#Škoda Pick-up Fun | Explore Tumblr Posts and Blogs

monabela · 6 years

Text

@eternal-night-owl! hello! this is your gift in the @aphgenficexchange, ft the Baltic trio as childhood friends, and, vaguely, a high school AU... and I guess this counts as historical but proBABLY not in the way you’d expect. for some reason, I decided this had to be set in the nineties. in 1997, to be exact. the setting in terms of location is a nonexistent Generically European location. but uhh expect a lot of denim, and the macarena. and a title referencing friends, because of course :) I hope you like it!

No One Told You

characters: Lithuania (Tolys), Latvia (Raivis), Estonia (Eduard), mentioned Poland (Feliks) and Finland (Tuomi)

word count: 4436 summary: Before Eduard and Tolys graduate from high school and leave their hometown for brighter places, they and their best friend Raivis decide to take a road trip together. It’s not like they’ll never see each other again, but it feels like the end of an age all the same.

“This is a bad idea.”

Tolys receives an unconcerned grin from Eduard over the roof of his mother’s old Škoda. He pulls a pained face back.

“Don’t worry, Tolys, it’ll be fine. Besides, look at it like this; it can’t be worse than when you and Feliks went hitchhiking.”

He promised not to mention that. Tolys groans. Feliks has refused to come with them this time, and he suspects it’s in part because of the hitchhiking disaster, which he’s been trying to forget happened since the minute they were picked up by a truck transporting geese.

“Geese,” he groans out loud. Eduard just grins more, pushing his glasses up. “And anyway, that’s honestly not much of a reassurance. I don’t think it can get worse.”

“Don’t jinx it,” says Raivis, walking out of the garage of Tolys house holding a duffel bag. “Where can I put this?”

Tolys gestures him over to the car so he can put it in the trunk while Eduard ducks into the passenger seat to start fiddling with his eternal cassette tapes. As outraged as he was to find out that the Škoda doesn’t have a cassette deck, he seems to have circumvented it with his own equipment easily. Raivis, meanwhile, has been wearing his Discman headphones around his neck everywhere, generally without the Discman actually attached, because it doesn’t fit in any of his pockets.

They may be Tolys’s first and best friends, but that doesn’t mean he understands them.

His mother comes out of the house after a minute and fusses over them for a while—especially Eduard, who hits his head on the roof of the car for the umpteenth time when he gets out—until Tolys can convince her that they’ll be fine and they’ll call if anything does happen. Here, Eduard proudly shows off his mobile phone, also for the umpteenth time.

He hits his head again when he gets back into the passenger seat and starts to curse before he realizes Tolys’s mother is still watching from the front doorway. Raivis snorts as he climbs into the backseat.

Well, here they go.

He’s certain they prepared their little road trip as well as they could have, but Tolys still feels a little nervous as he takes his place behind the wheel, buckles his seatbelt, and starts the car. For one, he’s never actually driven so far before—and he will have to do all the driving, because neither of his friends have their license yet—and for another, they’ll have to be back in time for his and Eduard’s official graduation from high school, and he knows the three of them. They’re bound to get distracted on the way.

“Relax, Tolys,” Eduard says. “No need the break the wheel.”

Taking a deep breath, he tries to ease his death grip. He’s looking forward to it, so he’s going to have fun.

They drive past Eduard’s house, where his brother and half-sister are waving a little too enthusiastically in the garden, with Tuomi clutching his chest dramatically like Eduard might never return. Eduard ducks his head and starts fiddling with his cassettes.

As they pass Raivis’s house on the corner of the street, where it’s silent, he presses play, and the Rembrandts start blaring through the car.

“I made a mixtape,” Eduard announces. Tolys grins. Raivis claps along from the backseat. Ironically.

There isn’t a set itinerary, but it’s May and all the campsites along the river are open for business, so as long as the weather stays mild, the three of them have nothing to worry about.

Tolys relaxes quickly after they leave town, sings along to Eduard’s mixtape while Raivis pretends to hate the pop songs but can clearly be heard humming along. He pulls his pointy knees up to his chest, where they poke through the holes in his jeans. Eduard, who is presently wearing a multicolored Nirvana shirt underneath a denim jacket, rolls his eyes fondly and reaches over to poke him.

“No sulking over the Backstreet Boys, Raivis.”

“Maybe I’m sulking because you’re here, Eduard. You ever think about that?”

Tolys can’t help but snort.

They’ve been friends practically their entire lives, the three of them, having grown up on the same street, and although they’re steadily growing more and more into vastly different people, they’ve remained close through all of high school. Tolys would trust Raivis and Eduard with his life, if not necessarily with his possessions. They’re like brothers to him in many ways, and as someone who grew up alone with his mother, that’s more than he could have asked for.

The first stop they have to make is a department store off the highway, because Raivis realizes he forgot to pack his hay fever medicine.

They tour through the store as if that’s their entire road trip. Eduard pokes an electronic thing in the toy section that starts singing at him, and he nearly falls over. Tolys wishes he had a camera with him. Well, he did pack the video camera, promising his mother to be very careful with it, but it’s in the car right now.

Somewhere between the medicine aisle and the clothing department, they lose sight of Eduard. When they find him, he’s holding up two graphic T-shirts and looking contemplative, the TL lights reflecting in his glasses.

“Hey guys, what do—”

“No,” says Raivis. “You don’t even watch MTV, Ed.”

Sticking his tongue out, Eduard obediently puts one of the shirts back on the rack. Tolys liked it, really, even if it said ‘Yo! Raps!’ in bright pink letters. The rest of it was a nice blue color. Nevertheless, he’s pretty sure Raivis is right and Eduard doesn’t like hip-hop. At least, not as much as he likes other kinds of music.

The second shirt has the Jurassic Park logo on it, and Tolys has the feeling he’s seen Eduard wearing one exactly like it before, but alright. He puts his hands deep into the pockets of his own overalls.

“We’re not here for you to be a nerd,” Raivis teases.

“We’re not here for you to be an unsupportive friend either,” Eduard shoots back. Raivis smiles.

They go to pay. In the queue for the cash register, after pulling his wallet out of his jeans pocket by the chain attached to it, Eduard picks up a candy bar.

“Hey,” he says, “we should do something reckless like they always do in movies.”

“Dude, you’re not thinking of stealing a candy bar. That’s a terrible idea,” Raivis says, and Tolys is on the verge of protesting the idea as well when he realizes that he doesn’t always have to be the voice of reason.

“I agree, it’s a bad idea. Raivis should do it.” He relishes the incredulous looks he receives. “Ed and I are adults, but if you get caught, you’ll be tried as a minor.”

