wermestr

[wermestr]

vzpomínky na dobu před pamlskovou vyhláškou

[wermestr]

don't date them unless they own galant-košíček

[wermestr]

Když vychází slunce a na pět minut je pod úhlem kdy se světlo odráží v oknech paneláku až se zdá, že hoří>>>>>

[wermestr]

[wermestr]

teta (podstatné jméno, rod ženský)

Výslovnost: [tɛta]

Význam:

sestra jednoho z rodičů

partnerka sourozence jednoho z rodičů

vlastně jakákoli vzdálenější příbuzná

kamarádka jednoho z rodičů

matka kamaráda/kamarádky

ta jedna sousedka co tě zná od plenek

ta hodná paní kuchařka z jídelny co tě nechá vzít si dezert dvakrát

[wermestr]

Ženský z Pomořanska říkaj "můžu ho změnit" a hned pak si začnou stěžovat, že se kvůli nim nevzdal trůnu, klenotů i katedrál.

[wermestr]

Pracujou nám na baráku a nikdo, ani domácí, neví proč - gotika:

"Práce na ulici XXX byly ukončeny 31. listopadu" říká město, zatímco na ulici se ještě v lednu maká a do hotova to má asi tak daleko, jako mám já do Cate Blanchett.

před vchodovými dveřmi se už nejméně třikát málem pozabíjeli navzájem dělníci. něco mi říká, že to není šťastný kolektiv.

"my vám tu jen potřebujem vsadit malej sloupek na elektřinu" vzpomínám, jak říkali, zatímco zírám na díru 150x150 cm v naší předzahrádce, přičemž sloupek je pohozený na tom, co zbylo z okrasného keře

popelnice, o které jsme si donedávna říkali, že ji nejsme schopni naplnit, překypuje odpadky po dělnících

venku se někdo s cizím přízvukem už hodinu snaží vyslovit slovo "zelí"

dělníci zmizeli, týden se tu nikdo neobjevil, díra před domem stále polyká mou duši

je sobota, po ulici panicky pobíhá muž v reflexní vestě a s telefonem u ucha

"nebojte, moji chlapi tady jsou a pracujou na tom!" říká, zatímco bere do ruky lopatu a kope sám.

"nebojte, dáme vám dopředu vědět, kdy vám tu budeme přepojovat elektřinu, aby vám to nezasáhlo do práce👍"

dnes ve 12:30, během mé pracovní doby na home officu: "tak my vám to jdem přepojit :)"

za dveřma 6 chlapů neplánovaně kope už od rána novou díru, přes kterou musím přenést obří balík od kurýra. kurýr vypadá zmateněji než já.

na každém kroku vidím dlažební kostky. už ani nevím, jestli jsou opravdové.

"modrej...hnědej...tady patří hnědej nebo modrej drát?"

dva borci v předsíni mistrně vypojují elektriku a odchází. práce mi teče mezi prsty :)

někdo franticky zametá

další někdo učí dalšího někoho za dveřma česky, celej squad fandí, jakmile vysloví cokoli správně. it's deligtful.

všichni mi tykají, připadám si zároveň polichocen a zároveň extrémně nasrán.

toužebně hledím do kuchyně, pauzu bych mohl využít k obědu, ale nemam si ho jak ohřát.

*rána z elektrické skříně* "KURVA DO PÍČI MRCHA!"

"chlapci, nějak nám to tu nefunguje."

"mám odnést z předsíně věci? máme tu boty a tak." "né, to je v pohodě, budem hned hotoví." *proceeds to drill into the wall like a maniac*

"to ne. to ne. nejde to."

střih na elektrikáře, který zamyšleně hledí do skříně a kroutí hlavou

[wermestr]

Hele, je vám jasný, že gentleman je vlastně jemnostpán, že jo?

[wermestr]

Hole by Darina Muravjeva

[wermestr]

dospělost je jakože

[wermestr]

Národní jídlo je smažák. Ok. Ale co dál? Inu, máme obří paletu jídel, která do nás byla cpaná celé dětství, ale která mohla rázem zmizet a už na ni nikdy nenarazíte. Pokud nejíte v závodní jídelně, nebo nejste učitel, většina těchto jídel vám dala pápá na konci školy. A některé z nich si v restauraci jen tak nedáte. Proto nostalgicky přináším hodnocení dávno zmizelých zážitků:

TOP 20 jídel, která vám možná ani nechybí (č. 17 překvapí)

[wermestr]

