#MichalSemín

[ocemsemlci]

Stanislav Novotný se ptá Michala Semína na ministrovu výzvu k šíření vládní propagandy ve školách, které se tak stanou nástrojem k převýchově a rozdělování generací a na alarmující srovnávací studii 58 zemí, která v ČR odhalila prudký propad kvality vzdělávání za 20 let https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-michal-semin-2/?feed_id=1157

[ocemsemlci]

Stanislav Novotný se ptá Michala Semína jak se změnilo školství Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Dobrý den, vážení diváci. Pojďme se podívat na to, co se stalo s naším školstvím. Před listopadem 89 tolik jsme se v roce 89 těšili na svobodu na od ideology zvanou školství. Těšili jsme se na to, že děti vychovávané pro národní budoucnost na to, že nebudou obtěžovat politici svými vlezlými projevy, že je nebude nikdo indoktrinovat, že dostanou plnohodnotnou znalostních průpravu do života na to, že se znalostmi si životem pro sebe jiné ponesou morální étos naší původní civilizace, což je, co jsem řekl zejména v základním středním polistopadový školstvím postupně stalo. Prof. Piťha se pokusil někdy v roce 94 o nápravu minulosti a na viselo jako ministr školství poměrně normální směr směr, jenž byl schopen navázat na relativně dobrou tradici školství tereziánského, ale jak byl ten jeho dobrý úmysl s kárkou vám v podstatě otázka člověkem se celý život zaobírá pedagogů stavem českého školství na člověka stál u zrodu domácího vzdělávání na Michala Semína. Toť onen dobrý muž, vítej, Michale, pozor v pořadu O čem se mlčí. Michal Semín (pedagog a publicista) Děkuju Stando za pozvání. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Tak, co si o tom školství po listopadu 89 myslíš, jako co bylo v pořádku, nebylo v pořádku a ty hlavní trendy tendence, které se nelíbí. Michal Semín (pedagog a publicista) Tak ten polistopadový režim zdědil poměrně robustní kvalitní školství, když odejdeme o to o to ideologického balastu, který poměrně rychle byl odstraněn, tak bylo, na čem stavět v těch prvních letech v těch devadesátých letech, řekněme, to vypadalo poměrně dobře, jenomže potom začal ze západu přicházet silný progresi listy lidský proud různých nových ideologií a do škol se začala pomalu zase vkrádat taková jako takový duch indoktrinace a zároveň určitý tlak vlastně na odklon toho dosavadního znalostního a a školství vlastně zaměřeného na na určitý výkon, který jsme tu byli zvyklí. A tím pádem začalo docházet k jednoznačné degradaci vlastně jaksi kvality toho vzdělání v podstatě každou tou reformou, která přicházela kurikulární širší ty ty nové vzdělávací plány, a tak dál, tak začala vlastně klesat kvalita toho školství. Vidíme to dnes třeba v tom útoku na matematiku vůbec exaktní myšlení exaktní vědy. Naopak se posilují různé výchovy, vymýšlí se úplně zcela nové typy výchov mediální a finanční gramotnost. Já nevím, co všechno přes různá průřezová témata se do jednotlivých předmětů vlamují prostě věci, které to školství skutečně jako odvádí ideologicky někam úplně jinam zase zpátky vlastně k nějakým takovým totalitní myšlenkovým proudům, Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Jak ta tzv. proticovidová, opatření pata mě zasáhla celý ten vzdělávací celý ten školský systém, jak zranila vlastně školský systém zranila děti rodiče, Michal Semín (pedagog a publicista) Tak ono v těch v těch podstatných ohledech v zásadě ta před covidová nebo pocovidové, když žádné po covidové době ještě teda exil jako nežijeme, ale tak těch podstatných ohledech se to příliš neliší pouze ten COVID. Ty ty ty dříve započaté procesy urychlil, co je jakoby Novu je