#třetí princ

[czgif]

Pavel Trávníček and Libuše Šafránková in The Third Prince (Třetí princ) 1983, dir. Antonín Moskalyk IMDB

[videli-jste-tento-film]

[alwayscryingoverdannyb]

oukej, čumblr děcka, ste připravený na mojí recenzi pohádky Třetí princ, kterou jsem právě poprvý viděla?

Za mě je to příběh o sexy, lstivý běhně (nebo… prohnaný běhně, chcete-li, mrk mrk). Osvěžující a na svojí dobu pokrokový převrácení otřepanýho motivu, kde vítězí cudnost/morálka a romantická láska. Někdy prostě stačí, když jste chytřejší, než vaši zaláskovaný, ale trochu nemožný bráškové ¯\_(ツ)_/¯

Ponaučení? Bejt běhna někdy zachraňuje životy. Poděkujte svojí místní běhně ještě dneska. ✌🏻

(taky jsem na konci ocenila prababičku mého oblíbeného “ať počítám jak počítám…” ✊🏻 i to, že status běhny prince jaroslava zůstal zarámován jako kladný, dokonce ideální stav)

5/5*

[fairytalemovies]

[tepli-mravenci]

Oukej tak věc která mi rozhodně unikla když jsem byla malá je, že těm dvěma princům z Třetího prince JSOU TŘI ROKY

[valerieandherweekofwonderz]

I came across your blog recently and I love it! ❤️ I was wondering, since you did two posts on your favorite heroines from fairytale movies, what are your favorite fairytale couples? 😊

*I discovered this in my drafts... I'd say this ask is like one year old? I'm so sooo sorry 😔 I plan to do a whole gifset dedicated to fairytale couples!

-

Thank you so much ❤️ ... My favourite couples? Kind of tough question... I'll write down some just off the top of my head 🙂

Cinderella and the Prince in Tři oříšky pro Popelku / Three Wishes for Cinderella (1973) dir. by Václav Vorlíček. Very sweet and tender couple, they don't even share a kiss but they have it. I like how you can tell he's in love with her since the beginning, he doesn't realize it at first but it's so obvious.

Now let's talk about an upgraded version of the couple I mentioned before (played by same actors - they're older and hotter in my opinion). I really like the chemistry between Milena and Prince Jaroslav or Jaromír, (it's a little bit complicated, you'll get it when you watch it) in Třetí princ / The Third Prince (1982) dir. by Antonín Moskalyk, even as a kid I could feel the passion (that one scene, if you know you know) and how attracted they are to each other.

Princess Helena and Prince Václav in Šíleně smutná princezna / The Incredibly Sad Princess (1968) dir. by Bořivoj Zeman. Goals, I love them, that one scene in a prison where she's all sleepy and lying on his lap... They sing, they dance (mostly him), they look good, they have a good sense of humour... He's smaller than her which I find cute. I love them.

Jindřich and Eliška in Princezna ze mlejna / Princess from the Mill (1994) dir. by Zdeněk Troška. She fell first but he fell harder. My favourites since my childhood.

Julie and the Beast in Panna a netvor / Beauty and the Beast (1978) dir. by Juraj Herz. Do I need to say more?

Bohdanka and Prince Bartoloměj in Sedmero krkavců / The Seven Ravens (2015) dir. by Alice Nellis. I really like the cast! I don't know, the whole concept and portrayal of their relationship seem so fresh to me, especially in the Czech/Slovak fairytale films.

I probably have more!

I'd like to apologize again for my late reply ❤️

[belldandye-blog]

Via Karel Paták alias Visegradský jezdec (Odkaz na původní příspěvek dole.)

Dnes večer ČT1 uvede poprvé v letošním vánočním čase naši kultovní pohádku Tři oříšky pro Popelku.

Pohádky - i když patří mezi národní stříbro, mezi témata této stránky normálně nepatří, ale tady jsem k Popelce, kterou zná snad každý Čech, objevil hezké vlákno od jednoho filmového fanouška.

Myslím, že vás zaujme, stejně jako se líbilo mně:

Zde jsou některé, které jak doufám, aspoň některé, neznáte !

