howtostopkillingmyself

[howtostopkillingmyself]

Sentiment

Někdy mám chuť zase si hodit léky na úzkost  do levnýho vína číst Nevolnost a být rozbitá bez přetvářky. 

[howtostopkillingmyself]

Strhnout na sebe knihovnu —

zemřít

pod literaturou všech velkých umělců,

které jsem nestihla přečíst.

[howtostopkillingmyself]

Změna

Místo

psaní básní

analyzování svých pocitů

brečení ve vaně

usínání ve tři ráno

a braní antidepresiv

jsem se naučila

psát literární rozbory

utrácet za knihy

psát správně pomlčku a spojovník

zajímat se o svět

chápat klimatickou změnu.

Jen psát básně

neumím

zjevně pořád stejně.

[howtostopkillingmyself]

Žiji dvojí život: jeden v realitě, a toho nikdy nevzpomínám. Druhý v irreálnosti, a ten do všech podrobností si zapisuji, neboť ten jest můj, mnou tvořen a tedy mnou žit.

Román Manfreda Macmillena

[howtostopkillingmyself]

Někdy mi to tu fakt chybí. Nakouknu, podivím se, že pořád sdílíte a srdíčkujete moje starý příspěvky, poslechnu si pár písniček, podívám se k nejmilovanějším osobám a když se pak kouknu k sobě a začne to bejt moc bolestivý, zase na nějakou dobu zmizím.

Možná to zní trochu podivně, protože můj život je teď vlastně šťastný, ale někdy mám pocit, jako bych se potřebovala vrátit k tomuhle mýmu starýmu já, jako bych to snad byla víc já než teď, jako bych se zase dokázala dostat hloub sama do sebe, jako bych si potřebovala dokázat, že to nevybledlo a nezmizelo, jenom zesláblo a uložilo se někde hluboko, kde se to občas ozve, občas to tlačí a chce ven, ale já to nepouštím, protože... nevím, jak si s tím poradit. Protože jsem teď přece šťastná a tyhle “starý” pocity mě vždy rozhodí.

[howtostopkillingmyself]

Reading tumblr posts and writing poems. The two things I'm doing only when I feel bad.

[howtostopkillingmyself]

Začínám znovu pociťovat starý známý strach, že nejsem DOSTatečná.

[howtostopkillingmyself]

Jenom naše rodina, když se sejde, se dokáže půl hodiny dohadovat o tom, jestli rohlík před třiceti lety stál halířů dvacet nebo třicet, anebo jestli Popelku dávali v úterý nebo v pondělí.

[howtostopkillingmyself]

Message for lonely, sad, depressed, hopeless and all fucked up people

There's always that day when the sun shines again. Maybe the night was long and dark, but it's never endless. Never. Please, remember that. If you've followed me for some time (and you still remember me) you know what shits I had to go through (or you can scroll down my posts). I'm not still completely OK, but my sun shines again. (And I didn't believe it, just like you now). I wrote always about myself, but now I want to say this to everyone who has hard times now. It's really hard, but please, don't give up. Maybe it's terrifying darkness all around you without a fuckin' single star, but it's not for ever. Your sun is waiting for you. And everything will be better again.

[howtostopkillingmyself]

I'm sick of not having the courage to be an absolute nobody.

Franny and Zooey, J. D. Salinger

[howtostopkillingmyself]

Sometimes, you really try to fight with yourself and want to have a fun, you go out and smile and talk to people. And you seem to be happy. But it's still there. That bad heavy feeling in your stomach. And you feel it all the time. You can't stop it, even if you really want.

You didn't pretend. You just tried and you...failed.

[howtostopkillingmyself]

Je mi líto, že píšu do deníku jenom, když jsem v depresi, a není tam nic ze všech těch krásných chvil, které jsem prožila. Musím tam konečně začít psát i to pozitivní a nedělat z toho jenom Zeď nářků.

[howtostopkillingmyself]

V samotě mě ovládá neskutečný myšlenkový chaos a úzkosti, které tlačí v hrudi. Potřebuji mít vedle sebe někoho, s kým jsem aspoň částečně duševně propojená, ať už je to můj milý nebo některá z nejbližších kamarádek, protože to mi přináší klid do duše i do mysli a pomáhá usnout. Když jsem sama, tak se mi v mozku strhne myšlenková pohroma, rozebírám i naprosté banality a spánek už nepřinesou ani léky. Ještě včera jsem po všech úzkostech usínala klidně vedle ní, dnes mi i přes únavu nejrůznější (ne)podstatné myšlenky nedají spát. Ještě chvíli budu přemýšlet nad tím, jestli jsem špatná dcera a nad tím, jestli zítra ráno vyperu světlé nebo tmavé prádlo, a asi mi hrábne.

