mangiip-blog - Tumblr blog

mangiip-blog · 8 years ago

Text

#4 The Last Months in Hindsight

Prvně, rychlé shrnutí druhé půlky dubna a celého května.

Firstly, quick summary of the second half of April and the whole May.

Dost školních povinností, seminárek, prezentací a zkoušek, ale zároveň takzvaný akademický týden /portugalsky semana academica/, něco na způsob našeho svaťáku, ale v Portugalsku ho mají před každým zkouškovým obdobím a je to pro studenty týden plný koncertů, oslav a pití.

Quite a bit of school stuff, deadlines, papers, presentations, exams, etc, but at the same time so-called academic week/semana academica in Portuguese/ in other words for Portuguese students it is a week full of music, concerts, drinking and partying.

Zde jeden můj kreativní školní výtvor s názvem Alchymie života, alias fontánka na bubliny/Here is one of my creative uni projects called Alchemy of Life AKA a fountain producing a stream of bubbles

Semana Academica

A bylo i dostatek času na další poznávání Fara a okolí /kaple z kostí, muzeum Fara, prohlídka městského divadla/ a trávení odpolední na plážích a v oceánu.

There was enough time for further getting to know the city of Faro and its surrounding /Bones Chaple, Musuem of Faro and the visit of the municipal theatre/ and spending afternoons on the beach and in the ocean.

Návštěva města Lagoa a jazzový band-battle koncert/The visit of the city Lagoa and a jazz band-battle concert

S pár dalšími Erasmáky jsme si dělali výlety na kole - městečko Estoi s krásným zámkem a...

We did a couple of bike trips with some other Erasmus students - the town of Estoi with beautiful castle and...

...a okolí Taviry - jezírko s vodopádem Pego do Inferno a jedna z nejhezčích pláží Algarve - Praia do Barill

...and the surrounding of Tavira - small pond with crystal clear water and a small waterfall called Pego do Inferno and on of the most beautiful beaches of Algarve - Praia do Barill.

A na konci května za mnou přijely všechny moje neskutečné sestřičky. Spolu jsme si užily mé úplně poslední dny ve Faru /alespoň, co se mého Erasmu týče/ a od 1. června už si zase užívám domácího českého přostředí v té nejlepší společnosti.

All of my unbelievably amazing sisters came to visit me in Portugal at the end of May, we enjoyed the last days there together, and since the 1st of June I am back in Czech.

Poslední rozlučková večeře na bytě/Farwell dinner at my flat

Je to vždycky zvláštní psát poslední příspěvky na mých studovně/cestovních blozích a prožívat poslední dny v zahraničí se smíšenými pocity nostalgie a nechtění odjíždět protkanými těšením se domů. A tentokrát je to ještě zvláštnější tím, že je tohle velmi pravděpodobně můj poslední semestr v zahraničí v rámci studia na vysoké škole...

It’s always been strange to write the last additions for my study/travel blogs and experience the last days abroad with mixed feelings of nostalgia, not wanting to leave and say goodbye, but also being super excited and looking forward to going home. This time it’s been even stranger due to the fact this was my, very probably, last semester abroad at uni...

Takže příště, ať už to bude kdykoliv a kvůli čemukoliv, nechme se překvapit.

So till the next time, whenever and for whatever reason, let’s see.

0 notes

mangiip-blog · 8 years ago

Text

#3 Third Month in Hindsight

Již tradičně /potřetí/ přicházím s ohlédnutím za dalším měsícem v Portugalsku. Aneb čas, co jsem se vrátila z Čech, byl plně naplněn návštěvamy, intenzivními zážitky, Velikonocemi a cestováním.

Already traditional hindsight over another month in Portugal. The time since I came back from Czech was fully occupied by visits, intense experiences, Easter and travelling.

V návaznosti na konec předchozího příspěvku - poté, co odjel tatínek a hned na to spolybydlící, přijela na skoro týden moje úžasná kamarádka Helča. Počasí nám přálo, teploty překračovaly 20 stupňů a na sluníčku to pěkně připékalo. Měly jsme tedy ideální podmínky k procestování Algarvského pobřeží - od západu a města Lagos až po Vila Real de Santo Antonio na východě u hranic se Španělskem. Také jsme vyrazily na oslavu Hel��i narozenin na loď v Portimao. V Taviře jsme zase zažily předvelikonoční procesí.

