#lavic

[gacougnol]

Dan Cristian Lavic

False start

[soulmusicsongs]

LaVice & Company – LaVice And Company's Two Sisters From Bagdad, 1973)Soul #Soul Music #Soul Music Songs #Music #Music Songs #LaVice And Company's Two Sisters From Bagdad #GI Production #1973

[gospelfunk]

Thoughs Were The Days - LaVice & Company (LaVice And Company’s Two Sisters From Bagdad, 1973)

[thetaizuru]

(Bad Taste Recordings)

[twogentlemen]

Vytvořte si oázu klidu: inspirační lavice a knihovny pro váš domov

Při hledání místa klidu a inspirace ve svém domě/bytě můžete objevit sílu, kterou nám přináší spojení mezi inspirativními lavicemi a útulnými knihovnami, které jsou zároveň praktické. V dnešní uspěchané době nabízí tento spoj dokonalý únik pro odpočinek a kreativitu. Jaký je tajemný klíč k vytvoření takového zátiší? Připojte se k nám na cestě prozkoumávání těchto kouzelných prvků, které mohou…

[cgvijesti]

Đukanović odlikovao "Lavice"

Đukanović odlikovao “Lavice”

Foto: Mina Predsjednik Milo Đukanović odlikovao je žensku rukometnu reprezentaciju Crne Gore Ordenom Crnogorske zastave I stepena. Crnogorske rukometašice na nedavno održanom Evropskom prvenstvu osvojile su bronzanu medalju. Đukanović je, na svečanom prijemu povodom tog uspjeha, kazao da je, poštujući rezultat koji su postigle, kao i rezultate generacija rukometašica koje su prije njih isto…

[kocourmokroocko]

Pravidla života a smrti v našem paneláku

(schválená a prosazená Výborem Vlastníků)

Teplá voda se zapíná v sedm ráno a vypíná v osm večer. Chtěl ses osprchovat teplou vodou před spaním? Seš kretén a máš chodit spát v sedm. Běž si dát ledovou sprchu, nebo přestaň zabírat místo na svý evoluční větvi.

Po desátý večer nesmíš jet výtahem. Nesmíš jet výtahem, protože jinak budeš muset vysvětlovat paní O., proč jezdíš výtahem, ačkoliv ti ještě nebylo šedesát, a když musíš mluvit s paní O., máš abnormální delikventní pohnutky. Paní O. za abnormální delikventní pohnutku považuje už fakt, že jezdíš výtahem, ačkoliv ti nebylo šedesát, nedejbože po desátý večer. Máš těžký tašky a bydlíš v šestým? Seš kretén a máš bydlet v jeskyni, jak to Nietzsche a Bůh pro tvou socioekonomickou třídu zamýšlel.

Topení se zapíná v tu samou dobu, co teplá voda, vypíná se odpoledne, opět se zapíná kolem sedmé večer a vypíná se v devět. Tyto časy se mění na bázi cen za plyn, postavení hvězd, jak moc je manžel paní O. nasranej na mladý lidi v paneláku a jestli si ten den někdo vzpomněl, že se mělo zapnout. Je ti zima po tvý ledový sprše? Chcípni, nemáš si holit nohy a podpaží, měl bys vrstvy.

Na trávník se nesmí. Zahradnice a nejlepší kamarádka pani O. tvrdí, že trávník je pouze pro malé děti, aby si na něm mohly hrát. Žádné malé děti si na něm nikdy hrát nechtějí, protože je to hnusnej anglickej trávník, na kterým nic neroste ani nežije, včetně dětí, a děti jsou omezeny miliony pravidly pro hry, co na něm mohou hrát, ale ty na něj nesmíš vůbec. Kvůli dětem. Píše se to tak v Bibli. "Jananáš, syn Ajajáše, smrdutou hnátou na trávník vstoupil, a tu všechny děti v přilehlém panelovém domě kobylky spásly. A prázdnotou zely pak trávníky Jananášových synů..."

Tvůj pes taky nesmí na trávník. Mrňaví psi kamarádek pani O. a zahradnice na něj smí, a velmi často na něj kálí. Ačkoliv tvůj pes v životě na trávníku nebyl, protože na něj nesmí, vždy bude vina za kriminální hovno hozená na něj. Tvé vysvětlení, že tvůj pes nesere sběratelský miniatury, padne na posolenou, podusanou a malými psy pokálenou půdu.

Lavička před domem bude sklizená od babího léta do začátku dalšího léta, a k dispozici bude pouze v těch nejúmornějších, nejteplejších měsících, kdy se na ní nedá sedět, protože zaprvý umíráš, zadruhý je přímo v centru kovbojský přestřelky mezi zahradními rozstřikovači, a za třetí nepotřebuješ mít dozlatova upečenou prdel al dente.