“I turn eighteen this year,” Raivis grumbles, while Eduard snorts and puts the candy bar on the conveyor belt.

“Maybe we should stick with something reckless that’s less illegal,” he says, and the cashier gives him a withering look that has him pulling a guilty grimace at Tolys and Raivis.

When they finally make it back to the car, Raivis gives it a considering look and starts to say something, but Tolys forestalls him.

“No, neither of you is driving my mother’s car. That’s definitely illegal.”

“Spoilsport. Can I at least have shotgun?”

They both look at Eduard, who is putting the new supplies in the trunk, ducking a little to avoid hitting his head. It’s so strange. He used to be the shortest of the three of them until they were about thirteen, when he suddenly shot up like a weed and started hitting his head on everything. He hasn’t stopped in the five years since.

“Well,” Tolys says, “if you want to talk reckless, that’s definitely it.”

Raivis grins and shoots into the car at top speed.

“Booyah!” he shouts, and Eduard knocks against the roof when he jumps.

“Oh, no, Raivis,” he whines, but Raivis just grins smugly and stretches his legs out, so Eduard is forced to fold his gangly legs into the Škoda’s backseat, from where he digs out a bag of Bugles and starts throwing them at Raivis. Raivis eats them.

“At least put some music on,” Tolys says, so Raivis hands Eduard his cassette deck, and he carefully selects a new tape.

They arrive at a campsite to the Macarena, which even Raivis has given up on pretending he doesn’t know the dance to.

When Tolys has confirmed that they can stay there that night, Eduard leafs through flyers for local attractions in the reception area, happy to stretch his legs, while Raivis searches through the car for the tent.

“Hey,” he says when Tolys walks over to him. “Look, they’ve got geese here.”

“I hate you.”

Chuckling, Raivis turns back to the car and continues dragging the tent out, the poles rattling in the bag. Tolys hopes the thing is complete; last he heard, Eduard’s sister had taken it to some festival, and the music taste in that family sure is… Something. It’s just another way the three of them are completely different. He pulls a hair elastic out of his pocket, pulls his hair away from his face, and sets to work helping the tent get set up.

By the time Eduard saunters over, holding several flyers that he’s probably going to put in one of his scrapbooks, they’re nearly done with the tent, which thankfully isn’t missing anything and looks clean. The last time all three of them slept in it was several years ago, but it was after Eduard’s growth spurt, so Tolys feels pretty confident that they’ll still fit.

“Looks good,” Eduard says.

“You’re going to be the one to break it up tomorrow,” Tolys tells him. He’s not going to get away with hiding at the reception so easily.

“Alright, fine. Look, there’s a pizza place by the river!” He holds one of the flyers up.

They go to the pizza place.

As always, Tolys finds himself in a heated debate with Eduard about whether pineapple is a good topping for pizzas or not—Eduard claims it’s ‘so eighties’, which apparently makes it a bad thing, like he didn’t grow up during the eighties. Raivis gleefully steals slices of their pizzas during this argument, as always.

It’s going to be weird, not being around them so much anymore from next year on. They’ll be on opposite ends of the country, just about, with Eduard going to his fancy university to learn all kinds of nerdy things about computers and whatnot, Tolys hopefully studying to be a nurse, and Raivis finishing high school. Even after that, he probably won’t come either of their ways again, because Raivis has a curious mind and boundless creativity and will be… Who knows, writing a book?

Maybe Tolys should get a mobile phone as well, to stay in touch.

“What are you thinking about?” Eduard asks as they walk back to the campsite. The sun is setting, glinting off the plastic frame of his glasses and the pale hair that covers his forehead.

“Mobile phones,” he replies distractedly, and so he spends the next twenty minutes listening to Eduard raving about technology, not understanding about half the words he says but happy that he’s so passionate about something.

The tent is a nice temperature to sleep in, but it takes some time before they get to it, because Raivis has commandeered Eduard’s cassettes and insists on playing and replaying Wonderwall when he finds it on a tape, while Eduard protests halfheartedly. Tolys, caught in the middle of it, tries to ignore them and read a book. It’s a good thing there are no other campers nearby—it’s too early in the season for that—or he’s sure someone would have come to complain by the seventh rewind. It’s the first time Raivis has managed to stop the cassette exactly at the beginning of the song, preventing them from having to listen to the ending of a No Doubt song again.

“You have to admit Gwen Stefani is hot,” Eduard says.

“I don’t have to admit anything,” Raivis returns. “Tolys, what do you think?”

“I think you two should shut up, is what I think. Didn’t you want to go to that aquarium a few towns over tomorrow? I’m not driving you there if you wake up after noon.”

“Alright, mom,” he says. There’s a lot of shuffling, Oasis clicks off—“rewind the tape!” Eduard hisses—and then, eventually, they settle down.

“Goodnight, guys,” Eduard says.

Raivis pretends to snore demonstratively, and Tolys smiles at the canvas ceiling.

In the morning—barely still in the morning—Eduard manfully drinks coffee, which Tolys knows he hates, Raivis finds out that he also forgot his hair gel after he takes a shower so he makes a detour to the camp site’s little shop, and Tolys finds a sad, flattened candy bar underneath the air mattresses in the tent.

“Eduard can put that in his scrapbook,” Raivis comments, walking by with his hair parted neatly down the middle again.

That doesn’t sound like a very smart idea. Tolys puts it in his pocket and helps Eduard break down the tent despite his threat from yesterday.

They make it to the aquarium by noon. Raivis, again in his ripped jeans and wearing combat boots that seem too warm for the May weather, is suddenly not so concerned about appearing aloof anymore and takes pictures of fish so enthusiastically that his camera roll is full halfway through, but that’s alright, because Eduard apparently carries new ones around in his deep pockets.

“Come on, Raivis, I’ve known you longer than today.”

To be fair, Tolys also spends a long time staring up at the animals in the underwater tunnel, especially the squid sort of hovering by a rock, staring back at him.

Silently, Raivis sits beside him and draws the thing in a sketchbook Eduard was apparently also carrying around. Tolys bets he also has bandages and painkillers and pens rattling around in those pockets. Eduard is like that.

“Man,” says the boy in question, over their heads, “that thing is giving me the wiggins. Oh, hey, that’s a good drawing, it’s just as creepy.”

“Thanks,” Raivis says. He catches Tolys’s eye and shrugs, obviously amused.

“Are you guys hungry? I’m really hungry.”

“Yeah.” Raivis closes the sketchbook and looks up at Eduard. “Fish, I think?”

Fish, of course. But first, Tolys buys a mood ring shaped like a dolphin from the aquarium’s gift shop and watches it indicate that he’s… Somewhere between angry and sad, he thinks. Oh well.