To pick up where the last post ended - after my father went home and my apartment-mates left, a great friend of mine, Helena, came for almost one week. And thanks to the good weather with temperatures over 20 degrees and cloudless sky we managed to travel through most of the Algarve coast - from the west and the town Lagos all the way to the border with Spain and a village Villa Real de Santo Antonio. We also got on a boat to celebrate her b-day in Portimao. And we saw a proper Easter procession In Tavira.

/Jo, a byla jsem přijata do univerzitního volejbalového týmu! Dostala jsem dres a chodím na zápasy, je to cool, jsem jediná, kdo nerozumí portugalsky, tak je to místy docela sranda :D

Btw. I have been accepted to the university’s official volleyball team and I go and play matches with them in some kind of leage! It is cool and funny sometimes, because I am the only one who doesn’t understand Portuguese./

Den po Hely odjezdu zas přifrčela “milá česká návštěva” alias největší fešákoš Tomáš /spokojenost? :P/ a s ním i první bezneoprenové koupačky v oceánu, neb se teploty vyšplhaly ještě výš /na slunci kolem 30/. Projeli jsme si na kole Riu Formosu a vyrazili z Olhao přívozem na ostrov Culatra.

A day after Helena’s departure “the pleasant Czech visit” aka Tomas, the amazing, /happy now? :P/ flew in and with him came the first without-the-wetsuit swimming in the ocean, ‘cause the temperatures got even higher /on the sun around 30 degrees/. We rode the bikes around Ria Formosa and got on a ferry from Olhao to the island of Culatra.

Přes Velikonoce jsme si půjčili auto a vydali se směrem Španělsko. Jeden den jsme strávili v Seville, kde se jeden z nejsilnějších zážitků stal velikonoční průvod v kostýmech nápadně připomínající oblečení Ku Klux Klanu - ještěže jsme je potkali přes den.

During the Easter we rented a car and headed to the direction of Spain. We spent one day in Sevilla, where one of the strongest experiences was another Easter procession but with a ku-klux-klan-like costumes - Thankfully, we met them during the day.

Den na to jsme dojeli do malého městečka La Línea de Concepcion odkuď jsme pěšky překročili hranice s Gibraltarem a vyšplhali jsme se na “the Rock”, velikánskou skálu zabírající většinu území Gibraltaru provrtanou vojenskými tunely z mnoha různých válek a s krásnou přírodní rezervací, neskutečným výhledem do všech světových stran /viděli jsme Afriku!/...

We parked the car in small town La Linea just on the border with Gibraltar the day after that, and crossed the border by walking. We climbed all the way up on “the Rock” and enjoyed military tunnels, natural reserve, phenomenal views all around /we saw Africa!/...

... a hlavně s úžasními makaky /ti byli tak letargičtí z toho vedra, že na nějaké lumpačiny, jako kradení věcí a jídla, vůbec nemysleli/.

... and especially the macaques /they were so lethargic from the heat they even didn’t think of any mischief like stealing things or food/.

Okružní cestu jsme další den zakončili prohlídkou Cádizu, jednoho z nejstarších měst v Evropě, a malého španělského městěčka Huelva, kde nás zaskočila teplota přes 40 stupňů a lokalní kychyně všelijakých chutí.

We concluded the roundtrip in Spain next day with a visit to Cádiz, one of the oldest cities in Europe, and town called Huelva, where we got surprised by the heatwave over 40 degrees and local cuisine of bizarre taste.

Střípek k zamyšlení - je až skoro neskutečné, že v Portugalsku, byť vám spoustu lidí řekne, že anglicky neumí, všichni rozumí a jsou dokonce schopni odpovídat v jednoduchých větách, ale stačí jen přejet hranice a už vám absolutně nikdo nerozumí ani ty nejjednoodušší věty v Angličtině. O to je vtipnější a zajímavější vést s milými a ukecanými Španěli rozhovory v gestikulacích.

Food for thought - it seems almost impossible that it is enough to cross border and you get immediately from a country, where, basically, anybody can at least understand English and communicating in it is without any problem /Portugal/ to a country, where absolute majority cannot understand a single English word /Spain/. The more fun it is to speak with the nice and chatty Spanish by gestures.

Tak, Tomáš včera odletěl zpátky do 2 stupňové Prahy a mně dneska začíná intenzivní kurz Events and Attractions Management na univerzitě, tentokrát snad konečně v angličtině, budu ho mít měsíc vždy v pátky a soboty, to, že mi výuka končí v 10 večer už mě v Portugalsku nepřekvapuje ;)

So, Tomas left for Prague with 2 degrees and snow yesterday and I have just started intense course of Events and Attractions Management at the uni, finally in proper English. Having it every Friday and Saturday for the next month, I am not surprised anymore by the fact that the lessons end at 10 PM, not here in Portugal ;)

A výhled do nejbližších dnů a týdnů? musím konečně začít pracovat na školních věcech, poslední měsíc univerzity a deadliny se blíží. Na konci května pak přijedou všechny moje skvělé sestřičky na návštěvu a pak /páni/ už bude červen a já pojedu domů. Tak hurá do těch ještě plně portugalských dnů.