Piknikový stůl a lavice, stojící ve stínu malebné magnólie a bezpečně mimo dosah rozstřikovačů, uklizené nebudou nikdy, ale zato na nich nesmíš sedět, protože je to pižmem označené teritorium paní O., zahradnice, jejich kamarádek a armády mrňavých psů. Ne nepodobné teritoriím tygrů a červenek obecných, vstupem se automaticky měníš v jídlo. Pokud si tam dovolíš páchnout, je stoprocentní šance, že zažiješ prvních 40 minut Carrie od Palmy (POV: Carrie). Akorát je to horší, protože šikanizéři v Carrie neměli vládu nad přívodem teplý vody a plynu. (Skutečným hororem je kapitalismus, který jsme nalezli po cestě.)

Velká Placatá Korková Tabule Křivd ve vestibulu je výhradně na věšení ztracených klíčů a veřejné popravy:

Veřejné popravy mohou zahajovat pouze paní O., zahradnice a jejich kamarádky. Účastnit se jich zjevně taky, protože ani po měsíci a půl, co tam ta cedule visela, nepřibyla jediná čárka, načež byla potupně a v tichosti sňata. Jsem pyšná na tuto republiku.

S kamarády můžete psychicky přežívat prostřednictvím humorných žertíků a radovánek:

Pokud osobně skončíš na Velké Placaté Korkové Tabuli Křivd, nezoufej. Akorát to znamená, že o tobě na schůzi výboru vlastníků odhlasovali, že jsi kretén a nezasloužíš si kyslík, teplou vodu a plyn. Taky pravděpodobně zavolají majiteli tvého bytu, jako kdyby to byl tvůj rodič, a řeknou mu, že seš kretén. Majitel tvého bytu, kterému se před tebou rapidně vystřídalo šest podnájemníků a ten poslední skončil v nemocnici s kompletním psychickým zhroucením po hádce s paní O., si kdesi v Německu hlasitě povzdechne a ukončí hovor. Nes své umístění na Velké Placaté Korkové Tabuli Křivd jako metál slávy, kterýmžto je.

Na chodbě před bytem nesmíš mít koloběžku. Nesmíš jí tam mít, protože by mohla shořet. Koloběžka je kovová. Botník před dveřmi paní O. je dřevěný. Chcípni.

Pokud v bytě soukromě doučuješ angličtinu, budeš obviněn z provozování ilegálního airbnb. Pani O. ví, že tam ilegálně provozuješ airbnb, protože chodí poslouchat za dveře. Ty zase víš, že chodí poslouchat za dveře, protože občas něco divnýho slyšíš, jdeš dveře otevřít, dveře naproti se mezitím velmi rychle zavřou a kolem tvého prahu je opar nesnesitelně silného parfému eau de shnilá broskev a kuličky proti molům (od Avon Lady TM). Užij si zasloužené místo na Velké Placaté Korkové Tabuli Křivd a neser.

Pokud se kdekoliv v domě objeví na zdi škrábanec, mohou za to nejbližší mladí lidé v orbitu paní O. Pokud jsi nebyl ten týden doma, mohou za to klienti tvého ilegálního airbnb, které sice neviděla, ale paní O. moc dobře ví, jak jsou klienti ilegálních airbnb tiší, prohnaní a PLÍŽIVÍ. (Chcípni.)

To, že nejsi majitelem bytu, ale pouhým špinavým, odporným, ilegálním podnájemníkem, ti bude vmeteno do tváře jako argument od všech členů výboru vlastníků, kdykoliv, kdekoliv, v jakékoliv situaci. Řeknou ti i, že jejich byt má nyní hodnotu sedm milionů, aby byl jejich argument pádnější. Skrz dlouhodobý kvalitativní sociologický výzkum jsem přišla na to, že správnou odpovědí NENÍ "Někdo z nás dvou pracovat a platit ten plyn musí, holt". Paní O. tě totiž přestane zdravit. Už dva roky. Odmítne s tebou promluvit slovo. Nevěnuje ti JEDINÝ pohled, a její kamarádky a zahradnice to samé...

................................................a to je tragédie.

[humrpocesku]

Tak jsem se pohodlně usadila do lavice a začala si číst zadání maturitního slohu. Čekala jsem leccos, myslela jsem si, že jsem připravená na cokoli. Ale nebyla jsem.

V zadání byl vytisknutý obrázek Krtečka a jeho kamarádů. A u toho zadání, které znělo nějak takhle: "Napište vypravování o Krtečkovi a jeho přátelích, které bude obsahovat detektivní prvky". Nic míň, nic víc.

Zděšeně jsem sjela pohledem níž. "Charakterizujte člověka z pohledu mimozemšťana." ...prosím?

V zadání reportáže byla pro změnu změť čísel, fyzikálních jednotek, názvů obcí a jmen. Ani jsem to nedočetla do konce.