[howtostopkillingmyself]

Únor 2018

Měla jsem svou první ostravskou schůzku Amnesty International a byla skvělá a inspirativní, takže jsem se moc ráda jako další dobrovolník přidala

Po dlouhé době jsem zase viděla některé ze svých kamarádek a bývalých spolužaček - sešly jsme se v naší oblíbené kavárně a povídaly si o všem možném

Jednu z nich zaujala Amnesty a ráda by se příště zúčastnila se mnou

Dostala jsem pozdní dárek k Vánocům - rozkošný hrneček s králíčkem (který je od mých bývalých spolužáků s mojí osobou tak nějak už spojený)

Na Svatého Valentýna jsem dostala skvělou knihu Umění milovat od Ericha Fromma

Hned dva dny nato jsme spolu oslavili půlroční výročí

S milým jsme strávili velmi příjemný večer v novém ostravském baru U Gustava, který má krásné prostory s tajemnou atmosférou, hudbou a netradičními drinky, a za tím vším se skrývá úžasný příběh - cítili jsme se tam úplně jako v povídce od E. A. Poea

Aby toho dobrovolničení nebylo málo, stala jsem se členkou ostravských Mladých Zelených a poznala další milé a zajímavé lidi

Jeden mrazivý den jsme s milým udělali takovou skvělou tour de antikvariát a odnesli si spoustu knih

Byli jsme v kině na filmu Nejtemnější hodina o W. Churchillovi a byl to skvělý zážitek

S kamarádkou jsem strávila příjemné odpoledne a také jsme zašly do kina, tentokrát na film Prezident Blaník, který mě mile překvapil a myslím si, že je to skvělá a povedená politická satira

Úspěšně (a skoro zase na poslední chvíli) jsem odeslala přihlášky na vysoké školy

Snažila jsem se učit a hodně číst

Začala jsem na tom být dost špatně s penězi a neměla jsem žádnou práci

Doufala jsem, že se to březnem změní

[howtostopkillingmyself]

Miluju ho

Because he's strengthening me

Protože se s ním cítím jako opravdová žena, ta, co se o něj dokáže postarat, když je nemocný nebo mu poklidí, když je ve škole/práci

Ale taky protože se mu můžu vybrečet do náruče, nemusím být vždy silná a vždy nezávislá

Protože se s ním cítím v bezpečí

Protože když ležíme jeden druhému v objetí, tak na ničem nezáleží

Protože máme podobný vkus na knihy

Protože mi ani po měsících nepřestává říkat, že jsem krásná, nepřestává mi říkat "dievčatko" ani milujem ťa

Protože mě miluje

Protože mě miluje, i když jsem nešikovná, věčně ztrácím rovnováhu, padám na rovný zemi, hlavou se bouchám o poličky a často neumím vůbec prakticky přemýšlet

Protože mě miluje, i když jsem smutná, v depresi nebo naopak provokující, nesnesitelná, líná a dětinská

Protože mě miluje, i když jsem nespolečenská a nikdy mě do ničeho nenutí

Protože po každém sexu si říkám, že to byl nejlepší sex, jaký jsem zažila

Protože je úžasný a pozorný, stará se o mě (nejen) když jsem nemocná, zajímá se, jak se cítím, připravuje mi jídlo a pití, nosí mi květiny v obyčejných dnech a kupuje mi knihy

Protože mi češe vlasy, probírá se v nich prsty a prostě je miluje

And I love his collar bones

Protože jeho úsměv

Protože pod jeho doteky taju

Protože ho miluju

Miluju ho

Milujem ju

Because she’s strengthening me

Pretože sa s ňou cítim ako ozajstný chlap, taký ten, ktorý vždy vie, čo robiť, ktorý vie opraviť kohútik alebo zmontovať skriňu

ale tiež preto, že pri nej nemusím ukrývať svoju citlivú stránku, pretože jej môžem šepkať Baudelaira a Villona a Seiferta a všetkých tých veľkých mužov, ktorý vládli slovom lepšie, ako ja, a už vtedy spísali, čo ja teraz pri nej cítim

Pretože s ňou sa cítim v bezpečí

Pretože keď máme jeden druhého v objatí, na ničom nezáleží, neexistuje svet, sme len my

Pretože keď ležíme v posteli a čítame si múdre knihy, na žiadnych problémoch nezáleží; nerozmýšľam o tom, ako vyžijeme další mesiac s peniazmi, či stihnem diplomovku a pod.

