#robotizace

[pepikhipik]

Ve skladech Amazonu začínají pracovat humanoidní roboti

Automatizace Amazonu již dříve zapříčinila ztrátu mnoha pracovních pozic a toto by mohl být další krok, který celý proces nahrazování zaměstnanců ještě více urychlí. Nyní bychom ve skladech společnosti našli dohromady 750 tisíc robotů. Firma má na celou situaci ale odlišný názor, jak píše BBC.

[odkladiste]

Má zkušenost s kreativitou

Počátky své zkušenosti s kreativitou nacházím až kolem druhého stupně základní školy, kdy jsem si začal poprvé více uvědomovat, že ve srovnání se spolužáky disponuji větším zájmem a dle hodnocení učitelů i talentem pro kreativní vyjádření slovem. Byl jsem schopný napsat desítky stránek slohového cvičení a přes zjevné nedostatky v gramatice jsem se věnoval pečlivé analýze psychologických charakteristik svých postav, jejichž příběh a akce jsem sice viděl ve své představivosti, ale netušil jsem nic o jejich povaze. Právě tuto pečlivost k detailnímu vyprávění a touhu dobrat se správného popisu postav na základě mentální představy považuji retrospektivně za znak určitého talentu, zvláště když jsem v ostatních akademických předmětech nedosahoval srovnatelného hodnocení ani potěšení z pracovního procesu či dokončení.

Důležitý zvrat na mé cestě za kreativitou nastal při náhodném zakoupení knihy Úplně nová mysl (Pink, 2008) s podtitulem Proč budoucnost patří pravým hemisférám od amerického autora Daniela H. Pinka. Přestože se kniha svou formou zaměřuje na popularizaci serióznějšího výzkumu a propaguje koncepty a teorie, které se z dnešního pohledu jeví jako nesprávné či nepřesné (například emoční inteligence či že IQ hraje jen 4-10% roli v úspěchu v zaměstnání), byla pro mě prvním seznámeném s myšlenkami obhajujícími, proč je kreativita kritickou lidskou dovedností pro nadcházející společenské i ekonomické změny. Pink v knize zmiňuje, že zatímco v současné době žijeme v době informační, ve které dominují analytické schopnosti a které ztělesňují povolání jako právníci, programátoři nebo účetní, budoucnost podle něj patří kreativním lidem, kteří dokáží myslet systémově, brát v potaz širší kontext a kromě tvrdých analytických dat se dokáží vypořádat s nejistými a chaotickými podmínkami sociálních systémů, kde je třeba použít intuice, estetického cítění a empatie. Tyto lidé jsou navíc ze své povahy otevřeni novým zkušenostem, a tím lépe adaptováni na nastávající změny v ekonomice, které Pink předznamenával již před deseti lety jako změny související s outsourcingem do asijských zemí, automatizací pomocí robotizace a také kultury nadbytku, kdy Západní svět již nemusí řešit nedostatek materiálních prostředků, ale uchyluje se naopak k uspokojení dalšího patra Maslowy pyramidy, konkrétně k uspokojení zážitkových a estetických potřeb. Důraz na kreativitu, empatii a systémové myšlení jakožto protiváha k outsourcingu, automatizaci a nadbytku jsou pro Pinka natolik odlišné proměnné rozhodující o ekonomickém a společenském úspěchu, že se uchýlil k tomu tyto změny označit jako konstitující novou éru, kterou se posouváme z doby informační do doby koncepční.

Čím se Pinkova kniha pro mě stala ještě zajímavější je její koncept dívat se na dobu informační a dobu koncepční, na analýzu a syntézu jako na binární opozice, které mohou mít i neurobiologický základ v podobě dvou mozkových hemisfér. Pink zmiňuje výzkumu syndromu oddělených hemisfér Rogera Sperryho a jeho následující aplikaci Betty Edwardsovou v knize Kreslení pravou mozkovou hemisférou, ve které se Edwardsová snaží učit kresbu tím, že představuje speciálně navržené metody kreslení, díky kterým člověk “utiší” levou hemisféru, a naopak aktivuje více hemisféru pravou. Zatímco Edwardsová explicitně vychází z výzkumu o laterizaci určitých kognitivních schopností do jedné či druhé hemisféry, kde například levá hemisféra je řečena jako více analytická, verbální a sekveční, kdežto pravá je více holistická, vizuální a tedy více zastupuje dovednosti vhodné ke kreativitě, Pink tento výzkum cituje, ale i  když čtenář i  současná věda striktně binární laterizaci odmítají, jedná se aspoň o potentní metaforu, která zaštiťuje celý narativ knihy Ať už jsou konkrétní kognitivní schopnosti lokalizovány v mozku kdekoli, nepodrývá to příliš Pinkovu tezi, že kreativita je dovednost kritická pro ekonomiku 21. století.

