#skener

[majortomwaits]

Let 3 - Two Dogs Fuckin' (1989) booklet

[cgvijesti]

Aerodromi mijenjaju bitno pravilo: Dugo se čekalo na ovo

Aerodromi mijenjaju bitno pravilo: Dugo se čekalo na ovo

Pojedini aerodromi su odlučili da uklone ograničenje za nošenje više od 100 ml tečnosti u ručnom prtljagu. Očekuje se da odredba stupi na snagu 2024. godine Ograničenje od 100 ml po posudi za tečnost u ručnom prtljagu mnogima otežava pakovanje, jer osim vode za piće, to važi i za šampone, gelove za tuširanje, proizvode za šminkanje i sve što je tečno. Za svako putovanje, prema odredbi iz 2006.…

[kr1-star]

Narcissus

Sooo as I'm writing this, my town is being flooded. Me and my family is safe (luckily) but the villages/smaller towns around us are underwater. So I am just... focusing on art and staying informed. Like this is wild, 2 days ago it was hot and suddenly, rain and cold. But anyways:

Medium: watercolors, (my new) watercolor paper and basic pencils.

Sorry it looks... like that? Our skener is, ugh. And I didn't trust myself to do a good enough photo.

[sire-rizku]

Zde přináším kompletní list všeho, za co mi zákazníci vynadali za 2 a půl měsíce brigády.

Začínáme silně, celková existence Billa kartiček a slev pouze s Billa kartou - Nesnáším, vypadám jako někdo, kdo s tím může něco udělat? Ne. Ale když vím, že je v nákupu něco na billa kartu, nemám problém tam pípnout svojí. Pokud na mě teda nezačnou řvát jaká je to píčovina a že už sem nebudou chodit. Okay, tak nechoďte.

Dovolila jsem si zeptat se jich, jestli tu Billa kartičku mají

Jsem pomalá - aneb nálepka na mase byla roztrhnutá, skener ji nepřečetl, takže jsem musela vyťukat ten kód, u toho a spletla jsem číslo, takže jsem musela začít od začátku.

Jsem moc rychlá - Ženská měla velký nákup, přijela k pokladně jako první, takže když ona vykládala, já už jí skenovala nákup. Nákup byl načtený, jí zbývalo uklidit tak ještě polovinu zpátky do košíku, řekla, že bude platit kartou, já jí řekla, že může (jakože je zapnutá ta čtečka, protože zase když to neřeknu, tak čekají až jim to dovolím). Pak jsem si ještě dovolila pohnout tím oddělovačem, že do druhé přihrádky pošlu další nákup. Od tý doby radši taky sděluju, že vedle půjde další nákup.

Neznám cenu všeho z hlavy

Cena u pokladny je jiná než ta na cenovkách v obchodě - Dneska to byla smetana, měla být v akci. To byla, ale jiná značka než si vzala paní. Ale za to samozřejmě můžou všichni ostatní.

Zeptala jsem se kolik mají rohlíků - Prý si je mám spočítat, protože je to moje práce. Okay, spočítám, ale je mi jasný, že kdyby před tímhle chlapem stál týpek z večerky, co běžně kupuje třeba 120 rohlíku a řekl mi ať si je spočítám, tak se posere. (jen tak mimochodem, týpek z večerky je zlatíčko - všechno má spočítaný, peníze dává co nejpřesněji to jde, dokonce mi to nabízí i ve stovkách, protože těch mám vždycky málo a nechává dýško)

Sdělila jsem jim, že *libovolné zboží* má omezené kusy na 1 nákup - Pls, žádná velká věda, prostě to rozdělíme na víc nákupů. Není to tak dávno, co jsem to jednomu týpkovi dělila asi na 7 nákupů, protože cukr byl po 10 kusech. Ale někdo prostě musí udělat scénu.

Nemůžu jim jen tak dát peníze z kasy - chlápek prostě nedokázal pochopit, že když mi dá lístek vratných lahví, já potřebuju, aby mi nějaká stálá pokladní napsala kód, aby se otevřela kasa.

Nemám na vrácení - Prostě, pokud si hodláte koupit 10 rohlíků, který vyjdou na 29 Kč, a zaplatit to dvoutisícovkou, protože potřebujete rozměnit, přijďte s tím aspoň až kolem 10 hodin, ne v 8:01. Já když ráno začínám, tak v kase nemám žádný tisícovky, tudíž to musím vrátit v pětistovkách. A když jsou tyhle nákupy třeba 3 za sebou... Pecka.

