#cynická obluda

[lieselotte-sky]

Trocha statistiky

Asi se shodneme na tom, že všichni lidé, kteří dnes žijí, budou za sto let bez ohledu na věk mrtví. Jistě, pár vyjímek se najít může, nicméně. Pokud uvážím, že v této zemi žije cca 11 milionů lidí, výše uvedené znamená, že v průběhu následujících 100 let v této zemi zemře 11 milionů lidí, což obnáší v průměru 110 tisíc lidí ročně, neboli cca 300 lidí za den. Každý jeden z nich po sobě zanechá nějaké truchlící pozůstalé. Protože drtivou většinu z těch lidí neznáte, nechává vás to perfektně v klidu, to je přirozené. Pak se ale stane, že jich některý den zemře o trochu víc, protože někdo udělal něco, co by se rozhodně dělat nemělo, nicméně on na to nedal, no a všichni tady cítíte velikou ztrátu, posíláte čísla na linky bezpečí a kdoví co ještě. Nicméně. Čím se tito lidé liší od některé z těch každodenních třístovek mrtvých? Znáte je snad? Víte čím byli, jaké měli názory, jak žili, jaké měli sny, touhy, vášně? Nevíte, je to úplně stejné jako ta pravidelná třístovka, jenže tutěch jsou plná media a vy to cítíte jako osobní ztrátu, byť, reálně vzato, k tomu nemáte nejmenší důvod. Toto je podstata terorismu, prorazit zeď vůči realitě a přímo zasáhnout ohromnou skupinu lidí a způsobit jim (vsugerovanou) bolest. Dokud toto bude fungovat, budou na světě teroristi. Bez medií by terorismus nefungoval. To jsem vám chtěla říct.

BTW možná ten ubožák ani nebyl terorista, to už se nedozvíme.

[blogerskenoviny-blog]

Denník N je hovno v poštovej schránke

Denník N je hovno v poštovej schránke

Len žiadne emócie prosím. Denník N je bez citu. Cynická obluda. A také okolie a spoločnosť aj vytvára. Obludne cynickú.

Mediálny cynizmus Denníka N je novinárske hovno, vložené do vašej poštovej schránky. Volajme ho “denníknpokrokovo” – Kernshit.

Ilustračná foto: Tradičné hodnoty rozkladajúce články Denníka N

Kedysi platilo: “Kto do teba kameňom, ty doňho chlebom.” Čo bolo bolo. V Denníku N…

[lieselotte-sky]

Polský vrah stáhl svoji oběť z kůže, ušil z ní oblek a ten nosil. …a teď do toho reklama: Snickers…když se necítíš ve své kůži… Smála jsem se fakt hodně dlouho. To jsou ty momenty, kdy mi dochází jaká cynická obluda a katastrofální hovado vlastně jsem. Měla pravdu soudružka učitelka, ze všeho si dělám leda srandu.

[lieselotte-sky]

Choosing right oscilloscope

This is my reaction to a EEVBlog’s video, where he was asking if spending $800 for an oscilloscope is an overkill. I took a deep look at this from slightly different point of view just trying to figure out what an overkill really is, what that means and how to deal with it, which resulted in a relatively long and complex reaction resulting in conclusion that spending money could be much more difficult than earning them, especially if you want to spend it wisely with some satisfactionary result. I took a look at this from much more philosophical point of view than a technical one, which could be a little bit more interesting for non-technically concerned people, in my opinion, this theme crosses the boundaries of the world of electronics making that much more common thing. That’s the program for today, so if you are interested, take a comfortable seat and let’s get started.