“They don’t even have dolphins,” Eduard says, inspecting the ring. “Oh, this is like those shirts we all wore when we were like twelve. You know, the ones that changed color?”

“You were the only one who wore those, Ed,” Raivis replies. He’s rolled the sleeves of his plaid shirt up to his elbows, but looks quite warm all the same. From experience, Tolys knows he won’t take the shirt off, so he leaves it alone.

After they eat fish, they realize they don’t have a place to spend the night yet, and Tolys had enough of camping out in the wild with Feliks last year, so they pile back into the Škoda and drive around for a while looking for a campsite. He refuses to drive back to where they came from—because then what’s the point of a road trip?—and eventually, they end up quite a lot further up the river, where the landscape already starts to get more hilly as it leads up to the mountains in the north.

“We should go skiing sometime,” Eduard says, looking out over the campsite they choose as if he can see the mountains. It’s a beautiful spot, on the banks of a brook leading to the river, the grass blindingly green in the evening sun. Raivis huffs.

“You know we can’t afford that, Ed.”

He smiles softly. “Maybe not now.”

“Can you guys help me with this tent?” Tolys shouts.

The next day, with Eduard somehow having woken up at the crack of dawn and freaking Tolys and Raivis out by being unfindable for a good two hours, Raivis really gets stuck on the idea of doing something reckless.

“I should get a piercing,” he says, and Tolys says, “No, you shouldn’t,” and Eduard says, “Oh, I kinda want a tongue piercing.”

“You what?” Tolys swivels his head around to stare at him from where he’s eating the bread rolls his friend was buying at the local bakery while he was still asleep.

“Yeah.” He grins, showing teeth. “Tuomi got a tattoo, you know, when he turned eighteen.”

“Yes, but Tuomi is…” He waves his hand around, throwing crumbs everywhere on the grass. Something catches his eye, and he thrusts his hand in his friends’ direction. “Look, the ring says it’s a bad idea. I’m upset.”

“Oh, yeah, I guess we have to listen to what your ring says. Not!”

“Well, I’m not driving you there.”

After a fight for the car keys when both Raivis and Eduard insist they’ll drive themselves, thank you very much—which ends with Tolys shoving the keys into his overalls—the two of them grumpily decide to walk into town, leaving Tolys to clean up the tent. He hopes they don’t actually get holes poked into themselves, but you never know with them. They’re somehow always bringing out the most recalcitrant side of each other, egging each other on. No one ever believes Tolys when he tells them this, because everyone knows Raivis and Eduard as quiet, polite guys.

They are, but they’re also teenage boys and trying to be cool in their own ways.

This is nice, too. Quiet. No Spice Girls or No Doubt blaring. Just the water and the birds.

Tolys’s mood ring tells him he’s still upset.

What a great buy.

Raivis comes back a few hours later without a piercing but with his hair dyed black. It’s still styled the same way, but now paints a stark contrast with his light eyebrows, and there are smudges of dye all along his hairline and on his ears.

“Oh, this is way worse.” Tolys pushes his hands through his own shoulder-length hair.

“No, it’s not; your ring says you’re happy.”

“My ring says you’re an idiot, is what is says.”

Raivis just grins. “Wait till you see Ed.”

Tolys groans. They should have done this last year, before he and Eduard turned eighteen, because he swears being a legal adult has made his friend more childish somehow.

“Come on, Tolys,” Raivis says, softer. “You don’t always have to be the responsible one. Everybody already knows you’re a great guy, including us. We’re not going to stop thinking that if you do something dumb every once in a while.”

Smiling slightly, Tolys leans against the hood of the car. He’s going to miss Raivis. Underneath all the plaid and combat boots and black hair, he’s the most sensitive one out of the three of them, and also the one who’s been through the most trouble in his life. He’s the silent little boy that brought them together in the first place, alone on his front stoop and looking decidedly lost there.

“Was the mood ring not dumb enough?”

Raivis laughs, sits on the hood next to him. The smell of hair dye wafts over.

“Behold!” comes Eduard’s voice from up the slope. Tolys closes his eyes for a second, bracing himself. “Does anyone have some ice water?”

Oh, god.

“Stop sticking your tongue out, Ed,” Tolys says when they finally get on the road again, having recovered a little from the fact that he actually went and got his tongue pierced. “People are going to think you’re being rude to them.”

From the passenger seat, Eduard sticks his tongue out at him.

“It feels weird.”

“I could’ve predicted that.”

“Are we there yet?” Raivis asks from behind him, mock-whiny.

“The ring says no,” Eduard replies. They don’t even know where they’re going other than further north.

Tolys snorts. “The ring says you’re both idiots and I don’t know why you’re my friends.”

That earns him a chorus of booing and some Bugles thrown at his head from where they were lying on the floor under the passenger seat.

They stop at a gas station, because Eduard is hungry again and because the car needs gas, and find a flyer advertising a nearby hiking trail, which they decide to take a look at. It’s good weather for hiking, and at least Raivis’s boots are suitable for it.

The area is beautiful, too, and Raivis takes lots of pictures again. Tolys hauls the video camera up into the hills, checks that there’s tape in it at Eduard’s insistence—“we don’t have any footage of my sister’s band because we forgot once”—and captures some of the hike, including the view over a brook they find as Eduard splashes through it with his Converses in hand, getting even his Crystal Pepsi shirt wet but grinning, and himself and Raivis belting out Barbie Girl at top volume.

Tolys is Barbie, because he has long hair, apparently.

“And a mood ring,” Eduard adds sagely.

And a mood ring. Tolys suspects that’s going to be what he’ll always remember of this trip. Eduard’s piercing, Raivis’s dye job, and his mood ring.

He loves it.

That night, Tolys wakes up when it’s still dark outside, and blinks blearily at his nearly invisible surroundings.

Raivis is gone.

There is shuffling outside, the stones on the path leading up to their new campsite scrunching. Eduard breathes deeply and steadily on the other side of Raivis’s mattress.

After a minute, Tolys goes outside, wrapping his sleeping bag around his shoulder to ward off the chill of the night. It’s not really summer yet.

“Hey,” Raivis says from where he’s sitting on the hood of the Škoda, knees pulled up to his chest and bare feet against the yellow paint. His hair looks like an ink stain in the darkness.

“Hey. Be careful with that car, hm?” Tolys sits next to him. “It’s almost an antique.”

Raivis lets out a puff of air. “So are you.”

“Don’t be rude to senior citizens, young man.” He nudges his shoulder against Raivis’s. “What’s up?”