Posílám je na jinou pokladnu, protože mi končí směna - Nejlepší odpověď: "Ale mě snad ještě vezmete, ne?". Ne, nevezmu, sorry.

Moje "oblíbená" historka, nedá se vyjádřit jednou větou, je prostě moc specifická - Nakoupil u mě chlap. Za 20 vteřin byl zpátky, jak je možný, že když kupoval jen 6 věcí, má jich na účtence 7. Začal řvát na celej obchod, že tohle snad není možný, tohle se mu děje pokaždý když tady nakupuje. A děje se to jen tady. Proč má na účtence nějaký kuřecí, když kuřecí vůbec nekupoval, co jsem mu to tam dala... Slyšela ho vedoucí, která doplňovala zeleninu, přišla to se teda podívat, co se děje. Fun fact - i když vám v Bille dají lahůdky/salámy do jednoho pytlíku s jedním kódem, všechny ty salámy se načtou jednotlivě (takže na účtence nejsou lahůdky za 80 korun, ale kuřecí šunka za 35 a vepřová šunka za 45 apod.) Takže ano, kuřecí vážně kupoval, jen to očividně stihnul zapomenout než došel k pokladně. Nejvíc mě dostalo, když se pak omluvil vedoucí, že ji tahá od práce, ale mně už ne.

[viktorsvoboda]

VIOLET 13

KRMENÍ/FEEDING TIME Zrovna jsem si uvědomil, že píšu violet a ono je to purple, tak já nevim. A skener kromě červené čárky začal dělat ještě divočejší glitche. Zatím mi to nevadí, ale asi se budu muset pokusit to opravit a nebo pořídit nový stroj.

[cmarani]

Jak se kresli Obi-Wan jako Mucha, anebo nač to dělat jednoduše, když to jde složitě.

a) První si nakreslíme okno. To je lež, první strávíte až moc času procházením galerie na mucha fondation stránkách, abyste našli ten správný rám, a pak procházením květomluvy, abyste našli perfektní kvitko s významem "záleží mi na tobě" nebo "pečuji o tebe", které jste zároveň schopní nakreslit. A až pak polepíte výkres maskovací páskou a jdete rýsovat.

Varování: rýsování se nevyhnete, matika je všude

b) Až dorýsujete, vyřízněte z pásky tvary dle potřeby. Pamatujte, co je pod páskou, zůstane bílé.

Varování: páska trhá papír, mrcha.

Další varování: musíte říznout dost hluboko, aby se prořízla páska a vám zůstal krásný rovný tvar, ale zase ne moc hluboko, aby se pořezal papír, protože ty říznutí pak jdou vidět. Hodně štěstí.

c) Nastal čas si načrtnout muže dne! A trochu jeho okolí. A taky se rozhodnout, ve kterých místech stojí za rámováním a kde před rámováním. Pokud je Obi-Wan či jeho okolí před rámováním, odstraňte rámování!

d) Vybarvování! Protože se držíme hesla 'nač jednodušše, když složitě', vybarvujeme akvarelovýma pastelkama. To jsou ty, co je pak můžete rozmazat vodou na vodovky.

Varování: jedi rádi béžové oblečení. Vÿrobci uměleckých potřeb nepovažují béžovou za důležitý odstín.

e) Protože používáme vodě rozpustné pastelky, použijeme na celý obrázek vodu, jako kdybychom kreslili s vodovkami. Barvám to dodá sytosti a pomůže to aspoň trochu zamaskovat fakt, že jsme si nevybrali hladký papír.

Varování: větší problém než rozpíjení barev je, že příliš vody může buď pásku odlepit nebo ji ještě víc přilepit...

f) Stínování a detaily! Vemte zpátly svoje pastelky a začněte stínovat a dodělávat detaily jako listy růží, záhyby hábitu a Obi-Wanův obličej.

Perlička z natáčení: růže jsem se naučila kreslit podle obrazu nějaké paní, co kreslila nohama, bo prý neměla ruce. Detaily jsou nejasné, bylo to dávno a informací o autorech v kalendáři nebylo zrovna přehršle.

g) Dlouho očekávaná chvíle nastala! Odlepování rámečku, odkrytí bílého rámování. Pamatujete na to varování ze začátku, že páska trhá papír? Tak to varování je furt platné a přidává se k němu, že občas trhá papír i do pokreslené části...

