#kempu

[priyankamakeoversss]

#kempu #bridalemporium_ng #makeuptips #groom #motd #makeupaddict #срібнакаблучка #kurti #makeupinspiration #bridalasia #selfie #fashion #طراحی_مدرن #makeupartist #hotmakeup #haldioutfit #mua #embroiderylove #makeuplooks #brooke #myracollection #weddinginspo #photooftheday #swamp #eyebrowembroiderykl #happy_clients #sewakebaya #tweetspiolas #karnataka https://www.instagram.com/p/CoxRv3zvl0e/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[southindianjewellry]

Stunning Gold Kempu Necklace with Fine Craftsmanship | KrishnaJewellers.com

[otiskeene]

Kempus Joins Elite Circle Of Startups Selected For The Enterprise Singapore X WEVE Acceleration Program

Kempus, an innovative online platform that fosters anonymous discussions among students about university life and career preparation, has recently achieved a significant milestone by being selected for the prestigious WEVE Acceleration Program. This program, organized by a collaborative effort between Enterprise Singapore and Global Innovation Alliance, is a 10-week comprehensive training and mentorship course designed to empower international startups with the necessary tools, knowledge, and connections to effectively enter and navigate the competitive U.S. market. Kempus (Kempus, Inc.) is among a select group of nine startups chosen for this esteemed program.

At its core, Kempus is a digital community that serves as a safe space for verified students to engage in open and honest conversations about their university experiences and academic courses. What sets Kempus apart is its commitment to anonymity, which enables students to share their views and opinions without the fear of reprisal. This anonymity fosters a transparent and candid environment where users can provide valuable insights into various aspects of their university journey.

Read More - https://bit.ly/46plfRi

[zababova-pomsta]

Věci z mého oddílu:

-Vždycky jednou za rok se jezdilo na týden na Slovensko. V den návratu se šlo do hospody na jídlo. Pojmenovali jsme to Poslední Večeře. K tomuto bodu se váže bod druhý: Nejezděte nočním vlakem českých drah s žaludkem plným halušek.

-Kemp je vždy zásadně cestou do kopce.

-Na vodu s námi vždycky jezdil Pavel. Už se nepamatuju, jestli se tak fakt jmenoval, či je to moje předmaturitní deluze. Pavel nepatřil k oddílu. Nevím o něm, koho z oddílu původně znal, nevím, co dělá mimo naše ježdění mimo vodu, nevím, jestli přestává existovat po tom, co skončí voda. Pavel je strážce písně Jdou krysy kanálem. Tato píseň není nikde dohledatelná, předává se čistě ústní tradicí. Ne, tamta to není. Jako jeden z velmi mála lidí jsem si dokázala zapamatovat píseň Jdou krysy kanálem a teď jsem také strážce Jdou krysy kanálem.

-Pokud není alespoň jednou za výjezd alespoň jednou bordel o půl druhé ráno v kempu kvůli opilým slovákům, nateče vám do stanu, coopy budou zavřený a borůvky vám zkysnou v hubě.

-Kolikrát stihne vedoucí zmínit vedoucí hru Sekeráček?

-Co se stalo v Helfenburgu? Starší se jednou za čas se zmíní o Helfenburgu a pak odmítnou elaborovat. Někdo v nějakém bodě hodil špagety, ale víc nevím. Hodní mě duch Helfenburgu.

-Vysvětlování názvu našeho oddílu, protože jsme si za jméno vybrali semi-obskurní kachnu

Ráda si přečtu o věcech z vašich oddílů

[norsko2024]

Den 4. - část třetí 🇳🇴

Zítřejší plán - snídaně v kempu, pak vodopády a krátká procházka (Langfossen), a pak přejet do Hølmo a dát další hike, tentokrát v Národním parku Hardangervidda.

[ameliazahara]

Kenapa tidak ada aturan perihal outfit mengajar dosen khususnya perempuan di perguruan tinggi khususnya di Aceh?

Merasa bingung dan aneh ketika banyaknya dosen perempuan yang ngajar atau bekerja atau datang ke kempus menggunakan outfit gamis?