Tak zas po delší době

Národní sbírka netušených skutečností (NS²)

tentokrát silně inspirovaná mým milovaným redditem /BarbaraWalters4Scale. Pokud nevíte, o co jde, doporučuju pročíst. Miluju, jak tyhle drobné konfrontace rozbíjejí chápání dějin jakožto pevně vymezených období, u nichž z jednoho do druhého nebyl žádný průnik. Milion věcí se děje zároveň a čas se chová jinak, než si většinou připouštíme. A jedem:

V roce 1773, kdy se na rodil Josef Jungmann, kterému dnes (víceméně) vděčíme za Český jazyk, ještě stále nebyla zavedena povinná školní docházka. Stalo se tak až o rok později. Už dva roky ale platil odvodový výnos – obce musely vysílat do císařského vojska rekruty ve věku 17-40 let. Služba nadosmrti, nebo do invalidy (zrušeno až 1802). Buďme rádi, že nám Jungíska neodvedli. 

František Josef I. byl na trůně 67 let (1848–1916). Kdyby jeho vláda měla skončit letos, seděl by tam od roku 1954, tedy od roku, kdy u nás bylo zahájeno vysílání rozhlasem po drátě. Zároveň to znamená, že byl vládcem českých zemí déle, než jak dlouho jim vládli Jagellonci (přestože na to byli dva). Ti vládli 55 let (1471–1526).

Karel Havlíček Borovský zemřel ve 34 letech. Jeho slavná novinářská kariéra, ke které se váže celé tuzemské pojetí žurnalistiky, trvala (od roku 1844 do jeho smrti v roce 1856) pouhých 12 let.

V roce 1805 proběhla v rámci Napoleonských válek bitva u Slavkova. V roce 1877 u nás vychází v prvním překlad 20 000 mil pod mořem od Juelese Vernea. Je tedy dost možné, že někteří Brňáci, kteří zahlédli Napoleona, pak o pár desítek let louskali Vernea.

Mimochodem, Josef Lada se narodil v roce 1887. Originál 20 000 mil pod mořem byl starý teprve 17 let a český překlad 10 let. Ve stejném roce se u nás poprvé objevuje veřejné elektrické osvětlení.

Josef Váchal, malíř, grafik, ilustrátor, autor Krvavého románu a sběratel barokních kramářských písní a knížek lidového čtení, zemřel jen pár měsíců před přistáním na Měsíci.

Bohumil Hrabal, který ve své knize Postřižiny vzpomínal na své dětství a na změny, které přineslo zavádění technologií za první republiky (rádio, gramofon), zemřel v roce 1997. Zažil tedy připojení ČR na internet v roce 1992.

Kdyby stále žil Karel Kryl, byl by stejně starý, jako Miloš Zeman. Oba dva jsou ročník 1944.

Zdeněk Jirotka zemřel v roce 2003. Nejenom že tedy nejspíš viděl filmového Saturnina z roku 1994 podle knihy, kterou napsal v roce 1942, klidně si mohl pustit i prvního Shreka, kdyby chtěl.

Pelíšky, film natočený v roce 1999, zpracovává události srpna 1968. Je to, jak kdyby letos vyšel film o roce 89.

Jaroslav Foglar zemřel v lednu 1999. Teoreticky si tedy mohl přečíst komiksový časopis Crew, který vycházel od roku 1996. Vlastně si mohl stihnout i zahrát prvního Poldu, který vyšel v prosinci 1998…

A na závěr vám po vzoru Barbary Walters představuji Jiřinčino měřítko™. Jiřina Bohdalová má letos 90. Když se narodila, Československo existovalo pouze 13 let. Od smrti královny Viktorie v té doby uplynulo méně, než dnes od Sametové revoluce. Když jí bylo 6 let, zemřel T. G. Masaryk. Když jí bylo 10, zemřel Jiří Orten. Za dobu jejího života se na postu prezidenta vystřídali všichni prezidenti, které jsme kdy měli. Svět, do kterého se narodila, neznal propisku, plechovkové pivo, helikoptéry, LSD ani Monopoly. Devadesát let života je fakt hodně. Budu rád za rozvinutí mé myšlenky a vyhledání podobně obskurních faktů.

[wermestr]

Dana Medřická in Labakan (1956) dir. by Václav Krška.

[wermestr]

Jsem zpět s nově ukradeným kontentem.

[wermestr]

Iva Janžurová in Zítra to roztočíme, drahoušku…! / We’ll Kick Up a Fuss Tomorrow, Darling… (1976) dir. by Petr Schulhoff.

[wermestr]

Iva Janžurová as Štěpka Kiliánová in Petrolejové lampy / The Petroleum Lamps (1971) dir. by Juraj Herz.