So, is buying a $800 oscilloscope an overkill for a hobbyist, or not? In fact, this much more depends on your skill and what you are doing than on a price tag. It starts being a overkill at a point, where the device has features, that are unusable because the operator lacks skills to properly use them. So the point, where it becomes an overkill, much more depends on the operator itself and his ability to learn something new, than on a price tag or particular brand or model. The higher price tag typically means that device has some unique features, so it's much more complicated to choose right model for your particular purpose, because these devices are much less general purpose than devices on with a entry level price tag, which then results in a silly questions like "is this a good choice" or "isn't this an overkill" or "what is the best choice for this price level". Asking these questions typically means it is an overkill and you are preparing yourself to waste your money. If you exactly know what you need, you are asking how some specialized features works, if they are well implemented, etc, it's much more concerned around your needs than on a price tag. Okay, it have to be a kind of affordable, but if you exactly know what you need, then you know what it costs, you know your budget and you have to do some compromises, but this is much more manageable situation than something like "Hey, I have $1k, what oscilloscope should I buy?" "Okay, what you need it for?" "Hey, dude, I've completely no idea." In fact, don't get involved into situations like this. The only this can result into is a wasting money and people get angry as they realize they've wasted money. Replies like "If I have a $1k I would buy …" are dumb and silly, because people are different, and, well, some of them are much more different than others. And if you are rude enough (as I am), you should tell them something like "You have to learn how to drive before you buy your Lamborghini", because this is exactly the same situation. You should have driving skills before you buy an expensive car, you should have some math skills before you buy an scientific calculator etc., otherwise those things are completely useless and it's nothing than a wasting money. And if you have no skills and lot of money, then, well, that's typically a very sad story… And one more girly thing (because I am a girl…well, an obsolete one). Just imagine a young lady (I mean really young, not as "young" as we, vintage people, are) wearing a luxury high heels shoes without ability to manage the height of her heels. She is completely ridiculous in that situation despite the fact she is wearing something luxury and very expensive, something I simply cannot afford. I hope we all agree this is an ridiculous situation, at least to the moment, when she break her ankle. But this is exactly the same situation I've seen many times on youtube, where someone is trying to review some complicated and expensive equiptment without the ability to properly use it. He doesn't get how ridiculous it is, the same as that young lady doesn't, but with a little difference. There is a lot of people on the same (or lower) experience level (typically hobbyists), writing comments like how good that review was, which depicts this completely silly and ridiculous situation like being completely normal, which definitely is not. Just remember how ridiculous this could be and do something about that. And, in fact, it is easy. Just download the manual of that thing, walk through all features and functionality that device has trying to imagine what you could do with that functionality. Try to design some experiments just to demontrate it. Maybe, you realize you have to learn a lot of things to do this, but at this moment, it doesn't cost any money. And when you are done with all functionality it has, then simply download another manual and do the same. And do it again and again until you find something, that catch your interest by opening whole new world of possibilities, something you want to explore, something you want to do. And then you have the use case and you can choose the right model. And, maybe, you realize you need $2k or even more, but that's pretty normal. Furthermore, it's no more wasting money, because you catch your direction at this point, you know what you want to do, and you are just paying not for oscilloscope, multimeter, whatever, but you are paying for your way forward. Learning, exploring and moving forward are imperatives of all humanity. And despite this is a completely private thing, it's not something like wasting money anymore, because it gives you satisfaction, which is something, that spending $1k in a situation "hey, dude, I have $1k and don't know what to do with it, maybe I would buy an oscilloscope" simply doesn't gives you. Sometimes is spending money much more complicated than earning them.

In fact, you have to spend all your money somehow, just because the fact that coffins have no pockets. This makes spending money much more important than earning them, because as you earn some (which is not neccesary), you have to somehow spend them (which neccesary is). Kind of Diogenes, but…I am kind of cynical monster somehow…

[lieselotte-sky]

Koukejte jak trpím a poserte se z toho

Ono to bylo vždycky, ale objevuje se to tak nějak čím dál tím častěji. Prakticky u každé písničky, v každé druhé větší diskusi, prostě prakticky všude najdete vždycky nějakého „extroverta“ blijícího věci typu Můj manžel leží v komatu na JIP, děti mi roztrhal rotweiler, na barák mi spadl hajzl z vesmírné stanice, tudíž jsem úplně v hajzlu a děkuji vám za krátkou chvíli radosti, kterou jste mi svojí tvorbou dopřáli. Kdykoliv toto vidím, mám veliké nutkání odpovědět takové něco ve stylu Zemři posraná, když už jsi v tom hajzlu. (častěji to bývá psané v ženském rodě, což nic neznamená) 