Jak se kniha podepsala na mém pohledu na kreativitu? v první řadě jsem si začal své, jakkoli limitované kreativity vážit. Dále jsem přijal Pinkovu tezi o budoucím vlivu kreativních povolání a rozhodl se svou kreativitu trénovat mnoha způsoby, abych byl na potenciální změny pracovního trhu připravený: od docházení na kurzy kreslení až po cílené vyhledávání činností nebo momentů, které byly pro mě nové, a tak vyžadovaly k vyřešení tvořivější přístup k řešení problémů. Vyhledávání nových, pro mě jako introvertně založeného člověka nepříjemných okamžiků určitě pomohlo stimulovat mou mysl různorodými podněty a postupně mi nové, nejasné a chaotické situace vadily méně a v pracovním životě jsem je dokonce vyhledával častěji, neboť jsem zjistil, že mnou navrhovaná kreativní řešení se častokrát uchytila. To mi dodalo sebevědomí se pokusit o změnu pracovního místa. Postupně jsem se začal orientovat na kreativní aspekty práce v oboru informačních technologií, konkrétně jsem se z pozice programátora přeorientoval na pozici designéra, která mi dávala možnost o projektech přemýšlet nejen z pohledu toho, jak vyřešit daný technický problém, ale také jsem rozpoznal důležitost i zájem přemýšlet nad projektem z pozice budoucích uživatelů. Ptal jsem se nejen, jak určité věci je možné udělat, ale zaobíral jsem se pro mě čím dál důležitější otázkou, proč věci dělat právě daným způsobem a jaký smysl, hodnotu a naplnění z projektu budou budoucí uživatele mít. Pozice designéra mě v posledních letech zavedla k nutnosti přemýšlet nad problémy systémově, neboť aspoň z pohledu problémů, které designér řeší, se zdá zjevné, že jednotlivé problémy nelze řešit izolovaně, ale je nutné se na ně dívat jako na menší součásti většího systému, kdy systémem myslím především vztah sociálních, kulturních, geografických, historických vlivů a kontextů.

Zájem o kultivaci kreativity ve mně pěstoval i zájem o intelektuální dědictví umělců, spisovatelů nebo teoretiků píšících o umění, ve kterých jsem především hledal určitý návod, jednoduchý postup, jak zlepšit svou kreativní produkci. Více znalostí totiž s sebou přináší negativní stránku v podobě strachu z toho, že mnohé už vytvořeno bylo a určité egoistické žárlení na všechny již etablované umělce a kreativce všeho druhu, s jejichž tvorbou a talentem se člověk musí vypořádat, neb si nevěří, což často vede k určité tvořivostní úzkosti z toho číst či znát předchozí umělce, ale zároveň jimi nebýt ovlivněn do takové míry, aby vlastní díla byla pouze zjevným derivátem již existujícího. Na poli poezie o této úzkosti z ovlivnění psal v knize The Anxiety of Influence: A Theory of Poetry (česky vyšlo v roce 2015 jako Úzkost z ovlivnění: Teorie poezie) americko-židovský literární kritik Harold Bloom (Bloom, 2015).

Vyzkoušel jsem několik výrazových prostředků tvořivosti. Od zmíněné malby kresby, u  které jsem se nejvíce trápil, po snad až příliš krátké koketování s klavírem, když jsem docházel na hodiny k Janu Bartošovi. Nakonec jsem se začátkem univerzitních studií obloukem vrátil k pokusům o literární tvorbu, u které jsem zůstal doposud a přijde mi jako nejpřirozenější médium pro mé kreativně-umělecké ambice a potřeby.

V zimním semestru 2017/2018 jsem začal v rámci započetí studia Kognitivní informatiky na VŠE docházet na předmět Kognitivní psychologie a tvořivost v informatice. Měl jsem od předmětu velká očekávání a možná i proto jsem byl nakonec lehce zklamaný. Počítal jsem s tím, že si na předmětu prohloubím znalosti toho, jak kreativitu vidí kognitivní věda, jaké jsou současné teorie kreativity a která má v současném výzkumu největší podporu apod. Teorii předmět zmiňoval, bylo jí věnováno hodina a půl z tříhodinového bloku, ale na můj vkus se pohybovala pouze po povrchu problémů, nešla tak do hloubky, jak jsem očekával, což ale bylo zapřičiněno nejspíše tím, že předmět měl být především vstupní branou všem novým zájemcům o kreativitu nahlíženou psychologicko-kognitivním prizmatem. Pro nově příchozí k této problematice si dokážu představit, že předmět byl přínosnějším.

Naopak mě pozitivně překvapilo praktické zaměření seminární části předmětu, kde vyučující po studentech vyžadovala, aby látku probíranou během přednášek zkusili aplikovat na své životy. Pro praktickou část předmětu jsem měl příležitost napsat esej, jejíž cílem bylo popsat pokus vystoupit z komfortní zóny, pomyslné konceptuální krabice a zažít v životě něco, co by atakovalo vše, co je pro mě přirozené a psychologicky bezpečné. Toto nevinné cvičení vedlo k jednomu z nejdůležitějších momentů mého života, protože psaní eseje koincidovalo s právě probíhajícími zvraty v osobním životě, a tak jich využil jako materiálu pro esej, ve které jsem popsal své dlouhodobé psychologické, osobní a rodinné problémy, jejichž pouhé vyslovení pro mě donedávna nepřekročitelný problém. Přestože můj výstup z komfortní zóny nepředstavoval klasický čin spojený s uměleckou nebo kreativní tvorbou, ve svém případě jsem se postavil největšímu nepříteli, který představovala má hlava. Jelikož kreativita vyžaduje schopnost čelit těžkým, zdánlivě neřešitelným problémům a otázkám, myslím, že jsem byl v právu, když jsem zadání pojal jako boj se sebou samým. Samotné napsání eseje znamenalo součást mé osobní terapie, takže i když esej pojednávala o již proběhlých událostech, její odevzdání bylo také vystoupením z komfortní zóny. Konsekvence tohoto činu již nyní mají enormní vliv a budu dělat vše, abych na svůj záblesk odvahy dokázal plnohodnotně a kontinuálně navazovat.

V přítomnosti a blízké budoucnosti plánuji navázat na pravidelné vystupování z komfortní zóny, které mi dovoluje poznat sebe samého z dosud neviděných úhlů, čímž si rozšiřuji znalosti toho, čeho jsem ve skutečnosti schopný. Konkrétněji bych opouštění komfortní zóny chtěl využít pro zlepšení svých již užívaných kreativních schopností v doménách designu a verbální tvorby. Do nového roku 2018 ale plánuji také začít se věnovat oboru, ve kterém mám znalosti a praktické zkušenosti omezené. Za takový obor jsem zvolil hudbu a hudební teorii, neboť je to právě hudba, která vedle literatury je jediným kreativním žánrem, který ve mně dokáže vyvolat nejhlubší emocionální zážitky. Proto věřím, že vzdělanější poslech a snad i produkce hudby mi umožní lépe reflektovat nad tím, proč specifičtí interpreti a skladatelé mají na mě daný vliv.