• Při natáčení na Šumavě zapadl Trávníčkův kůň až po uši do zasněžené jámy.

• Scénu, kdy běží princ za Popelkou ze zámku, musel Trávníček kvůli větru běžet asi 50krát.

• O Trávníčkovi si v Německu mysleli, že je německý herec.

• Vodní hrad Švihov u Klatov byl během natáčení v žalostném stavu. Maskovaly to kulisy a ozdoby.

• Pohádka se natáčela na drahý film, a proto režisér požadoval, aby se všechny záběry natočily na první pokus.

• Jurášek, na němž jezdila Popelka při natáčení v ČSSR, se ve skutečnosti jmenoval Bonek.

• Ve scéně, kdy princ uhodne Popelčiny hádanky, byl Vladimír Menšík namol opilý

• Postava Heleny Růžičkové se v německé verzi jmenuje Kleinröschen, což je v překladu Růžička.

• Představitelka Dory Dana Hlaváčová je v titulkách špatně uvedena jako Daniela.

• Herec Jan Libíček si věčně stěžoval na příliš těžký kožich, kvůli němuž i padal.

• Sněhovou koulí do hlavy prince netrefila Popelka, ale režisér Vorlíček.

• Popelku měla původně hrát Jana Preissová, ale odmítla, protože byla v pokročilém stádiu těhotenství.

• O ústřední melodii bylo rozhodnuto za pár vteřin. Karel Svoboda ji Vorlíčkovi zahrál v noci po telefonu.

• Popelka a princ se ani jednou ve filmu nepolíbí, což nebývá u pohádek zvykem.

•Juráškové byli ve skutečnosti tři. Ve stáji jeden se zimní srstí, druhý bez ní při projížďkách lesem, třetí pak v Německu.

• Helena Růžičková hrála dceru Droběnu baronky z Kratihájů, což je postava z divadelní hry Zvonoklasy.

• Pavla Trávníčka daboval herec Petr Svojtka, který s Šafránkovou dva roky na to hrál v Malé mořské víle.

• V Německu se pohádka vysílá pod názvem Drei Haselnüsse für Aschenbrödel.

• Představitelka macechy Carol Braunbock byla odsunutá Sudetská Němka, mluvila trochu česky, studovala v K. Varech. Zemřela pět let po premiéře.

• Dora v podání Dany Hlaváčové natáčela v šestém měsíci těhotenství. S dcerou dnes žije v Mladé Boleslavi.

• Herec Rolf Hoppe, který hrál v pohádce krále, si v Drážďanech si postavil vlastní divadlo.

• Na první schůzku s představitelkou Popelky přišel Vorlíček o hodinu později.

• Pro pohádku bylo ušito 80 originálních kostýmů, které vytvořil výtvarník Theodor Pištěk.

• Legendární Popelčin střevíček byl vyroben ve třech různě velkých provedeních, aby na obraze správně vynikl.

• Na schodišti přede dveřmi zámku Moritzburg je dnes umístěn památeční kovový střevíček, do něhož si turisté mohou vložit nohu a vyzkoušet si ho.

• Pohádka se pravidelně každý rok vysílá i ve Spojených Arabských Emirátech a na Filipínách.

• Postava královny byla pro Karin Lesch první a zároveň poslední rolí.

• V Norsku a ve Španělsku se pohádka pravidelně vysílá 24. 12. dopoledne.

• Role preceptora (Jan Libíček) byla do pohádky přidána až po dokončení scénáře.

• V Německu se v písni »Kdepak ty ptáčku hnízdo máš« zpívá text »Tisíc střech mého města«.

• Vítězslav Jandák, který si zahrál roli Kamila, přiznal, že viděl pohádku poprvé až před šesti lety.

• Film má v Německu velký fanklub, který každoročně pořádá na zámcích tématické plesy v duchu pohádky.

• Ve scéně, kdy Popelka přeskakuje v lese strom, byla Šafránková zastoupena kaskadérkou.