Úvaha byla jediná trochu normálnější, respektive měla být o tom, proč lidi některá zvířata milují a jiná jedí. I bych si to téma zvolila, avšak za celé čtyři roky s námi naše češtinářka úvahu nepsala ani jednou, takže jsem neměla pocit, že by byl dobrý nápad to pokoušet.

Nakonec dodávám, že naše učitelka na nás nejednou apelovala, ať ke zkoušce dorazíme střízliví, že budeme-li pod vlivem omamných látek, bude to z textu poznat a přijdeme o značnou část bodů. A já se ptám... copak ta zadání vymýšlel někdo střízlivý? Halo? Detektivka s Krtečkem?

[zluty-spendlik]

Přicházím s nabídkou (ne)kvalitního příběhu

Plantážníci, čumblre, chci vám představit sci-fi, jemně dystopický příběh inspirovaný Foglarem, se kterým jsem přišel před pár hodinami. Um. Jestli jste někdy viděli She-ru, představte si to jako tento typ rebootu. tzn. víceméně stejné postavy, minimum stejných plotpoints, důležitý je zachytit podobný vibe)

Chtěl bych to vytvořit v komiksové podobě někdy o prázdninách. Převážně o prázdninách. A taky v angličtině, pro větší publikum ;3

Příběh by byl následující: V tomto světě (okolo 2050 ig) Mažňák (starší) vyhrál. Zabil Jana Tleskače, ukradl jeho vynález (který musím přemodelovat na něco aktuálně relevantního), založil firmu M, která ho masově vyrábí a vydělal miliony. Ve středu města tak vznikla elitní čtvrť pro boháče a kamarády od M, pobočky, továrny etc. Nikoho by tak ani nenapadlo, že M pochází ze Stínadel, zapadlé, ošklivé staré čtvrti plné v jeho slovech "nechutné spodiny" a pankáčů, co si říkají Vontové. Tato skupina je jeden velký rušivý element celého města a tropí problémy, kde jen můžou, ve jménu jednoho z nich - Jana Tleskače, který zemřel víceméně před 15-20 lety a oni jsou přesvědčeni, že s tím má M něco společného. Jejich tajný vůdce Širokko (pravý anarchista), se nezastaví před ničím, ale neví jak získat pozornost ostatních, nebo dokázat, co se doopravdy stalo. Proto se skamarádí s mladým studentem aspirujícím na novináře (tintin style), s Jarkou Metelkou. Ten by byl hlavní postavou, která se probírá starým domem M, hledá stopy po Jendovi Tleskačovi, nebo tahá classified informace z maminky, která pracuje v Mažňákově továrně jako sekretářka. Z prostředí školních lavic ho sleduje jistý klučina, Mirek Dušín. Nepříliš plot-relevantní postava, jenom love interest a totální nerd, který je do Jarky zamilovaný až po uši. Škoda, že si toho Jarka vůbec nevšímá...

Oukej, a už slyším, jak se ptáte: "Ale mistře Leopolde, kam do toho všeho zapadají RŠ? Kde je zbytek mých blorbíků??" Na to mám odpověď, ale nebude se vám líbit (!): RŠ stále existují, ale prostě nejsou pro tento příběh důležití. Jarka se s nimi nezná, ale díky @morti0re je z nivh teď kapela, kterou Jarka poslouchá a Mirek vede. Objeví se max jako Mirkovi wingmani, pardón...

Jinak by tam měli figurovat: Jarka, jeho rodiče, Širokko, Emil Hačiřík, Losna s Vláďou (okrajově), Mirek a nakonec i M.

Jo a btw, komiks by se jmenoval "M stands for Murderer"

[razorsadness]

Tuesday June 21, 1938 (Yosemite)

Dies Irae: Wakened at 5:30—dragged weary bones erect, dressed, closed baggage, was ready shortly before six, and we were off again "on the dot"—at six oclock. So out of Klamath, the lakes red, and a thread of silver river in the desert, and immediately

the desert, sage brush, and bare, naked, hills, giant-molded, craterous, cupreous, glaciated blasted—a demonic heath with reaches of great pine, and volcanic glaciation, cupreous, fiendish, desert, blasted—the ruins of old settlers homesteads, ghost towns and the bleak little facades of long forgotten postoffices lit bawdily by blazing rising sun and the winding mainstreet, the deserted station of the incessant railway—all dominated now by the glittering snow—pale masses of