For a while, it’s silent, and the two of them just look out over the hills, at the shadows of the mountains in the distance and the vast garden of stars overhead, brighter here than even in their small town. Eduard snorts in the tent.

“Just a dream,” Raivis eventually says. “Could’ve been worse.��

Tolys hums. “It’s gotten better, hasn’t it? The past years?”

“Yeah, definitely.” A pause. “I’m going to miss you. You and Eduard.”

He glances at Raivis, who’s now tilting his head back and looking at the sky, his skin very pale in contrast with his newly dark hair. He’s wearing an overlarge sweater Eduard got him for his birthday ages ago—his fourteenth, maybe?—that has Mariah Carey’s face on it. For some reason. Tolys can’t even see it; he knows it’s there.

“I’m going to miss you two as well. It’ll be weird.” He sighs, drags his fingers through the dust on the car. “You guys are like brothers to me.”

“Yeah. Yeah, me too. I mean, I’ve got other friends, but it’s…”

“It’s different.”

The zipper of the tent.

“What’s going on here?” Eduard asks, sounding extra bleary because of his thick tongue. Out of the corner of his eye, Tolys sees Raivis smile as his friend lies back, resting his head against the windshield, which is probably a bad idea, but it doesn’t matter all of a sudden.

“A party,” he tells Eduard, “for cool people.”

“Guess you should come back inside, then.”

Raivis laughs, sounding carefree.

On his way back into the tent, grumbling about the cold, Eduard trips over a guy-line, and Tolys starts laughing as well. He lies down on the hood of the Škoda and looks at the stars.

They try to prank call Eduard’s brother from a payphone the next day, but they run out of money to throw into the thing halfway through, and anyway Eduard keeps giggling in the background, so he probably didn’t fall for it.

A while later, when his mobile phone rings, Eduard pulls a face at it and doesn’t pick up.

“Tolys’s ring says you’re a coward,” Raivis says, sounding dead serious.

“Tolys’s ring should know that Tuomi is kind of scary when he wants to be.”

That’s true.

Somehow, Eduard still hasn’t run out of mixtapes. Tolys’s favorite is the one he’s titled ‘That’s So Pizza Hawaii’, which apparently refers to songs from their childhood, and also the Rembrandts, who are on every single cassette. When asked why, Eduard just grins.

“Is it ‘cause we’re friends?” Raivis asks from the backseat, grabbing Eduard’s baseball cap off his head.

“I don’t know, what does the ring say? Give that back.”

“The ring is withholding comment,” Tolys tells them. And, “Ed, don’t— Keep your seatbelt on. Come on, I’m not your mother.”

Eduard sticks his tongue out again. It’s probably good Tolys isn’t his mother, because the poor woman is going to freak when she sees that piercing.

They barely make it back in time for the official graduation, in the end, going to their high school without stopping by any of their houses first, so Eduard is wearing an Aerosmith shirt and baggy jeans with one leg rolled up and Tolys had to borrow Raivis’s Mariah Carey sweater because someone spilled their energy drink on his own clothes—thanks, Raivis.

As Tolys drives through the town, Eduard fumbles with his cassettes until he finds the last one, forwards through another round of I’ll Be There For You, and grins when the second song starts playing, obviously proud that he captured no talking from the radio show host.

“So deep,” Raivis says, smiling, and he doesn’t even pretend he doesn’t know how it goes as they pull up to their high school.

“Mmmbop!” Eduard shouts.

“Du ba dop, ba du bop,” Tolys and Raivis chorus, and then all three of them are singing through laughter, startling several passersby.

“Du ba dop, ba du bop, du ba dop, ba du, yeah!”

They’ll never forget them in this town.

15 notes · View notes

autoring · 4 years

Link

Škoda v minulosti vyráběla osobní i užitkové automobily. Všichni jistě známe Škodu 1203, Favorit pick-up a další deriváty anebo Felicia pick-up, ale už málokdo ví, že vznikla i Fabia pick-up. Do sériové výroby se ale tohle auto nikdy nedostalo.

Mladoboleslavská automobilka Škoda vyráběla hlavně osobní automobily, ale v její historii lze nalézt i řadu opravdu speciálních modelů – například užitkový vůz pro zemědělce a armádu anebo upravené Škody 105 SP, které měly místo zadních sedadel nákladový prostor. Podobných modelů byla spousta a vycházela hlavně z potřeb tehdejšího socialistického plánování.

.uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb:active, .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .uf96e4385222d4f4204a42d378fd4b5fb:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také: Škoda Buggy typ 736 vznikla díky autokrosu, ale do výroby se nakonec nikdy nedostala

Koncem osmdesátých let ale vznikly už opravdové užitkové modely, které musely nahradit model 1203. Šlo o dvoumístné hatchbacky Škoda Favorit Praktik a kombi Škoda Forman Praktik. Vyrábělo se ale i dvoumístné kombi s nástavbou Škoda Forman Van Plus a nechyběly samozřejmě ani klasické pick-upy (tak se pick-upy z Favoritu jmenovaly). Ty pak nahradila Felicia pick-up. Ta už ale žádné další varianty, ani nástupce nedostala.

Felicií vlastně éra užitkových modelů značky Škoda skončila, ačkoliv před pár lety se do výroby málem dostala nová generace modelu Roomster. Ta stála na základech Volkswagenu Caddy, takže prostor pro čistě užitkovou verzi tu byl. Vše už bylo hotovo, auto postavené, ale vedení koncernu Volkswagen na poslední chvíli řeklo rezolutní: „NE!“ Projekt Roomsteru byl zastaven a světlo světa spatřily jen fotky, jejichž pravost nám před časem zdroje z automobilky potvrdily.

Co by kdyby: Takhle mohla vypadat Škoda Roomster

Ještě předtím ale vznikly další pick-upy, které byly kombinací modelů Fabia první generace a Felicia pick-up. Nešlo však o sériové modely, nýbrž o prototypy, které používala sama automobilka pro vnitropodnikovou přepravu.

Informací o nich je pramálo, ale hovoří se o třech vyrobených kusech – některé z nich měly čistě korbu (jako ten z videa), ale minimálně jeden měl i uzavřenou „boudu“.