Co se akademického pohledu na kreativitu týče, mám v plánu pokračovat ve výzkumu psychologie kreativity s konkrétním zaměřením na verbální, figurální a hudební kreativitu. Zajímá mě, zdali je talent pro zvolená média tvořivosti manifestován různě na kognitivní a neurofyzické úrovni člověka, nebo jsou deriváty nějakého univerzálního kreativního talentu, podobně jak vidíme v kognitivních teoriích inteligence, jejichž výzkum zná statisticko-teoretický konstrukt jménem g (general intelligence). Neméně atraktivní otázkou pro mě je, zdali je možné identifikovat, v čem se liší eminentní kreativní tvůrci od méně úspěšných, a nakonec zdali je možné pozorovat genderové rozdíly v kreativitě, na které jsem již napsal krátký akademicky orientovaný článek.

I když nemusíme být fanoušci Pinkovy teze o tom, že v současném světě patří kreativita, empatie a systémové myšlení k nejdůležitějším dovednostem, které člověku zajistí, že se v post-industriálním světě založeném na ekonomice outsourcingu, automatizace a nadbytku uchytí, přesto kreativita patří k dovednostem, kterými se člověk podobně jako schopností jazyka liší od zbytku přírody. I proto je kreativita na plně lidské úrovni stále zatím nedosažitelným cílem ve vývoji umělé inteligence, čímž zatím našemu druhu stále zůstává unikát ryze lidský. Bez ohledu na talent nebo počet děl, rozvíjet kreativitu znamená rozvíjet lidskost, čemuž by se nikdy neměl záměrně vyhýbat. Jak ukázal můj krátký úvodní sestřih mého života, aniž bych se považoval za kreativního člověka, externí motivace být kreativním a kontinuální a vědomé pokoušení se dostat z komfortní zóny mi nakonec dodaly dostatek sebevědomí k tomu, abych se začal soukromě i profesně věnovat činnostem, které jsem předtím považoval za oblast mně nepřístupnou. Zároveň jsem ale zjistil, že rozvoj kreativity je nikdy nekončící proces, protože čím více si člověk důvěřuje, tím více chce tvořit a zlepšovat se, což znamená více učení a opětovné překonávání sebe sama.

Zdroje

BLOOM, Harold. Úzkost z ovlivnění: teorie poezie. Praha: Argo, 2015. Specula. ISBN 978-80-257-1728-8.

PINK, Daniel H., 2008. Úplně nová mysl: proč budoucnost patří pravým hemisférám. Praha: Ideál. Nepoznaný svět. ISBN 978-80-86995-05-2.

[blackladisdestrcz]

Ještě aktualizace roboti/covid/změna společnosti v důsledku všech těchto změn

Ještě aktualizace roboti/covid/změna společnosti v důsledku všech těchto změn

Myslím, že s tou celkovou situací ve světě bude tlak třeba na vývoj těch donáškových robotů a sociálních robotů docela dost velký. Víte, kvůli omezení možnosti přenosu covidu mezi lidmi. Zvláště kdyby se omezilo to riziko přenosu na ty starší.lidi třeba v těch domovech důchodců Ono celkově si myslím, že ten Covid bude velký tlak na vývoj v oblasti VR a třeba být v tom VR v kombinaci s AR někde na druhém konci ČR nebo prostě na tom jiném místě než jste, ale jako kdyby jste tam byli ve skutečnosti. Osobně si myslím, že takové VR kino nebo VR galerie by mohli mít v dnešní době kdy nevíte kde ten koronavirus můžete chytit by mohli mít docela úspěch. On celkově ten covid nejspíše o dost urychlí všechny ty autonomní technologie a technologie, které vám na dálku umožní být někde na vzdálených místech pomocí VR,AR a všech těchto technologií. A taky na posílení té datové infrastruktury tady v ČR ale i celkově. Protože si dokážu představit jak takové setkání ve VR kdy ta jsou třeba reálné objekty nebo nějaké AR objekty s účastí třeba takových deseti osob náročné na připojeníA ano, sice je tady riziko že to povede k větší ztrátě míst, ale společnost se bude muset tak jako tak proměnit. Covid tyhle změny urychlí. Věci jako základní nepodmíněný příjem nebo využití automatizace, robotizace, AI jako další prostředek k odvodům do sociálního/zdravotního systému místo chybějících lidíOtázka jak budeme chápat lidskou práci do budoucna a jak se promění v rámci těchto změn

[amartinfletcher]

Královéhradecký kraj digitalizuje vzdělávání, přispívá tím k jeho efektivitě Automatizace a robotizace zasáhne v krátké době řadu profesí, některé v důsledku toho zcela zaniknou. Královéhradecký kraj se proto stal průkopníkem digitálního vzdělávání a připravuje žáky na přechod na nové technologie.

[cysnews]

Které profese se vytratí? A které naopak nově vznikají?

Které profese se vytratí? A které naopak nově vznikají?

