#logisticks | Explore Tumblr Posts and Blogs

c0untzer0 · 1 year

Text

Příbuzní

Oportunismus (z lat. opportunus, příznivý, popř. anglického opportunity, příležitost) je způsob jednání a rozhodování, které se neřídí vlastními zásadami, nýbrž se přizpůsobuje vnějším okolnostem, příležitostem a výhodám z toho kterého rozhodnutí.

A tak je to s oportunismem vždycky: buď na jeho volání člověk zavětří, anebo si toho večera půjde brzy lehnout: protože jak se říká, že žádný pozoruhodný příběh nezačal tím, že si šel člověk toho večera brzy lehnout, tím se myslí přesně tahle situace. Kdy mi telefonicky oznámí V, že budu v časopise Heroine vystupovat v úloze docenta Kuneše, protagonisty Bravo-jako fotorománu, popularizujícího problematiku sexuálního obtěžování na vysokých školách. Oportunismus si dal načas, jednoduše se mi NECHTĚLO, navenek nic složitého. Mohlo se to hezky zaobalit nějakým menším mámtohohodnem, na návštěvu přijede bratranec z Ostroměře – není v rámci etikety cokoliv z toho zpochybňovat, easy does it. Akorát – historie nás učí, že máme mít čich na pábení svýho oblíbenýho Kecala (fun fact: prvních asi deset výsledků pro hledání "prodaná nevěsta dohazovač" vede... na křížovkářské slovníky. A když mi naposledy ten samý oportunismus – po pábení zmiňovné V – oponoval půl roku, že na co se chystám kejvnout, je ale totální píčovina: a vznikli z toho Příbuzní? Docent Kuneš in flash.

Jednoho dne časně z rána mi V začne ani ne tak líčit, jako spíš vysvětlovat, že se stala součástí jistého konceptuálního projektu, který jakoby není nějak špatně, ale jakože ne uplně pro ni. Ale že má bezvadnej nápad: který mi následující takřka půlrok čtyři ostatní účastníci tohoto poměrně intenzivně dohazují. A mně to nedává vůbec smysl. Upřímnost nadevše: NECHCE se mi do toho, protože mám iracionální záchvat menšího, než nižšího sebevědomí. True story bro.

A tak je to s oportunismem vždycky: mohl bych o tom napsat několik knih, o což ostatně usiluji, ale o tom později. Celá věc se má tak, že existuje město Cheb, ve městě Cheb je galerie G4, což myslim označuje počet podlaží celkem hezkýho baráku uprostřed Eger. Barák vedou milí lidé a pořádají mimo-jiné každoroční nevim "festival," který se jmenuje Chebské Dvorky. Milí lidé jsou i, v řeči novodobých mravů "influenceři" a na fesťák se jim sjíždí smetánka of its own kind. Fesťák má skoro tři dny (což je ano, důležitá informace, protože to znamená, že prakticky všechno, co na něm následujících šest let budme jako Příbuzní vystavovat, budeme déle stavět, než to bude přístupné veřejnosti) a zase. Oportunismus je do značné míry of sailing the uncharted seas a já v mnoha ohledech moc nedůvěřuju ostatním lidem do té míry, abych s nimi dělal jiný druh eskamotérství, než je to efektní & efektivní. Já si uplně nemyslím, že lidi kolem mě jsou čuráci (s čestnou vyjímkou klubu #PSM), ale o sobě to úplně nemohu říct. Jediná cesta z tohoto začarovaného kruhu vede přes oportunismus, protože jak jistě opět každý dobře ví, jedna z poměrně podstatných nevýhod bytí upírem je, že furt jen čekáte, až vás někam pozvou. Case in point and I am sold.

Na tomhle festivalu s poměrně hodně špatnou logistickou dostupností z například Prahy bude naším prvním piecemmultidimenzionální komix v nadživotní velikosti (10x2 metru poctivé dřevotřísky a stop práce mistra svářeče elektrárenského nepočítaje), pojednávající záhadné úmrtí fiktivního automobilového závodníka. Název?

PŘÍPAD PLESNIVÉHO JEDNOROŽCE

Píše se právě rok 2017. Psáno jest v roce 2023. Někdy v mezičase: www.tumblr.com/pikolo-life To be continued...

#chebskedvorky #heroine

0 notes