pochopitelně ta distanční výuka a po návratu dětí do školy prostě taková ta sanitární opatření, to je něco, co skutečně ten dětem dlouhodobě ubližuje, protože, zvláště ten, ten to nošení roušek ve škole, to to je nějaký prvek takového odosobnění a v zásadě, že tvář člověka to je vlastně té brána ke vstupenkám, jak, jak jaksi k té k té k té osobě, že nápadníci, takže na tom stále na nás ještě asi ano, ale na té vizualizaci díváme se tváříte, když vlastně to dítě nevidí pořádně tvář svých spolužáků své učitelky. Nevidíte emoce, že, a tak dál, takto to vlastně také vede vede, ale to se netýká jenom vzdělání, to se potom týká vůbec jakoby i zhoršení těch mezilidských vztahů, a tak dál, čili a ta distanční výuka pochopitelně, že jo, ve chvíli, kdy se od osobní ta výuka, kdy vlastně jsou všichni jenom zapojený na těch přístrojích, tak to skutečně nemá klasickou pedagogikou, kde ten živý kontakt. Učitel, který uvádí to dítě vlastně do života a předává nějaké znalosti, tak to vlastně úplně odpadá, tak to nemá s pedagogikou nic společného. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Vlastně se vkradl do školského systému teď nenápadně nikdo to vlastně nemluví. Je tady nový nějaký program, který ministr ano, tak potichoučku vyhlásil. Michal Semín (pedagog a publicista) Já myslím, že to je prostě převýchova, že problém v zásadě je v tom, že jste školní třídy, která původně určena ke vzdělávání k tomu klasickému vzdělání, takže se stává takový před výchovný ústav takové jako terapeutické zařízení, kde vlastně ty děti mládež si mají osvojovat nějaké nové hodnoty nové postoje. A čili tenhleten stát ten režim, který covidový, který teď jaksi velmi posiluje, tak jsi vysloveně osvojuje takové ty typické znaky těch totalitních režimů tzn. zmocnit se školství a tou vlastně formací těch nejmladších generací si začít prostě budovat budovat ty ty světlé zítřky atomu je zapotřebí se velmi aktivně bránit Nick a ať už prostě politicky nebo jinými cestami prostě zapotřebí najít cesty, jak, jak s jaksi udělat nějakou otočku zase se vrátit k tomu k tomu původnímu klasickému vzdělá žáky, teď se by se dalo bránit. Přímo recept. Víš, ono taky jsou 2 cesty buď jedné shora instalací nějakého rozumného ministra, který bude mít kvalitní loajální tým, to je velmi těžké vzhledem k tomu, jaká chobotnice se mezitím za těch 30 let kolem ministerstva vytvořila všechny ty neziskovky, všechny ty parazitující prostě zájmový skupiny, ale, řekněme, i tak je zapotřebí se o to pokoušet ta politická cesta druhá je zdolá aktivitami rodičů, tzn. aktivitami různých školských radách komunikací se školou, anebo paralelně alternativně domácí vzdělávání přejít opravdu jakoby, v uvozovkách do podzemí a tam se doma tam jsem tak nějak dlouhodobě doma. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Ano, co bys řekl, kdyby se ti měla naložit tahle ta povinnost tvoje záda, protože doposud jsme na tom ministerstvu moc už dlouho jsme neviděli nějakou osobnost. Současný ministr také neosobnost, takže co by se tomu říkal, kdyby náhodou někdo vyzval, aby dělal ministra školství. Neříkej, ne. Michal Semín (pedagog a publicista) To si mě zaskočil, tak já to teda beru, ale budeš mi dělat náměstka. (smích) Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) No klidně tak já tě podepřu zezadu. (smích) Michal Semín (pedagog a publicista) Tak jsme domluvení (smích) Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Díky, tak na viděnou a na slyšenou s tebou a diváky, u pořadu O čem se mlčí, O čem se mlčí, O čem se mlčí. https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-michal-semin/?feed_id=396