Kenapa harus pake gamis ke kampus? Apa falsafahnya dan apa aturannya. Walaupun sebenarnya bukan aturan tertulis. Hanya saja normalisasi gamis itu yang terjadi.

Padahal sekolah aja ada aturannya soal outfit ini.

Beruntungnya dulu pernah kerja sebagai staff biro, jadinya punya referensi outfit yang baik untuk bekerja.

[vyletuju]

Posledních několik měsíců jsem se ven moc nedostala kvůli psychickým problémům a novým (na plánování ne tolik náročným) koníčkům. Příští týden mě ale čeká dovolená, takže chytnu příležitost za pačesy a chci vytáhnout partnera s sebou na delší čundr.

Chtěla bych zde ilustrovat, jak perfektně se s mužem doplňujeme.

Kdo plánuje? Já. Kdo ponese celý spaní? Já. Kdo ponese všechno na vaření? Já. Kdo má napakovanou lékárničku, škrtadlo, nůž, ešus a toaleťák? Já. Kdo zpanikaří už po cestě vlakem? Já. Kdo bude furt hrotit jestli se stíháme dostat kam potřebujem? Já.

Mezitím muž ponese veškerý alkohol, ponožky, peníze na svíčkovou, keramický hrnek (!!!) a dezertní vidličku (???!!). Zároveň mě bude celou dobu uklidňovat, zjišťovat alternativní trasy když nebudem stíhat, krmit svíčkovou a přesvědčovat ať zpomalím (je to dovolená proboha) a dá mi panáka až zmoknem.

Na první pohled se k sobě moc nehodíme, ale po všech těch letech jsme sehraný a umíme se doplnit tam, kde je třeba.

Navíc, kolikrát se stane, že uvidíte velkýho zarostlýho chlapa, co přijde do kempu s maličkým batůžkem a začne jíst dezertní vidličkou?

Moc se těším.

[prospercz]

Den 86

Ráno nespěchám, mám to do města jen asi 13 mil a pak zbytek dne volna. No, volna. Spíš volna od chození, ale jak už všichni víme, ve městě je toho zařizování ještě víc než tady nahoře. Po cestě z kopce chytnu signál a konečně se nám podaří uskutečnit videohovor s lidma v jedoucím vlaku na žiwellu. To je akce, kterou má na svědomí Vlakfest. Dost mě to nabilo energií, vidět zase spoustu svých kamarádů takhle pohromadě a chvilku je slyšet. Jestli mě mrzí, že něco kvůli tomuhle nestihnu, tak je to právě žiwell. A pak voda s děckama ze školy…

Někdy kolem oběda dorazím do Castelly. Nic tady není, jen benzínka, pošta a kemp. Když člověk něco potřebuje, musí dostopovat do jiného města pár mil odsud. Proto jsme si sem poslali balíček s jídlem, abychom mohli hned zase pokračovat. Jenže…

Balíček s jídlem na 5 dní mám, tam problém není. Taky jsem si tu vyzvedl svoji novou karimatku, vyreklamovat jsem tu svou, kterou mám asi 3 týdny. Posledních 10 dní se mi začala deformovat (viz. foto), každý den to bylo horší a horší, až jsem se bál, že budu spát na zemi. Naštěstí jsme to spolu vydrželi, ale pohodlné to určitě nebylo. Therm-a-rest mi vyšel vstříc a poslali mi novou, aniž bych jim musel tuhle vracet. Jejich zákaznický servis hodnotím na jedničku. Snad už ty problémy s karimatkami skončily. Prosím!

A teď k tomu kamenu úrazu. Poslali jsme si sem boty. Měli přijít už ve středu, je pátek. Pořád tu ale nejsou, očekávané doručení je teď v úterý večer…to se nám ale vůbec nehodí, nechceme tu zůstat 4 dny. Snažili jsme se to u UPS změnit, aby nám je teda poslali o kousek víc dopředu. To ale bohužel prý nejde, nejdřív se musí pokusit balíček doručit. Až když se to nepodaří, tak lze adresu změnit. Ani odesílatel ji změnit nemůže. Tohle fakt moc nechápu a vůbec se nám to nehodí. Nicméně teď musíme vymyslet, co s tím. Nejlevnější by snad nakonec bylo tu ty boty nechat a jít dál. 4 dny ve městě nás vyjdou na víc peněz než ty levné boty za 62 dolarů z internetu. Ale že bych z toho měl radost…a nové boty už potřebuju jako sůl.