A pokud byste si nevzpomněli, tak ještě připomínáme, že to není poslední Škoda Fabia pick-up. Další totiž vznikla před pěti lety jako práce studentů Středního odborného učiliště strojírenského ŠKODA AUTO. Svůj pick-up na základech třetí generace Fabie pojmenovali jako Škoda Funstar.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Škoda FUNstar: novodobá Felicie Fun pro Wörthersee

Příspěvek Auta, která se nikdy nevyráběla: Škoda Fabia pick-up pochází z auto-mania.cz

0 notes

theleaderdotinfo-blog · 8 years

Text

MY CAR CHECK MARKET GUIDE: MARCH 2017 has been published at http://www.theleader.info/2017/03/18/car-check-market-guide-march-2017/

New Post has been published on http://www.theleader.info/2017/03/18/car-check-market-guide-march-2017/

MY CAR CHECK MARKET GUIDE: MARCH 2017

New 17 plate and vehicle excise duty changes spark increased sales activity

Used car of the month: Škoda Yeti

Used bike of the month: Suzuki SV650

Used bike of the month is the Suzuki_SV650

MyCarCheck.com’s valuation experts reveal significant trends in the UK used vehicle market and choose a car and bike of the month.

Vehicle Valuation Manager at My Car Check, Jon Wheeler, said: “The spacious and frugal Škoda Yeti represents great value as a used family car. A good range of engines, from 1.2 petrol to 2.0 diesel, all deliver decent fuel economy, and the 4×4 option on the 2.0 diesel transforms the Yeti into a go-anywhere off-roader. Our pick would be the 2.0TDI 4×4 which commands a small premium over the petrol models but will get you through a muddy field and usually return over 50mpg. Of all the Yeti models we checked last year, just 1.64% had been previously written-off, 3.69% were on finance and none were listed as stolen.”

As to market trends, Wheeler said: “With thoughts turning to a new car for summer, March is traditionally a busy time in the motor trade. If you’re in the market for a brand new model, don’t overlook the new vehicle excise duty (VED) rates which come into force on 1 April. Buying before the changeover may result in a considerable saving. For used car buyers, part-exchanges against the latest 17-plate vehicles create a welcome influx of fresh stock. Do your homework, try a cheeky initial bid and you could grab a bargain.”

On the motorbike, scooter and moped sector, My Car Check’s Mark Field said: “Perfect for novice or experienced riders, commuting or weekend fun, the Suzuki SV650 is sure to put a smile on your face. It has a good reputation for reliability, undercuts its main rivals on price and is relatively cheap to insure. The SV650 started life in 1999 so there are some cheap older examples around. Our choice would be 2016 model, which benefited from a 5hp power increase and a weight loss program resulting in an 8kg reduction. Newer versions also boast a redesigned dashboard, a low RPM mode and ABS as standard. Of all the SV650 models we checked last year, a reasonably high 18.96% had been previously written-off, but less than 2% were on finance or listed as stolen.”

As to market trends, Field said: “Spring has finally sprung and bike dealerships are reporting an increase in footfall. Economic uncertainty may prevent some from taking the plunge but registrations were well up last year and early indications suggest 2017 could be even better. Factors such as soaring rail prices, the new VED tax for cars and the rising cost of fuel should all help to tempt more people onto bikes and scooters. There are some great finance offers out there at the moment and, due to the introduction of the new Euro 4 legislation, there are deals to be done on pre-registered Euro 3 models.”

With information from the police, DVLA, insurers and finance houses, My Car Check holds comprehensive data on every vehicle on UK roads – things that buyers should be aware of before making an offer.

CDL Vehicle Information Services, which owns My Car Check, performs over a million look-ups a day for companies including AutoExpress, CompareTheMarket, Go-Compare, Moneysupermarket, Swiftcover and Tesco.

#motoring

0 notes

autoring · 4 years

Link

Téměř desetinu z 1,4 milionu vyrobených vozů Škoda Felicia tvořil ryze pracovní Pick-up, zato z něj odvozená Škoda Felicia Fun vybízela k zábavě a aktivnímu odpočinku. Vůz pro volný čas s „prázdninově“ žlutým odstínem karoserie budil pozornost i „party trikem“, zvyšujícím počet sedadel ze dvou na čtyři, při zachování prostoru pro sportovní vybavení. Od října 1995 do srpna 2000 vyjelo z Vrchlabí 4016 kusů, které dnes patří k vyhledávaným youngtimerům.

ŠKODA FELICIA Fun byl vůz pro (duchem) mladé zákazníky trávící čas sportovními aktivitami. Tomu odpovídalo vybavení i uvolněné barevné ladění. O 60 mm zvýšený podvozek usnadnil jízdu po nezpevněných površích. Foto: Škoda

.u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973 { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973:active, .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973 { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973 .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973 .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .u2946bd4d7ff67ee77e41ed2fca580973:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také: Svezli jsme se s původním MTX Roadster a prozkoumali ten nový

Neodmyslitelnou součástí 125leté tradice mladoboleslavské automobilky Škoda je schopnost vycházet v maximální míře vstříc zákazníkům. Vedle účelných vozů pro rodinu i pro podnikání proto v pestré nabídce nikdy nesměly chybět ani sportovní modely a auta pro volný čas. Symbolem sportovního automobilu snů lákajícího k trávení volného času v přírodě byl legendární kabriolet Škoda Felicia, který v letech 1959-1964 potěšil takřka 15 tisíc řidiček a řidičů i jejich spolucestujících. Poptávka přitom výrazně převyšovala nabídku, většina nadčasově elegantních otevřených vozů zamířila do zahraničí. Éra automobilů Škoda s motorem vzadu znamenala výrazné omezení spektra provedení karoserie v podstatě na sedany a malosériová kupé. Vzniklo pouze několik prototypů kabrioletů a individuálních přestaveb vozů této koncepce pohonu.

Do fáze sériové výroby se nakonec dostalo pouze kombi Forman (1990) a dvoumístná užitková Škoda pick-up (1991). Cestu k budoucímu vozu pro volný čas Felicia Fun vytyčil dvoumístný čtyřdveřový prototyp Škoda 781 Tremp (1989) upravený z hatchbacku Favorit. Nad sedadly řidiče a spolujezdce zůstal zachován pevný díl střechy, směrem vzad navazovala masivní trubková konstrukce s ochranným obloukem. Jediný vyrobený Tremp se dochoval v depozitáři Škoda Muzea.

Další vývojový stupeň představovala propracovaná dvojice konceptů Škoda Fun na bází modelu Favorit. Jeden z nich byl lakován fialově, druhý žlutě. Na frankfurtském autosalonu IAA 1993 tato atraktivní novinka zaujala o 60 mm zvýšeným podvozkem pro jízdu v lehčím terénu či trubkovým rámem na přídi, nemluvě o řadě praktických detailů, vkusném barevném sladění vnějšího laku karoserie s interiérem a sedmipaprskovými litými disky kol. Po sklopení zadní příčné stěny s elektricky stahovatelným oknem bylo pomocí pákového mechanismu možné snadno vytvořit dvě další sedadla. Na zadní ložné ploše se našlo místo pro chladničku a zavazadla, přídavný střešní nosič umožnil přepravu rozměrnějšího sportovního vybavení jako horských kol nebo surfových prken.

