít Uber pro konverzaci v cizím jazyce”

[petrkovacik]

Schopní lidi jsou. Jen si více vybírají.

Dostal jsem mnoho reakcí na můj předchozí článek “Kde vzít nápad na nový byznys?” a nebylo velkým překvapením, když mezi nimi byly i názory “S nápady není problém. Problém je, že nejsou lidi, nebo nejsou investoři, nebo ...”. 

Jsem toho názoru, že dobří a schopní lidi na trhu jsou. Jejich procentuální zastoupení ve společnosti je stále stejné. Kam se tedy poděli? Jednoduše si schopnější lidé dneska více vybírají s kým budou spolupracovat nebo pro jakou společnost budou pracovat. A není to hlavně o penězích a benefitech. 

Co hledají schopní lidé?

opravdové lídry a inspirativní lidi ve společnosti, 

silnou vizi společnosti,

jasně definovanou náplň práce.

Ti nejlepší se chtějí rozvíjet, učit se nové věci a mít nesnadné výzvy, kterých můžou dosáhnout. Pokud mají do něčeho investovat svých pár let života, musí to prostě stát za to.

Není tedy nedostatek dobrých lidí jen feedbackem na váš byznys? Když máte průměrnou restauraci, tak nemůžete čekat, že budete mít špičkový servis. Ti nejlepší jsou pravděpodobně u Pohlreicha nebo v Ambiente. Když budete dělat webové stránky po malé klienty, tak asi také nepřesvědčíte prvoligového React vývojáře. Musíte se odlišit, musíte roky pracovat a posouvat se a s tím se budou posouvat i lidé, kteří vás obklopují.

Pokud do vaší firmy nechce investovat řada investorů, bral bych to taky jako feedback. Ano můžete být nepochopený génius, který se dočká uznání až 100 let po smrti, ale pravděpodobněji bych to bral spíše jako znak nezajímavého byznysu k investici. Nebo jste prostě netrefili timing a přišli jste pozdě s nápadem nebo naopak moc brzo. Všechno to jsou důležité esence pro každý byznys.

Podnikání je konstantní překonávání překážek

Výše uvedené jsou jen “překážky” v podnikání, které musíte překonat. Překážek bude mnohem více a zásadně tam, kde je nejméně čekáte. A o tom je hlavně podnikání. Úspěšné podnikatele tak rozlišuje od neúspěšných hlavně to, že se překážek nebojí, nestěžují si a když se překážka objeví, vyhrnou si rukávy a hledají kreativní, efektivní a hlavně rychlá řešení.

Podnikání není pro každého a to není nic špatného. Stejně jako nejspíš nebudete jedničkou v NBA pokud neměříte aspoň 2 metry, není pro vás ani podnikání, pokud se necítíte komfortně v překonávání překážek. Dokud budete chyby hledat primárně v jiných, nejste ještě připravení podnikat.

[petrkovacik]

Kde vzít nápad na nový byznys?

Kde najít nápad na byznys, který má šanci uspět? Mistrem této otázky je Jirka Rostecký z Mladého Podnikatele. Může se zdát, že už nejde přijít s ničím novým, co už někdo neobjevil. Přesto nových nápadů se válí všude haldy. Jak je objevit?

Zadáte si analýzu trhu a z toho vznikne nápad

Nesmysl. Takhle to nikdy nefunguje :) 

Vymyslet něco od stolu

Ano, dá se jen tak čučet do blba a najednou vás to napadne. Neviděl bych to ale příliš reálně a na tuhle variantu bych nespoléhal. Z pravidla vás napadne kravina, kterou vlastně nikdo nechce. Bylo by hezké “to” mít, ale nebude to produkt nebo služba, za kterou by někdo platil. Tento přístup používám jen jako myšlenkový dribling na rozcvičení mozkových závitů.

Okopírovat již existující model

Tohle je velmi častý model, že žijete v jiném prostředí, např. v zahraničí, a přenesete domů byznys, který tu ještě není. Takto např. Tomáš Čupr přinesl do Čech Slevomat a DámeJídlo. Klíčové je ale u tohoto způsobu opravdu pochopit, jak tento byznys funguje a na čem stojí v zahraničí a umět to dobře lokalizovat. To se právě Tomášovi povedlo a to z něj dělá velmi schopného podnikatele. Ne všechny byznysy se dají replikovat všude a tak dejte pozor, jestli se nesnažíte přinést do ČR něco, co tu z historického hlediska nemůže fungovat. 

Jako příklad ještě uvedu projekt topite.cz, kterému jsem věnoval pár hodin konzultací. Pod vedením Dana Helcla se snaží do Čech přinést model německé firmy thermondo.de. Možnost investovat do tohoto projektu jsem nevyužil, ale držím jim palce a věřím, že pro “vytápění jako službu” je velký potenciál v ČR.

