#nádherný

[teplejtrouba]

Záplavu gifů z Tajemství hradu v Karpatech jsem takhle v neděli večer nečekala, ale rozhodně si nestěžuji.

to se takhle člověk v neděli večer rozhodne podívat na jeden ze svých oblíbených bijáků a co jiného po dokoukání než zaplavit si tumblr gifíky!

[lightsinthemist]

Pomněnka je upřímně tak nádherný a chytrý název.

Angličtina could never.

[zeleznice-slovenskej-republiky]

je nádherný deň na cestu vlakom.

[takovanormalnielie]

4.5.2024

Na svatbě dvou poměrně konzervativních rodin se sešly hned tři queer páry. Byla jsem ráda, protože jsem tam úplně netrčela z řady. Dlouho jsem se toho dne bála. Byla jsem totiž poprvý out před širší druhou stranou rodiny. Prakticky to bylo veřejný tajemství a naposledy jsem před nima ještě boymódila. Dnes jsem šla sebevědomá, sama sebou a hot af. Poprvý jsem na sobě měla takhle elegantní outfit. Nádherný široký kalhoty s vysokým pasem z jemný látky, decentní tričko s proužky, tenkej cardigan bez zapínání se spadlými rameny a nový kožený boty. Nepila jsem, protože jsem chtěla, aby se pobavila N. s rodinou a já to odřídím. Byla to výhoda, protože mi švagr s přítelem půjčili projet z brusu novou ID.3. Málem jsem se u toho poslintala blahem. Bohužel jsem ale zažila kompletní dámskej balíček. Chlapi se opíjeli a chovali se ke mě jinak. Brali mě kolem pasu apod. V pohodě, je to trochu invazivní, ale beru to přátelsky. Vlastně mě to přišlo docela gender potvrzující. Horší byl vynucenej tanec. Jeden strejc se na mě dost nalepil a byl až moc přítulnej. Nakonec mi chtěl dát pusu. Tak to jsem se bránila a vysvětlovala mu, že jsem na holky a není mi to příjemný. To jeho mozek nedokázal zpracovat a chtěl si prosadit svou. Nakonec zasáhla N. a vyrvala mě mu z náručí. Děti začly bejt unavený a nazávisle na sobě se začly tvořit první hádky a rvačky. Přišel řev, pláč, nadávky, roztržený košile a pokus o DUI. Nejvyšší čas se rozloučit, odjet domů a nechat drama ve zpětným zrcátku.

[homo-herec]

Kredituji @obrozujici-premyslovec za tento nádherný memísek.

[myvalzpival]

nenávidím "vtipný" videa s kočkama.

nesnáším, když lidi pro online clout svoje kočičky děsí, vymýšlí pro ně "challenge" a navlíkaj je do vtipnejch oblečků. nesnáším, když lidi nutěj kočičky "tancovat" na debilní hudbu, nesnáším, když nutí kočičky čuchat k nechutnejm věcem a jíst je věci, který jsou pro ně nezdravý a nebezpečný. nesnáším lidi, co nadšeně komentujou, jak jsou nádherný morbidně obézní kočky. nesnáším lidi, co profitujou tím, že ubližujou svejm kočkám, protože je to haha sranda.

já bych pro svoje kočky umřel! jsou to ta nejoddanější, nejmilejší a nejtupější zvířátka na světě a kdokoli, kdo týrá svoje kočičky na tik toku zaslouží skřípnout koule do dveří a kočičku odebrat >:[

[kocourmokroocko]

"Dnes je nádherný den na to, být mokrý, zabahněný a smradlavý," řekl mokrý, zabahněný a smradlavý Arnold, když jsme přišli do psího salonu, a promptně skočil na čerstvě vykoupané a vyfénované štěňátko border kolie. (Patřilo majitelce salonu.)

Jestli ode mě tejden nepřiletí žádnej novej příspěvek, jsem mrtvý, nemá cenu mě hledat a blog automaticky dědí @skyabovetheport, děkuju.

[cistota]

Rozhovor ve 3 ráno

“Hej, já ti něco musím říct.”

Jo. Povídej.

“Povídám. Hej, počkaj.”

No tak čekám.

“Tak klidně čekej, ale hlavně už drž hubu!”

Držím.

“Hey…život je občas tak strašně nádherný, až je hrozný.”

Jo. Asi fakt jo. A není spíš život tak strašně hrozný, až je nádherný?

“Hah. A víš že...Že já už vlastně ani nevím.”