No uvidíme, jak to nakonec dopadne. Jedno zero si tu stejně chceme dát, jsme oba už hodně unavení. Zítra si teda dojedeme do většího města vyřešit potřebné městské záležitosti a pak se jen budeme flákat. To už provozuju i dneska celé odpoledne. S pivkem v ruce jsem právě dočetl Harryho! Co teď ale? Uvidíme, asi zkusím spíš audioknihu, na to čtení po večerech v kempu není moc času.

[myvalzpival]

velice obecné otázky, z jakýho světa je tvoje scifi? dystopická budoucnost země? cestování vesmírem? život na jiný planetě? každá povídka jinej svět? nebo existujou všechny v jednom?

jinak, queer scifi nikdy neni dost!! rozhodně budou lidi kdo to budou velice rádi číst!

ahoj 🥹 děkuju za svělou otázku!!!

svět Fíkusu je dystopická budoucnost země/alternativní budoucnost země. ta budoucnost je dost neurčitě časově položená, obzvlášť proto, že se po oné světové katastrofě vlastně nic moc nezměnilo, jen se spousta věcí... zhoršila 🤷🏻‍♂️

Abyste si to mohli představit, ukážu vám to na Olomouci, kterou je hned první povídka inspirovaná. Hlavní hrdiňáček kouká z okna na zarostlou Olomouc a poznamenává, že kdysy ten lesík byly dost ��ádané domky v žádané čtvrti. Teď sám, i přes to, že má práci, squatuje v polorozpadlý barabizně hned vedle feťáckýho doupěte, všechno tam smrdí chcankama a někdo jim dole u krabice furt krade součástky z rozvodové sítě.

Na druhou stranu třeba Baltazar bydlí v úplně normálním bytě v bytovce, má tam kočky, kávovar, teplou vodu a pohodlnou postel. A taky super moderní bezpečnostní alarm proti policajtům.

Elektronika existuje a zlepšuje se, ale spíš jen mezi smetánkou. Třeba Albert, muž klasické nižší třídy, má ipod shuffle, který našel na hajzlíkách a sám si k němu musel vyrobit nabíjecí kabel. A nesmí ho nikomu ukazovat, nebo ho náckové na ulici zbijou. Ale ti ho zbijou i za to, že čte Švejka, a že má brejle, když optiky ve městě už dávno nefungujou.

Mezi městy je těžké se dostat, protože jedna cesta vlakem rozvrzaným cajdákem stojí několik tisíc.

Na vesnicích, kde neměla katastrofa tak hrozné dopady, se naopak život kvůli izolaci od okolí posunol o několik století vzad. Kočička se narodila jako dcera paní učitelky a sedláka a protože nebyla dost chytrá, aby se dostala do speciálního kempu pro nadané děti, musela si vzít syna mlynáře, kterého nesnášela. Její babička byla pokroková žena, protože nosila kalhoty, koukala na televizi a hlavně nevěřila koncentrákům, jak říkala kempům pro nadané děti.

A tak dále a tak dále! Kdyby tě zajímalo něco konkrétního, ptej se dál :3

Díky!!!

[kempubekasdepok123]

Jual Kempu Bekas Terdekat Depok, Call 0812-999-0294 Terpercaya

KLIK https://wa.me/628129990294, kempu 1200 liter bekas depok, kempu bekas terdekat depok, jual kempu bekas depok, beli kempu bekas terdekat depok, beli kempu bekas depok

CV. ANUGERAH SEJAHTERA merupakan supplier atau distributor kemasan wadah bekas yang berlokasi di Sentul, Kabupaten Bogor. Kami menjual wadah bekas seperti drum plastik bekas, drum besi oli bekas, jerigen 5, 20, 25, 30 liter bekas, toren/tanki IBC bekas, pallet plastik bekas siap kirim dan melayani pengiriman ke Bogor, Bekasi, Jakarta, Tangerang, Depok dan Kota terdekat lainnya. Barang yang kami jual sudah melewati tahap sortiran dan pencucian terlebih dahulu sehingga Anda akan mendapatkan barang bekas yang masih bagus seperti baru.