Být odborníkem a najít skulinu na trhu

Tento přístup mám nejradši. Něco konkrétního řešíte a najednou uvidíte, jak ten daný trh je nedokonalý a jak si to vyloženě říká o inovaci. Není to vycucané z prstu, znáte to prostředí, znáte klíčové osoby, které vám pomohou s verifikací myšlenky nebo dokonce s realizací projektu. Není vůbec neobvyklé nechat se zaměstnat v oboru, velmi dobře poznat daný trh a pak přijít s vlastním nápadem (Pozn.: neplést si to s vykradením know-how a založení přímé konkurence). Příkladem pak můžou být zlepšováky v dodavatelském řetězci, utilita nebo nástroj zefektivňující práci. V tomhle se mi moc líbí české Apiary, balikonos.cz, Martin Rozhoň se svojí vášní pro zdravý životní styl začal s eshopem ProZdravi.cz nebo nově držím palce Kláře Flisníkové, která rozjíždí startup RentRocket. 

A nemusíte se jen nechat někde zaměstnávat, mějte spoustu koníčků a bavte se s lidmi z jiných oborů, zajímejte se o to, jak co funguje. Všeobecný rozhled je klíčový.

Pozor na realizovatelnost zaručeně geniální myšlenky

Zjistěte si, jestli toto opravdu trh chce a není to jen vaše geekovská potřeba. Často se potkáte s nedokonalostí, kde ale na konci zjistíte, že to takhle vlastně všem vyhovuje a nikdo na tom nechce nic měnit. Před časem jsem takhle byl před branami vstoupit do projektu Polinko.cz ještě s Oliverem Dlouhým a Jirkou Hlavenkou. Cílem bylo umožnit a zefektivnit nákup palivového dřeva na internetu. Po rychlém testu se zjistilo, že to vlastně zákazníci nechtějí, protože v každé druhé vesnici je jejich Tonda, který všechny zásobuje svoji multikárou a platí se v hotovosti bez faktury. Mezi dodavateli dřeva už vůbec - ty se nebudou otravovat s objednávkami na internetu a spolehlivost jim taky moc neříká.

Dalším příkladem je, že ta nedokonalost je daná prostředím, kde je nepřekročitelná bariéra (nebo minimálně tak nákladná na realizaci, že už v tom chybí byznysový potenciál).

Typickým příkladem resistance celého oboru jsou hotely, kde by se dalo vymyslet 100+1 inovaci s rezervacemi apod., ale nakonec zjistíte, že to hoteliéři stejně nechtějí a důvod je jednoduchý - s každým novým systémem roste komplexita zaškolení recepčního, kterého často dělají brigádníci a vydrží jen na pár týdnů. Nakonec vždy dojdou k tomu, že papír a tužka je jediné možné řešení.

Jako další příklad “nerealizovatelnosti” si dovolím uvést tweet Honzy Tichého:

Všechno zní logicky a řeknete si, že to dává smysl. Protože jsem z oboru, tak ale vím, že to je prakticky nerealizovatelné. Pojďme ale nejdříve prověřit, jestli tento stav chybějící filtrace a špatných popisů je změnitelný. Můžu mít data v takovém rozsahu natolik kvalitní, aby se dalo podle nich filtrovat? Ne nijak automaticky, protože systémy cestovek jsou naprosto tragické, zamrzlé v devadesátkách. Navíc se tím spoléháte na to, že oni tyto informace udržují aktuální a kvalitní. Další možnost je tedy si to zjistit sám. To když si napočítáte cenu práce (zpravidla neautomatizovatelné, pokud to má být kvalitní), tak cena takto dokonalých informací o hotelu a destinaci a jejich neustálé udržování (i několikrát do sezóny) je neufinancovatelné. A pokud nebudete mít miliony nabídek, tak po detailní filtraci (lidé zadávají často i 5 filtrů) již ve výpisu nezbude ani jedna nabídka. 

Pozor na legálnost a regulátory

Vždy přemýšlejte nad tím, jestli váš byznys nestojí na hraně a není tak žalovatelný nebo neprodatelný, protože neprojde Legal Due Diligence kupce. Rovnou tak zapomeňte na projekty, které si budou parsovat data z jiných stránek nebo hackovat zákony a vyhlášky. Pozor také na trhy, kde jsou “všemocní” regulátoři, kteří můžou váš byznys a několikaleté snažení poslat ze dne na den do kytek. Dal bych si tak pozor na “fintech startupy”, které podléhají silné regulaci ze strany ČNB.

Analyzujte trh a spočítejte si finance

KAŽDÝ nápad projeďte oponenturou z pohledu financí. Bavíme se podnikání nebo minimálně živnosti a ta vás jednou musí uživit. Je tedy důležité znát prostředí a jeho potenciál, abyste nestrávili vývojem roky, abyste nakonec zjistili něco, co jste si mohli zjistit předtím pár jednoduchými výpočty. Neříkám, že startup nemůže být ztrátový na začátku klidně i několik let. Ale vždy tam musí být vidina černých čísel a následná škálovatelnost na ideálně “nekonečném” trhu.