Robotizace a automatizace je spojovaná především s průmyslem a jeho očekávanou proměnou. „Technologická revoluce“ ale citelně zasáhne i další profese: podle jedné z tezí zmizí do 40 let až 45 % současných povolání, která budou nahrazena zcela jinými. Průzkumy a studie na téma proměny trhu práce shodně uvádějí, že tento trend dolehne zejména na nekvalifikované a rutinní profese, ale dotkne se…

[epiderma-blog]

Nástup robotizace je věcí blízké budoucnosti

Nástup robotizace je věcí blízké budoucnosti

Generální ředitelé největších českých firem předvídají, že nástup robotizace bude nejvýznamnější technologickou změnou v příštích třech až pěti letech. Velkým trendem je digitalizace, od ní si tuzemské podniky slibují především snížení nákladů a zvýšení výnosů. Stále důležitější je sběr dat zevnitř firmy i z trhu, práce s daty ale bude s nástupem GDPR administrativně náročnější. Vyplývá to z…

[davidnavratil]

Lid, roboti a ropáci

DemokracieKaždý je teď odborník na Polsko, tak já zkusím být obecnější. Liberální demokracie není jen výstřelkem pár rádoby intelektuálů a elitářů, kteří místo práce chtějí jen tlachat. Je to základ pro to, aby ekonomika mohla dlouhodobě prosperovat. Špičkový ekonom Daron Acemoglu s kolegy jasně ukázali, že demokratizace ekonomiky postupně zvyšuje výkonnost ekonomiky. A to ne zrovna málo. V průměru o 20 procent. Demokratizace je totiž doprovázena vyššími investicemi (soukromými samozřejmě), vyšší vzdělaností, ekonomickými reformami, zlepšením veřejných služeb a snížení sociálního napětí. A taky ukázali, že je naprostý nesmysl tvrdit, že demokracie má pozitivní dopady až od nějaké úrovně HDP. Jinými slovy, diktátorství nelze ospravedlnit potřebou rychle dohnat vyspělé ekonomiky. Je to nesmysl, kterým se ale mají tendenci diktátoři ohánět. Ekonomika dlouhodobě prosperuje tehdy a jen tehdy, když stát slouží lidem a ne naopak. Šejk it off Schůzka zemí OPEC a Ruska v Petrohradě nepřinesla žádnou novou generální dohodu o snížení produkce ropy. Společenství Ruska, šejků a dalších zemí vyvážejících ropu uvedlo, že růst globální ekonomiky (cca o 3,5 procenta letos a příští rok) sníží nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po ropě tak, že cena konečně začne růst. Výsledek dohody vypadá poněkud bezzubě, a tak Saúdská Arábie ještě oznámila, že zastropuje od srpna svou produkci na 6,6 milionů barelu denně. To je o jeden milion méně než vloni. Což nevypadá zle. Dokud se nepodíváme, jak se vyvíjí celková produkce ropy. Problémy zemím OPEC totiž dělají vlastní členové: Libye a Nigérie. Ty si vymohly výjimku z omezení těžby a zvesela navyšují svou produkci. Podle odhadů jen za poslední dva měsíce zvýšily svou produkci o 0,44 milionů barelů za den. Vrásky na čele OPEC a Rusku přidělávají i těžaři v USA. Podle odhadů mohou zvýšit meziročně svou těžbu o 0,85 milionů barelů denně do konce tohoto roku. V tomto světle ten jeden milion Saúdské Arábie tak maximálně vykompenzuje navýšení nabídky a nikoliv jako její omezení.  A vyžene růst globální ekonomiky ceny ropy nahoru? Pokud porovnáme úroveň HDP s cenou ropy, tak zjistíme, že by skutečně mohlo stačit počkat. Z tohoto jednoduchého pohledu je cena skutečně velmi nízká. Když ale vezmeme do úvahy i nárůst produkce ropy, tak ve srovnání s devadesátkami je relativní cena ropy pořád spíše vyšší, než příliš nízko. A pokud bychom vzali do úvahy energetické úspory (zateplení, úspornější motory…), tak z pohledu makroekonomického vývoje není nyní moc důvodů, aby cena ropy nějak výrazně vzrostla. Ledaže by se do makra vložila geopolitická rizika (např. střet Saúdské Arábie a Íránu, rozvrat v Libyi…) podobně jako v časech energetické krize v 80. letech. Roboti míří do bank a research vládne všemPodle studie McKinsey robotizace a automatizace ovlivní nejen průmysl, ale i např. banky. Třetina práce bude plně automatizovaná a další cca třetina změní svou náplň. „Aplikace kognitivních technologií na kapitálové trhy sníží náklady a uvolní kapacity lidí, aby se věnovali aktivitám s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou analýzy, generování nápadů a příležitostí a řízení vztahu s klientem.“ Research a poradenství rulez.  Letem světemMorgan Stanley přemístí své centrum evropských aktivit z Londýna do Frankfurtu. Nad Rýnem vznikne až deset tisíc nových pracovních míst.Česká vláda si chválila, že se pokusí přetáhnout EBA (Evropský orgán pro bankovnictví) s Londýny do Prahy. Dneska se Řekové vrátí na trhy a poprvé po třech letech zkusí vydat dluhopisy.Yves Mersch z ECB uvedl, že si centrální banka musí být jistější o schopnosti plnit inflační cíl a proto je příliš brzo si ECB říkala, že její mise je splněna. „Značné uvolnění měnové politiky je stále potřebné, aby vznikly inflační tlaky.“ Další náznak z ECB, že nebude spěchat s ukončením kvantitativního uvolnění. Buď konec oznámí později než v září. A především proces postupného snižování měsíčních nákupů z 60 mld. EUR na nulu bude velmi pozvolný a zabere podle našeho názoru první polovinu roku 2018.  http://davidxnavratil.blogspot.com/2017/07/lid-roboti-ropaci.html?utm_source=dlvr.it&utm_medium=tumblr

[autoring]

Automobily Mercedes-Benz platí od nepaměti za jedny z těch nejlepších, které si lze pořídit. Jezdili a jezdí s nimi celebrity, ale i světové státníci. Tomu musí odpovídat i kvalita výroby. A na to se můžeme podívat ve videu starém více než 50 let.