[vedlejsak]

20:29 poprvý zmíněno jak má kubelková nádherný tělo

[videli-jste-tento-film]

tumblr nezná 290 filmů! aneb 40. statistika

Délka polibku devadesát (1965) : nezná 94,3 %, vidělo 0 %

Kuřata na cestách (1962) : nezná 94,1 %, vidělo 0 % N

Zlé pondělí (1960) : nezná 94 %, vidělo 0 %

Zpívající film (1972) : nezná 94 %, vidělo 0 %

Hrdina má strach (1965) : nezná 93,1 %, vidělo 0 %

Bloudím (2010) : nezná 92,3 %, vidím 0 % N

Karel a já (1942) : nezná 92,2 %, vidělo 0 %

Kluci z bronzu (1980) : nezná 92 %, vidělo 0 %

Nenasytná Tiffany (2015) : nezná 91,5 %, vidělo 4,2 %

Boxer a smrť (1962) : nezná 91 %, vidělo 0 %

náhodné poznatky:

minule jsem v top 3 vítala Helenu Vondráčkovou a ona už je zase pryč, s radostí vám tedy mohu oznámit, že top 3 je aktuálně stoprocentně dětské, ale různými způsoby

Délka polibku devadesát je o narození dětí, Kuřata na cestách je (asi dobrodružný) film o dětech pro děti a Zlé pondělí je film o smrti dítěte, inu nádherný koloběh (fuj, to je černý)

Kuřata na cestách na druhém místě také znamenají, že Václav Vorlíček má top dvojku jak v žebříčku neznámých, tak v žebříčku viděných (Tři oříšky pro Popelku)

na závěr čísla – nejvíce neznámých filmů je z minulého desetiletí a nejméně známým rokem je 2015

A to by pro dnešek zase stačilo. Další statistiku vám daruju, až zase nebudete znát nějaké filmy. A na konci měsíce se seriály. Pod perexem tradičně všechny nové filmy a moje osobní poznámky a skóre.

Kuřata na cestách (1962) : nezná 94,1 %, vidělo 0 % (2. místo)

Bloudím (2010) : nezná 92,3 %, vidělo 0 % (6. místo)

Očima fotografky (2015) : nezná 88,2 %, vidělo 0 % (20. místo)

Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000) : nezná 84,3 %, vidělo 0 % (38. místo)

Tanec medzi črepinami (2012) : nezná 82,7 %, vidělo 1,9 % (52. místo)

Sviňa (2020) : nezná 71,7 %, vidělo 0 % (131. místo)

Spravedlivý Bohumil (1998) : nezná 64,2 %, vidělo 20,8 % (173. místo)

Ještě větší blbec, než jsme doufali (1994) : nezná 57,7 %, vidělo 13,5 % (213. místo)

Indián (2022) : nezná 54,2 %, vidělo 1,7 % (229. místo)

Vlčí jáma (1957) : nezná 49,1 %, vidělo 5,7 % (257. místo)

osobní skóre: viděla 1 | neviděla 2 | neznám 7

jsem v šoku z neznalosti Spravedlivého Bohumila, how dare you

zkusím si sehnat Vlčí jámu, sice jsem nečetla předlohu, ale třeba by taky stála za to a pak bych měla hezké srovnání

pořád nemůžu uvěřit, že Indián existuje, Roden asi nechce už nikdy hrát v zahraničí nebo nevím ty vole

[tvojemamanaentou]

Maturanti!

Objevila jsem nádherný repositář zpracovaných maturitních otázek! (Sice trochu pozdě, ale dřív jsem o tom nevěděla, pardon...) Konkrétně je to na odkazu maturita.cz (jak obvious že?) a na levé straně uvidíte žlutý sloupeček s krásně zpracovanými otázkami na biologii, dějepis, čeština, matika atd. Konkrétně chci vypíchnout třeba tuhle biologii tady!

Někde jsem tam našla i zpracované referáty :3

[takovanormalnielie]

10.2.2024

Je to za mnou. Táta oslavil nádhernejch 80 obklopen přáteli a rodinou a byla to přímo grandiózní oslava. Nádherný prostory, raut, promítání a přátelé. Budu patetická, ale ta láska a přátelství, což je jeho celoživotní motto, se ukázaly jako ty nejdůležitější věci, co v životě můžeme poznat. Nakráčela jsem tam jako diva, sebejistá, nádherná a sexy. Reálně jsem byla spíš vyklepaná, nervózní a štěněčí oči like roztomilá, ale všichni to vzali ok. Ženský mě zasypaly komplimenty a chlapi neměli slov. Podařilo se mi navázat dvě starý přátelství, což mě ohromě potěšilo a nemůžu se dočkat, až spolu podniknem nějakou akci. Bylo jim to fakt jedno. Moje víra v lidství získala dnes další body. Mám tendenci vidět černý scénáře a očekávat jen to nejhorší, protože se s transfobií setkávám pravidelně, ale ono to tváří v tvář mezi přáteli není tak beznadějný. Transfobie je často anonymní, nekonkrétní. Ve chvíli, kdy situace a osoby v ní naberou jasný kontury, se pomalu rozpíjí a vyprchává. Koneckonců je to primárně strach a teprv z něj plyne ta nenávist a strachu se dá úspěšně čelit expozicí. Nenávist pak nemá šanci zakořenit.