Uspěje jeden nápad ze sta

Připravte se na to, že hledání oboru podnikání není jednoduché a je zdlouhavé. Pokud si provádíte kvalitní oponenturu, tak se připravte na to, že si takhle rozpracujete i desítky projektů a každý na něčem shoří. Jednou to bude realizovatelnost, jindy zas finance nebo velikost trhu. Klíčové je vydržet. Berte všechny předchozí neúspěchy jako cvičení a zlepšování se v tom, jak byznysově přemýšlíte. 

A jestli stále máte odhodlání a jen jste nenašli ten správný projekt, zkuste se pobavit s různými investory. Ze zkušeností s MITON a Enern vím, že často mají volné nápady a jen hledají vhodné schopné lidi, co se jich ujmou.

Tip: Pište si nápady průběžně!

Platí pravidlo, že když budete potřebovat nápad, žádný nepřijde. Nejkvalitnější nápady mě často napadnou někde při sportu, na procházkách se psem, na dovolených. Když se mozek nesnaží nic vymyslet, tak vymyslí nejlepší věci. Všechno si zapíšu ihned do Evernote s hashtagem #byznysNapady. Teď když jsem se definitivně rozloučil se Skrzem, tak jsem jen otevřel Evernote s desítkami nápadů a jen si verifikoval, jestli je ten samý nápad ještě po delší době stejně zajímavý jako když mě napadl. A překvapivě takhle jsem “našel” svoje další směřování. Co to bude? To se dozvíte někdy v následujících týdnech.

[petrkovacik]

Co jsem řekl Skrzákům při svém odchodu?

S těmi Skrzáky, kteří vydrželi čtvrteční vánoční párty a dokázali se ještě doplazit do firmy, jsme si udělali v pátek 21.12. sedánek jako formální rozlučku. Já jsem dostal nádhernou knížku s osobními vzkazy od jednotlivých Skrzáků. To je asi největší dárek plný emocí, který jsem za poslední roky dostal. Doufám, že z této energie budu ještě dlouho čerpat.

A co jsem řekl jako poslední rady CEO?

Chtěl jsem připomenout hlavní specifikum práce ve Skrzu - nikdy se nesmíte zastavit a hlavně nikdy se nesmíte přestat učit nové věci. Starý model tradičního vzdělávání, kdy studujete střední školu, VOŠ nebo VŠ, dostanete titul a pak z toho celý život čerpáte, je už dávno v moderních oborech překonaný. Škola je jen výkop do života, kde už se nepřestanete neustále učit něco nového. Řádově každých 5 let se budete muset naučit něco zcela od začátku. Nejlepší příprava do života je tedy “naučit se učit”. Jakmile se naučíte si vždycky vytvořit efektivní přístup k učení se nových věcí, tak vás nikdy v životě nic nezaskočí. A je potřeba si dávat neustále nové a těžší výzvy.

Odcházení ze Skrzu je pro mě velmi emotivní, ale zároveň mě to naplňuje pozitivní energií vidět vyrůst a vychovat své dítě a pustit ho do světa. Budu Skrzáky sledovat a držet jim palce. Samozřejmě tu pro ně zůstávám, pokud budou chtít cokoli probrat. A i nadále budu říkat - "u nás ve Skrzu”.

[petrkovacik]

Proč Raiffeisenbank rozhodně není banka inspirovaná klienty

U Raiffeisen bank jsem od doby eBanky, kdy eBanka byla progresivní moderní banka s mnoha nastaveními pouze online. Po převzetí ji většina věcí zůstala a i přes vyšší poplatky na všech stranách jsem s bankou dlouhé roky zůstával s osobním, živnostenským a firemními konty.

Teď se stala ovšem věc, kterou už nedokážu rozdýchat. Přečtěte si celý příběh, protože podobnou ptákovinu by nevymyslel ani režisér přihlouplých seriálů.

20. srpna - příběh začíná nevinnou SMS

Klíčové:

není zde napsáno, o jakou kartu se jedná, zřejmě se nepočítá s tím, že byste měli více karet k více účtům

kam bude doručena karta? Kontaktní adresa, trvalé bydliště, adresa firmy? Necháme se překvapit, budu každý den vyhlížet u branky všech adres.

20.8. - termín, kdy je nejvíce lidí na dovolené napíšou, že za 11 dní ukončí kartu. Tady bude velká pravděpodobnost, že si dotyčný kartu nepřevezme.

Od té doby se nic nedělo, karty fungovaly a žádná nová nepřišla. Tak jsem to přešel, protože to by nebyla první zmatečná informace, kterou jsem od Raiffky dostal.

