rozvedenedite-blog

[rozvedenedite-blog]

Rozvedené děti

Že je to blbost? Jak můžou být děti rozvedené, ptáte se? Rozvod není věc jen páru, který se z jistě podstatných důvodů rozvádí, zásadně mění jejich potomky a celý jejich budoucí život. 

Dnes je mi 25 let a už přes 4 roky mám stálého partnera. A právě teď, když máme náš vlastní vztah posunout dál, si uvědomuju, jak moc velký problém být rozvedené dítě je. Absolutně nevím, co si o chlapech myslet. Jsou bohové nebo parchanti? Dá se jim vlastně věřit, když ve 40 letech nemůžu věřit ani sami svým hormonům? A opravdu se mnou zůstane ten jeden do konce života, když jsou biologicky předurčeni k tomu, aby zpozorněli, když se v dohledu objeví „čerstvé maso“? 

Otázka je, jestli bych tomu všemu rozuměla, kdybych otce měla. Opravdového otce, který by byl tím nejlepším chlapem v životě, mou pevnou kotvou a láskyplným domovem. A kdyby nastal ten správný okamžik, u oltáře by mě předal mému nastávajícímu. 

Mě k oltáři ale nemá kdo odvést. Žádný chlap, který by mě slavnostně předal do rukou mého muže není. Sice biologického otce mám, mám člověka, který má část stejných genů, kterému jsem možná i lehce podobná ale není to otec. 

Táta by totiž nikdy neopustil svou jedinou dceru v 11 hodin večer se sliby, které nemůže splnit.

Táta by nikdy neopustil svou jedinou dceru pro ženu jen o pár měsíců starší než je jeho dcera. 

Táta by si nikdy nevynucoval přítomnost dcery za peníze, které potřebuje, aby mohla dostudovat. 

Táta by nikdy nenechal svou jedinou dceru počítat každou korunu, aby si mohla koupit večeři. 

Táta by nikdy nenechal svou jedinou dceru, aby sebou nechala zametat jinými kluky, protože nechce být zase opuštěná. 

Táta by si nikdy nenechal ujít ty nejdůležitější události své jediné dcery. 

Nemám tátu, jsem rozvedené dítě ale nejsem sama. Příběhů rozvedených dětí je spousta, někdy vám dopovím i ten svůj. Jaký je Váš příběh?