#HYB4CITY

[pepikhipik]

POZVÁNKA

Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí a z nich čtenáři

Jazyk se učíme, ještě než spatříme světlo světa, a to poslechem. Když pak prohlédneme, můžeme se směle vrhnout i do čtení. Jak se z nemluvňat stávají rodilí mluvčí? A jak z mluvčích první čtenáři? A jak čtení prožívají? Více nám poví Kateřina Chládková a Anežka Kuzmičová z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace.

9. května od 19. hodin v Kampusu Hybernská, Praha 1, budova A, 3. patro, Hyb4City, Divadelní klub

Anotace jednotlivých přednášek najdete níže...

KATEŘINA CHLÁDKOVÁ: JAK SE UČÍME MATEŘSKÝ JAZYK

Vývoj jazyka a řeči začíná ještě předtím, než se člověk narodí. Během prvních měsíců až roků života si dítě osvojí poměrně sofistikované jazykové reprezentace a kompetence.

Host představí trajektorii vývoje jazyka u malých dětí a současně také behaviorální a eurozobrazovací metody, kterými vývoj jazyka u nejmenších měříme. Ve srovnání s mateřským jazykem se člověk další jazyky učí s větším úsilím a téměř vždy menším úspěchem. Nabídne body k zamyšlení a k diskuzi čím tento rozkol mezi učením se mateřského a cizího jazyka může být způsoben a jak (jestli vůbec) jej lze překonat.

ANEŽKA KUZMIČOVÁ: KDYŽ SE ZAČTU: ČTENÍ A PŘÍBĚHY OČIMA DĚTÍ

Představí výzkum dětského čtení, který se netradičně zaměřuje na prožitek spíše než na výkon a který děti zapojuje jako spolutvůrce výzkumné situace.

📌Co to znamená se začíst? 📌Kdo je podle dětí dobrý čtenář? 📌A proč nás to má zajímat?

Pořadatelem akce je spolek Science Café Czech Republic.

[pepikhipik]

Café Collaborations | Is the climate crisis gender neutral?

Why are women often more severely affected by climate change than men?

What are the social and economic impacts of climate crisis in different parts of the world?

The adverse effects of drought, floods, hurricanes, extreme rainfall events and sea level rise are often felt more keenly by women than men as a result of systemic gender discrimination and societal expectations related to gender roles. This is according to a 2022 UN report on gender and climate change. At the same time, the report highlights that better integration of women and marginalized groups into decision-making at all levels would help to improve both mitigation and adaptation policies. What can current research tell us about the relationship between climate change and gender inequality? How do the social and economic impacts of climate crisis differ across the globe? How can we mitigate both climate change and gender inequality at the same time? What is the state of debate on gender and climate change in Czechia and Germany?

Speakers

Iva Zvěřinová, Environmental Sociologist, Charles University Environment Centre

Iva Zvěřinová works as a researcher at the Charles University Environment Centre and the Centre for Socio-Economic Research on Environmental Policy Impact Assessment. She teaches environmental sociology at Charles University, Faculty of Arts, Department of Sociology. Iva carries out research in the field of environmental sociology and economics. In particular, she examines public preferences in relation to policies to mitigate and adapt to climate change, and to influence behaviour that has an impact on the environment (tap water consumption, energy use, cycling, electric vehicles, etc.). She has conducted several Czech and international questionnaire surveys, and has published widely in international academic journals on these topics.

Maximilian Kotz, Climate Physicist and Environmental Economist, Potsdam Institute for Climate Impact Research

Maximilian Kotz is a post-doctoral scientist at the Potsdam Institute for Climate Impact Research (PIK) in Germany. He holds a Masters in theoretical physics from the University of Cambridge and spent time as a visiting scholar on climate and sustainability at Caltech (California Institute of Technology) and the University of Reading before joining PIK in 2019. At PIK his research quantifies the socio-economic impacts of climate change: identifying vulnerabilities to weather extremes in historical data, attributing historical impacts to human causes, and projecting future impacts with physical models. His research has appeared in top-level inter-disciplinary journals such as Nature, Nature Climate Change and Proceedings of the National Academy of Sciences.

Moderator

Adéla Jurečková, Director of the Prague office of the Heinrich-Böll-Stiftung

The event is held in English

***

Proč jsou ženy často více postiženy klimatickými změnami než muži?

Jaké jsou sociální a ekonomické dopady klimatické krize v různých částech světa?

Nepříznivé účinky sucha, povodní, hurikánů, extrémních srážek a vzestupu hladiny moří často pociťují více ženy než muži v důsledku systémové diskriminace na základě pohlaví a společenských očekávání souvisejících s genderovými rolemi. Vyplývá to ze zprávy OSN o genderu a klimatických změnách z roku 2022. Zpráva zároveň zdůrazňuje, že lepší integrace žen a marginalizovaných skupin do rozhodování na všech úrovních by pomohla zlepšit politiky zmírňování dopadu i přizpůsobení. Co nám může současný výzkum říci o vztahu mezi změnou klimatu a genderovou nerovností? Jak se liší sociální a ekonomické dopady klimatické krize na celém světě? Jak můžeme zmírnit změnu klimatu i genderovou nerovnost zároveň? Jaký je stav debat o genderu a klimatických změnách v Česku a Německu?