Pokud se vám bílá nezdá dost bíla, nebo pokud je váš skener debil, co si myslí, že váš bílý papír není akčuali bílý papír, ale zažloutlý papír, přetáhněte bílé části bílou barvou.

h) Lineart aka obrysy. Nastal čas dát všemu obrys a tvar a poslední detaily. Chce to jistou ruku a trpělivost. (Jestli někdo máte náhradní, levně odkoupím. Dobrou paměť taky.) Nezapomeňte, že bílé rámy taky chcou obrys.

ch) naučte se aurebesh abecedu, abyste pak jako správný nerd mohli na obrázek napsat jméno příbehu a autora, pro kterého tenhle fanart děláte, v aurebesh jako boss, a ne v angličtině jako trapák.

i) Scan! Oskenujte si svoje dílo a doufejte, že scanner rozezná papír jako bílý. Můj scanner je debil, nerozeznal bílou barvu. Ořízněte obrázek do požadovaného tvaru (Mucha rozhodně nepracoval s A4kou) a nebuďte jak já, nezapomeňte se podepsat. A to bude vše, pánové.

P.S. tenhle fanart byl nakreslený v rámci clone bang 2023 pro příběh Trattok'or jarin od whitchry9. Příbéh můžete najít ao3.

[zv-podujatia]

Predaj dreva vo Zvolene sprevádzajú dve prvenstvá

Vďaka špeciálnemu skeneru vidí zákazník všetky vnútorné kazy dreva. Foto: zdroj TS TS: Prvý raz predávajú drevo vo Zvolene formou dražby. Prvý raz zároveň pri predaji využívajú špeciálny skener. Doteraz slúžil skôr na výskumné účely, dražba je jeho historicky prvou praktickou úlohou. Počítačová tomografia dokáže vytvoriť trojrozmerný model guľatiny a zobraziť všetky vnútorné chyby dreva.…

[zoranphoto]

Valdec se javlja iz ‘zatvorene’ prijestolnice: ‘Rusi pod oružjem krenuli na Moskvu, Čečeni su stigli da brane Ruse’

‘Počelo je, pas mater, ipak je počelo!’, bila prva misao koja mi je jutros, dok sam se budio, prošla kroz glavu. Prvu moskovsku noć ‘prospavao’ sam u košmarima – pokušavši usnuti kasno sinoć u glavi sam razrađivao moguće scenarije i scenariste onog što se zbivalo u posljednja dva dana ovdje – pucnjavu, pobunu, tenkove, oklopnjake, rovove… I tako u snovima otplovio i među vreće s pijeskom, sklanjao se od puščanih zrna, čak sam u jednom trenutku u snu bio uvjeren da su me zarobili i da me maltretiraju u nekom podrumu tresući me, podbadajući laktovima u rebra. No ispostavilo se da je to ženica samo željela prekinuti moje glasno hrkanje. No ovo više nije bio san, probudio sam se, a dolje, ispod zgrade, bio sam na tren uvjeren, prolaze oklopna vozila. No ispostavilo se da radnici kosilicama i flaksericama sređuju travnjak u parku iza zgrade, dok jedan s motorkom sređuje jače grane.

Nikome nije jasno

‘Uhhh…, dakle, sve je ok’, odahnuo sam. Dovukao se do kuhinje, skuhao kavu, zapalio prvu i krenuo opet bespućima interneta u potrazi za nekom suvislom informacijom. ‘Rusi su pod oružjem krenuli zauzeti Moskvu! Čečeni su stigli da bi branili Ruse od Rusa. Na koncu su sve spasili Bjelorusi! Što se, k vragu, zapravo, dogodilo?’, nasmijao je komentar jednog znanca, novinara, na društvenoj mreži Vkontakte, koji je, u stvari, parafrazirao zezanciju koja cirkulira ruskim društvenim mrežama. Doista, nikome još nije jasno što se, doista, zbivalo u posljednjih nekoliko dana, a pitanje je hoće li se ikada i doznati. Čitam vlastiti, sinoć objavljeni tekst na ovom portalu i shvatim da sam, u brzini, zaboravio opisati zacijelo jedan od najdramatičnijih događaje moje pustolovine s putovanja – užasnu završnicu koja me koštala živaca gotovo kao cijelo putovanje. A zbila se se u samom finišu putovanja, na moskovskom aerodromu. Kao što sam jučer i napisao, sletjeli smo u suncem okupanu Moskvu, bez problema sam prošao kontrolu putovnica, podigao svoju prtljagu – veliki crni tvrdi Samsonite kofer koji sa mnom svijetom putuje još od prošlog stoljeća, od moje južnoameričke avanture kasnih 90-ih. I još je živ.     Posljednja etapa – teglim taj kofer i ručnu prtljagu, automatska vrata se otvaraju i zatvaraju, na trenutak ugledam ženino nasmiješeno lice kako mi maše. I u posljednji trenutak prilazi mi mladi carinik i traži od mene da stavim kofere na onu traku koja ih vodi kroz skener. Bezbrižno stavljam, prolazim, mašem i ja ženi. No u tom trenutku, mladi plavokosi carinik strogog pogleda zapovjedi: ‘Hoćete li, molim vas, otvoriti kofer! Nešto je sumnjivo unutra!’.

