zenynaisland

[zenynaisland]

Kdo jste s nami byli na Islandu, treba by se vam mohlo s nama libit i na Zelandu. Tentokrat i s muzem!

[zenynaisland]

Kajči a ako je to s tými islandskými poníkmi. Existujú alebo to bola ina fikcia zo seriálu Nonni a Manni?

Vsecko je to pravda!

[zenynaisland]

Co Tě přimělo k cestě na Island? Peníze, poslání...

Ty jo. No vlastne nevim,ani jedno z toho. Jsem citila, ze by se mi to asi libilo, ale byla to spis nahoda. Kaj♥

[zenynaisland]

Chtěl bych se optat, zda je vaše expedice genderově vyvážená? Ji.

Vubec. Jsme same pekne zenske a to je nejenom gendrove nevyvazene♥.

[zenynaisland]

Včera som sa pokúsila položiť otázku... asi neúspešne... Zaujímalo by ma, či na Islande žijú poníky ako v tom seriály môjho detstva Nonni a Manni a za vodopádmi sa skrývajú jaskyne? Zuz

Promin za pozdni reakce. Ano ponici na islandu jsou a jsou to jedini kone, co se tam smi chovat. Samozrejme za nekterymi vodopady jeskyne jsou a vsechno o skritcich a trolech je pravda a kazdy islandan to potvrdi.♥

[zenynaisland]

O šílenství, hravosti a tom opravdovém madness

Kde je hranice mezi šílenstvím a normálním životem? Přemýšleli jste o tom, co už je pro vás za hranicí normality?

Spousta věcí, které tady na Islandu zažívám jsou vlastně někde mezi hravostí a šílenstvím. Tu hravost ale většinou máme rádi, ovšem abychom k ní dospěli musíme pustit opratě svým schématům, jak má co vypadat a taky jak se má co správně dělat. A to už je trochu šílenství.

Konkrétně tady mě to doprovází v jednání se zákazníky. Začátek byl směsicí strachu a studu, co se sluší a patří takže navenek: Úsměv za každou cenu, i když vám někdo sděluje něco nepříjemného, i když je drzý, i když někdy šlape po vaší důstojnosti.

Fáze dvě: Začínám být pevnější v tom co dělám a v sobě:

Pořád se snažím být příjemná, ale někdy už těm lidem dávám zpátky najevo, že mám taky nějaký seberespekt. A že v podstatě nehraje roli, na které straně přepážky stojíme.

Fáze tři: vyčerpání: No tak s tímto energetickým deficitem už nejsem schopná vytvořit jakoukoli jinou tvář než svoji vlastní. Je mi to samotné trochu nepříjemné některé dny zhodnotit, že ta obsluha v tomto lokále je vážně nepříjemná J.

Fáze čtyři: hravost: No a tak co budeme dnes dělat, aby to nebylo totálně rutinní jako každý jiný den. Měřit teplotu a pak to dát na blog. Hrát si na skřítky z anténkami od nálevek na omáčky a seriózně jednat se zákazníkem s čepičkou jak kretén. Reakce byly vlastně parádní a uvolnilo to atmosféru. Takže si myslím, že s něčím bláznivým je ta služba zákazníkovi lepší. No a nebo tančit přímo v kuchyni a pak vylézt ven a zpívat na playback aj zákazníkům. To mě taky dost bavilo, akorát jsem nevěděla, jestli už jsem nepřekročila hranici. Ale nějací švýcaři se se mnou vyfotili, takže je to asi bavilo taky. Myslím, že hravost je parádní věc, škoda jen, že často jsme zasekaní ve studu či strachu.

Takže co je ten opravdový madness? Je to ztratit se v hlavě? Co když se opravdu chováte jakoby vám přeskočilo a ten svůj madness ani nevnímáte, protože už jste s ním příliš identifikovaní.?