Barang Bekas yang kami jual: - Drum Plastik Bekas - Drum Besi Bekas - Jerigen Bekas - Ember Bekas - Toren Bekas - Tangki IBC Bekas - Pallet Plastik Bekas

CV. ANUGERAH SEJAHTERA Alamat Kantor: Jalan Raya Sirkuit Sentul №69, Gang Sekolahan (Belakang SD SENTUL 1 & 4) Babakan Madang, Kabupaten Bogor

PEMESANAN HUBUNGI: Bapak Erwin 0812–999–0294 (telkomsel) Bapak Erwin 0812–999–0294 (telkomsel) atau klik https://wa.me/628129990294

WEBSITE: https://drumjerigenbekas.blogspot.com/

#kempu #kempubekas #kempuair #kempuairbekas #kempudepok #kempuairdepok #kempubekasdepok #jualkempu

Berapa Ukuran Kempu 1000 Liter?, Berapa Volume Ibc Tank?, Apa Kepanjangan Ibc Tank?, Ibc Apa?

[priyankamakeoversss]

#kempu #bridalemporium_ng #makeuptips #groom #motd #makeupaddict #срібнакаблучка #kurti #makeupinspiration #bridalasia #selfie #fashion #طراحی_مدرن #makeupartist #hotmakeup #haldioutfit #mua #embroiderylove #makeuplooks #brooke #myracollection #weddinginspo #photooftheday #swamp #eyebrowembroiderykl #happy_clients #sewakebaya #tweetspiolas #gown #india https://www.instagram.com/p/CoxSBFAPGDD/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[southindianjewellry]

Magnificent splendor: Embrace yourself with Krishnajewellers.com's Kempu Necklaces

[dobretane]

Vpis 2 - Bobina z Kimprle 

(23.9.) Včera jsem usnul okamžitě a spalo se překvapivě dobře, i na tý pružinový matraci, takže ráno se budíme po osmý celkem fresh. Kontrola balkónku odhalí, že navzdory deštivý předpovědi je slunečno, i když chladno. Výhled máme sice na parčík s parkovištěm, ale zvládneme si všimnout tý divný bretaňský vlajky, která je černobílá. Matěj nachystá vzornou snídani - z onigiri, který máme oba oblíbený a narazili jsme na něj včera v obchodě na letišti. Vše je třeba dokumentovat, než se to sežere, v tomhle jsme s Matesem soulmates.

Check-out je tu už v deset, ovšem my to stihneme už po devátý, jsme celý natěšený na tu Bretaň. A dneska ráno na ten poloostrov Quiberon, na jehož spičce jsme se ubytovali. Kousek ještě popojedem autem, pohodlně zaparkujem nedaleko kempu, oblíkneme se a už pádíme k moři. Modrý nebe, ranní slunce, dlouhý stíny, prázný pláže, Atlantik, no ty kráso to je nádhera.

Já hned zouvám boty a peelinguju, ani to není TAK studený, ale ten pocit za to stojí. Jsou tu spousty mušliček a taky ptáčků, který Matěj nejen pozoruje dalekohledem, ale i expertně identifikuje. Já expertně identifikuju letadla, co nám lítaj nad hlavou (v tomhle konci světa jsou to samý novinky!) a pak ještě najdeme desku připomínající letecký neštěstí ve zdejších vodách v roce 1998, zajímavý překvapení!