• Když v Norsku jednou o Vánocích pohádku nevysílali, přišli nespokojení diváci demonstrovat pod okna televize!

• Umělý sníh při natáčení v Německu šíleně zapáchal, protože byl dovezen z rybích konzerváren.

• O roli prince byl tak velký zájem, že se konkurzu zúčastnily stovky herců.

• Popelka kuší nesestřelila živého jestřába, ptáka měli filmaři už od podzimu v mrazáku u hajného na Šumavě.

• Interiéry z pohádky nejsou z Moritzburgu ani ze Švihova. Byly točeny v berlínských ateliérech.

• Ve scéně, kdy Menšík řeže v sadu větve, je v záběru vidět sloup s elektrickým vedením.

• Když Popelka utíká před princem a nasedne na jeho koně, drží v ruce bičík, který před nasednutím neměla.

• Aby Sova Rozárka i za dne mrkala, musel ji režisér Vorlíček cvrnkat do zadku stéblem slámy.

Díky @MocnyPetr62670

[dalsimoravskyblog]

Princeznovská výzva: výsledky druhého vyřazovacího kola

Obrozenci, stalo se něco strašného a nečekaného. Pro 58 % hlasujících tedy něco skvělého a očekávaného. Ale já jsem smutná. Více níže!

Tak je to tady, výsledky druhého vyřazovacího kola! Z 16 princezen už je jen 8, blížíme se tedy do velkého finále. Z tohoto kola se dál nedostaly:

Adélka (S čerty nejsou žerty), 24,2 % hlasů (vítězka: Helena, Šíleně smutná princezna)

Zlatovláska (Zlatovláska), 41,8 % hlasů (vítězka: Krasomila, Pyšná princezna)

Bosana (Tři veteráni), 40,7 % hlasů (vítězka: Angelína, S čerty nejsou žerty)

Florindela (Princezna se zlatou hvězdou), 47,3 % hlasů (vítězka: princezna ze skal, Třetí princ)

Pavlínka (Nesmrtelná teta), 42,9 % hlasů (vítězka: Anička, Čert ví proč)

Aneta (Peklo s princeznou), 22 % hlasů (vítězka: Lada, Princezna se zlatou hvězdou)

Lenka (Princ a Večernice), 29,7 % hlasů (vítězka: Zubejda, Lotrando a Zubejda)

Milena (Třetí princ), 27,5 % hlasů (vítězka: Maruška, Byl jednou jeden král)

Do hlasování se tentokrát zapojilo méně lidí (91), stejně to ale má nějakou výpovědní hodnotu a nic na tom nemění fakt, že jsem zdrcena vypadnutím Zlatovlásky a Florindely. 

V dalším kole se utkají jen ty nejdrsnější z nejdrsnějších. Sama jsem napnutá jak kšandy, jak to dopadne. Nové hlasování již dnes večer...

[miyokotranslations]

Qiang Jin Jiu - Kapitola 21

Podzimní lov

V desátém měsíci lunárního roku několikrát pršelo a javorové listy na hoře Feng se zbarvily do ruda. Shen Zechuan dokonce zahlédl slabou námrazu, když hnal slony na ranní zasedání dvora.

Nemoc císaře Xiande se s příchodem podzimu poněkud zlepšila. Říkalo se, že začal znovu jíst a jeho kašel se během ranního zasedání dvora umírnil.

Podle tradic mohl císař zamířit na loviště Nanlin až v jedenáctém měsíci, ale zřejmě kvůli obavám, že cestování v chladném počasí může být obtížné, vydal rozkaz, aby byly veškeré přípravy provedeny již na začátku desátého měsíce.