A co je váš madness? Není to náhodou naopak než obyčejně soudíme? Nejsou to momenty, kdy ztratíme sami sebe, abychom zachovali společenské schéma? Nepovažujeme za šílené něco, co jenom nedokážeme pobrat a pochopit?

[zenynaisland]

Report z výletu part 1

Takže jsme třetí den na výletě. Myslím, že je potřeba udělat zásadní shrnutí. 

29/09/13 

Vydáváme se ve třech do Reykjaviku. Já, Terka a Klára. Ráno telefonát mojí sestry, že jestli někdo nemá nabíječku, že už je na cestě. Si říkám: "Kam jede?" ale neřeším, protože řeším vlastní odjezd. V autobuse telefonát číslo 2: "Kajčo víš kde jsem?" "Nevím." "Na letišti, ale letím až zítra. Já jsem si to nějak popletla." No takže se jí vysměju a pak ju uklidním.

30/09/13

Velká ládovačka v Reykjoši na hotelu Foss Baron. Heslo: Snídaně zdarma. 

1/10/13

Takže máme auto! Velké balení s heslem, jak všechny nacpat do auta. 

Potom muzeum penisů.

2/10/2013

Vyzvedáváme poslední účastnici našeho zájezdu Luc a vyrážíme do Laguny.

Naložily jsme se do modré laguny na pár hodin až jsme úplně hladoví. Žereme rovnou u kufru na parkovišti a jedeme do Laugarvatn. Namáčkáme v hostelu kód. Schránka na klíče se otevře, ale klíče nikde, takže nová řešička. 

3/10/2013

Už jsme totálně sehraný tým. Rozlosovali jsme vikingskou čepici, kterou jeden člen musí celý den nosit. Začíná Luc. Takže vidíme vodopád Gulfoss.

Potom také gejzíry. Jsme fascinovány. Ale řešíme, jestli bychom si v tom gejzíru náhodou nemohly uvařit brambory a fazole. Po cestě dolů Kris čte informační tabuli: "Zákaz házení kamenů a odpadků do horké vody" otáčí se na mě: "Tak vidíš o erteplách tu není ani zmínka." 

Kulturním referentem byla zvolena Kris, které se jediné nedělá blbě když v autě čte, takže může předčítat z průvodce. 

Poslední návštěva je národní park, kde jdou vidět litosferické desky. Večer jsme v Borgarnes. A je to tady znova: Zahradní zubař. Všichni, kdo neznají Kris rozebírají svoje zubní problémy, poté se bere čelovka a svítí se do úst a diagnostikují se kazy.

[zenynaisland]

A takhle si tu všichi lepili tu izolepu na auta.. Vyfotila Eyrún.

[zenynaisland]

Poslední týdny je tu fakt nuda...

Vlastně ani nevím, co bych Vám tak napsala. Samá rutina, nuda, šeď, až se bojíme, že už nám z toho maličko mrská...

Možná teda stojí za zmínku, že Terka musela dělat pizzu bez sýra. Pro nějakou Annu Hathaway prý... teď je to tu vůbec samý Američan, třeba jedna milá americká famílie, Nolanovi. Bydlí všichni přes silnicu v hotelu... Jo, to byste měli vědět, Jana v hotelu sundala pravým loktem nějaký chlapíka! Prý se jmenoval Matthew McConaughey, ale to není podstatný... No hrnul se jí k rozbitýmu sklu ze dveří! Ty dveře bouchly, jak přišel ten orkán. To byl vůbec divný den, furt nám sjížděly skleničky z polic, neviděla jsem na burgry, jak zhasla ta zářivka, hromada lidí nám zabrala všecky stolky, seděli i před záchodama... a furt někdo potřeboval izolepu na okna u auta! Naštěstí si je odvezl ten obrněný transportér někam do školy, asi tam mají víc izolepy. A ty lidi, co jim zůstalo auto přes noc na poušti si aspoň můžou vybrat novou barvu laku. To by člověk nevěřil, co ty malý kamínky dokážou. Ještěže Terka s Kaj oblepily ty okna kartonem a nemají teď ve skle větrací dírky jako jiný pokoje na jejich straně kontejneru. A to je voser, těma dírkama jde totiž dovnitř ještě větší randál než obvykle. Tady se totiž člověk poslední dobou moc nevyspí, když za barákem pořád přistávají ty helikoptéry. Ale snad už brzo zmizí, Jana říkala, že ten chlapík, co za to asi může...jak to bylo... Matt Damon... už se má brzo vycheckovat z pokoje... Tak snad zmizí kromě helikoptér i ty přívěsy a bude ticho na spaní a štrykování čepic. Kaj má totiž plný pokoj vlny, musela ju vyndat z batohu, když si chystala evakuační balíček, to jak měla bouchnout ta sopka... Tak teď tu vlnu musí zpracovat, aby se jí neválela všude po pokoji. Aspoň že je na to tady klid a jak říkám, prostě se tu nic zajímavýho neděje.