Oblio me hladan znoj

U tim trenutcima, dok smo s mojim koferom odlazili do velikog stola, hladan mi se znoj počeo sljevati niz leđa! ‘Što im je sumnjivo unutra?’, prolazilo mi je kroz glavu dok sam se trudio zadržati ‘poker-face’ na licu. Jesu li mi negdje, putem, uvalili nešto (brava na koferu se ne može zaključati)? Drogu, eksploziv…? Već se zamišljam kako bezuspješno pokušavam objasniti kako to nije moje, dok me sudac šalje u nekakav gulag na deset, dvadeset godina robije. Iako, uvijek prije predaje kofera, umjesto zaključavanja koje se pokvarilo, postavljam neku tajnu ‘mišolovku’ po kojoj, nekon preuzimanja, samo ja mogu zaključiti je li netko otvarao taj kofer bez moje nazočnosti. Bila je netaknuta i sada. I dok carinik odlazi po svoje prijenosno računalo i nekakav skener, prebirem po glavi što sam sve spakirao dan ranije: osobne stvari, odjeća, obuća, veš… Tu je i boca šljivovice, poklon za mog lokalnog mesara, tradicionalna mitologija da bih dobivao najbolje i najsvježije komade mesa…, 5-6 kutija boje za kosu koje je naručila ženica, a ovdje ih nema u prodaji. I onda mi sine! Veća kartonska kutija, puna USB stickova i 4 eksterna hard diska. Sve skupa, tu su pohranjeni desetci terabajta moje arhive koju kao hrčak skupljam dvadesetak godina. Stotine tisuća fotografija, dokumenata, video materijala, gotovo sva značajnija e-mail korespodencija koju marljivo pohranjujem, stotine PDF dokumenata, stotine sati audio snimaka razgovora koje sam snimao, a snimam i dalje, za svoju sigurnost, korespodencija s brojnim državnim institucijama… Sve sam to, u brzini, natrpao u taj prokleti kofer, u namjeri da narednih tjedana, mjeseci, ovdje sve to sredim, presnimim ono najznačajnije na neke nove hard diskove i ostavim ovdje u moskovskom stanu. Na sigurnom mjestu, u sefu. Zlu ne trebalo. Od viška glava ne boli. ‘Ako ovaj sada krene kopati toj mojoj arhivi, ostati ću ovdje barem još tjedan dana! Nema tu ništa što bi bilo protuzakonito. No krene li pregledavati fotku po fotku, video po video, dokument po dokument, preslušavati moje razgovore… Trajati će to u nedogled…’. Znoj se sve više slijevao leđima, u glavi je pucalo, koljena su klecala. ‘Otvorite kofer!’, napokon je, stigavši, zapovijedio. Poslušno otvaram, razmičem mu stvari, a on, u gumenim rukavicama, prstom pokazuje na veliku plastičnu vrečicu u koju sam natrpao svoje lijekove. Kako sam, u posljednje dvije godine, imao nekoliko operativnih zahvata, a nakupilo se i boleština s godinama, te kako nisam bio siguran koliko ću se ovdje zadržati, napravio sam si oveću zalihu – nekoliko kilograma raznih liejkova. Samo za srce svakodnevno uzimam desetak raznih tableta – tlak, puls, masnoće, krvne žile, kolesterol… Tu su i tablete protiv bolova. ‘Imate, čini mi se, ovdje malo previše raznih lijekova. O čemu se radi?’, pita strogo dok istresa sadržaj vrećice na stol. Krenem mu objašnjavati što je za što, da mi je nedavno ugrađeno pet stentova, metalna šipka u rame i nadlakticu, da se kroz desetljeća nakupilo još raznih boleština. Pri tom, sumnjičavo razgledava paketiće i natpise na njima – jer za razne terapije za srce postoje lijekovi koji su, sastavom, isti, no proizvođači su različiti. Pa krene ukucavati na internet tražilicu ime svakog lijeka i proučavati sastojke, namjenu… Sad mi je već pošao ići opako na… ‘onu stvar’.