„Těmi, kdo mají na starosti hlídky, je stále osm velkých výcvikových divizí a císařská tělesná stráž.“ Nesl Chen Yang Xiao Chiyeho meč, když říkal: „Místokráli, copak se Jeho Veličenstvo posledně nerozzlobilo?“

„To bylo posledně.“ Xiao Chiye se akorát vrátil z vojenského cvičiště. Otřel si pot a řekl: „Jeho Veličenstvo se posledně rozzuřilo, protože mělo obavy o bezpečnost zevnitř i zvenčí, ale tentokrát je to jiný. Její veličenstvo teď Xi Gu'anem pohrdá a vyhýbá se mu. Dva měsíce byl ponechán u ledu. Teď se bude zoufale chtít vrátit do centra pozornosti.“

„Copak dokážou takové malé laskavosti Xi Gu'anem pohnout?“ Jakmile se Chen Yang ujistil, že není nikdo kolem, pokračoval: „Koneckonců její veličenstvo získává moc již dlouho a Jeho Veličenstvo je nemocné. I kdyby byl ochoten Xi Gu'anovi dát olivovou ratolest, Xi Gu'an by se jí nemusel odvážit přijmout, ne?“

„Sám si to řek – tohle je jen malá laskavost.“ Oblékl si Xiao Chiye svrchní oděv. „Ale co kdyby Jeho Veličenstvo dalo Xi Gu'anovi velkou moc a autoritu? Před několika dny se Jeho Veličenstvo dokonce ptalo na věk dcery rodu Xi. Princ Chu nemá princeznu. Kdyby je vážně oženil, i kdyby to nebylo Xi Gu'anovým záměrem, její veličenstvo by to vidělo jinak.“

Chen Yang řekl: „Škoda, že my doma nemáme mladou slečnu.“

„Takhle je to lepší,“ odpověděl Xiao Chiye. „Kdybych měl mít sestru, musela by bejt jako vrchní velitelka Qi, jinak by nad svym životem neměla kontrolu. S největší pravděpodobností by byla nucená si vzít někoho, koho nikdy před tim neviděla.“ Když dořekl do tohoto bodu, zpomalil trochu tempo. „Rod Hua byl pro císařský konkubíny vždycky první volbou. Hua Xiangyi, kterou vychovala sama císařovna vdova, ještě neni provdaná. Ani Jeho Veličenstvo se jí neodvažuje urazit a proto jí bere jako svojí mladší sestru. Jestli de o to, s kym bude v budoucnu zasnoubená, budou se muset podřídit rozhodnutí jejího veličenstva.“

„Naštěstí náš dědičný princ je už ženatý... Ale s kým jiným by pak mohli třetí slečnu Hua zasnoubit? To opravdu nedokážu říct, místokráli.“ Řekl Chen Yang.

„Rod Qi by byl nejlepší volbou,“ usmál se Xiao Chiye. „Kdyby se Qi Zhuyin narodila jako muž, císařovna vdova by s ní už dávno zasnoubila třetí slečnu Hua. Škoda, že je Qi Zhuyin žena a rod Hua nemá v týhle generaci žádného muže zákonného původu. Takhle se můžou na tenhle kus masa jenom dívat a nepohnout hůlkami. Začínaj bejt nervózní.“

Když Xiao Chiyemu přivedli koně, pohladil ho. „Pojď. Půjdeme znova na východní trh na ulici Donglong.“

Shen Zechuan akorát na ulici Donglong vstoupil. Poté, co ho propustili z vězení, samozřejmě nemohl dále zůstávat v chrámu Zhao Zui. Protože se o tom ale nikdo nezmiňoval, byla tahle záležitost odložena. Až v osmém měsíci si toho Qiao Tianya náhle všiml a šel do chrámu s ním. Když viděl velkého rádce Qi celého pokrytého bahnem, jak se chová jako šílený, přiměl Shen Zechuana, aby si otevřel účet u císařské tělesné stráže a našel si vhodné místo k životu. Na konci devátého měsíce se tak Shen Zechuan přestěhoval do staré uličky. Nájem byl levný a místo odpovídalo jeho současnému postavení.

„Kdo přesně je ta osoba, kterou shifu chce, abych našel?“ Vzal si Shen Zechuan jmenovku[1] a podíval se na slovo Songyue, které na ní bylo napsané. Výše uvedené místo původu bylo prázdné.