Toto je JEDINÁ informace, kterou jsem o zrušení karty dostal. (Při následné reklamaci mi bylo řečeno, že mám upozornění v bankovnictví. Samozřejmě nic tam není.

Zkontroluji karty, všechny jsou platné 1 až 2 roky. Neřeším.

6. září - vy jste tu kartu ukradl?

Tankuji na pumpě ÖMV do firemního auta. Platím kartou. Platba neprošla s nápisem “Ukradená karta”. S pokladní žertujeme a zkoušíme to znovu, snad to projde. Podruhé lísteček s “ukradená karta” už pokladní komentuje “Nyní bych vám tu kartu měla zabavit, je ukradená”. Už s velmi trapným pocitem ji přesvědčuji, že ta karta nemůže být ukradená a zaplatím tedy jinou osobní kartou.

7. září - volám infolinku

Dovolám se na infolinku, kde mi teprve vysvětlují souvislosti, že mi opravdu zrušili firemní kartu a snažili se doručit novou. Na dotaz, kam ji poslali, dostanu odpověď: “Nevíme”. Na infolince se snaží pochopit situaci,  že to je firemní karta a sdělí mi, že karta mi bude doručena do 14 dní běžnou poštou. Na toto jsem reagoval poměrně hlasitým WTF! Poté jsem postupně uklidňován, že karta bude doručena snad do 5 dní a že k tomu připisuje urgenci. Přemýšlím, jaká to bude komplikace, nakonec to skousnu.

13. září - 6 dní po slibu “do 5 dní”

Dostávám SMS, že karta “bude odeslána”. Plný nadějí si říkám “OK snad do konce týdne tu bude”:

A neděje se nic.

Od tohoto data proběhlo pár hovorů s infolinkou, také hovory s mojí bankéřkou a neustále jsem ubezpečen, že mi dají vědět atd.

20. září: Raiffka Troll všech Trollů

O dalších 7 dní později, kdy se nic neděje, mi přijde SMS, že moje karta bude doručena na pobočku Ždár nad Sázavou. Prosím? Trvalé bydliště mám na Praze Východ a chtěl jsem kartu poslat do firmy na Prahu 2. Nevím, jestli jsem vůbec kdy byl ve Žďáru. Trochu se mi klepou ruce, když to čtu.

Následuje o 15 min později následující SMS

Z SMS nejsem schopný pochopit smysl, co mám dělat, ale pochopil jsem, že karta přijde tedy na adresu do firmy. Další info od paní Terčové jsem už nedostal.

O 3 hodiny později...

... mi píše táta bydlící na Praze Východ, že pošťačka právě hodila běžnou poštou do schránky dopis, ve kterém je asi karta. Ihned mu píšu, ať to rozbalí a pošle mi fotku karty. Je tam!

Pak si ale říkám... Raiffka eviduje kartu ve Ždáru a přitom je na Praze Východ u mých rodičů na adrese, o které se nikdo nebavil.

No co, kartu mám, zajedu k rodičům, jak to půjde. Oni budou rádi, že mě vidí, bude to hezký Happy End.

Instrukce k PIN

V přiloženém dopisu ke kartě se píše, že PIN bude doručený ve zvláštním dopisu. A tady jsou opět 2 WTF momenty

z bezpečnostního hlediska nedává smysl informaci rozdělovat na 2 dopisy a přitom to poslat stejným kanálem na stejnou adresu. Všechny jiné banky to řeší tak, že např. PIN je zobrazitelné v bankovnictví.

v první SMS jasně psali, že PIN bude stejné jako u původní karty.

Dále mě na twitteru varuje Honza Tichý, že PIN už nikdy nedojde:

https://twitter.com/jantichy/status/1037986373423308801

Po jeho radě a značné podobnosti zmatečných informací přejdu do bankovnictví a aktivuji kartu. Projdu hláškou, kde na smrt svých dětí přísahám, že mám i PIN.

Kartu vyzkouším při platbě na internetu, vložím nová čísla do předplacených služeb a pomalu oddechuji, že to je snad celé za mnou.

26. září - hotovost

Nutně potřebuji hotovost pro firmu. Jdu do bankomatu a podle instrukcí používám staré PIN. Prošlo to! Dostávám se k částce a otázce, jestli chci účtenku. Transakce se zprocesovává a najednou blue screen, kterou jsem nikdy neviděl s velkým nápisem “Chybné PIN!”. Rezignovaně kartu vyndavám a krev se začíná vařit.