Přiložené video nás totiž zavede do továrny Mercedes-Benz v německém Stuttgartu do roku 1968, kde už v té době pracovalo 22 tisíc lidí, z čehož byly 4 tisíce zaměstnanců z ciziny. Ve videu je stále vidět velmi výrazná ruční práce, ale zároveň i velký podíl robotizace, zejména u převážení aut. Ačkoliv zaměstnanci vyrábějí jedno auto každých 70 sekund, a denně z továrny vyjede na 900 vozů, dodací lhůta k zákazníkovi i tak překračuje jeden rok.

Pokud by vás zajímalo srovnání s výrobou u nás, pak pro vás máme video z Mladé Boleslavi, kde se vyráběly škodovky. V tom se můžete podívat na výrobu Škody 1000 MB. Některé věci se řešily podobně, jiné naopak zcela odlišně.

A jak se vyrábí vozy Mercedes-Benz nyní? Na to se můžete podívat v jiném z našich článků. Ten ukáže výrobu třídy S v roce 2016. Zaměstnanci mají ergonomické pozice, střídají se a ruční práce je zde minimum. I díky tomu samozřejmě vzrostla produkce, přestože samotná montáž auta je i díky moderní výbavě a spoustě asistenčním systémů mnohem složitější a náročnější.

Dnes má Mercedes-Benz desítky továren po celém světě, v nichž vyrábí osobní a užitkové automobily, nákladní auta a tahače, ale i autobusy. V roce 2018 vyrobil německý koncern přes 2,3 milionu vozidel.

Jak se vyrábí nový Mercedes-Benz třídy S? – video

Příspěvek Video z roku 1968 ukazuje, jak se vyráběly mercedesy pochází z auto-mania.cz

[autoring]

V dobách minulých, kdy nám vládl poněkud jiný režim, jsme se museli spokojit s tím, co vyráběly tehdejší socialistické státy. I na silnicích tak jezdily hlavně škodovky a další modely vozů z východního bloku. A to i jako sanitky, kdy šlo zejména o modely Škoda 1201, 1202 a později 1203. Ta se ve službách záchranářů udržela dlouhé desítky let, přestože hlavně později už nešlo o nijak spolehlivé stroje.

Škoda 1203 byla představena 14. září 1968 na strojírenském veletrhu v Brně. Protože šlo o prakticky jediný lehký užitkový vůz z Československa, bylo to u nás nejrozšířenější užitkové auto. Konkurentů přesto několik měla: Barkas B 1000 (1961 – 1990), FSC Žuk (1959 – 1998), Nysa (1958 – 1994), UAZ-452 (1965 – dosud) anebo RAF – Latvija (1959 – 1997).

.u6ffa089827a09eae90753709318f1c40 { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40:active, .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40 { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40 .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40 .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .u6ffa089827a09eae90753709318f1c40:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také:  Video z roku 1982 ukáže výrobu škodovek. Už tehdy byla poměrně velká robotizace

S dvanáct set trojkou jsme se mohli setkat vlastně při všech událostech a činnostech v životě: od narození až po smrt. Karoserie byla přizpůsobena pro všechny možné nástavby jako byly valníky, montážní podvozky, ale hlavně jako mikrobusy či běžné nákladní dodávky. Jenže automobily byly prodávány výhradně „socialistickému sektoru“, tedy státním či družstevním podnikům a organizacím. Soukromí zájemci se dostávali až k vyřazeným ojetým automobilům, důvodem byl nejen samotný nedostatek aut, ale především jejich užitkový charakter: soukromé podnikání bylo totiž v socialistickém Československu nežádoucí.

Přesně před 50 lety se světu poprvé představila Škoda 1203

Konstrukce byla tzv. „trambusová“, tedy bez přední kapoty. Motor byl uložen v kabině, mezi sedadly, kde se i servisoval. A i díky tomu se hodně přehříval. Karoserie byla již samonosná, přišla o tradiční páteřový rám, který měl ještě předchozí typ Škoda 1202, ale s ním dvanáct set trojka sdílela motor. Tím byl čtyřdobý zážehový čtyřválec OHV s objemem 1221 cm³. To věru nebylo mnoho a auto tak nedisponovalo ani dostatečnou dynamikou, tím spíše v nasazení pro sanitku. Výkon byl totiž 39 kW/49 koní.

Zajímavostí je, že auto i s tak mrzkým výkonem mohla 1203 při pohotovostní hmotnosti 1170 kilogramů vézt až 950 kg nákladu, v případě sanitky to bylo “jen” 790 kg plus 160 kg obsluhy.

.ud583404451fb932b9c4bee8432f17362 { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362:active, .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362 { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362 .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362 .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .ud583404451fb932b9c4bee8432f17362:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také:  Škoda Kodiaq v komplexní úpravě pro potřeby Zdravotnické záchranné služby

Z hlediska vnějšího designu bylo možné si všimnout částí palubní desky a zadní světlomety, jež byly totožné s osobním vozem Škoda 1000 MB. I to postupně díky velké poptávce po tisícovkách na domácím i na zahraničních trzích způsobovalo problémy s kapacitou produkce. Kvůli tomu byla postupně výroba modelů 1203 přesouvána z Vrchlabí do národního podniku Kovosmalt ve slovenské Trnavě (později přejmenovaného na Trnavské automobilové závody). Tam se výroba natrvalo přesunula v roce 1981.

Problémem ale bylo, že pozdější modely vyráběné v Trnavě byly technicky nespolehlivé a často se porouchaly ještě před předáním zákazníkovi. To potvrzuje v přiloženém videu z roku 1989 Karel Skružný, tehdejší vedoucí dopravy Stanice záchranné služby Praha. “Zkušenosti máme takové, že třeba jsme brali 9 vozů v Trnavě, a z toho 6 nám jich nedojelo. Nebo pak dojelo, na laně, a po různejch opravách mechanikama, kdy na silnicích za každýho počasí předváděly skutečně divy,” říká a vzápětí dodává: “Přidal bych srovnání, když jsme jezdili za ta léta do Vrchlabí. Téměř za celou tu dobu se nestalo, aby některej vůz nedojel, konkrétně k nám do Prahy nebo měl po cestě nějakou poruchu.”