Ge Qingqing se rozhlédl po davu a řekl: „O tom se strýček nezmínil. Řekl jenom, že to učitel povolil. To znamená, že se tahle osoba bude v budoucnu starat o tvoje každodenní potřeby.“

Poté, co se Shen Zechuan odstěhoval z chrámu Zhao Zui, začala být komunikace s velkým rádcem Qi obtížná. Shen Zechuan nebyl ochotný chovat poštovní holuby. Za prvé by bylo příliš snadné je odhalit a za druhé byl Xiao Chiyeho raroh lovecký až příliš urputný - tím v něm zanechal hluboký dojem. V současné době se tak mohli spoléhat pouze na Ji Gangovu identitu pochůzkáře, která mu umožňovala opouštět chrám kvůli potřebným nákupům. Bylo to sice extrémně nepohodlné, ale v tuto chvíli neměli lepší řešení.

„Měl by být na východním trhu.“ Řekl Shen Zechuan Ge Qingqingovi. „Pojďme se podívat tam.“

Ulice Donglong byla blízko řeky Kailing. Jednalo se o zábavní oblast, na jejíž východní straně byl zřízen trh pro obchodování s lidmi. Toto místo si k prodeji sebe sama vybírali i tací, kteří se snažili získat finanční prostředky k zajištění pohřbu svých rodičů a to proto, že sem chodívali i obyčejné domácnosti a různé rezidence, aby si vybrali pochůzkáře nebo služebné.

Xiao Chiye v rukách svíral rejstřík se jmény osob z rezidence prince Chu s úmyslem tu prozkoumat původ některých z nich. Akorát vyšel ze sídla jednoho z překupníků, když zahlédl povědomý zátylek.

„Není to...“

Xiao Chiye zvedl ruku a Chen Yang zmlkl.

Shen Zechuan v ruce svíral jmenovku, když ucítil podivný mráz na zátylku a otočil se. Xiao Chiye už stál přímo za ním.

„Ach, významný pán.“ Řekl Shen Zechuan. „Proč stojíš za mnou?“

„Dívám se na tebe.“ Xiao Chiye si jen tak mimochodem rejstřík zase uklidil a přistoupil k němu. „Přišel sis koupit služebnictvo?“

Shen Zechuan odpověděl v žertu: „Prodávám sebe. Jak bych si proboha mohl dovolit kupovat někoho jiného?“

„Tos klesl až tak hluboko?“ Změřil si ho Xiao Chiye pohledem. „Copak se teď nešušká, že by tě hodně lidí chtělo za docela vysoký ceny?“

„Všechno závisí na pocitech.“ Pokračoval Shen Zechuan v chůzi. „Nejdřív musí upoutat moji pozornost, než se rozhodnu, jestli je přijmu, nebo ne.“

Xiao Chiye věděl, o jaký typ mužů se jednalo a tak řekl: „Určitě neni snadný si vybrat mezi hnusnym a odpudivim, co?“

„Druhému mladému pánovi se nevyrovnám.“ Podíval se na něj Shen Zechuan úkosem. „Následováním prince Chu sis už určitě musel přijít na své.“

Xiao Chiye řekl: „Závidíš? Tak poď ke mě.“

Shen Zechuan se také usmál a řekl: „Tak hluboko jsem ještě neklesl.“

Oba muži už skoro dorazili na konec. Shen Zechuan se otočil a řekl: „Už nebudu druhého mladého pána obtěžovat, aby mě doprovázel. Jdu zpátky.“

„Žádnej spěch.“ Zůstal Xiao Chiye tam, kde byl. „O tomhle podzimnim lovu na sebe budeme muset dávat pozor.“

„Císařská tělesná stráž a císařská armáda spolu nemají nic společného.“ Podíval se na něho Shen Zechuan. „Tak proč bych na tebe měl dávat pozor?“

Xiao Chiye mu odpověděl: „To od tebe neni hezký. Často za tebou chodim, abych si protáh nohy, tak spolu aspoň můžem najít společnou řeč.“

Shen Zechuan mu neodpověděl. Po jeho odchodu zůstal Xiao Chiye stát na stejném místě.