Terapija u torbi

Pa krenem kopati po drugoj torbi i vaditi fascikle punih medicinske dokumentacije. Guram mu pod nos otpusna pisma iz bolnica na kojima je taksativno navedena i propisana terapija… No mladac se ne da. Možda paralelno pohađa nekakav farmaceutski tečaj? ‘Gledajte, nema ništa nedozvoljeno na ovoj hrpi! Sve su mi to terapije koje su mi propisali liječnici, kirurzi, kardiolozi, traumatolozi…!’, gubim živce i podižem glas. Privuklo je to pažnju i jednog njegovog starijeg kolege, mog vršnjaka, koji nam prilazi. Gleda papire, mene, hrpu lijekova na stolu i ovog mladog, nadobudnog, koji uporno gugla nazive – Nibel, Perineva, Greccas, Preductal, Artas… ‘Što je bilo?’, pita me. Objašnjavam mu da mi je ugrađeno 5 stentova, da sam skoro ‘prdnuo na rosu’ i da moram tri puta dnevno uzimati po šaku tableta. On se stane smijati, pa se izdere na malog: ‘Pusti čovjeka na miru. Meni su ugradili 4 stenta prije godinu dana i pijem barem isto toliko svaki dan! I ti ćeš za dvadesetak godina, ne boj se!’. Ovaj mladi, niži činom, zašuti, pospremi prijenosno računalo i ispričavajući mi se, krene mi pomagati pospremiti moju putnu apoteku u kofer. Eto, i to ispričah. E da. Danas, ponedjeljak, ovdje u Moskvi je neradni dan. Proglasio ga je gradonačelnik još u subotu, dok je sve još bilo neizvjesno. A je li doista gotovo? Tko zna? Čitam sve medije – od ruskih, hrvatskih, francuskih, engleskih, američkih…, pokušavajući donijeti nekakav suvisli zaključak. Ispod jednog velikog ‘analitičkog’ teksta u nekom britanskom časopisu, u kojem se na koncu zaključuje kako se ništa ne zna, jedan od boljih komentara je upravo iz Rusije: ‘Jadni ljudi. Vi se na zapadu pitate što se dogodilo? Pa ne znamo niti mi ovdje, kako bi onda vi znali!’ Uglavnom, ovi su danas sve pokosili oko zgrade u kojoj živim, pa se nadam da ujutro neće biti neugodnog razbuđivanja. A i žena me potjerala večeras u drugu sobu na spavanje, pa me noću neće buditi lakat u leđa, drmusanje ramena i fućkanje… Dnevno.hr / Robert Valdec Foto : Robert Valdec  Read the full article

[srdjl]

Dijagnostika i lečenje karcinoma pluća

Nedavno sam pisao o skriningu karcinoma pluća pa je red da nastavim gde sam stao. Ko je dalje sve uključen? Dijagnostiku tumora rade radiolog i pulmolog. Nakon što patolog završi svoj posao održava se konzilijum, onda pacijenta preuzima grudni hirurg, onkolog i/ili radioterapeut.

Osnovna slikovna dijagnostika je CT (skener). Kada otkrijemo sumnjive promene potrebno ih je uzorkovati za histološku verifikaciju. To se radi najčešće bronhoskopijom ili iglenom biopsijom od spolja (pod kontrolom CT-a) ako su promene periferno i nisu dostupne bronhoskopski.

To važi za promene veće od 1 cm. Manje promene su u plućima teško dostupne i radiolog ne može jasno reći da li su maligne ili ne pa ih zato pratimo po Fleischner preporukama: uradimo kontrolni CT i onda ocenimo dinamiku - da li promena raste ili ne. Ako ne raste - benigna je.

Kada patolog dobije uzorak on nam iz njega mora dati odgovor ne samo da li je maligno već i koji je tip karcinoma (adeno, skvamo, mikro...) i da li tumor poseduje određene markere koji su podložni ciljnoj terapiji (biološka i imuno). Zato nekad ponavljamo invazivnu dijagnostiku.

Pre predstavljanja pacijenta na konzilijumu moramo imati odgovor na pitanje koliko je tumor raširen jer od toga zavisi da li je moguće izlečenje (operacija ili radikalno zračenje) ili ne. Drugi modaliteti lečenja ne mogu dovesti do izlečenja već samo produžavaju život pacijentu.