[mist-the-wannabe-linguist]

Tomiův volební lístek je nádherný příklad rčení "kdo jinému jámu kopá"

[berush01]

Otevřel oči, pomalu, postupně..

Byl tam.

Nezdálo se mu to!! Bože, jak je nádherný, klidný, mírumilovný, i přes to že jeho pěst dokáže vzít lidský život! Oči naproti se zlehka zachvěly, v předzvěsti procitnutí. Zadržel dech, konečky prstů se odvážil dotknout té naprosté, dokonalé krásy jeho očí. Prsty přestaly poslouchat rozkazy zdravého rozumu, samy se ujaly vlády nad sebou, jako by nesouhlasily s jeho váháním, ukazovaly mu cestu, vedly ho.. Podívej, sáhni si!!

JÁ NEMŮŽU!

Proč? Vždyť je kousíček od tebe, stačí jen zvednout ruku! Pohladit lícní kost, palcem přejet rty, bradu..

Nechat se prostoupit tím nádherným pocitem, který skoro až opíjí..

JÁ…NEMŮŽU!!

násilím donutil prsty poslechnout a vrátit mu jejich ovládání. Stáhl ruku zpět. V příští vteřině jej zasáhl pocit ohromující ztráty, až málem vzlykl.

NECÍTÍ TO CO JÁ.. NEMILUJE MĚ..

Pomněnkové oči se prudce otevřely, zabodly se do jeho tváře.

NEPŘESTÁVEJ.

Jedno slovo. I to má někdy sílu rozbíjet skály, vysoušet moře, donutit srdce vylétnout ke hvězdám, zabít nebo donutit žít.

A TAK ŽIL..

[prospercz]

Den 113

Společné kombo vysoké nadmořské výšky (cca 2700) a srpnového nočního ochlazení má za následek, že rána začínají být celém mrazivá. Dneska bylo něco pod 6 stupňů, po dlouhé době jsem musel nahodit 3 vrstvy. Ale jak vyjde slunce, je zase hned teplo až k 30.

Šlapu do mírného, ale táhlého kopce (můj kamarád Luboš by řekl, že se táhne jako hovězí vývar) a přemítám, že konečně má můj batoh přijatelnou váhu a dobře se nese. Jen dneska ale, odpoledne do něj zase naložím 6 dní jídla a bude to znovu těžká bestie.

Trail je ale nádherný. Táhne se několik mil pomalu nahoru podél menší řeky až do sedla Sonora pass, které je přes 3000 m.n.m. Skoro tak vysoko jako San Jacinto! Bože, to už je tak dávno! Ani komárů tu moc nelétá. Občas se objeví sněhové pole, ale nic hrozného to není. Sníh rychle taje a z trailu se tak na spoustě míst stává spíš říčka než suchá pěšina.

Odpoledne se po 18 mílích dostaneme k silnici a stopneme si auto do Kennedy Meadows, tentokrát ale North. Moc si s tím pojmenováváním tady hlavu nelámali. Vyzvedneme si balíček s jídlem, dáme nějaké pivko a kecáme s dalšími hikery, samozřejmě zase Nobo. Nebýt toho balíčku, asi bych se dokázal zásobit jen z hikerboxu. Jídla je v něm opravdu hrozně moc, a i dost dobrého jídla. Tak si z toho aspoň uvařím večeři.

Navečer dorazí dvojice Čechů. Jdou jen Sierru, naším směrem. Taky chodí denně cca 25. Potíž je ale v tom, že v jiných jednotkách! My v mílích, oni v kilometrech. A jsou to docela střelci. Ani jeden nemá cepín a jeden z nich si doma zapomněl nesmeky. Řeší to až teď, když už je fakt pozdě. No nepřekvapuje mě to, Češi vždycky dělají takovéhle kokotiny.

Protože tady za spaní chtějí nekřesťanské peníze, se Stir it upem jsme jako obvykle radši odešli spát jinam. Někde v půlce cesty k hlavní silnici jsme si na mapě našli podle vrstevnic rovnější místo a zahnuli mezi stromy do strmého kopce. Po chvilce jsme se objevili na mýtince, která sice není úplně rovná, ale zadarmo dobrý. A takhle my si tady žijeme pořád.

[dariaknizatova]

To slnkooo, prajem vám všetkým nádherný deň ❤️