„Koho tady hledal?“ Pohladil jemně palcem jílec svého meče. „Ge Qingqing... To se dalo čekat, je to Ge Qingqing. Chen Yangu.“

„Tady!“

„Di to prověřit.“ Řekl Xiao Chiye. „Podivej se na všech osmnáct generací Ge Qingqingových předků.“

Poté, co Shen Zechuanovo pátrání přerušil Xiao Chiye, dostal po sobě jdoucí služby tak, že se mu znovu nepodařilo si najít volnou chvíli.

V předvečer podzimního lovu se konečně dostal na řadu k přidělení pozice. A přesně podle očekávání měl doprovázet císaře na loviště Nanlin.

Toho dne se Shen Zechuan akorát vracel z práce domů. Ještě než však otevřel dveře, vycítil v domě přítomnost někoho cizího.

S kabátem přehozeným přes sebe popíjel Fen Quan čaj se zdviženými prsty[2] a zpoza dveří řekl: „Nepůjdeš dovnitř?“

Shen Zechuan dveře otevřel. V domě se nesvítilo. Se svou sněhobílou tváří ponořenou do tmy vypadal Feng Quan jako bloudící duše. Odložil čaj, aby řekl: „Jsem tu, abych ti předal zprávu od Jejího Veličenstva.“

Shen Zechuan odhodil svoji špinavou róbu na malý věšák se zakřivenými konci a odpověděl: „Děkuju, že si děláš potíže.“

„Jo.“ Podíval se Feng Quan na Shen Zechuana nenávistně a něco mu hodil. „Kdyby to nebylo naléhavé, přišel bych snad osobně? Byl jsi poctěn tolika laskavostmi od císařovny vdovy. A teď je na čase jednu po druhé splatit. Jestli se tahle záležitost o podzimním lovu nezdaří, ani ty nepřežiješ.“

Shen Zechuan předmět chytil. Byla to východní perla zabalená do cáru látky. Otřením špičky prstu odhalil na látce stopy inkoustu a část znaku Lin.[3]

Shen Zechuanovy oči se přesunuly zpět na Feng Quanovu tvář. Feng Quan vstal a přešel k Shen Zechuanovi. „Jestli uspěješ, císařovna vdova ušetří tvůj život a pojme tě za svého psa. Ale jestli selžeš, nebude mít smysl si tě nechávat.“

„Odborníků na bojová umění tam bude tolik, co stromů v lese.“ Řekl Shen Zechuan. „Udělám, co bude v mých silách.“

Feng Quan na něho chvíli zíral s dýkami v očích, než se výsměšně usmál. Vyšel ze dveří, rozevřel svůj kabát a ponořil se do temnoty noci.

Shen Zechuan zapálil lampu, postavil se vedle stolu a cár látky v ní spálil.

Plamen látku líznul, dokud neproměnil slovo Lin v popel.

Nanlinská loviště se nacházela na jihovýchodní straně Qudu a pojímala širokou oblast. Z toho místa pocházela dobrá polovina ingrediencí používaných dvorem císařské zábavy.

Síly osmi velkých výcvikových divizí, z nichž byla polovina mobilizována, následovaly císaře ve velkolepém projevu své moci.

Shen Zechuan hnal slony, když v tom zaslechl dunivý zvuk cválajících koňských kopyt. Nemusel se ani ohlížet, aby věděl, čí kůň to byl. Docela jasně viděl, jak se mu raroh lovecký snesl přes hlavu, aby ulovil v trávě divokou myš a znovu se vznesl k obloze.

Xiao Chiye a Li Jianheng spolu se skupinou bohatých pánů z Qudu popohnali své koně kolem něj a hlučně zamířili přímo vpřed. Uhlově černý oř se sněhobílou skvrnou na hrudi byl opravdu nápadný.

