#stejne

[twopplinatrenchcoat]

Memes na soudruhyyy

Chtěla jsem to sem dát už minulej víkend ale byla ✨V O D A✨ a já neměla internety

[motylemanuel]

,,ty jsi jen obyčejný pastýř”

jura později téhož večera:

[adzeb]

... tak už i příroda praktikuje GDPR vážení

[pinelews]

Houštiny!

•pracuje se na tisku stran

•digi verze je venku!! (odkaz v mym linktree)

•snazim se pracovat na prebalu a plakatu

•dneska jsem dodelal matrici na potisk potahu a udelal par testiku/tisku na textil!!

plany na zitra/pozitri atd jsou tyto:

• narezat karton na obal

• namerit a mozna uz i narezat a natisknout motiv na potah?? jeste nevim jak tlustej bude hrbet ale tak kdyz tak to pak o pul centaku zkratim

• znova prace na prebalu a plakatu

• alespon sbirani inspa na plysaka?? jako mam ideu ale nechce se mi to zacit sit://

[masterofiodine]

projekt kronos art dump

spoiler na kronův odkaz->

:readmore:

[morti0re]

Vy ani nevíte jak moc miluju tu úvodní scénku Sokolova. Ten střih z tý mapy na tu klidnou (jakžtakž) krajinu a pak se tam na obzoru objeví ti vojáci. PLUS TA HUDBA. TA HUDBA

možná to je proč se mi scénka tak líbí

[jejivelicenstvoona]

bolest me trha na kusy a predstavuju si jak desitky kilometru daleko v tmave mistnosti v podkrovi trha bolest na kusy i tebe a v jistou vterinu mame oba pred ocima stejne vzpominky

[myaider]

ahoj, vytvor prosim obrazek na tema: dlouha a narocna cesta z Olomouce do Hradce Králové, rozestavena silnice, dopravni nehody na ceste komplikuji prujezdnost, venku je temer jaro, teplo, sciti slunce, zpivaji ptaci, pouzij graficky styl noir comix

...

skvele, ted prosim pro stejne zadani pouzij cernobily noir comix styl

...

skvele, muzes prosim vytvorit ponurejší a depresivnejsi atmosferu obrazku?

...

parada, diky

#bing #copilot #aiartwork #aiart #aiprompt #aigenerated #longwayhome #comixnoirstyle

[tancimvdesti]

Za posledního tristvrte roku jsem se urvala snad vic, než za celej zivot. I když toho vlastne zpětne vubec nelituju, protože kdy jindy se chovat trochu nezodpovědně a hodně tápat, když ne teď.

R. Tys ke mne ze zacatku byl tak moc něžný a pozorný, ze jsem chvili fakt věřila, ze te miluju. Ale byla jsem porad tak zmatená, protože jsi mi nikdy nedával uplne najevo, co ke mne citis. A ten ignor, ve kterej to vyustilo, mi dával pocit, ze je těžký me milovat. Až když jsem odjela, zjistila jsem, jak moc ses na me upnul a ze ti tolik chybim. Jenže to už jsem si uvedomila, jak mi tvy chovani ublizovalo a ze už se k tomu nikdy vratit nechci.

S. Jsou lidi, kteří jsou v tvym zivote jen na určitej cas, aby te něco naucili a pak odchazi, i kdyz někdy boli nechat je jít. Tys byl presne ten člověk, kterej me naucil, ze se mezi lidma nemusim porad jen smat a pak trpět sama v tichosti. Že si muzu dovolit ukázat, kdyz mi není dobre, rict si o pomoc. Ze nemusim mít pocit, ze nekomu něco dluzim, když tu pro me je ve chvílích, kdy mi je tak uzko, až mám pocit, ze se nedoziju rana. A jemně jsi mi pripominal, jakou mám hodnotu, ve dnech, kdy jsem ji sama nevidela. Pak se naše cesty znovu rozešly, tak rychle, jak ses mi dostal do života, jsi i odešel. A ja jsem jen hrozne moc vděčná, ze jsem diky tobe mohla tolik vyrůst.

G. Tys pro me byl clovekem, kvůli kterymu jsem hodne trpela. Vic kvůli tomu, jak ztracenej jsi byl, než kvůli tomu, jak ses vůči me choval. Protože se v tvejch očích odrážela moje bolest a trvalo mi strasne dlouho přijmout, ze te nemuzu zachranit, ze pokud to nechceš ty, nikdo jinej ti nepomuze. Ze odejit neznamena vykaslat se na tebe, ale zachránit sebe. Často si na tebe vzpomenu. Kdyz mi zacne hrát L’altroieri, kdyz ctu nejakou Pasoliniho knizku a vzpomenu si, jak jsi mi o něm vypravel. A jen doufam, ze jsi v poradku, ze to všechno zvladas a třeba ti je i lip. Ale už vim, ze není na mne s tím něco udělat.