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Skružný také řekl, že když už auto do Prahy dovezli, bylo potřeba poslat na něj ihned mechaniky. Ti pak dva až tři dny na autě pracovali, aby bylo vůbec provozuschopné. To nejhorší, co se může stát, je totiž fakt, že sanitní automobil přestane jet. A to se při natáčení reportáže také stalo…

Vozový park tehdejší záchranné služby byl zastaralý a nemoderní. A nešlo jen o samotná auta, ale i o jejich vybavení, které pocházelo ještě z předchozích generací. V roce 1989 se tak stále používala lehátka i dřevěné skříňky s ostrými rohy z padesátých let. I díky tomu nebylo bezpečné, ale mnohdy ani reálné pacienty za jízdy ošetřovat.

.u5f07b747185f7b3cad784414a846560d { padding:0px; margin: 0; padding-top:1em!important; padding-bottom:1em!important; width:100%; display: block; font-weight:bold; background-color:inherit; border:0!important; border-left:4px solid #141414!important; box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -moz-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -o-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); -webkit-box-shadow: 0 1px 2px rgba(0, 0, 0, 0.17); text-decoration:none; } .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d:active, .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d:hover { opacity: 1; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; text-decoration:none; } .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d { transition: background-color 250ms; webkit-transition: background-color 250ms; opacity: 0.8; transition: opacity 250ms; webkit-transition: opacity 250ms; } .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d .ctaText { font-weight:bold; color:#C0392B; text-decoration:none; font-size: 16px; } .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d .postTitle { color:#141414; text-decoration: underline!important; font-size: 16px; } .u5f07b747185f7b3cad784414a846560d:hover .postTitle { text-decoration: underline!important; }

Přečtěte si také:  Škoda Rapid z Bratislavy? Z nepovedených kusů byli zákazníci nešťastní

Ve Vrchlabí bylo nakonec vyrobeno celkem 69 727 kusů Škody 1203. V Trnavě byly pak dodávky (včetně sanitního provedení) vyráběny až do druhé poloviny 90. let (1997). Počet kusů se nám dohledat nepodařilo. Mimochodem výroba Škody 1203 vlastně nepřestala, protože nové kousky vznikaly ještě mnoho let poté.

Před 50 lety se začala vyrábět Škoda 1203, novou můžete koupit ještě dnes

Příspěvek Sanitky Škoda 1203 byly nespolehlivé už jako nové. Z továrny v Trnavě do Prahy občas ani nedojely pochází z auto-mania.cz

[autoring]

Když se v roce 1964 začala prodávat Škoda 1000 MB, asi nikdo netušil, že v pozměňované podobě tato koncepce vydrží na trhu dalších téměř třicet let. Na poslední evoluci v podobě Škody s kódovým označením 742, která skončila v roce 1990, se můžete podívat v přiloženém videu. V tom se ukáže výroba v továrně v Mladé Boleslavi.

Škoda 742 byla vyráběna mezi lety 1976 až 1990 a v roce 1983 prošla velkou modernizací. Ta byla nejen designová, ale i technická. Video pochází z roku 1982, tedy z časů ještě před modernizací, i přesto je vidět, že některé prvky pozdějších modelů už na autech aplikovány jsou – jde zejména o zadní čelo s obdélníkovými světlomety, namísto původních “kapek”.

Silvestrovský retro test: Škoda 130 GL

Video tvrdí, že Škoda 742 bylo auto: “úsporné, spolehlivé, bezpečné, odolné proti korozi”. To jsou slova, se kterými si dovolím po zkušenostech svých i svých známých a příbuzných nesouhlasit – zejména s tou odolností vůči korozi.

Více než šestiminutové video nás provede prakticky celým procesem výroby auta. Od původního svařování plechových dílů do celku, který začne připomínat karoserii, přes montáž dveří, lakování (včetně speciální kataforické lázně, která má karoserii ochránit před korozí), až po finální montáž i finální funkční testování.

(adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

Už tehdy byla v procesu poměrně velká míra robotizace, ale s tím, jak se auta vyrábějí dnes, se to srovnat nedá. A srovnat se ostatně nedají ani objemy produkce, vždyť Škoda v posledních letech trhala výrobní i prodejní rekordy. Jen v Mladé Boleslavi v loňském roce vyrobila na 590 tisíc automobilů.

Škoda Rapid z Bratislavy? Z nepovedených kusů byli zákazníci nešťastní

Příspěvek Video z roku 1982 ukáže výrobu škodovek. Už tehdy byla poměrně velká robotizace pochází z auto-mania.cz

[autoring]

Konec účetních, obchodníků, personalistů, nebo operátorů. Tak vypadá budoucnost na pracovním trhu, kterou zásadně ovlivní masivně nastupující robotizace. V Česku je přesto nástup umělých pomocníků za ostatními státy pozadu.