Mount Shasta—pine lands, canyons, sweeps and rises, the naked crateric hills and the volcanic

lava masses and then Mount Shasta omnipresent—Mount Shasta all the time—always Mt. Shasta—and at last the town named Weed (with a divine felicity)—and breakfast at Weed at 7:45—and the morning bus from Portland and the tired people tumbling out and in for breakfast

and away from Weed and towering Shasta at 8:15—and up and climbing and at length into the passes of the lovely timbered Siskiyous and now down into canyon of the Sacramento in among the lovely timbered Siskiyous and all through the morning down and down and down the canyon, and the road snaking, snaking always with a thousand little punctual gashes, and the freight trains and the engines turned backward with the cabs in front

down below along the lovely Sacramento snaking snaking snaking—and at last into the town of Redding and the timber fading, hills fading, cupreous lavic masses fading—and almost at once the mighty valley of the Sacramento—as broad as a continent—and all through the morning through the great floor of that great plain

like valley—the vast fields thick with straw grass lighter

than Swedes hair—and infinitely far and unapproachable the towns down the mountain on both sides—and great herds of fat brown steers in straw light fields—a dry land, with a strange hot heady fragrance and fertility—and at last no mountains at all but the great sun-bright, heat-hazed, straw-light plain and the straight marvel of the road on which the car rushes

—Thomas Wolfe, from A Western Journal

[gacougnol]

Dan Cristian Lavic

Untold White

[hynku-vileme-jarmilo]

Polednice - Jiří Suchý, pro vaše potěšení

(Čumblr by o tomto skvostu měl vědět, doufám že ví)

(Textový přepis po přerušení)

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla zpívalo

Na tranzistor k tomu hrálo

do rytmu se kývalo.

Hudba kvičí nervy ničí

nepeče se pečeně

Co si syčí na vařiči

matka křičí zděšeně

Mléko prchá!Běda běda!

Nateklo mi do boty

Táta bude bez oběda

Pro tebe ty zlobo,Ty!

Zanech řvaní moje zlato

Hraj si ,tu máš kohouta!

Jedva,matka dořekla to

Bouch bác!Letí do kouta.

Podlily se krví oči

povalené matičce

Pozvedne se,povyskočí

a pak řekne kratičce

Pojď si proň,ty Polednice

pojď vem si ho tuláka

stojí,stojí u lednice

nepracuje,huláká.

Malá,bledá,tváře divé

pod plachetkou osoba

škytá,heká,prská,plive

vichřici se podobá

Vlivem síly odstředivé

plachetka když zvedne se

odhalí se hnáty křivé

Bože,to je recese.

Kde se vzala bledá má

pod plachetkou perzóna

do dnes nevím proč mi dala

dvojitýho nelsona

A pak řekla: naval dítě

nekoukej tak zarytě

na ta slova začla hbitě

honit dítě po bytě

Když pak celá rozechvělá

dítě v rohu lapila

pozval jsem jí,kdyby chtěla

by se se mnou napila

Nejprve se upejpala

pak se vrhla na whisky

Pro mě v domě nenechala

nic než prstů otisky

Od té doby dnes a denně

jak poledne udeří

malá,bledá neprodleně

narve se mi do dveří

Vypije mi slivovici

vypije i petrolej

proto nikdy Polednici

na dítě si nevolej

[soulmusicsongs]

Mr. Devil - LaVice & Company – LaVice And Company's Two Sisters From Bagdad, 1973)

[zababova-pomsta]

Český dramaťák je jako:

Když poprvé přijdete, starší členi vám oznámí, že se v tomhle kroužku naučili chlastat

Pochybné překlady z Dillie

Nacvičování o soustředěních po skautských klubovnách (jste rádi, když mají topení. Nebo okna.)

Hrajete pochybnou Katalánskou hru s divnejma reakčníma názorama, ač půlka souboru je teplá

Nacvičování ve volné učebně ve škole, všichni vás nesnáší, páč nedáváte správně zpátky lavice, ale tito omezení lidé nerozumí umění

Rozmluvení be like „Mrdat mrtvého krtka okrouhanou mrkví rovnou do prdele“

Potřebujete fantasy kostýmy a kulisy na Terryho Prachetta, což je problém, protože nic takového jste minule řešit nemuseli, jelikož na divnou reakční katalánskou hru jste potřebovali jen gauč

Drag, protože hry, kde je více než půlka postav žen, jsou všechny „Čerstvě rozvedený Pavel se vsadil s jeho nejlepším kámošem, že za týden požádá o ruku všechny osazenkyně hotelu, včetně uklízečky, sufražetky a lesby“

Takže kulisy na Prachetta jsou nakonec v chillu, protože jste si najednou vzpomněli na existenci skladu kulis z minulých let

Lidé z minulých let také hráli Prachetta, máte podezření, že i tu samou hru

[dedalvs]

Jessie and I contributed some conlang stuff to an album by Robert Ratcliffe, and the first single came out today! You can check it out on SoundCloud: https://m.soundcloud.com/bad-taste-recordings/chronicles-of-the-residuum-stormflight-rene-lavice-remix