P. Nedokazu ani popsat, co k tobe citim. Možná proto, ze to vlastne nevim. Seznámili jsme se tak nahodou, ve 4 rano na Piazza Belini si povidali o zivote a v tu chvili jsem vedela, ze cokoliv reknu, ty to pochopíš. Jsi pro me clovek, se kterým muzu mlčet, který tu je, i když nemám co rict. Udělal jsi veci, který mi svým způsobem vrátily viru v lidstvo a taky v sebe. Protože když ses jen tak sbalil a prijel za mnou přes pulku Italie, uvedomila jsem si, ze není na miste spokojovat se s lidma, kterým nestojí za to prijet za mnou, i když bydlí ve stejným městě. Jsi pro me platonickou láskou, u který vim, ze musí zůstat platonicka, protože jinak by ztratila cely svy kouzlo. Ale platonicky te miluju a vždycky budu.

M. Tohle bylo tak kratky a tak moc intenzivní. Po par dnech jsem měla pocit, ze te znam celej zivot. Po dlouhý době jsem neměla pocit, ze se neumim vyjadrovat, protože jsi mi kradl slova z úst a ja jen nechapala, jak je možný, ze do me tolik vidis. Mohla jsem motat jazyky, kteryma mluvím (protože multilingvismus je svině a čím vic jazyku umíte, tím vic vám vypadávají slova v každým z nich) a ty jsi me doplňoval, protože to mas stejne. Jako první a jedinej jsi poznal, co znamená my tetování a nevěřícně jsi na me koukal, proč mi to prijde zvláštní, vždyť je prece uplne očividný, co znamená. Nasla jsem v tobe tolik nehy a lasky, jako nikdy predtim. Možná proto tak strasne bolelo zjištění, ze te musim nechat jít, ze to nepůjde. Protože jsem v tobe nasla presne to, co jsem ty dlouhý roky hledala, ale někdy v zivote ani to nestačí.

Protože zachránit sebe je to jediný, za co jsem zodpovědná a co musim delat. Teď už to konečně vim.

[polychromovana]

Pov: chybi ti ten clovek af a myslis na nej furt, ale uvedomis si, ze rano vstavas s klidem v dusi, na ig story si das kdy chces co chces a nestydis se protoze on uz se stejne nekouka a proste kazdej den vajbis sam se sebou

Najs

[divkazkdovikde]

ja nevim jo. ja fakt nevim. ja mam asi celkem v pohode zivot a tak. ale nemuzu se ubranit tomu pocitu ze mi neustale neco utika. ze o neco prichazim. takhle. je to asi pravda. vetsinu casu jsem zavrena doma s knizkou nebo tak neco a jsem ve smes spoko. ale stejne proste na konci dne se cejtim tak osamela a proste.. cely zivot at jsem kdekoliv v nejaky parte nebo proste s ruznymi kamarady se cejtim jako paty kolo u vozu. bud jsem proste do poctu. nebo jsem proste ta druha dalsi kamaradka. nebo jsem ta druha volba protoze to s tou prvni nevyslo. jop i to se stalo. opakovane. kazdopadne spis me mrzi ta kamaradstvi. takhle. ja mam ve svem zivote dve osoby kterym bych bez premysleni sverila zivot a tyto dve osoby me znaji tak hrozne moc dobre a ja jsem si jista ze nase pratelstvi vydrzi dlouha leta neli cely zivot. problem je ze neni v nasich moznostech se vidat vickrat nez jednou za par tydnu i mesicu. a kazda mame jine zivoty a tudiz tu pro sebe nemuzeme byt vzdycky. a ja bych si proste jen prala mit nejakou tu osobu pobliz. nekoho pro koho budu prvni volbou je jedno v jakem smyslu. kdezto po cely muj zivot ztracim kamaradstvi aniz bych vedela proc a z nejakeho duvodu z toho vyjdu nakonec spatne ja. nevim jestli mam na cele napsano ze se mnou muzou vyjebavat ci neco takoveho. ale s kazdym dalsim z niceho nic ne nutne ukoncenym ale treba jen pokazenym kamaradstvim se nedokazu ubranit s vetsim pocitem menecennosti. to jsem fakt tak hrozna? co jsem kdy udelala spatne? co jsem kdy rekla ze ta dana osoba o me zacala smyslet tak jak smysli? proc se mnou spousta lidi neni schopna jednat na rovinu? ja vlastne nikdy nevim co se vlastne stalo. nikdy mi to nikdo neni schopny rict. proste at uz to je dobry ci ne staci mi to rict. nesnasim tu nejistotu z toho ze vlastne nevim. pak me to nuti premyslet co jak proc tak je a me to zabiji. silene. takhle. ano. hodne casto nad vecma moc premyslim a zbytecne. jsem uzkostlivej clovek. trpim uzkostma. trpim nedostatecnou virou v sebe sama. a mozna obcas mluvim moc o sobe mozna obcas az moc malo. a mozna delam tohle takhle a mozna to delam uplne jinak. ja vlastne nevim. at uz se chovam jakkoliv nakonec stejne je neco spatne. a ja chapu ze nemuzu byt dokonala. nikdo neni. nechci to po nikom ani po sobe. jen by bylo fajn vedet vite? bylo by fajn vedet co jsem udelala spatne. co? jak? proc? vite. ja nemam problem byt sama. ale osamelost je proste devka. a ja jsem osamela uz prilis dlouho. a ja se nechci litovat. ale citit se celej zivot jako paty kolo u vozu jako nekdo prebytecny jako nekdo koho vlastne nikdo nepotrebuje.. to je na picu. nebudu lhat. a at si rika kazdej kdo chce co chce ale z toho by byl kazdej unavenej. a at mi jini rikaj ze to tak treba vubec neni. ze jsem moc ve svy hlave. fajn. mozna mate pravdu. ale to ja nevim. protoze mi nikdo nic nerekne. ocividne nikdo nikdy nepriklada moji osobnosti dostatecnou vahu aby mi to objasnili. a ja uz jsem unavena. tak moc unavena. to toho fakt chci moc? ja bych si jen prala neusinat kazdy vecer s tim ze nevim co vlastne cely zivot delam spatne. ja bych si jen prala necejtit se ze s kazdym dalsim placem mam jeste mensi hodnotu. na rovinu. at se mnou jednaj na rovinu. vsechno je lepsi nez nevedomost. v tom se koupu uz moc dlouho.