Do třetice všeho dobrého: po světové výstavní premiéře vozu pro volný čas Škoda Felicia Fun na březnovém ženevském autosalonu se v říjnu 1995 v závodě Vrchlabí rozeběhla jeho sériová výroba. Základ konstrukce tvořila modelová řada Felicia, která o rok dříve vznikla komplexní evolucí předchůdce Favorit, s využitím 1187 nových významnějších dílů. Mezigeneračně se podstatně zvýšila úroveň bezpečnosti i komfortu vozů Škoda, mezinárodní certifikát ISO 9002 potvrdil vysoké kvalitativní standardy výroby i montáže. V dobovém propagačním materiálu se dočteme: „Svěží žlutá barva vozu symbolizuje dobrodružství, za nímž Vás Felicia Fun ochotně odveze.“ A dále: „Jen si sáhněte na ten zářivě žlutý volant! Otočte klíčkem a rozjeďte se za sluncem a zábavou. Fun – jízda pro radost.“

.u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f:active, .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .u19790f9f976f8caaf457542e26c7c98f:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také: V Česku vznikají šlapací autíčka v podobě klasických škodovek. Koupit je můžete i svému potomkovi

Škoda Felicia Fun zaujala mimo jiné „party trikem“, rozvíjejícím řešení použité v prototypech Fun na bázi modelu Favorit: výklopnou a posuvnou zadní stěnu v základu dvoumístné kabiny, umožňující rozšířit kapacitu o dvě pomocná, prakticky rozkládací sedadla. V tom případě se délka ložné plochy s podlahou pokrytou smrkovými lištami zkrátila ze 1370 na 850 mm. Přepravní možnosti rozšířila montáž střešního nosiče. Specializované nezávislé firmy nabízely také lehké nástavby ze sklolaminátu, objem nákladového prostoru poté vzrostl přibližně na 2 m³.

ŠKODA FELICIA Fun nabízela praktický „party trik“, rozvíjející princip vyzkoušený již v prototypech FAVORIT Fun: výklopnou a posuvnou zadní stěnu dvoumístné kabiny, rozšiřující obsaditelnost o dvě další místa.

Škoda Felicia Fun byla při rozvoru 2450 mm dlouhá 4245 mm, široká 1680 mm a vysoká 1465 mm. Zákazníci mohli vybírat ze tří čtyřválcových motorů. Benzinové jednotky s parametry 1289 cm³ a 50 kW/68 koní, respektive 1598 cm³ a 55 kW/75 koní doplňoval diesel o objemu 1896 cm³ a výkonu 47 kW/64 koní. Základní provedení 1.3 MPI se stupněm výbavy LX stálo 304 900 Kč, verze 1.6 MPI byla o 40 000 korun dražší a za diesel se připlácelo dalších deset tisíc. Typická šestnáctistovka s pohotovostní/užitečnou hmotností 1035/445 kg dosahovala rychlosti až 163 km/h při kombinované spotřebě 7,3 litru na 100 km (podle tehdy platné metodiky 93/116/EU).

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Od října 1995 do srpna 2000 sjelo z produkční linky v závodě Vrchlabí celkem 4016 atraktivních automobilů Škoda Felicia Fun. Čas jejich kvality prověřil, tyto zářivě žluté vozy pro volný čas se staly velmi žádaným sběratelským artiklem. V moři více než 1,4 milionu celkově vyrobených zástupců modelové řady Škoda Felicia (z toho 915 843 hatchbacků, 351 905 kombi, 124 565 verzí Pickup a 5160 vozů Vanplus) se prázdninový Fun rozhodně neztratil.

.u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b:active, .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .u7c84e7626e82b0a4d68640634cb9cf6b:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také: Škoda Favorit Decatop byl "polokabriolet". Vznikl přestavbou v Nizozemsku

Příspěvek Škoda Felicia Fun: Je to nejodvážnější model škodovky? pochází z auto-mania.cz

0 notes

autoring · 4 years

Link

Téměř desetinu z 1,4 milionu vyrobených vozů Škoda Felicia tvořil ryze pracovní Pickup, zato z něj odvozená Škoda Felicia Fun vybízela k zábavě a aktivnímu odpočinku. Vůz pro volný čas s „prázdninově“ žlutým odstínem karoserie budil pozornost i „party trikem“, zvyšujícím počet sedadel ze dvou na čtyři, při zachování prostoru pro sportovní vybavení. Od října 1995 do srpna 2000 vyjelo z Vrchlabí 4016 kusů, které dnes patří k vyhledávaným youngtimerům.

Neodmyslitelnou součástí 125leté tradice mladoboleslavské automobilky Škoda je schopnost vycházet v maximální míře vstříc zákazníkům. Vedle účelných vozů pro rodinu i pro podnikání proto v pestré nabídce nikdy nesměly chybět ani sportovní modely a auta pro volný čas. Symbolem sportovního automobilu snů lákajícího k trávení volného času v přírodě byl legendární roadster Škoda Felicia, který v letech 1959-1964 potěšil takřka 15 tisíc řidiček a řidičů i jejich spolucestujících. Poptávka přitom výrazně převyšovala nabídku, většina nadčasově elegantních otevřených vozů zamířila do zahraničí. Éra automobilů Škoda s motorem vzadu znamenala výrazné omezení spektra provedení karoserie v podstatě na sedany a malosériová kupé. Vzniklo pouze několik prototypů kabrioletů a individuálních přestaveb vozů této koncepce pohonu.

Široké možnosti otevřel nástup zcela nové generace automobilů Škoda s motorem umístěným napříč u poháněných předních kol. Na základní hatchback Favorit, debutující 16. září 1987 na brněnském výstavišti, navázalo vývojové oddělení automobilky Škoda celou řadou dalších karosářských verzí. Do fáze sériové výroby se nakonec dostalo pouze kombi Forman (1990) a dvoumístná užitková Škoda Pick-Up (1991). Cestu k budoucímu vozu pro volný čas Felicia Fun vytyčil dvoumístný čtyřdveřový prototyp Š 781 Tremp (1989) upravený z hatchbacku Favorit. Nad sedadly řidiče a spolujezdce zůstal zachován pevný díl střechy, směrem vzad navazovala masivní trubková konstrukce s ochranným obloukem. Jediný vyrobený Tremp se dochoval v depozitáři Škoda Muzea.