kla

[zenynaisland]

Tak toto jsem musela posdílet, neb už bylo dost vysmátých fotek na dlouhou ruku! Photo by Terka

[zenynaisland]

Už bychom fakt měly odjet

Dnešní debata s Robertem o tom že byl nakupovat v Reykjaviku. Terka: Tak jak velké je to shopping centrum? Pět obchodu? Robert: Ne všechno není takové jako tady. Terka: Takže jsou tam aj schody? R: Jo (ale vypadá že už dost nechápe kam se tento hovor ubírá) T: takže je tam jako i druhé patro? Jako kolik to má pater?

Závěr: Tak já nevím. Jsem samozřejmě uvnitř,ale zda se mi, že už vážně musíme do civilizace. Toto už hraničí.

[zenynaisland]

Větřík

Dneska nám tu fouká, hodně. Naše obytné kontejnery přivázané k traverzám to prý zvládnou. Ale střecha hotelu přes silnici může mít drobné problémy (jednou už takhle ulítla). Pod tou střechou teď bydlí štáb Chrise Nolana, Matt Damon a Anna Hathaway. U snídaně jsme se s Terkou rozhodly, že když přijdou o hotel, necháme je spát u nás na benzínce. Terka se nad variantou zapůjčení spacáku Damonovi hluboce zamyslela. "Mete, myl sis nohy?"

kla

[zenynaisland]

[zenynaisland]

Život pod sopkou - lekce pro začátečníky

Prolog

Naše domovská benzínka se nachází pod ledovcem. Na tomtéž ledovci teď Chris Nolan točí svou další pecku bez Batmana a chodí k nám na pizzu a burgry. Pod tím stejným ledovcem se nachází sopka. Veliká. Naposledy bouchla v osmnáctém století. Jestli bouchne i letos, poplavem. My, Chris, burgry i benzínka.

Jednou takhle odpoledne povídá Eyrún, že zítra bude zle. Něco se hýbe pod ledovcem. Seismologové sice mlčí, ale babička má tušení, Anna vizionářské sny a pan pilot od vyhlídkových letů taky cítí v kostech nějaké to zemské chvění. A jak se země na Islandu pořádně otřese, znamená to jediné, probudily se kopce.

Ženy na Island vytrhne zpráva z rutiny. Informací je málo, prostoru pro spekulace a paranoidní vyšilování dost. Dokončuju šichtu s narůstající panikou. Kaj vypadá zamyšleně, ale klidně drhne nádobí, zatímco já ještě několikrát konzultuju s Eyrún možný dopad sopečného výbuchu za humnama.

Eyrún mi:

a) vyvrátí naivní přesvědčení, že seismologové tu rozeznají bl��žící se sopečnou aktivitu měsíce dopředu; b) způsobí křeče v žaludku zmínkou o Pompejích; c) nasadí do hlavy evakuačního brouka.