Da ne detaljišem previše to sve ocenimo preko TNM klasifikacije na osnovu koje odredimo stadijum tumora i onda u zavisnosti od toga i od opšteg stanja pacijenta (što je veoma bitno) konzilijum donese odluku o najboljem modalitetu lečenja za svakog pacijenta pojedinačno.

Važno je napomenuti da iako se odluka donosi konzilijarno ona nije (samo) posledica subjektivnog mišljenja članova konzilijuma. Lečenje je zasnovano na empirijskim dokazima pa npr. neko ko ima N2 nije kandidat za operaciju zato što se to u prošlosti pokazalo kao neefikasno i sl.

Po konzilijumu u zavisnosti od odluke, pacijenta preuzima grudni hirurg, onkolog ili radioterapeut. U slučaju da pacijent nije kandidat za specifično lečenje trebalo bi da ga preuzme lekar koji se bavi palijativnom medicinom koji uglavnom ne postoji (u Slo postoji na Gorenjskem).

Zbog toga te pacijente uglavnom usmere na izabranog lekara i pulmologa koji im pomažu simptomatskim lečenjem. Danas niko ne bi smeo da umre u bolovima, gladan i žedan, dok se otežanim disanjem bori za kiseonik. Za sve ovo danas postoji rešenje i svaki pacijent bi morao da ga ima.

[dentstudead]

I see right through you.

[prijedor24]

Hoće li stranke konačno pristati na uvođenje skenera?

Koalicija Pod lupom pokrenula je prije nekoliko dana online peticiju za sprečavanje izbornih krađa i prevara na izborni dan uvođenjem elektronske identifikacije birača i mašina za skeniranje glasačkih listića. Radi se o peticiji podrške inicijativi na kojoj Koalicija godinama insistira. Preko 60.000 građana i građanki je potpisalo peticiju za sedam dana, te na taj način poručilo političarima koji…

[cgvijesti]

OB Pljevlja uskoro dobija novi skener, naredne godine izgradnja nove bolnice

U Opštoj bolnici Pljevlja počelo je snimanje na novom digitalnom rendgen aparatu, a do kraja ove ili početkom naredne godine ova zdravstvena ustanova dobiće i novi, savremeni skener, najavila je tokom radne posjete pljevaljskim zdravstvenim ustanovama ministarka zdravlja dr Jelena Borovinić-Bojović. “Svakako najvažnija vijest za stanovnike ove sjeverne opštine je da će u toku 2022. godine…

[tulip-damascus-knives]

For sale We make all kinds of custom handmade knives , swords , rings , axes , folding knives , balisongs knives , chef knives, hunting knives , daggers , hammers , knuckles and also all kinds of blank blades in damascus steel , D2 steel or stainless steel materials. If you are interested to buy please DM or Email: qaisaramin2573@gmail.com Wastupp; +923187756644 Note: worldwide free shipping. #forsale #instagram #australia #hunting #knives_making #crafts #chef_knife #damascus_steel #champing #outdor #skener #leather #bushcraft #knifelover #customied https://www.instagram.com/p/CIf0h6vDXYL/?igshid=13i24pi53u8wi

[viktorsvoboda]

VIOLET CHALLANGE 1-5

I have decided to do something like intober, just to get back to daily routine drawing for myself.

I don't sketch anything, I just do whatever with brush and then colour it a little bit to make it more readable.

Budu kreslit každý den, jako kdyby to byl inktober, když zvládnu měsíc, asi mi to bude stačit. Kreslím volně, rozhodl jsem se to lehce barvit, aby to bylo přehlednější a taky protože nedovedu správně poladit sken štětce. NIkdy to nevypadá tak hezky jako na papíře. Taky je tam všude červená linka, protože skener blbne.

[kujupikle]

[teplejtrouba]

ty moderní domácí petriáš koncepty a hlavokánony od @treba-neco-napise jsou hrozně skvělý a geniální a nemohl jsem je nechat bez fanartu <3

vsadím se že původní vizuální plány byly asi hezčí než můj chabý pokus o interierní dyzajn (měl jsem hodně modrý barvy a pak jsem se to snažil zachránit tím že “hej petronelovi určitě chybí nebe a tak si namaloval všude po bytě mraky. teda začal s tím, omylem se málem otrávil barvou a pak to dokončil uriáš”), to že ten program na online hodiny by byl asi plně nefunkční a to že v moderním světě by měl petronel asi normální trojanovský vlasy místo tý jeho nebeský ovečkovosti

každopádně snad vás můj pokus o uměníčko i tak potěší <3