Volám své bankéřce (kterou jsem nikdy neviděl na adrese, kde jsem nikdy nebyl, ale infolinka přísahala, že to je můj hlavní a jediný kontakt). Nedovolal jsem se. Tak zkouším další čísla vč. šéfa pobočky. Nic. Za hodinu se ozývá záskok za moji bankéřku se snahou o vyřešení. Ve stručnosti konverzace, kde byl hlavní obsah, že nic nejde a nic nemůžou. Nejdřív jsem dostal radu, ať si změním PIN v bankomatu... Jak, když “nevím” současné PIN? Následovala má snaha rychlé řešení:

Jaké je tam PIN - dozvím se to někde? “Ne”

Mohu si PIN změnit v tom novém skvělém bankovnictví? “Nejde to”

Můžete mi prosím v interním systému změnit PIN na 1234? “To neumíme”

Umí změnit PIN ředitel pobočky nebo někdo výše postavený? “To nejde”

Jaké je řešení? “Dáme žádost o zaslání nového PIN, které dojde za 5-7 pracovních dní”

Následuje ještě konverzace s panem ředitelem pobočky, kterou už tady rozepisovat nebudu. Dozvěděl jsem se, že to je shoda špatných okolností, které se bohužel staly pouze mně. Vzhledem k ohlasům od jiných na Twitteru si to nemyslím. Bylo mi slíbeno, že PIN bude doručeno dřív za 2 pracovní dny na pobočku. Nechme se překvapit, jak to dopadne.

Summa Summarum

Celý tento post nemá být nářek nad tím, jak nemám kartu, pomocí které si kupuji kredit do Farmville. Karta je dneska nejdůležitějším platebním nástrojem a pro chod firmy dvojnásob (v některých internetových službách ani není jiná možnost, než zaplatit kartou). Banka se zachovala zcela nezodpovědně. Na 1 měsíc prakticky odstavila firmu z běžného fungování. Prostě se rozhodli to udělat a pak ještě pokazili co mohli. Co můžu nyní dělat? Na twitteru mi poradili, ať si napíšu na reklamace@rb.cz. Kdo mi vrátí všechen čas a nervy řešením něčeho zcela zbytečného a řešením bypassu nefungující karty?

Mohu ještě důvěřovat bance a svěřit ji své finance, pokud se takto neuváženě chová a následně v každém kroku procesu vám dává mylné informace a neví, co se děje uvnitř procesu? Nehledě na operátory a bankéře, kteří vlastně nezmůžou nic jiného, než zcela standardní procesy. 

Poučení?

Nespoléhat na jednu banku. Nemít pouze více karet (s rozdílným datem expirace). Mít více účtů u různých bank (protože pojištění vkladů se vztahuje maximálně na částku €100.000 jednoho vkladatele u jedné banky) a více karet (ideálně VISA a MasterCard). Je to všechno komplikované na údržbu, ale nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit (ideálně nikdy).

K celému případu se ptám: Kde vzniklo to úžasné heslo, že Raiffeisenbank je banka inspirovaná klienty? Změňte si prosím své logo:

[petrkovacik]

Konec recenzím na nepoctivé živnostníky?

GDPR byla velká změna hry, která zasáhla prakticky do každého byznysu. Na GDPR se díváme hlavně z pohledu ochrany soukromých práv a asi nikoho nenapadlo, že ta stejná ochrana práv jednotlivců se může zvrhnout v ochranu nepoctivých.

Někteří poskytovatelé služeb nejsou zcela znalí práva nebo jsou vyloženě nepoctiví, a tak si pak zákazníci po právu stěžují v recenzích a nezapomenou přitom jasně pojmenovat s kým měli tu čest a kdo je podvedl nebo se k nim nechoval hezky.

Do Skrzu se ozval pán pronajímající rychlá auta, který v minulosti velmi pravděpodobně podvedl zákazníky, a i když měli platný voucher, tak jim jízdu neumožnil, nebo na poslední chvíli rušil termíny jízdy apod. Zákaznici toto jeho chování psali do recenzí na všechny možné weby, včetně Skrz.cz. Dotyčný pán chtěl své “podnikání” obnovit a zjistil, že ho jeho digitální stopa dohání, tak se domáhal smazání těchto recenzí. Standardně jsme tuto výzvu odmítli s odůvodněním, že recenze jsou uživatelský obsah, do kterého nezasahujeme. Na třetí pokus ale pan podnikatel již zastoupený právním zástupcem vytáhl GDPR a že jako soukromá osoba se dožaduje smazat všechny informace, které by ho mohli jednoznačně identifikovat. Dlouho jsme toto probírali se svými právníky a protože je GDPR zcela nová věc a neexistuje na podobné záležitosti precedens, rozhodli jsme se opravdu jeho identifikační informace smazat. A tak se nyní z recenzí dozvíte úplné nic.

Jak budou vypadat recenze na nepoctivé podnikatele podnikající na IČ?

Chtěl bych varovat před panem XXXX XXXXXXX, IČ XXXXXXX s telefonem XXX XXX XXX a emailem XXXXX@XXXXXXXXXX, který nás podvedl. I když jsme měli platný voucher, 3x změnil termín jízdy. Nakonec nám přestal zvedat telefon.