Následkem toho: a) přemýšlím po šichtě, co si sbalit do nouzového batůžku; b) rozhlížím se, kam by se tu dalo utéct před vodou, lávou a plujícíma ovcema (pozn.: nikam); c) konzultuju své obavy live s Verčou a online s Kačou.

Následkem toho: a) Verča začne panikařit, páč měla taky zlý sen o bublající lávě b) Kača v ČR začíná sledovat stránky mapující seismologickou aktivitu na Islandu c) já nemůžu spát.

A proto jdu po šichtě za Terkou.

Terka sopky neřeší, Terka zaujatě vyrábí bambuli. Na háčkovanou čepici.

Protože: a) je třeba se tu nějak zabavit b) je tu zima c) je tu levná dobrá ovčí vlna d) tu vlnu prodává jediná sámoška v okruhu sedmdesáti kiláků.

Kajča, zkušená ovčí babička, upletla už šest čepic a jede dál. Terka se naučila háčkovat a vyrábět bambule, už má tři sady a jede dál.

Následkem toho Terka nemá čas myslet na vulkanickou činnost.

Ignorantský přístup v klídečku si štrykující Terky mě uklidní a jdu si číst.

O dvě hodiny později přijde ke mně do pokoje pořád stejně zamyšlená Kajča: „Bereš si spacák?“

Panika je zpátky. Hodinu řešíme, co všecko je třeba vzít s sebou. Doklady, foťák, počítač, spoďáry, teplý oblečení. Ukulele necháme osudu. Pořád se nemůžeme shodnout, co s tím spacákem. Terka mezitím dodělá bambuli, všimne si sopečné debaty a po hodině a půl je společný evakuační plán Žen na Islandu hotový. Nebalíme. Až kdyby se něco začalo třepat. Pokud bychom to ovšem dokázaly odlišit od tradičního hopsání baráku způsobeného ždímáním pračky. Navíc Kajča má batoh plný vlny a balit stejně nemá kam. Nemá cenu se stresovat, stačí mít věci promyšlené. Debata se zvrtne v sopečný humor černý jak popel.

Vsuvka

Islanďani si rádi dělají ze svého ashe srandu. Nemají v abecedě „c“. Není proto divu, že poslali v době své finanční krize zbytku Evropy místo cashe ash. A ještě si to dávají hrdě na trička.

Na dobrou noc říkám Kaj, ať vezme papírový kapesníky. „To shoří, vole...“

Ráno jsme vstaly a šly do práce. Země se netřásla. Batohy jsme ale sbalily a o den později vyrazily na výlet k sopečnému kráteru Laki. Bylo tam krásně. Desítky kilometrů lávových polí, ultramordorské pláně, černý písek. Když tahle hora v osmnáctém století vybublala, udělala v zemi pětadvacet kilometrů dlouhý rygól a plivala lávu devět měsíců. Kdyby bouchla sopka nad Freysnesem, nezůstane tu nic. Ale lidi by se sem pravděpodobně vrátili, přivezli nové kontejnery, nové ovce, a všecko by začalo nanovo. A že bouchne, to se ví. Že to může být zítra nebo za sto let, to se ví taky. Můžete utéct nebo můžete být připravení, jak nejvíc dokáže být člověk připravený na sopku. Nebo můžete brát Island tak jak je, se vší jeho krásou i nebezpečím, v respektu, upřímnosti a zklidnění islandského módu.

Epilog

V následujícím týdnu a) hygiena objevila v naší vodě neobvykle vysoké množství látek uvolňovaných sopečnou aktivitou b) na ledovci nad náma prý roztálo jezírko

Tak držte pěsti, ať si nám tu Mother Earth nepšoukne.

kla

[zenynaisland]

Skřítci z čerpačky

[zenynaisland]

I think this is gonna be best for me:-P Kaj

[zenynaisland]

První noc řádných polárních světel... a první pokusy zachytit tu proměnlivou jiskřivou krásu na foťák.