Pretože zahnala temné mraky depresie a jaziev na rukách a pretože vždy vie, ako mi dvihnúť náladu a pretože chápe, že občas proste mám zlú náladu, že ona nie je jej príčinou a nijak na mňa netlačí

Because “Home is not a place. Home is a feeling. Home is when I’m in her arms.” (citujúc sám seba)

Pretože číta podobné knihy ako ja a pretože má krásne myšlienky

Pretože keď jej poviem, že je nádherná, tak klopí pohľad, ale usmieva sa svojim nesmelým, no úprimným úsmevom a vtedy je najrozkošnejšia a ja ju milujem ešte viac

Pretože po každom sexe si vravím, že to bol najlepší sex, aký som s ňou zažil (ja viem, že ste si vraveli, kedy prídem k sexu ;) )

Pretože jej jemná pleť

Pretože ju milujem

Pretože ona miluje mňa

Because she loves my collar bones :)

Pretože pod jej hladením sa roztápam

Pretože som nezakúsil nič tak mäkké a príjemné, ako sú jej pery

Pretože

Pretože

Pretože ju milujem

Milujem ju

Milujem

[howtostopkillingmyself]

Us  And them And after all  We're only ordinary men Me  And you God only knows it's not what  We would choose to do...

[howtostopkillingmyself]

Leden 2018

Rozhodla jsem se vytvářet měsíční souhrny toho, co se v mém životě událo, protože je možná fajn se takto s odstupem ohlédnout a zároveň doufám, že to alespoň trochu sníží můj sžíravý pocit, že jsem vlastně ne(u)dělala absolutně nic.

Nový rok jsem začala se skvělým diářem s básněmi Krchovského a s rozhodnutím, že si budu všechno konečně zapisovat.

Strávila jsem skvělý den u kamarádky v Opavě.

Byla jsem na oslavě mých dvou kamarádek a seznámila je s B. (přítel).

Navštívila jsem den otevřených dveří na Ostravské univerzitě a na UK v Praze (kde jsem byla zoufalá z požadavků na přijímačky).

Prošli jsme si s B. Prahu, i když byla děsná zima.

Začala vyřizovat přihlášky na vysokou a rozhodla se, že si v Ostravě zkusím svůj obor (anglický jazyk a literatura) zkombinovat ještě s českým jazykem a literaturou (a začalo se mi chtít nejvíc do Ostravy).

Byla na své oficiálně první schůzce ostravských Greenpeace (nevím, jestli jsem už členem a jestli chci být členem, ale bylo to fajn).

Byla jsem na filmu Pride (doporučuji) a následné besedě o LGBT tématech v politice.

Nemohla jsem na den otevřených dveří MUNI v Brně kvůli pohovoru, který ani nevyšel.

Byla jsem poprvé u B. doma na Slovensku a poznala jeho rodinu, přežila dvakrát 4 hodiny vlakem a dvě probděný noci.

Na Slovensku bylo fajn, měla jsem několik dní na odpočinek a cítila jsem se dobře asi proto, že jsem byla fyzicky (a díky tomu i psychicky) daleko od svých problémů.

Přežila jsem předvolební šílenství a bolestivé výsledky prezidentských voleb.

Založila jsem si knižní blog, který mi udělal velkou radost mezi vším stresem.

Snažila jsem se připravovat na přijímačky a dělala si výpisky literatury.

Moje reading challenge na konci ledna je 6/50 knih.

Konečně jsem se odvážila namalovat obrázek na plátno.

Stále jsem se nacházela někde mezi přáním se víc socializovat a přáním už nikdy nevylézt z vlastní bubliny.

Stále jsem se potácela mezi dobrou náladou a depresemi, které přicházely v nejnečekanějších chvílích.

Stále jsem se nenaučila brát poctivě léky a nezařídila žádné doktory.

Stále nemám práci a neumím nic na přijímačky.

A stále jsem se nenaučila vyjadřovat stručně, takže to moje nicnedělání má zase délku maturitního slohu.