Xiaowu závistně vzhlédl a řekl: „Orel i kůň místokrále Xiaa jsou naprosté poklady!“

Shen Zechuan mu odpověděl: „Jsou to jenom divoká zvířata.“

Xiaowu byl mladý a nemohl vystát, když byl sám, proto si se Shen Zechuanem chtěl povídat. Seděl na koni, žvýkal sušené sladké brambory a přitom říkal přízvukem Huaizhou: „Chuan-ge, znáš jména toho koně a orla?“

Shen Zechuan se usmál a řekl: „Jsou divocí... lze je nazvat tolika způsoby.“

Xiaowu se natáhl a jasně řekl: „Ten orel se jmenuje Meng! To zní zuřivě, že? Ale jméno toho koně zuřivé není. Jmenuje se Lang Tao Xue Jin.“ Zdůrazňoval každé slovo tak, až to znělo dětinsky, což skupinu dospělých kolem nich pobavilo.

Li Jianheng lapal po dechu a přitom se ohlédl na Xiao Chiyeho. „Člověče, pokaždý když ho vidim, tak si řikám, proč se nanrodil jako žena!“

Xiao Chiye otočil koně a na Li Jianhenga se podíval.

Li Jianheng řekl: „No jo, no jo, nejsem až tak poblázněnej!“

„Až za chvíli dorazíme na místo,“ řekl Xiao Chiye: „musíš mi říct kdykoliv budeš chtít jít ven. V noci se nevzdaluj od stráží. Ani jedna z žen, kterou sis přived, nesmí do stanu.“

„Nevzal sem s sebou žádný ženy.“ Nasadil Li Jianheng vážnou tvář.

Xiao Chiye na něho vrhl nepopsatelně prohnaný úsměv.

Chen Yang za nimi pobídl koně, aby je dohnal. „Místokráli, poslal jsem někoho, aby všechny ty ženy poslal zpátky.“

Rozzuřený Li Jianheng se kousnul do špičky jazyka, než po chvíli řekl: „Ce'ane, upřímně řečeno, když mě s nima ani nenecháš spát, tak co je na podzimnim lovu zábavnýho?“

„Spousta.“ Řekl Xiao Chiye. „Dokonce i vyhřejvání na slunci, je zajmavější, než bejt zavřenej ve stanu.“

Li Jianheng si povzdychl, jak pokračoval vpřed, apatický a sklíčený po zbytek cesty.

Když dorazili, byla už skoro tma.

Shen Zechuan nebyl první den ve službě, takže se držel vzadu, aby mohl dělat drobné práce. Qiao Tianya tu byl také a tak si svolal císařskou tělesnou stráž, aby ji pohostil masem. Když uviděl misku v Shen Zechuanově ruce, řekl: „Takže můžeš pít, jo?“

Shen Zechuan mu odpověděl: „Jen jednu misku.“

Qiao Tianya ho neodhalil. Ani nevypadal jako císařský tělesný strážce. Byl spíš jako někdo z válečného bratrstva. Použil svoji dýku, aby si odřízl kus pečeného masa a řekl: „Jez, co hrdlo ráčí, když si na lovišti! Je to jenom jednou do roka. Všechno, co si tu dáš, se obvykle servíruje v paláci. Tak využij příležitosti, než bude pozdě.“ Žvýkal maso a přitom mluvil. „Když seš ve službě, musíš s sebou nosit meč. Až na tebe zejtra přijde řada, vem si Ge Qingqingův. Proč sis žádnej nevzal? Copak tě kancelář pro domestikovaný slony nenaučila správnej postoj?“

„Meč je příliš těžký.“ Shen Zechuan se tvářil, jakoby byl příliš slabý na to, aby ho dokázal zvednout, když říkal: „Moc na to, abych ho nosil u sebe.“

„Nezlámal ti,“ podíval se na něho Qiao Tianya: „druhej mladej pán tim kopem kosti, že ne? Jaká škoda, že je to chuligán první kategorie. Toho vydírat nemůžeme, jinak by ho tenhle tvůj starší bratr dokázal za ten jeden kop připravit o veškerý rodinný jmění.“

Císařská tělesná stráž kolem nich se rozesmála.

Shen Zechuan pohnul koutky rtů. Jak usrkával víno, rychle se rozhlédl přes okraj misky. Všichni měli u sebe svoje meče. Kdo další tu byl, aby zabil prince Chu? Kromě zde přítomných se skrývali vrazi i ve stínech a kolik dalších číhalo úplně stranou? I kdyby byl Xiao Chiye přirozeným talentem, jaká byla pravděpodobnost, že dokáže úspěšně ochránit prince Chu v tak těžkém obležení?