[prazskytankista]

Jihočeská HK: V Budějovicích budou firmy řešit i průmyslovou bezpečnost

Průmyslová bezpečnost a kybernetická ochrana budou jedním z témat kooperačního setkání v Jihočeském vědeckotechnickém parku v Českých Budějovicích. Ten připravuje Jihočeská hospodářská komora na úterý 20. Listopadu od 13 do 16 hodin. Na akci se chystají firmy, které nabízejí chytrá řešení v oblasti automatizace, digitalizace a robotizace výroby. source http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Jihoceska-HK-V-Budejovicich-budou-firmy-resit-i-prumyslovou-bezpecnost-559366

[prazskytankista]

Jihočeské firmy se mohou vzdělávat v oblasti digitalizace a robotizace výroby

Jihočeští podnikatelé se mohou dozvědět více o možnostech digitalizace a robotizace ve svém oboru. Díky projektu „Pohraniční region 4.0 – společně.digitálně.utvářet“, který už druhým rokem realizuje Jihočeská hospodářská komora (JHK) se svým německým protějškem IHK Pasov, se mohou účastnit nejrůznějších workshopů, kooperačních setkání a čerpat informace o digitalizaci od německých firem. source http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Jihoceske-firmy-se-mohou-vzdelavat-v-oblasti-digitalizace-a-robotizace-vyroby-550970

[autoring]

Ve společnosti ŠKODA AUTO skončila firemní třítýdenní dovolená. Ani během pracovního volna většiny zaměstnanců se však nezastavily práce týkající se vylepšení výroby a infrastruktury. Všechny tři výrobní závody v České republice prošly pravidelnou kontrolou, údržbou a především modernizací v souladu s koncepcí Průmyslu 4.0.

V závodu v Mladé Boleslavi se úpravy dotkly výrobní i servisní technologie. Jednalo se zejména o revize vzduchotechniky, čistění odpadních nádrží a v neposlední řadě také o nezbytné úpravy komunikací uvnitř závodu. Stovky zaměstnanců pracovaly na údržbě a obnově provozů, kterou nelze při vysokém vytížení závodů ŠKODA AUTO vykonat jindy než v období firemní dovolené.

V Kvasinách byla v době firemní dovolené instalována nová lakovací linka s aplikační technologií Bell-Bell, která zvyšuje účinnost nástřiku různých odstínů barev karoserie. Díky tomuto opatření dojde k úspoře barvy na jednu karoserii o téměř jeden kilogram při zachování vysoké kvality laku a ochrany karoserie. Jedná se významný příspěvek ke zlepšení životního prostředí.

Mezi hlavní trendy koncepce Průmyslu 4.0 patří rozšíření robotizace, automatizace a digitalizace. Důkazem je další modernizace svařovny v Kvasinách, ve které byly instalovány nové roboty. Během zaměstnaneckého volna automobilka realizovala v závodě celkově přes 40 projektů zaměřených na optimalizaci výroby.

Třítýdenní přestávka ve výrobě přispěla i k modernizaci infrastruktury. V Kvasinách byl rozšířen kruhový objezd před hlavní branou o spojovací větev a přibyl třetí jízdní pruh ve směru ze závodu. Společně s nedávno otevřenou cyklostezkou tato opatření přispějí k ulehčení dopravy v okolí závodu.

Práce v technologicky špičkovém závodě ve Vrchlabí se zaměřily na údržbu a seřizování stávajících moderních technologií výroby automatické převodovky DQ200. Pravidelnou údržbu unikátních strojů provedly specializované firmy z České republiky a ze zahraničí. Největší akcí byla jako každoročně údržba heliových kalíren.

Příspěvek Závody ŠKODA AUTO prošly během dovolené pravidelnou údržbou a modernizací pochází z auto-mania.cz

[autoring]

Společnost ŠKODA AUTO obdržela hlavní cenu v kategorii firem s více než 5000 zaměstnanci, a to již potřetí v řadě

Automobilka byla vyhodnocena také jako nejlepší zaměstnavatel s více než 5000 zaměstnanci ve Středočeském kraji a nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty v krajích Středočeském a Královéhradeckém

Další v sérii významných ocenění potvrzujících péči věnovanou zaměstnancům

Vzdělávání zaměstnanců je pro společnost ŠKODA AUTO i nadále jedním z nejdůležitějších faktorů pro budoucí konkurenceschopnost

Společnost ŠKODA AUTO byla oceněna titulem Zaměstnavatel roku 2018 v České republice. Tato soutěž se již od roku 2003 zaměřuje na společnosti v České republice z pohledu lidských zdrojů. Smyslem klání je přiblížit lidem zaměstnavatele s výborným přístupem ke svým zaměstnancům, a to nejen celostátně, ale i v jednotlivých regionech. Automobilka ve finále uspěla již potřetí v řadě a kromě toho se umístila na 1. místě jako Zaměstnavatel regionu s více než 5000 zaměstnanci ve Středočeském kraji a prvenství získala také v kategoriích Nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty ve Středočeském kraji a Královéhradeckém kraji.

„Tato ocenění naší personální práce nás velice těší, neboť úspěch podniku je vedle dlouhé tradice a vynikajících produktů založen především na našich zaměstnancích, na jejichž podpoře a rozvoji společnost ŠKODA AUTO nepřetržitě pracuje,“ říká Bohdan Wojnar, člen představenstva společnosti ŠKODA AUTO za oblast řízení lidských zdrojů.

Smyslem soutěže Zaměstnavatel roku je přiblížit veřejnosti firmy s výborným přístupem ke svým zaměstnancům, a to nejen celostátně, ale i v jednotlivých regionech. Klání organizuje Klub zaměstnavatelů a hledí se na množství kritérií, jako jsou počet hodin školení na jednoho zaměstnance, investice do vzdělávání a zvyšování kvalifikace, společenská angažovanost, podpora měst a obcí v okolí sídla firmy, ale také mzdy, možnosti kariérního růstu, osobního rozvoje a další hlediska.

Zviditelněním úspěšných společností pomáhá tato soutěž rozvíjet oblast lidských zdrojů v České republice, a to bez ohledu na zaměření dané firmy, na její historii, velikost nebo odvětví. Hodnocení probíhá celosvětově uznávanou metodikou, která umožňuje srovnání různých podniků s často velmi odlišným typem podnikání.