Každému člověku se v životě stane alespoň jedna tragická věc, no, řekněme, narodit se může, ale umřít musí, no a protože lidí je na světě jako sraček, tak z toho jednoduše plyne, že se co chvíli někomu stane něco škaredého až tragického a většina lidí si to (zcela sobecky) nechává pro sebe, protože proč tím kazit den někomu, koho zrovna náhodou nic zlého nepostihlo, což třeba já osobně považuji za elementární zdvořilost. Ono třeba v řeči čísel. V této zemi je deset milionů lidí, z čehož plyne, že ročně jich víc jak sto tisíc umře. To je jednoduchá matematika, totiž málokdo se dožije stovky, čili se dá říct, že kdo žije dnes, bude za sto let spolehlivě mrtvý, pokud tedy prohlásím věk za rovnoměrně rozložený, musí každoročně zemřít více jak jedna setina populace. Každý člověk po sobě zanechá několik psychicky načnutých truchlících, kterým se zbořil svět a stala se jim katastrofa, takže řekněme, že v této zemi je jich každoročně víc jak půl milionu, protože ono těch pět pozůstalých je tak nějak průměr. Dovedete si představit ten masacker, kdyby každý z nich takhle vyváděl? A kde máme trpící příbuzné nemocných (ono to s vámi také může chvíli sekat, než to sekne definitivně), uvážím-li, že ono to s většinou lidí sekne tak třikrát než se to definitivně povede, je těch lkajících pozůstalých řekněme tak trojnásobek. 

Celosvětovou expansí si nikterak nepomůžete, protože vám pořád ročně zemře víc jak 1% populace, které vám zase vyrobí víc jak 5% lkajících pozůstalých atd. No. A protože výše popsané excesy jsou sice časté, avšak není to úplný zával, který by řekněme odpovídal těm 5% světové populace, dá se s jistotou říct, že normální je se s tím tak nějak vnitřně vyrovnat a neobtěžovat tím okolí. Chovat se tak nějak normálně patří k elementární zdvořilosti, což je něco díky čemu vedle sebe tak nějak můžeme žít, no a potom nastupuje takové to co křičel ten ukrutně rozlícený chlap když s obrovským hasákem a výrazem běsnícího boha pomsty a oteklou hubou mířil k zubařské ordinaci — oko ža oko, žub ža žub! , tudíž nemám nejmenší problém být na lidi, kteří takto obtěžují zbytek světa, hnusná, případně si z nich dělat srandu, což je mi upřímně řečeno bližší. Ostatně, kdo nemá rád černý humor, je rasista, na druhou stranu uznávám, že můj humor je mnohdy tak černý, že by mohl trhat bavlnu.

Toto celé uvádím na svoji obranu pro případ, že by na původce takových komentářů reálně sáhla nějaká tragedie. Ono to totiž má ještě jeden rozměr. Oni nejenže vydávají na odiv svoje utrpení a útočí na váš soucit, oni tím obvykle podpírají cosi mravoučného ve stylu Přestaňte kouřit! Přestaňte fetovat! Nejezděte 200 v městě! Bijte rasisty! Bijte migranty! Bijte policajty! Noste helmu! Noste roušky! Pijte ryby! Jezte mléko!… No a to mne přivádí k přesvědčení, že asi nejde úplně o trpícího člověka, ale spíše o evangelistu. On se sice evangelista docela často vylíhne z člověka, kterému se stalo něco tragického, co ho, řekněme, nezkrouhlo dostatečně, ale častěji za tím nebývá nic jiného než prostý aktivismus. Je to jeden z nejodpornějších způsobů manipulace lidským myšlením, což je něco s čím nemám soucit.

Já jsem vždy byla na temné straně síly a dá se říct, že z pohledu běžného člověka jsem velice zlá a krutá, mě se leklo i peklo. Jenže. My zlí velice ctíme určitá nepsaná pravidla, neb kdybychom to nedělali, tak se dříve či později navzájem pozabíjíme strašným způsobem, máme k sobě vzájemnou úctu a nepoužíváme manipulativní techniky. A pokud taková pravidla někdo nedodržuje, je kýmkoliv eliminován strašným způsobem, což na internetu není dost dobře možné.

Nicméně bych chtěla tak trochu vysvětlit svůj náhled na podobné výlevy a trochu tím i vysvětlit pohled lidí, kteří se do takových výlevů naváží. No a možná se někdo, kdo takový postup odsuzuje, protože je přeci ta empatická milující bytost, trochu zamyslí nad celou tou věcí a snad i trochu pochopí pohled nás, zlých lidí. Já totiž z vlastní zkušenosti vím, že na krchov přijíždí rakve co čtvrthodinu a že dokud se umírá ještě se nevymřelo.