[ocemsemlci]

Stanislav Novotný se ptá Michala Semína jak se změnilo školství Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Dobrý den, vážení diváci. Pojďme se podívat na to, co se stalo s naším školstvím. Před listopadem 89 tolik jsme se v roce 89 těšili na svobodu na od ideology zvanou školství. Těšili jsme se na to, že děti vychovávané pro národní budoucnost na to, že nebudou obtěžovat politici svými vlezlými projevy, že je nebude nikdo indoktrinovat, že dostanou plnohodnotnou znalostních průpravu do života na to, že se znalostmi si životem pro sebe jiné ponesou morální étos naší původní civilizace, což je, co jsem řekl zejména v základním středním polistopadový školstvím postupně stalo. Prof. Piťha se pokusil někdy v roce 94 o nápravu minulosti a na viselo jako ministr školství poměrně normální směr směr, jenž byl schopen navázat na relativně dobrou tradici školství tereziánského, ale jak byl ten jeho dobrý úmysl s kárkou vám v podstatě otázka člověkem se celý život zaobírá pedagogů stavem českého školství na člověka stál u zrodu domácího vzdělávání na Michala Semína. Toť onen dobrý muž, vítej, Michale, pozor v pořadu O čem se mlčí. Michal Semín (pedagog a publicista) Děkuju Stando za pozvání. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Tak, co si o tom školství po listopadu 89 myslíš, jako co bylo v pořádku, nebylo v pořádku a ty hlavní trendy tendence, které se nelíbí. Michal Semín (pedagog a publicista) Tak ten polistopadový režim zdědil poměrně robustní kvalitní školství, když odejdeme o to o to ideologického balastu, který poměrně rychle byl odstraněn, tak bylo, na čem stavět v těch prvních letech v těch devadesátých letech, řekněme, to vypadalo poměrně dobře, jenomže potom začal ze západu přicházet silný progresi listy lidský proud různých nových ideologií a do škol se začala pomalu zase vkrádat taková jako takový duch indoktrinace a zároveň určitý tlak vlastně na odklon toho dosavadního znalostního a a školství vlastně zaměřeného na na určitý výkon, který jsme tu byli zvyklí. A tím pádem začalo docházet k jednoznačné degradaci vlastně jaksi kvality toho vzdělání v podstatě každou tou reformou, která přicházela kurikulární širší ty ty nové vzdělávací plány, a tak dál, tak začala vlastně klesat kvalita toho školství. Vidíme to dnes třeba v tom útoku na matematiku vůbec exaktní myšlení exaktní vědy. Naopak se posilují různé výchovy, vymýšlí se úplně zcela nové typy výchov mediální a finanční gramotnost. Já nevím, co všechno přes různá průřezová témata se do jednotlivých předmětů vlamují prostě věci, které to školství skutečně jako odvádí ideologicky někam úplně jinam zase zpátky vlastně k nějakým takovým totalitní myšlenkovým proudům, Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Jak ta tzv. proticovidová, opatření pata mě zasáhla celý ten vzdělávací celý ten školský systém, jak zranila vlastně školský systém zranila děti rodiče, Michal Semín (pedagog a publicista) Tak ono v těch v těch podstatných ohledech v zásadě ta před covidová nebo pocovidové, když žádné po covidové době ještě teda exil jako nežijeme, ale tak těch podstatných ohledech se to příliš neliší pouze ten COVID. Ty ty ty dříve započaté procesy urychlil, co je jakoby Novu je pochopitelně ta distanční výuka a po návratu dětí do školy prostě taková ta sanitární opatření, to je něco, co skutečně ten dětem dlouhodobě ubližuje, protože, zvláště ten, ten to nošení roušek ve škole, to to je nějaký prvek takového odosobnění a v zásadě, že tvář člověka to je vlastně té brána ke vstupenkám, jak, jak jaksi k té k té k té osobě, že nápadníci, takže na tom stále na nás ještě asi ano, ale na té vizualizaci díváme se tváříte, když vlastně to dítě nevidí pořádně tvář svých spolužáků své učitelky. Nevidíte emoce, že, a tak dál, takto to vlastně také vede vede, ale to se netýká jenom vzdělání, to se potom týká vůbec jakoby i zhoršení těch mezilidských vztahů, a tak dál, čili a ta distanční výuka pochopitelně, že jo, ve chvíli, kdy se od osobní ta výuka, kdy vlastně jsou všichni jenom zapojený na těch přístrojích, tak to skutečně nemá klasickou pedagogikou, kde ten živý kontakt. Učitel, který uvádí to dítě vlastně do života a předává nějaké znalosti, tak to vlastně úplně odpadá, tak to nemá s pedagogikou nic společného. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Vlastně se vkradl do školského systému teď nenápadně nikdo to vlastně nemluví. Je tady nový nějaký program, který ministr ano, tak potichoučku vyhlásil. Michal Semín (pedagog a publicista) Já myslím, že to je prostě převýchova, že problém v zásadě je v tom, že jste školní třídy, která původně určena ke vzdělávání k tomu klasickému vzdělání, takže se stává takový před výchovný ústav takové jako terapeutické zařízení, kde vlastně ty děti mládež si mají osvojovat nějaké nové hodnoty nové postoje. A čili tenhleten stát ten režim, který covidový, který teď jaksi velmi posiluje, tak jsi vysloveně osvojuje takové ty typické znaky těch totalitních režimů tzn. zmocnit se školství a tou vlastně formací těch nejmladších generací si začít prostě budovat budovat ty ty světlé zítřky atomu je zapotřebí se velmi aktivně bránit Nick a ať už prostě politicky nebo jinými cestami prostě zapotřebí najít cesty, jak, jak s jaksi udělat nějakou otočku zase se vrátit k tomu k tomu původnímu klasickému vzdělá žáky, teď se by se dalo bránit. Přímo recept. Víš, ono taky jsou 2 cesty buď jedné shora instalací nějakého rozumného ministra, který bude mít kvalitní loajální tým, to je velmi těžké vzhledem k tomu, jaká chobotnice se mezitím za těch 30 let kolem ministerstva vytvořila všechny ty neziskovky, všechny ty parazitující prostě zájmový skupiny, ale, řekněme, i tak je zapotřebí se o to pokoušet ta politická cesta druhá je zdolá aktivitami rodičů, tzn. aktivitami různých školských radách komunikací se školou, anebo paralelně alternativně domácí vzdělávání přejít opravdu jakoby, v uvozovkách do podzemí a tam se doma tam jsem tak nějak dlouhodobě doma. Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Ano, co bys řekl, kdyby se ti měla naložit tahle ta povinnost tvoje záda, protože doposud jsme na tom ministerstvu moc už dlouho jsme neviděli nějakou osobnost. Současný ministr také neosobnost, takže co by se tomu říkal, kdyby náhodou někdo vyzval, aby dělal ministra školství. Neříkej, ne. Michal Semín (pedagog a publicista) To si mě zaskočil, tak já to teda beru, ale budeš mi dělat náměstka. (smích) Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) No klidně tak já tě podepřu zezadu. (smích) Michal Semín (pedagog a publicista) Tak jsme domluvení (smích) Stanislav Novotný (předseda Asociace nezávislých médií) Díky, tak na viděnou a na slyšenou s tebou a diváky, u pořadu O čem se mlčí, O čem se mlčí, O čem se mlčí. https://www.ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-michal-semin/?feed_id=31