[petrkovacik]

Skrz je součástí Secret Escapes. Mám z toho radost?

V úterý 29.8.2017 jsme oznámili prodej Slevomat a Skrzu do britské skupiny Secret Escapes.

Mám z toho radost?

Obrovskou! Ale ani ne tak, co se nabízí jako první, kvůli penězům z prodeje. Ale primárně Secret Escapes si koupili projekt, který jinde po světě nemají. A tím je to pro nás obrovská příležitost. Není to jen vyplnění dalšího státu, který si dokoupili kvůli celosvětové expanzi. Je to globální příležitost odsud z ČR rozjet projekt, který může směle konkurovat Kayak.com nebo Trivago. Je to ocenění a důvěra v nás vložená, že tým a projekt Skrz.cz je na světové úrovni.

Náš projekt je jiný. Nesrovnáváme jen ceny stejných pokojů jako komodity. My přicházíme s inspirací a balíčky a to je mnohem těžší byznysová propozice, než jen srovnávat ceny pro lidi, kteří přišli už s konkrétní představou o své cestě a destinaci a dobré hledání jim vrátí nejlepší výsledky pro jejich filtry.

Předně bych chtěl poděkovat všem zainteresovaným stranám, které se na prodeji podíleli. Za management projektů je to především Marie Chytilová, Aleš Mlátilík (Zlavomat) a Adam Bartnicki (CFO). Celý proces řídil Pavel Vopařil za akcionáře (rozhovor v DVTV) a Corpin jako poradci. Vedle toho se ale na celým procesu podílelo mnoho lidí z našich firem, kterým patří obrovský dík za jejich nasazení a trpělivost.

O tom, jak náročný je podobný prodej firmy, se rozepíšu v dalších článkách. Věřte mi, že jsem si to sám předtím nedokázal představit

Pavel Vopařil v DVTV z 1.9.2017

[petrkovacik]

Jak jsem nominoval do Křišťálové Lupy 2017?

JIž po několikáté jsem byl přizván do Nominací odborné poroty Křišťálové Lupy 2017. Bylo to těžké rozhodování, ale nakonec jsem se rozhodl a svou nominaci odeslal následovně.

Veřejně prospěšná služba: www.hlidacstatu.cz

viz níže

Projekt roku: www.hlidacstatu.cz

proč? Mění to celkově kontrolu nad aktivitou státu a úředníků. Služby jsou propojení s Hlídač smluv, který si kontrolují i sami úředníci.

Osobnost roku: Michal Bláha

Michal se angažuje více než kdokoli jiný a z vlastních peněz a hlavne ve vlastním volném čase rozvíjí veřejně prospěšné projekty.

E-commerce inspirace: www.zavezu.cz

osobně jsem nevyzkoušel, ale všichni stále řeší přepravu lidí (UBER style), ale velmi často potřebujete převézt balíček a jediná možnost je Messenger (pro běžné použití drahé)

Marketingová inspirace: Sirény Skrz.cz

tady jsem nominoval z vlastních řad. Ale upřímně, nevzpomněl jsem si na žádnou jinou marketingovou inspiraci ve 2017, která by byla opravdu něčím nová. Nebo byste chtěli nominovat holuby od Mall nebo Trivago ptající se na otázku “Už jste někdy hledali hotel na internetu?” :-)

Obsahová inspirace: irozhlas.cz

na Rozhlasu mě zaujala zejména jejich datová žurnalistika. Doslova mě dostala analýza území původních Sudet - to nikdy jiný za ty roky neudělal!

Globální projekty českých tvůrců: www.spendee.com

Spendee jsou sympaťáci, které vede David Nevečeřal. Nedávno se dostali do akcelerátoru Google. Držím jim palce.

Anticena: www.parlamentnilisty.cz

tady asi netřeba komentovat. 

[petrkovacik]

Čím zvyšuji svou osobní produktivitu?

Každý máme rozdílný přístup, jak si udržet maximální koncentraci a produktivitu. Dám vám nahlédnout do mého přístupu

Každý den ráno si nejdůležitější úkoly přepíšu na malý post-it papírek. Je schválně malý, aby se tam moc úkolů nevešlo. Každý splněný úkol vítězoslavně přeškrtám.

Ráno zpravidla vyřizuji operativu a nejdůležitější úkoly. Odpoledne mám na setkávání s týmem a diskuzím.

Oběd řeším tím nejrychlejším způsobem, žádné hodinové vysedávání. Na Praze 2 máme výhodu rychlé služby Ordr.

Neustále mám po ruce Evernote a zapisuju si všechno. Nové poznámky se automaticky hází do složky “Inbox”, kterou pravidelně uklízím. Nesmysly zahodím a smysluplné poznámky přepíšu a zařadím.

Pondělí až středu věnuji produktu a operativnímu řízení. Čtvrtek a pátek věnuji setkávání s týmem a otevíráním nových projektů a otázek.