Řečníci

Iva Zvěřinová, environmentální socioložka, Centrum pro otázky životního prostředí UK

Iva Zvěřinová působí jako výzkumná pracovnice Centra pro životní prostředí Univerzity Karlovy a Centra socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik.

Maximilian Kotz, klimatický fyzik a ekologický ekonom, Postupimský institut pro výzkum dopadů klimatu

Maximilian Kotz je postdoktorand, vědec na Postupimském institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK) v Německu. Získal magisterský titul v teoretické fyzice na University of Cambridge a strávil čas jako hostující vědec o klimatu a udržitelnosti na Caltech (California Institute of Technology) a University of Reading, než se připojil k PIK v roce 2019.

Moderátorka: Adéla Jurečková, ředitelka pražské kanceláře Heinrich-Böll-Stiftung

Diskuze proběhla v angličtině

Author of the visual: unsplash.com/@theshubhamdhage

Další informace: https://www.kampushybernska.cz/ https://www.facebook.com/KampusHybernsk https://twitter.com/hyb4city

[pepikhipik]

JIŽ DNES V 18:00

Dezinformace | sonda ezokonspirační

26/04 18:00-21:00 Kampus Hybernská Hyb4City 3.patro Budova A

Dezinformace si zpravidla spojujeme především s politicky motivovanými vlivovými operacemi, ale jejich podoba může být i méně zjevná a identifikovatelná. Jak souvisí zájem o ekologii a zdravý životní styl, ale také zájem o ezoteriku a alternativní medicínu s dezinformacemi? Jak vypadají ezokonspirace, jaký mají politický přesah, co víme o jejich šíření v českém veřejném prostoru? Jak souvisí ezoterika, panslavismus a pacifismus? Na jakých platformách se tento typ dezinformací nejčastěji šíří? Proč jsou obzvlášť zranitelnými skupinami senioři, ale také ženy na mateřské dovolené? Z čeho pramení právě jejich důvěřivost a otevřenost vůči dezinformacím? A mohou být třeba online baby bazary podobným prostorem pro šíření dezinformací jako proruské weby?

Eva KLUSOVÁ, absolventka politologie a evropských studií (UPOL). Oblastí jejího zájmu jsou lidská práva a sociální angažovanost, politika a lidská práva. Má zkušenosti z dobrovolnických projektů i ze studijních pobytů v zahraničí. Od roku 2018 se věnuje oblasti dezinformací, vzdělávání, monitoringu  a tvorbě metodik. V poslední době se zajímá zejména o zranitelné skupiny a práci s nimi, o ruské hybridní vlivy na spirituální uskupení a jejich přebírání dezinformačních narativů.

Marie KOLDINSKÁ, historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny, na problematiku historické paměti a na výzkum dezinformačních narativů.

Registrace

Příští akce ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓

[pepikhipik]

📌Cytoskelet je pro náš život naprosto zásadní. Proč tomu tak je?

📌A je opravdovou kostrou buněk?

📌Jaké zdravotní neduhy může způsobit, když nefunguje správně?

Prozradíme, že mezi ně patří i neurodegenerativní choroby. Nejen proto se cytoskelet vyplatí zkoumat. Během přednášky odpovíme na uvedené otázky, ale také ukážeme, jak vytvořit cytoskelet ve zkumavce, a co tím můžeme získat.

Hosty Science Café v Kampusu Hybernská byli Lenka Libusová (PřF UK) a Zdeněk Lánský (BIOCEV).

Pořadatelem této akce v prostorách HYB4CITY bylo Science Café Czech Republic.

[pepikhipik]

Dezinformační sondy Marie Koldinské – propaganda, dezinformace a konspirační válka. V prvním dílu se představila Alexandra Alvarová, autorka bestsellerů Průmysl lži a Krmit démony.

[pepikhipik]

Jak si vede česká společnost v době krizí?

👵“Nic se nejí tak horké, jak se to uvaří!” říkaly naše babičky.

🧑‍💻“Společnost má vůči krizi vysokou absorpční hodnotu, hodně toho vydrží!” shodovali se odborníci. Historie nás však učí, že i zdánlivě silnou společnost může krize dostat na kolena. V zájmu zachování fungující společnosti je proto nezbytné, aby měla veřejná správa k dispozici kvalitní a aktuální informace o tom, jak se společnost vyrovnává s aktuálními problémy, kterým musí čelit.

Na diskuzi vystoupoli antropoložka Lucie Trlifajová, ekonomka Klára Kalíšková a sociolog Jaromír Mazák. Za pomoci dat, která využívají ve své práci, diskutovali o svém vnímání dopadu současných krizí na společnost. Důraz byl kladen na to, co konkrétního se díky kombinaci různých zdrojů informací můžeme o české společnosti dozvědět. Součástí setkání bylo i zamyšlení nad tím, které důležité informace pro odbornou diskuzi postrádáme a jakou roli by veřejná správa mohla sehrát v jejich pokrytí.