O několik stanů dál Xiao Chiye a Li Jianheng stále pili víno a hráli s ostatními kostky.

[1] Známka se jménem toho, kdo sám sebe prodal do otroctví, nebo člena rodiny, který byl do otroctví prodán.

[2] Ženské gesto typické pro eunuchy

[3] Sám o sobě je to znak pro les, ale zároveň je základem pro znak Chu – stejný ve jméně prince Chu

[scentedflowersong]

RIP

Libuše Šafránková (7/6/1953 - 9/6/2021)

[videli-jste-tento-film]

tumblr viděl 10 filmů! aneb 1. statistika

Tři oříšky pro Popelku (1973) : vidělo 95,9 %, nezná 0 %

Tři veteráni (1983) : vidělo 87,1 %, nezná 3,2 %

Marečku, podejte mi pero! (1976) : vidělo 86,7 %, nezná 1 %

Pelíšky (1999) : vidělo 80,2 %, nezná 3,2 %

Cesta do pravěku (1955) : vidělo 63,7 %, nezná 1,1 %

Třetí princ (1982) : vidělo 63,2 %, nezná 17,2 %

Kameňák (2003) : vidělo 60,4 %, nezná 3,1 %

Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) : vidělo 49,5 %, nezná 5,3 %

Spalovač mrtvol (1968) : vidělo 49,5 %, nezná 6,1 %

Léto s kovbojem (1983) : vidělo 46,1 %, nezná 14,6 %

Náhodné poznatky:

tři filmy mají v názvu tři, všechny tři jsou pohádky

dva filmy mají v názvu přímou řeč a jméno

většina filmů byla natočená mezi roky 1973 a 1983

jeden film je černobílý

všechny filmy režírovali muži, hned tři režíroval Oldřich Lipský

Další statistiky a náhodné poznatky, až mi řeknete, že jste viděli dalších deset filmů!

[fairytalemovies]

[tepli-mravenci]

Gaslight Gatekeep Girlboss

Libuše Šafránková in fairytale movies edition

[valerieandherweekofwonderz]

Libuše Šafránková in Třetí princ / The Third Prince (1982) dir. by Antonín Moskalyk.

[cysnews]

Moravská a česká vína zachutnala Kanaďanům

Moravská a česká vína zachutnala Kanaďanům

Tento týden byla odeslána zásilka moravských a českých vín do kanadské provincie – Prince Edward Island. Jde již o třetí podobnou zásilku a svá vína pro tento účel poskytlo hned deset tuzemských vinařství. Nejedná se tak o pouhou jednorázovou akci, ale o dlouhodobou prezentaci našich vín na kanadském trhu. Continue reading

[dalsimoravskyblog]

Princeznovská výzva: výsledky třetího vyřazovacího kola

Vážené dámy, pánové, nebinární lordstva!

Bylo to drsné, ale třetí soubojové kolo je u konce. Do dalšího nepostupují *napínavá znělka Milionáře*:

Krasomila (Pyšná princezna), 30 % hlasů (vítězka: Maruška, Byl jednou jeden král)

Anička (Čert ví proč), 26 % hlasů (vítězka: Zubejda, Lotrando a Zubejda)

princezna ze skal (Třetí princ), 49 % hlasů (vítězka: Angelína, S čerty nejsou žerty)

Lada (Princezna se zlatou hvězdou), 39 % hlasů (vítězka: Helena, Šíleně smutná princezna)

Do hlasování se zapojilo celkem 100 z vás a já vám za to ze srdce děkuji. zvlášť těm dvěma lidem, kteří pomohli k vítězství Angelíně :D (absolutní průhlednost: hlasovala jsem pro Libušku, protože jsem k hlasování vybrala děsně lesbicky atraktivní gif a nemohla jsem jinak, ale fandila jsem Angelíně). Takto těsné to ještě nikdy nebylo. 

Nové ( a poslední!) kolo již dnes.