And the forecast for the next days and weeks? I, finally, need to start working on the uni stuff, the last mont at uni and the deadlines are coming. At the end of May, all of my amazing sisters come to stay for a couple of days with me and then /wow/ there will be the June and time to go home! So let’s enjoy the fully Portuguese days ahead.

Zase příště. Till the next time.

0 notes

mangiip-blog · 8 years ago

Text

#2 Second Month in Hindsight

Tak to vypadá, že Portugalsko bude popisováno s měsíčními zpožděními, na mou obranu z tohohle měsíce jsem strávila 2,5 týdne doma v Čechách.

So it looks like this blog about Portugal will be always written with one month of delay, to excuse myself a bit - I have spent 2,5 weeks from this month back home in Czech.

(Dobříš, my hometown)

Vysvětlení návštěvy doma je jednoduché - moje úžasná mladší sestra Miriam měla maturák a takovou věc, a takovou rodinnou věc jsem si prostě po půlroku v Austrálii nemohla nechat ujít. A víkendovou záležitost jsem se rozhodla prodloužit si o další dva týdny, abych mohla strávit nějaký čas s rodinou a kamarády, z nich zejména s “milou českou návštěvou”. Zároveň jsem si domluvila vedoucího a téma diplomové práce na Karlovce - takže pracovní název diplomky je Mediální recepty na štěstí a mám rok na to ji napsat.

To explain this short trip back home - my beautiful younger sister Miriam had a prom ball and that's something I just couldn't miss out on. After that I decided to stay home for two weeks more to catch up with my family and friends, especially with the “pleasant Czech visit”, also I needed to fix up my thesis topic and supervisor at my home university in Prague - so now I have the theses with title - Media Recipes for Happiness, which I have one year to write.

Co jsem se teď vrátila (26. března) byl tu ještě na pár dnů můj skvělý tatínek, s kterým jsme podnikli super věcí - jako návštěvu úžasného historického divadla Teatro Lethes, či pozorovnání ptáků v Ria Formosa a na pláži.

When I got back to Faro I had my awesome father here for a couple of days and we managed to see some amazing things together - like historical theatre Teatro Lethes, or birdwatching in Ria Formosa and visiting beach.

Právě teď mi odjíždí spolubydlící, dvě Francouzky studující mořskou biologii Josephine a Sarah, na jarní školu do Švédska na tři týdny a Sarah se potom už nevrací, takže si užíváme poslední dny spolu. Viz Sangria night na fotce.

Now my apartment mates, who are two French studying marine biology Josephine and Sarah, so they are leaving for the spring school in Sweden and one is not coming back anymore, so we are enjoying the last days together. See the Sangria Night picture.

A Velikonoce se blíží /jsem moc zvědavá, jak je budou slavit tady, různými průvody atd./ a s nimi se blíží další výlet do Fara “milé české návštěvy”, krásné to vyhlídky.

And the Easter is coming /I am really curious about how it will be celebrated here/ and with it another visit of “the pleasant Czech visit”, only the best expectations.

0 notes

mangiip-blog · 8 years ago

Text

#1 First Month in Hindsight

FARO

Úplně prvně bych měla napsat, kde to teď vlastně bydlím. Takže Faro je město se skoro 65 000 obyvateli úplně úplně na jihu Portugalska, u moře, téměř 3 000 kilometrů z Prahy. Přiletěla jsem 21. ledna, takže už tu jsem přes měsíc.

Firstly, Faro, the city I am currently living in, has about 65 000 inhabitants and is located on the south coast of Portugal. I arrived in on 21st January that makes my stay here already over one month long.

Je to městečko s malebným historických centrem, plným úzkých uliček a letně přímořskou atmosférou. Mezi pláží a městem se nachází takzvaná Ria Formosa - jakási laguna až bažinového rázu pravidelně zaplavovaná přílivem, tato oblast je velmi unikátní a nesmírně bohatá na fauny i flóru a vyhlášená národním parkem. Jediná nevýhoda je, že z města to tak na pláž trvá kolem půl hodiny busem, protože se celá Ria Formosa musí objet.