Dveře do mé kanceláře jsou většinou otevřené, ale přesto si udržuji maximální koncentraci sluchátky na uších.

Když potřebuju přepnout mezi složitými úkoly, změním místo. Přesednu si, nesedím u stolu, přejedu z kanceláře domů atd.

Na různé činnosti měním i zařízení. Například na třídění pošty mám nejradši iPad - jsem tam nekompromisnější a nevýznamné emaily rovnou archivuji. Některé odpovědi na email diktuji hlasem.

Na složité úkoly se musí mozek připravit a musí mít klid. Zpravidla nejlepší věci vymyslím o víkendu nebo večer. Někdy vůči tomu upravuju svůj denní režim.

[petrkovacik]

2017 - 2010 = 7 let Skrz.cz

8.8.2017 to bylo přesně 7 let od vzniku Skrzu. Skrz vznikl jako agregátor slevových serverů. Víc ale než půlku svého života se už Skrz orientuje na větší spektrum klientů (eshopy a cestovní kanceláře) a na jejich akční nebo jinak výhodné nabídky. Pro naše uživatele jsme tak nejjednodušší a nejrychlejší inspirace, jak nepřijít o zajímavé nákupy na internetu.

Na co jsem nejvíce hrdý? Agregátorů slevových serverů vzniklo na světě spoustu. Žádnému se ale nepodařilo vytvořit tak skvělý produkt jako nám. Všude to skončilo o čistém výpisu nabídek bez žádné vlastní přidané hodnoty. Skrz má dneska už vlastní redakci, vytváříme curated content, máme velmi silné marketingové oddělení, které pracuje s řadou plně automatizovaných procesů a hlavně Skrz je jedno velké analytické centrum. A proto naše databáze má skoro 1,5 TB :-)

Sami se mrkněte, jak dnes Skrz vypadá, kolik zajímavého obsahu jsme si schopní najít.

A před námi je jedna velká kapitola, ale to si nechám na příště.

Díky týme (25 fulltime lidí) za všechnu práci a nasazení za všechny ty roky!

[petrkovacik]

Bez zjednodušování jednou paralyzujete svůj byznys

Tento post jsem uveřejnil na CzechCrunch (doporučuji číst u nich)

Jsme přehlcení ze všech stran komplexitou všemožných systému a procesů. Nejen technologie, ale státní aparát a legislativa jsou stále složitější. Schválně kdo z vás by si dneska troufl opravit moderní auto plné elektroniky? Na jednu stranu nadáváme na zákonodárce, jak nám všechno neustále komplikují, na druhou stranu to máme všichni v sobě a všechno postupně zesložiťujeme. Vždy někoho napadne další funkcionalita, kterou bychom mohli přidat, vymyslet složitější zacílení kampaně nebo zesložitit firemní procesy. Každý individuální banální případ se snažíme systémově vyřešit bez ohledu na poměr přínosu a nákladů.

Příklady můžete hledat kdekoli. Jednou nám klient nezaplatil a hned pro všechny další klienty nastavíme přísnější pravidla. DPH už nemůžeme platit kvartálně, ale každý měsíc, protože pár zloduchů ho zneužilo. Na každém místě na silnicích, kde se někdo vyboural, preventivně snížíme rychlost a dáme plnou čáru. 

Na Skrz.cz to pak může být nastavení klientské kampaně, který má už desítky různých nastavení vždy s další novinkou, co se individuální klient odlišoval. Všechny původně jednoduché automaty se v pravidelných intervalech rozvíjejí a zesložiťují postupnými přílepky. Web už není jednoduchý jako na začátku, ale má dvě desktopové šířky, responzivní verzi pro tablety a ruzné mobily a musíme myslet na dotyková zařízení.

Ještě zřídka musíme testovat napříč různými prohlížeči na různých zařízeních. Remarketingové scénáře a atribuční modely v marketingu se neustále zesložiťují. Předpisy ze strany státu se zesložiťují a mnohem častěji jsme vyzýváni ke součinnosti kvůli třetím stranám. A tak bych mohl pokračovat donekonečna.

Složitou věc umí udělat kdokoli. Jednoduché ale zároveň funkční řešení umí už jen opravdoví borci. 

Tady je jádro pudla. Každá nová volba vnáší do systému další komplexitu, která postupně roste exponenciální řadou. Když je něco jednoduché, je tam méně příležitostí se porouchat. Když se přeci jenom něco porouchá, tak je jednoduché a rychlé to opravit a může to udělat skoro kdokoli bez složitého zaškolení nebo čtení dokumentace.

Jakmile se dělají věci složitější, nejenže jakýkoli rozvoj stojí čím dál tím více času na výrobu, více času na schvalování kvality a testování, dává to více prostoru pro chyby, ale musíte si do budoucna udělat i více rezerv na opravy chyb a rozšiřování. Nejeden tým se dostal do stavu, že už jen fixoval bugy bez možnosti se zabývat dalším rozvojem. A takto se postupně z mladé mrštné firmy nenávratně stává korporát.