[freddiefagana]

Obnovit Svuj Spánek: Síla A Kvality Matrace Do Postele

Matrace je vaše osoba oáza pohodlí, vítání k odpocinku a dobít. ve skutecnosti útocište, odkud odejdete stresu cas, zakryté v oblaku klidu. S svým správne vytvorenými vrstvami stejne jako ergonomickým stolem design , matrace do postele uspokojuje požadavkum vašeho telesného systému, nabízení pomoc a zarovnání pro obnovení spánek dobrodružství. Je ve skutecnosti mnohem více než jen kus nábytku; je ve skutecnosti brána do zemekoule volného casu, kde snadno odletet do aspirací a také vstan omlazený, pripraveno k využití životního zážitku. https://krasnesny.cz/dormeo-matrace-recenze/

[mobilovesuprfotky]

4. cervna 2024

Fotka z nadrazi, opet. Hranice na Morave, jako bych tu uz nekdy byla. Temer presne pred rokem. Mam stejne pocity, tesim se, ale zaroven se mi bude styskat. Muj batoh je az prilis velky, prehnala jsem to, nevim, proc jsem si brala tolik obleceni.

Libi se mi to slovo 'podej' jako podstatne jmeno. A taky tri druhy kachlicek, no parada. (*Kachlicku, cestina.)

[masterofiodine]

fanart na Sklípkana z Projektu Kronos (resp. Kronova Odkazu)

[allmothsdied]

Nesnášíš být sama v posteli

A nesnášíš v ní být s někým

Protože osamělost nejde zabít

A nesnasis v byt s nekym

Stejne moc jako to milujes/potrebujes

Protoze osamelosti se nezbavis

Protoze stejne jsi zustavas prazdna

A zoufale osamela

A tak spíš sama a tak spíš s muži

A tvé tělo ti nepatří

Jsi jen aspekty, kterou mohou mít

Aspekty, kterou si můžou brát

Vrakoviště nepojízdných aut

A auta sama, které si mohou rozebrat

Jsi pohřebiště a kamenolam

Hranice, na které tě budou křižovat

Jsi špalek rudý od krve a jsi svůj kat

Soudce i popravčí

Jsi svá vlastní oprátka

[tancimvdesti]

Ten druh lásky, ktery dostáváte jako dítě, pak celý život určuje, co považujete za lásku.

A najednou mi to všechno dává smysl. Proč jsem tak moc citlivá, proč se bojim milovat, proč mám strach byt s někým stastna. Protože v mým podvědomí je porad schovanej ten obrovskej strach, ze když budu milovat, tak stejne nakonec odejdes a ja znovu zaziju tu bolest, kterou clovek cítí, když zůstane sám, přestože rozdával všechnu lásku, co v sobe měl.

Táta, kterej mi umřel a maminka, co dělala všechno pro to, aby me to tolik nebolelo. A stejne ve mne zůstalo to prázdný místo, vedomi, ze me nikdo neochrani, ze musim byt silná a poradit si se vším sama. A taky ze musim trpět sama.

A pak ani terapie nepomuzou, protože ja to všechno logicky vim, vim, kde je problem, ale netusim, jak tenhle hluboce zakorenenej vzorec mysleni a prožívání změnit.