Zdroj: Škoda Auto

Čtěte také: Škoda Joyster: Jak vznikl citronový hatchback pro radost

Škoda Felicia Fun zaujala mimo jiné „party trikem“, rozvíjejícím řešení použité v prototypech FUN na bázi modelu Favorit: výklopnou a posuvnou zadní stěnu v základu dvoumístné kabiny, umožňující rozšířit kapacitu o dvě pomocná, prakticky rozkládací sedadla. V tom případě se délka ložné plochy s podlahou pokrytou smrkovými lištami zkrátila ze 1370 na 850 mm. Přepravní možnosti rozšířila montáž střešního nosiče. Specializované nezávislé firmy nabízely také lehké nástavby ze sklolaminátu, objem nákladového prostoru poté vzrostl přibližně na 2 m3.

Zdroj: Škoda Auto

Škoda Felicia Fun byla při rozvoru 2450 mm dlouhá 4245 mm, široká 1680 mm a vysoká 1465 mm. Zákazníci mohli vybírat ze tří čtyřválcových motorů. Benzinové jednotky s parametry 1289 cm3 a 68 k (50 kW), respektive 1598 cm3 a 75 k (55 kW) doplňoval diesel o objemu 1896 cm3 a výkonu 64 k (47 kW). Základní provedení 1.3 MPI se stupněm výbavy LX stálo 304 900 Kč, verze 1.6 MPI byla o 40 000 korun dražší a za diesel se připlácelo dalších deset tisíc. Typická šestnáctistovka s pohotovostní/užitečnou hmotností 1035/445 kg dosahovala rychlosti až 163 km/h při kombinované spotřebě 7,3 l na 100 km (podle tehdy platné metodiky 93/116/EU).

Od října 1995 do srpna 2000 sjelo z produkční linky v závodě Vrchlabí celkem 4016 atraktivních automobilů Škoda Felicia Fun. Čas jejich kvality prověřil, tyto zářivě žluté vozy pro volný čas se staly velmi žádaným sběratelským artiklem. V moři více než 1,4 milionu celkově vyrobených zástupců modelové řady Felicia (z toho 915 843 hatchbacků, 351 905 kombi, 124 565 verzí Pickup a 5160 vozů VanPlus) se prázdninový Fun rozhodně neztratil.

0 notes

autoring · 5 years

Link

Škoda Felicia se před čtvrt stoletím stala významným milníkem v historii české značky. Ta od svého začlenění do koncernu Volkswagen v roce 1991 průběžně zlepšovala užitnou i estetickou úroveň stávající modelové řady Favorit, Forman a Pick-up, razantní krok vpřed ale učinila právě představením modelu Felicia. Ten vznikl komplexní evolucí předchůdce s využitím 1 187 nových dílů. Škoda Felicia ve verzích hatchback, kombi, pick-up, Vanplus a Fun nabídla moderní techniku i design, velký vnitřní prostor a atraktivní poměr cena/užitná hodnota.

Produkce pěti desítek prototypů odstartovala 5. září 1994 v závodě Vrchlabí, po optimalizaci technologie následoval oficiální start v pondělí 17. října v hlavní mladoboleslavské výrobní lince. První sériová Škoda Felicia z ní sjela přesně v 10:20 hodin. O devět dní později, 26. října 1994, se trojice nových hatchbacků v barvě české trikolóry představila veřejnosti. Tehdejší pražský primátor je na Karlově mostě pokřtil vodou z Vltavy.

Typové označení řady Felicia odkazovalo na ikonický otevřený vůz z přelomu 50. a 60. let i na latinský výraz pro pocit štěstí: felicitas. I proto jeden z prvních vozů věnovala společnost Škoda Auto rodině Ondráčkových, kterým se tehdy narodila čtyřčata.

Základní pětidveřový hatchback Felicia byl o 40 mm delší a 15 mm širší než předchůdce FAVORIT, objem prostoru pro zavazadla se zvětšil o 21 litrů a Felicia nabídla posádce ještě vzdušnější kabinu. Vysokou bezpečnostní úroveň nového vozu Škoda potvrdila v roce 1995 nárazová bariérová zkouška, provedená institutem TÜV. Celková úroveň odhlučnění a odpružení vozu se zvýšila díky pevnému skeletu samonosné karoserie, nové nápravnici a změněné geometrii přední nápravy a přidanému stabilizátoru zadní nápravy. Vysoké kvalitativní standardy při výrobě i montáži garantoval mezinárodní certifikát ISO 9002. Jako první jej v automobilce Škoda získala motorárna.

Základní pohonnou jednotkou modelu Škoda Felicia se stal zážehový motor o objemu 1289 cm3, ve výkonových variantách 40 kW a 50 kW. V průběhu roku 1995 nabídku rozšířil výkonnější benzinový čtyřválec 1.6 MPI/55 kW a naftová jednotka 1.9 D/47 kW.

V červnu 1995 přibyla k základním hatchbackům ještě prostornější verze Felicia Combi, od srpna 1995 vznikala v závodě Kvasiny také provedení PICKUP a Felicia Vanplus. Čtyři tisícovky vozů pro volný čas Škoda Felicia Fun zaujaly nejen žlutým odstínem karoserie, ale i variabilním uspořádáním interiéru (šlo o 2+2místný pick-up). O popularitě lehkých užitkových vozidel Škoda svědčí také fakt, že v období 1996 – 2000 vzniklo takřka 19 000 kusů s alternativním označením Volkswagen Caddy, úspěšně exportovaných například na latinskoamerické trhy.

Řada Felicia obohatila nabídku značky Škoda o moderní prvky výbavy, jako ABS, postupně až čtyři airbagy, klimatizaci, posilovač řízení, výškově nastavitelná a vyhřívaná přední sedadla, čalounění kvalitní kůží nebo palubní počítač. Stoletému výročí založení firmy (1895/1995) vzdala hold luxusní edice Felicia Laurin & Klement. Rodinu Felicia zatraktivnily též oblíbené akční modely s vynikajícím poměrem mezi nabízenou výbavou, vzhledem a cenou. Například na počest Letních olympijských her 1996 vznikl model Atlanta.

Škoda Felicia potvrdila svoji všestrannost také významnými úspěchy na poli motoristického sportu. V rallyovém mistrovství světa působila v období 1995–1997. Již během první sezony vybojovala Felicia Kit Car třetí místo ve své třídě, roku 1996 dojel Švéd Stiq Blomqvist v anglické RAC Rally třetí v absolutní klasifikaci. V soutěžním Mistrovství světa roku 1997 byla značka Škoda druhá ve třídě, poté na úspěchy řady Felicia Kit Car navázala nová Octavia Kit car a v sezóně 1999 Octavia WRC.