[pepikhipik]

Dezinformace | sonda ezokonspirační

Dezinformace si zpravidla spojujeme především s politicky motivovanými vlivovými operacemi, ale jejich podoba může být i méně zjevná a identifikovatelná. Jak souvisí zájem o ekologii a zdravý životní styl, ale také zájem o ezoteriku a alternativní medicínu s dezinformacemi? Jak vypadají ezokonspirace, jaký mají politický přesah, co víme o jejich šíření v českém veřejném prostoru? Jak souvisí ezoterika, panslavismus a pacifismus? Na jakých platformách se tento typ dezinformací nejčastěji šíří? Proč jsou obzvlášť zranitelnými skupinami senioři, ale také ženy na mateřské dovolené? Z čeho pramení právě jejich důvěřivost a otevřenost vůči dezinformacím? A mohou být třeba online baby bazary podobným prostorem pro šíření dezinformací jako proruské weby?

Eva KLUSOVÁ, absolventka politologie a evropských studií (UPOL). Oblastí jejího zájmu jsou lidská práva a sociální angažovanost, politika a lidská práva. Má zkušenosti z dobrovolnických projektů i ze studijních pobytů v zahraničí. Od roku 2018 se věnuje oblasti dezinformací, vzdělávání, monitoringu  a tvorbě metodik. V poslední době se zajímá zejména o zranitelné skupiny a práci s nimi, o ruské hybridní vlivy na spirituální uskupení a jejich přebírání dezinformačních narativů.

Marie KOLDINSKÁ, historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny, na problematiku historické paměti a na výzkum dezinformačních narativů.

[pepikhipik]

Pozvánka: Dezinformační sondy Marie Koldinské | Sonda datově – analytická

STŘEDA 24/05 18:00 | Kampus Hybernská | Budova A | 3. patro | Hyb4City

Část 1: Dezinformační sonda

18:00 – 19:30 Jak dnes vypadá dezinformační scéna a nepřátelská propaganda? Je dezinformace synonymem pro fake news? Proč má TikTok dvě verze, jak se liší, komu jsou určeny a proč? Co formuje postoje naší společnosti a co je formovat bude? Kdo bude zodpovědný za umělou inteligencí generovaný obsah? Může platit i pro umělou inteligenci argument svobody slova? Hrozí rozpad našeho společenského systému? Co lze v tomto ohledu doporučit vládě ČR? Co znamená symbol hacking – tedy únos symbolů? Jak s tím vším naložit? Existuje nějaká obrana?

František VRABEL, podnikatel se zkušenostmi ze Silicon Valley, spoluzakladatel a emeritní ředitel firmy Semantic Visions, provozující unikátní zpravodajský systém zaměřený na pokročilou analýzu velkých dat (OSINT systém),  expert na mediální ekosytém a s ním spojené bezpečnostní hrozby.   

Marie KOLDINSKÁ, historička, scenáristka a moderátorka, přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a spolupracuje s Českou televizí, mimo jiné na pořadu Historie.cs, specializuje se na politické a vojenské dějiny, na problematiku historické paměti a na výzkum dezinformačních narativů.

Část 2: Networking

19:30 – 21:00 + Druhá část setkání spočívá v propojování klíčových stakeholderů v tématu dezinformací napříč sektory. Záměrem je dostat na jedno místo zástupce z firem, akademické půdy, neziskových organizací, veřejné sféry, knihoven, studentů a studentských spolků i dalších relevantních aktérů i hybatelů z řad veřejnosti. 

REGISTRACE:

[pepikhipik]

Energy Buddhism – when everything is connected with everything

Kampus Hybernská | 29/05 18:00-20:00  | Hyb4City 3.patro A

MEET OUR SPEAKER: ARASH AAZAMI 

Arash is one of Europe’s leading energy experts and innovators. What he dreams, he tries to develop into realities. He advocates for a mindset enabling to rethink, re-invent, disrupt even himself, and turn crises into opportunities. Arash is founder of the Internet of Energy Initiative in 2017, and in 2010 he founded the world’s first energy company that earned more as it sold less energy. His “Path to Zero” business model was awarded by MIT in 2014. Together with Tomorrowland he developed Love Tomorrow Conference: one of Europe’s largest sustainability conferences at Tomorrowland’s festival site, expecting 6.500 participants next July. In 2021 Arash founded Unify Energy, developing peer-to-peer local energy communities. He also co-founded Transform, which holds an immersive system-level innovation hackathon. Arash lives by his personal motto: dream.develop.do.

Energy Buddhism – when everything is connected with everything

What is the energy transition really about? How are energy and conflict – or peace – related? What is wrong with the current design of the energy market? What are the large crises, and the major opportunities that the energy transition presents to us? What influence does the internet have on the design of a future proof energy system? Arash Aazami’s talk will lead you through various perspectives on the energy system and the transition that it is currently undergoing. It will provide a remarkably positive and hope-giving view on our energy future. It will also provide insights on what we can do ourselves to contribute to a futureproof energy system that increases autonomy, liberates people and is inspired by nature itself in its design.

R E G I S T R A C E ⬇️