Ono je tu i letiště, respektive taková malá runway, ale ta je jen pro malý soukromý éra, takže provoz nic moc. Pointe du Conguel se dá celej obejít po pláži nebo po cestičkách lesem, velmi nás to tu baví. Občas se zjeví nějaký místní člověk buď venčící psa nebo běžící, nicméně všechno jsou to senioři, ale hezky nás zdraví, bon jour. (Jediný pěkný chlapce jsme tu viděli buď v roli kopáčů u cesty nebo popelářů…) V létě se tu ale jistě dá pěkně koupat. Vycházkou a lelkováním jsme tu strávili nakonec skoro dvě hodiny, utíká nám to báječně. Před odjezdem využiju veřejný záchody tady v parku, a teda čistý a voňavý. Pak se ozval hlad, takže jsme se stavili v prvním supermarketu, co nám přišel do cesty - Casino. Byl celkem velkej, ale regály poloprázdný, no pár dobrot se ulovit povedlo. Matěj zkusil i samoobslužnou pokladnu, se kterou ale i přes nastavení angličtiny prohrál a musel zasáhnout pan prodavač :) Poloostrovem míříme zpět na sever k pevnině, ale ještě v té úzké šíji slíbená svačinka. Jak jinak než u moře, jehož východní část je mnohem klidnější než návětrná strana.

Matěj parádně vytipoval i místa na sightseeing, z nichž první jsou světově známý menihry v Carnacu. Jsme tu během chvilky, parkoviště dokonce zdarma, stejně jako moderně vypadající muzeum. Tam začneme, ale trochu nás to zklame, je to jen jakási výstava fotek a ne moc akční zřízenci. Tak si prohlídneme mapku a vyrazíme na vlastní pěst. V okolí jsou tři velký pole menhirů, z nichž my si projdeme a prohlídneme to největší.

Fascinující na tom je, že ty řady více jak čtyř tisíc vztyčených kamenů pochází už z dob až pět tisíc let př.n.l., ale my nevíme, k čemu sloužily. Co je jisté, že dnes slouží jako turistická atrakce a potkali jsme tu i zájezd čínských turistů. Další části jsme už projeli autem, jinak se tu dá koupit jízda turistickým vláčkem, mno… My jedem za další historií, máme v plánu zastavit se ve dvou městečkách. První je Hennebont, což bylo spíš po cestě a průvodce o tom psal pěkně. Tu jsme narazili na majestátně vypadající baziliku s impresivním portálem (leč vnitřek byl slabší).

Na stejným náměstí mě víc zaujal památník padlým místním vojákům, kde každá ze čtyř stran byla věnovaná jiné válce, Francouzi jich mají celkem dost, takže tu nechybí boje v Africe nebo v Indočíně.

Městečko bylo jinak liduprázdný a asi ne moc turistický, tak to tu jen proběhnem a svištíme dál, už bysme si dali i oběd. Další městečko dnešní části roadtripu má neodolatelný název. 

(Ano, tu nám už poprchávalo, tak jsem vytáhnul klobouček, který se hodil, i když místy naopak svítilo slunce.) Kimprle se nám líbí víc, trochu to tu i žije, sem tam turista, a nedaleko restaurace, kterou jsme si vybrali k obědu, je kulturní centrum La Bobine. Rozkošný. Jídlo dáváme v bistru Le wagon-lit, mě oslovily tři klobásy s rýží a rebarborový schorle, obojí za jedna!

(Milá paní servírka opět angličtina téměř nic.) Po jídle nás Matěj vede na prohlídku památek městem a mně (!) se jedna nečekaně velmi líbila, a sice románský kostel Sv. Kříže. Čtyři kaple do kříže, prostředek vyvýšenej, krypta… no helejte to jsem nikdy neviděl, moc pěknej prostor, a to já o kostelech říkám málokdy!

Kimprle dobrý tedy, navíc přestalo pršet, tak jdem dál, do horní části města.

Nahoře náměstíčko s dalším kostelem a křivými domečky.

Zhruba v těchto místech vyvrcholily Matějovy zažívací problémy, tak jsem raději šel napřed a nechal jsem ho napospas středověkým uličkám. Za chvilku mu bylo trochu lépe, a tak cupitáme dál. V jedné ulici byly výlohy zavřených obchodů polepený fotkama místního fotografa, skvělej nápad.

Městeček bylo dost, tak si dejme zas přírodu. Po cestě do hotelu má Matěj v rukávu ještě jedno eso. A teda ten roadtrip tady to je radost i kvůli těm cestám, třeba ty velký cedry!