Faro is a beautiful town with cosy historical centre full of narrow streets and atmosphere of summer holidays by the sea. In between the city and the beaches there is a tidal lagoon called Ria Formosa full of small islands and rich in both fauna and flora, it is a national park and thanks to that, the buses need to take a small detour and the way to the beach takes about half an hour.

Místní trhy plné čerstvých ryb, ovoce a zelneniny, domácích sýrů a pečiva mě dostávají až do extatických stavů, podobně jako prosluněné dny stylu českého pozdnějšího jara, ale tady je mají už v lednu a únoru.

Local markets filled with fresh fish, fruits and vegetables, home-made cheese and pastry make me almost ecstatically happy, similar effect have on me the sunny days of January and February reminding the Czech late spring /late April, May/.

SCHOOL

Co se školy týče, zažila jsem velké rozčarování, po prvních dvou týdnech semestru, kdy jsem se usilovně snažila zjistit, kdy mi začínají předměty a jaké jsou vůbec vypsané, nebo jestli budou v angličtině, či portugalštině, a pořád všechno marně, jsem už už chytala zaječí úmysly na návrat do Čech, ale nakonec jsem se smířila s portugalským stylem - na všechno je dost času, a dokonce se mi podařilo i začít na nějaké předměty chodit. Takže výsledek, 3 předměty - Portugalština, Events and Attractions Management a Arte e Tecnologie, 20 kreditů /tak málo jsem jich v životě neměla/ a spoustu volného času.

After a major disappointment in the Portuguese university organization system, which is the most unorganized I have ever experienced - eg. even after the semester had started nobody could tell you your timetable, I have settled down for only 20 credits and 3 courses including Portuguese language, Events and Attractions Management and Arte e Tecnologia.

TRIPS

Už se mi podařilo i něco pocestovat. Během orientačního týdne nám universita zařídila výlety po jižním pobřeží - města Olhao, Vilamoura a Sagres.

I have managed to do some travelling already. During the Orientation week we visited a couple of places on the south coast - Ohlao, Vilamoura and Sagres.

Pak jsme měli menší sraz s holkami z Erasmu v Lisabonu/ krásné to město a spousta srandy/, byly jsme na nejzápadnějším cipu kontinentální Evropy, a během “milé české návštěvy” jsme vyrazili do Porta. A Porto mě naprosto uchvátilo, takové město jsem ještě nezažila a doporučila bych všem, aby se tam aspoň jednou za život podíval každý.

(Lisbon)

Then we had a small reunion and a lot of fun with my Erasmus friends from the semester in Germany in Lisbon /great city/, we were able to visit the most western point of European mainland, and during the time I had here “a pleasant Czech visit” we went to Porto - this city has totally carried me away, I recommend everybody to go there at least once in a lifetime.

(Porto)

A ted během víkendu jsou po celém Portugalsku karnevaly /vzpomínky na karneval v Německu/. Největší a nejstarší z této jižné oblasti Algarve se odehrává ve městě Loule, kam jsme taky vyrazili. Naprostá paráda, Portugalci si umí užívat a poržívat.

During this last weekend, which was the carnival weekend, we went for the biggest and oldest carnival in this area of Algarve to Loule, and it was totally worth it - Portuguese people know how to celebrate and enjoy the life.

PORTUGUESE CULTURE

Jak už jsem zmínila, Portugalci jsuo značně laxní, co se povinností a stresování týče. Jejich kultura kavárniček a pekařství na každém rohu, které jsou plné bez ohledu na denní či noční hodinu, úplně vybízí k tomu sednout si na vysluněnou verandu s výbornou kávou /kávy mají fakt super/ a nějakou sladkou dobrůstkou k tomu a jen si tak prostě užívat chvíle. Jinak jsou velmi srdeční a usměvaví, pozdravy a představování s polibky na tvář a oproti Španělům i lidí, co tvrdí, že nemluví anglicky, minimálně rozumí a jsou schopni poradit. Takže obavy z přežití rozhodně němám ;) a s těmito slovy na psanou do příště.

As i have mentioned before, Portuguese are quite similar to Spanish in the “manana, manana” feature, meaning postponing stuff for tomorrow, just take it easy and no stress. Their culture of pastry shops with coffees on every corner is too big of a temptation for sitting down on the sun with delicious coffee and just enjoying the moment. Otherwise they are very open and welcoming, eager to help a smiling most of the time, and they are able to speak English! So even though my knowledge of Portuguese is very little so far, I am not afraid of having problems with survival ;) And with these words bye till next time.

0 notes