V únoru 1998 osvěžil vzhled řady Felicia velký facelift, navenek patrný hlavně sjednocením designového jazyka širokého sortimentu značky Škoda. Tvar předních světlometů i masky chladiče již připomínal větší model Octavia. V červnu 2001 se působivá kariéra automobilů Škoda Felicia úspěšně završila, celkem vzniklo 1 401 489 exemplářů. Následníkem se stal mimořádně zdařilý model Škoda Fabia, vyráběný od roku 1999.

0 notes

autoring · 5 years

Link

V pondělí 17. října 1994 odstartovala sériová výroba modelu ŠKODA FELICIA

První nově vyvinutý automobil ŠKODA od začlenění značky do koncernu Volkswagen

V období 1994 – 2001 vyrobila ŠKODA AUTO celkem 1 401 489 vozů řady FELICIA

Před 25 lety, 17. října 1994, se v Mladé Boleslavi rozeběhla sériová výroba modelu ŠKODA FELICIA. Nástupce řady byl prvním modelem ŠKODA vyvinutým po vstupu koncernu Volkswagen do tradiční české automobilky. Sbíral triumfy na sportovním poli a významně zabodoval u zákazníků: do roku 2001 vzniklo v závodech Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí celkem více než 1,4 milionu vozů ŠKODA FELICIA, včetně verzí FELICIA COMBI, PICKUP, VANPLUS a FUN.

Sériová výroba základního hatchbacku ŠKODA FELICIA byla v Mladé Boleslavi zahájena 17. října 1994

V únoru 1998 prošla řada FELICIA faceliftem, sjednocujícím designový jazyk automobilů ŠKODA.

ŠKODA FELICIA se před čtvrt stoletím stala významným milníkem v historii české značky. Ta od svého začlenění do koncernu Volkswagen v roce 1991 průběžně zlepšovala užitnou i estetickou úroveň stávající modelové řady FAVORIT, FORMAN a PICK-UP, razantní krok vpřed ale učinila právě představením modelu FELICIA. Ten vznikl komplexní evolucí předchůdce s využitím 1187 nových dílů. ŠKODA FELICIA ve verzích hatchback, kombi, pick-up, Vanplus a Fun nabídla moderní techniku i design, velký vnitřní prostor a atraktivní poměr cena/užitná hodnota.

Produkce pěti desítek prototypů odstartovala 5. září 1994 v závodě Vrchlabí, po optimalizaci technologie následoval oficiální start v pondělí 17. října v hlavní mladoboleslavské výrobní lince. První sériová ŠKODA FELICIA z ní sjela přesně v 10:20 hodin. O devět dní později, 26. října 1994, se trojice nových hatchbacků v barvě české trikolóry představila veřejnosti. Tehdejší pražský primátor je na Karlově mostě pokřtil vodou z Vltavy.

Typové označení řady FELICIA odkazovalo na ikonický otevřený vůz z přelomu 50. a 60. let i na latinský výraz pro pocit štěstí: felicitas. I proto jeden z prvních vozů věnovala společnost ŠKODA AUTO rodině Ondráčkových, kterým se tehdy narodila čtyřčata.

Základní pětidveřový hatchback FELICIA byl o 40 mm delší a 15 mm širší než předchůdce FAVORIT, objem prostoru pro zavazadla se zvětšil o 21 litrů a FELICIA nabídla posádce ještě vzdušnější kabinu. Vysokou bezpečnostní úroveň nového vozu ŠKODA potvrdila v roce 1995 nárazová bariérová zkouška, provedená institutem TÜV. Celková úroveň odhlučnění a odpružení vozu se zvýšila díky pevnému skeletu samonosné karoserie, nové nápravnici a změněné geometrii přední nápravy a přidanému stabilizátoru zadní nápravy. Vysoké kvalitativní standardy při výrobě i montáži garantoval mezinárodní certifikát ISO 9002. Jako první jej v automobilce ŠKODA získala motorárna.

Základní pohonnou jednotkou modelu ŠKODA FELICIA se stal zážehový motor o objemu 1289 cm3 , ve výkonových variantách 40 kW a 50 kW. V průběhu roku 1995 nabídku rozšířil výkonnější benzinový čtyřválec 1.6 MPI/55 kW a naftová jednotka 1.9 D/47 kW.

V červnu 1995 přibyla k základním hatchbackům ještě prostornější verze FELICIA COMBI, od srpna 1995 vznikala v závodě Kvasiny také provedení PICKUP a FELICIA Vanplus. Čtyři tisícovky vozů pro volný čas ŠKODA FELICIA Fun zaujaly nejen žlutým odstínem karoserie, ale i variabilním uspořádáním interiéru (šlo o 2+2místný pick-up). O popularitě lehkých užitkových vozidel ŠKODA svědčí také fakt, že v období 1996 – 2000 vzniklo takřka 19 000 kusů s alternativním označením Volkswagen Caddy, úspěšně exportovaných například na latinskoamerické trhy.

Řada FELICIA obohatila nabídku značky ŠKODA o moderní prvky výbavy, jako ABS, postupně až čtyři airbagy, klimatizaci, posilovač řízení, výškově nastavitelná a vyhřívaná přední sedadla, čalounění kvalitní kůží nebo palubní počítač. Stoletému výročí založení firmy (1895/1995) vzdala hold luxusní edice FELICIA Laurin & Klement. Rodinu FELICIA zatraktivnily též oblíbené akční modely s vynikajícím poměrem mezi nabízenou výbavou, vzhledem a cenou. Například na počest Letních olympijských her 1996 vznikl model Atlanta.

ŠKODA FELICIA potvrdila svoji všestrannost také významnými úspěchy na poli motoristického sportu. V rallyovém mistrovství světa působila v období 1995–1997. Již během první sezony vybojovala FELICIA Kit Car třetí místo ve své třídě, roku 1996 dojel Švéd Stiq Blomqvist v anglické RAC Rally třetí v absolutní klasifikaci. V soutěžním Mistrovství světa roku 1997 byla značka ŠKODA druhá ve třídě, poté na úspěchy řady FELICIA Kit Car navázala nová OCTAVIA Kit car a v sezóně 1999 OCTAVIA WRC.

V únoru 1998 osvěžil vzhled řady FELICIA velký facelift, navenek patrný hlavně sjednocením designového jazyka širokého sortimentu značky ŠKODA. Tvar předních světlometů i masky chladiče již připomínal větší model OCTAVIA. V červnu 2001 se působivá kariéra automobilů ŠKODA FELICIA úspěšně završila, celkem vzniklo 1 401 489 exemplářů. Následníkem se stal mimořádně zdařilý model ŠKODA FABIA, vyráběný od roku 1999.

0 notes