Snažím se do týmu dostávat pravidlo “zjednodušujte to”. Bohužel se to někdy vnímá tak, že nechci lidem dát tu šanci vymyslet něco geniálního nebo tím jen bezhlavě tlačím pouze na rychlost zpracování. Firma, která si dlouhodobě udrží schopnost inovovat, bude schopná držet krok s neustále se proměňujícím prostředím. Je potřeba si neustále nastavovat zrcadlo a odstraňovat málo používané nebo zastaralé součásti systému a umět odřezávat nezdravé části firmy.

Řešte věci rychle a jednoduše. 

V tomhle se mi líbí rozhodování Zdeňka Cendry. S ním si nevyměníte 20 emailů, abyste něco vyřešili. Zpravidla mu stačí max 1 až 2 a je hotovo. 

Sem tam uděláte rychlým rozhodnutím chybu, ale počet dobrých rozhodnutí je zpravidla větší. Kdybyste se stejným rozhodováním zabývali dvojnásobek času, tak výsledek může být jen o pár procent lepší. Šetřete si mozkové kapacity na činnosti, které budou mít skutečný přínos pro vaše podnikání a rozvoj.

[petrkovacik]

Nic není v byznysu důležitější, než si hlídat cash

Všiml jsem si, že si některé firmy příliš nehlídají cashflow a pohledávky berou jako něco, o co se nemusí bát, ono to nějak dojde. Smyslem podnikání je vytvořit zisk. Pokud si nehlídáte peníze, zisk nevytvoříte.

Kreditové nastavení

V případě, že máte projekt na internetu, kde jsou stovky nebo tisíce partnerů, tak není v podstatě jiná možnost, než požadovat po partnerech cash dopředu formou dobití kreditu. Předejdete tak problémům s fakturací, protože jakmile se kredit vyprázdní, pozastavíte služby a klient si toho hned všimne.

Pokud nenastavíte priority vy, nastaví je někdo jiný.

Nastavujete tak klientovy priority. Představte si to tak, že jestliže má klient více systémů, kterým musí zaplatit, zaplatí prioritně tam, kde mají nekompromisnější podmínky nebo tam, kde to nejvíce potřebuje (např. z hlediska obratu nebo návštěvnosti). Jakmile někde povolíte uzdu, tak se vás snaží dost partnerů odrbat, žádat o změnu splatnosti, o slevu z fakturace apod. Můžete se tak dostat do velmi nepříjemné situace druhotné platební neschopnosti. A to nemluvím ani o tom kolik mentální a emoční kapacity necháte na vymáhání pohledávek místo toho, abyste stejný čas a energii věnovali zlepšování služeb a produktu.

Pokud už se přeci jenom stane, že máte pohledávky (cíleně druhá strana ignoruje zaplacení a nejedná se o inviduální chybu), buďte tvrdí, nekompromisní a ihned bez čekání vymáhejte byť i stokoruny nebo tisícovky. Zaprvé je to lekce pro toho druhého, co si necháte vy osobně líbit, a zadruhé to beru jako společenskou odpovědnost neustupovat lidem, kteří nechtějí zaplatit za čerpané služby. 

Podnikáte v odvětví, kde je kredit zcela neprůchodný? Doporučuju příliš neustupovat ze splatnosti faktur. Nevidím důvod, proč by běžná firma neměla zaplatit do 7 dní (nechápu, proč je obecně zaběhnuté 14 dní) a nikdy bych neustupoval velkým hráčům s jejich požadavky splatnosti 90 dní apod. Variantou je taky zaslání zálohy nebo plné platby před fyzickým odesláním zboží ze skladu. Nedostatek cashe vás může jednou dostihnout velmi bolestivě nebo vás omezí v růstu.

Bolí to, bolí...

Pokud máte projekt postavený na zákaznickém kreditu, buďte vždy slušní, ale tvrdí v podmínkách. Jakmile kredit dojde, služby vypínejte a slušně to klientovi komunikujte. Nenechte klienty aktivní do mínusu a neustupujte od data splatnosti faktur. Je to těžké a bolí to říkat “ne” klientům na jejich požadavky a smlouvání často doplněné srdceryvnými historkami. Snad už stokrát jsem slyšel, že klient nemůže platit dopředu, protože mu to fakturační systém nebo “německá matka” nedovolí. Zpravidla to jsou jen výmluvy nebo zjednodušení si práce a vždy se cesta nakonec najde. Pamatujte na to, že jak si klienty naučíte, tak následně bude spolupráce fungovat hladce nebo drhnout. Jakmile jednou povolíte uzdu, tak už je cesta zpět vždy bolestnější a někdy skoro nemožná.