(Jsou to cedry?) Míříme do přírodní rezervace Ďáblovy skály, což francouzsky zní trochu líp . Les Roches du Diable a už proto stojí za to tam jet. Silnička se zmenšuje, zužuje, lesy krásní.

Nečekaně velký parkoviště zeje prázdnotou, necháváme tu tedy auto, bereme sušenky a jdeme do lesa. Druhově neskutečně bohatej!

Jak sestupujeme k řece a noříme se do toho voňavýho lesa, jakobysme byli zas v úplně jiným kraji, než byly ty ranní pláže. Ďáblovy skály je soutěska na říčce L’Ellé, v níž jsou obrovský balvany.

Skrz mraky prosvítá sluníčko, jsme si tu zase sami, kochání. Nechceme se vracet k autu stejnou cestou, tak podle mapy.cz Matěj volí okružní trasu podél řeky, skvěle vybranej trek, já jsem nadšenej.

Sušenky přišly vhod (mně), dneska z toho nakonec bylo skoro 18 tisíc kroků, to jsme akční. Další zastávkou už je náš hotel Zlatý kříž ve městě Le Faouët (to se vyslovuje prosím jak?), takový typický bretaňský, n’est pas?

Vítá nás usměvavá slečna na recepci, která nicméně neumí ani slovo anglicky, to nás nepřestává udivovat tady. Je ale ochotná a pochopí, že bysme místo jedné postele radši dvě, a obratem to přestele. To vycházkování a trávicí nevolnosti nás vyčerpaly, takže hned odpadáme a já jsem prý usnul snad ještě než jsem dolehnul. Po hoďce odpoledního spánku úplně do růžova!

Původně jsme chtěli ještě nějakou vycházku, ale Matěj zatím není zcela fit, tak mě jen vysílá do obchodu pro večeři. Místní Carrefour má do půl osmý, ale jsme rádi, že má vůbec otevřeno, že jo. S pohledným panem pokladním vedu plnohodnotnou konverzaci (nemám carrefour kartu, nechci carrefour kartu, nechci tašku, chci platit kartou, aurevoir) a vítězoslavně můžu zpět. 

Vychytávkou dnešního dne je, že jsem se naučil rozkrojit meloun lžičkou (byl výbornej), nicméně neumím otevřít pytlík mini-mozarell (Matěj zachránil), a sušenky tu mají dobré. Po sprše (pokoj je řešený tak, že koupelna nemá dveře, je jen za rohem od ložnice, well…) se vrháme na sepsání blogů a tedy první celý den v Bretani máme velmi úspěšně za sebou! Tak snad nám to i nadále půjde hladce, Matěj to má skvěle nachystaný, tak snad mu bude i líp. Dobrou noc z Le Fó. (Tady končím svůj záznam "snad každý minuty", jak to glosoval Matěj, a jdu si přečíst jeho postřehy!)

[norsko2024]

Den 7. - část čtvrtá 🇳🇴

Po obědě v NP následoval přejezd asi 3 hodinky do kempu Sande (příroda nádherná, viz závěrečné foto, a sauna!), odkud ráno pokračujeme na nějaký další hike. Celkem jsme dnes ujeli přesně 300 km. Pak už směr sever a zase blíže Lofotům, další dva dny pak budou hodně cestovní (včetně Atlantic Ocean Road, na to se moc těšíme!).

[liberte-news]

Pokud Petrovský neuspěje v NHL, odehraje sezónu u Tygrů

Bílí Tygři před sezonou mohutně posilovali na všech pozicích, ještě to ale nemusí být vše. S týmem aktuálně trénuje talentovaný forvard Servác Petrovský...

HOKEJ – Slovenský útočník Servác Petrovský celé léto trénuje s Bílými Tygry a zasáhne i do přípravných zápasů. Pokud se kempu konaném v září nedostane do hlavního týmu Utahu, kde se pokusí prorazit v NHL, vrátí se na sever Čech pro novou sezonu. Bílí Tygři před sezonou mohutně posilovali na všech pozicích, ještě to ale nemusí být vše. S týmem aktuálně trénuje talentovaný forvard Servác…