ŠKODA AUTO se také umístila na prvním místě ankety Nejžádanější zaměstnavatel mezi studenty ve Středočeském kraji a Královéhradeckém kraji. V tomto průzkumu, který se uskutečňuje již od roku 1994, studenti hodnotí a vybírají společnost, ve které by chtěli po skončení studií pracovat.

Vítězství v soutěži Zaměstnavatel roku je dalším z mnoha ocenění v oblasti lidských zdrojů. Tento rok společnost ŠKODA AUTO například získala již potřetí cenu pro absolutního vítěze studie TOP Zaměstnavatelé, která je založena na průzkumu mezi více než 10 tisíci vysokoškolskými studenty.

Dalším významným úspěchem je druhé místo v průzkumu zaměstnanecké oblíbenosti Randstad Employer Brand Research, který letos poprvé zahrnul i české zaměstnavatele. Na nejvyšší příčky automobilku ŠKODA AUTO posunuly hlasy více než 7400 respondentů z České republiky, kteří hodnotili atraktivitu 150 největších tuzemských společností. Mezi kritéria patřila dobrá pověst firmy, využívání nejnovějších technologií při práci, jistota zaměstnání, možnost kariérního růstu, atraktivní plat a další hlediska.

Společnost ŠKODA AUTO jako jeden z největších zaměstnavatelů v České republice věnuje velký význam také vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Automobilka provozuje vlastní učiliště, které v roce 2017 oslavilo 90. výročí odborného vzdělávání, v roce 2000 také založila vlastní vysokou školu. Ta je dodnes jedinou vysokou školou v České republice, jejímž zakladatelem je velká nadnárodní společnost. Kromě toho ŠKODA AUTO spolupracuje s desítkami univerzit u nás i v zahraničí.

Mimořádnou péči věnuje automobilka vzdělávání zaměstnanců v souvislosti se změnami v oblasti automobilové výroby, které přináší průmysl 4.0, jako jsou například robotizace výroby a konektivita strojů, zařízení i infrastruktury. Vzdělávání zaměstnanců zůstává pro společnost ŠKODA AUTO i nadále jedním z nejdůležitějších faktorů pro budoucí konkurenceschopnost a je důležitým pilířem dalšího rozvoje.

[autoring]

Nová hala na celkové výrobní ploše 3 000 m2 hojně využívá prvky Průmyslu 4.0 a ve výrobě se uplatňuje pokročilá robotizace i automatizace

Na 8 výrobních linkách se budou vyrábět mimo jiné NOX senzory určené k detekci škodlivin ve výfukových plynech automobilů a připravené na stále přísnější a p��ísnější emisní předpisy. Roční produkce by měla dosáhnout 8 milionů kusů

Pro 200 nových zaměstnanců jsou kromě moderního pracovního a sociálního zázemí připraveny i neformální a odpočinkové zóny. K dispozici dokonce bude i fotbalové hřiště, fitness stroje nebo stolní tenis

Technologická společnost Continental v reakci na přísnější automobilové emisní předpisy rozšiřuje výrobu v trutnovském závodě. Z důvodu nutnosti navýšení výrobních i skladovacích kapacit dnes slavnostně otevírá novou halu s užitnou plochou větší než 8 000 m2. V nových prostorech je zavedena řada inteligentních prvků Průmyslu 4.0. I přes velkou míru automatizace a robotizace bylo v rámci expanze vytvořeno 200 nových pracovních míst.

V závodě společnosti Continental v Trutnově byla dnes slavnostně otevřena nová výrobní hala. Klíčovou součástí nového objektu, který zabírá 3 000 m2 výrobní a 2 200 m2 skladovací plochy, je osm linek specializovaných na produkci NOX senzorů, doplněných o dvě SMT linky sloužící k výrobě tištěných spojů. Celková kapacita produkce nově zprovozněné části je 8 milionů součástek ročně, a to především díky implementaci prvků Průmyslu 4.0. Instalovány jsou moderní jednotky pro inteligentní sledování toku materiálu i řízení pohybu logistických vozidel. Zajímavostí je rovněž prediktivní údržba jednotlivých zařízení, to díky průběžnému sběru dat z jednotlivých technologií.

„Propojení stávajících výrobních a skladovacích prostor s novým stavebním záměrem bylo hned na začátku projektu velkou výzvou. Bylo také nutné počítat se svažitostí terénu a plánovaným obchvatem města,“ říká Jiří Barvínek, vedoucí technického oddělení trutnovského závodu Continental. „I přes napjatý časový plán jsme se soustředili jak na maximální funkčnost a nízkou energetickou náročnost budovy, tak i na co nejefektivnější řešení pro novou automatizovanou výrobu. A myslím, že se nám to povedlo,“ dodává Barvínek.

Více než jen výrobní hala

Nové prostory nabízí práci dalším 200 zaměstnancům, celkový počet se tak vyšplhá na 2000, čímž společnost Continental upevňuje svoji pozici mezi klíčovými zaměstnavateli regionu. Součástí objektu uvedeného do provozu jsou také kanceláře, zasedací místnosti, nové tréninkové centrum a sociální zázemí se šatnami s podlahovým vytápěním. Moderní budova je navíc díky důmyslnému systému vzduchotechniky a využití odpadního tepla energeticky úsporná.

Výrobní středisko společnosti Continental však nenabízí pouze moderní pracovní prostředí. Pro nové i stávající zaměstnance budou připraveny neformální i odpočinkové zóny, tréninkové centrum, fotbalové hřiště a stolní tenis ve výrobních prostorách. „V době nízké nezaměstnanosti je pro nás nábor zaměstnanců nelehkým úkolem a jejich spokojenost je pro nás zásadní. Naším cílem je zajistit, aby areál celého závodu nebyl pouze pracovním místem, ale také příjemným prostředím,“ říká Lukáš Rosůlek, ředitel závodu Continental Trutnov.