panicking and chara who thinks a group of people enjoy being deceitful
You know for a moment forget fem!hercules. Just look at fan-made SAINW song and translated version too(russian?). The song for inspo.
You need more worry and psycological aspect/involement with the character. You panic and think that people or certain population are ugly-decietful. And even worse they enjoy and brag about their hidden intention. How they approach and what you discover what they talk about behind their back, happy about becoming sketchy. Like that. Long story plus, this part needs more imagining and pulling memory so, yep, this text is short, yup, for an inspo. Give in more to your own imagination.
Protož mě vlmi baví mapovat postup na pampeliškové tašce tady na tomhle blogu, takže jsem se rozhodla, že vám podobně ukážu další projekt. Není to úplně nový projekt, vlastně jsem s ním začala téměř přesně před rokem. Ale teď se konečně blížím ke zdárnému dokončení.
A o co vlastně jde? Rozhodla jsem se vylepšit si svojí džínsku. Do Večerníckovského stylu. Tak se na to pojďme rovnout mrknout.
První krok byl samozřejmě plán. Ráda bych řekla že byl konkrétní a už predem jsem věděla, co budu chtít udělat. Ale to bych lhala. V tomhle případě byla moje představa dost vágní. Ale to mě samozřejmě nezastavilo.
Takže jako úplně první věc jsem si vzala džínsku, savo a štětce ke kterým jsem neměla příliš pevný vztah (protože se v průběhu doslova vypařily). No a každý návod na savování oblečení, který najdete na internetu vám řekne, že máte saco dost zředit. Tyhle návody ale evidentně neppočítaly s odolností mojí džínsky proti sacu. Prostě se i po několika opakováních odmítala odbarvit do bíla. Takže nakonec jsem to vzdala a použila jsem koncentrované savo. Několikrát.
Ale i přes to, že to bylo náročnější než jsem počítala a rozpustila jsem si dost štětců, byla jsem nakonec dost spokojená.
Jako druhý krok jsem se rozhodla dále popagovat můj Večerníček je pán času hlavokánon, takže jsem se rozhodla že na obou ramenou budu mít kruhovou galifrejštinu. A co si napíšu bylo hned jasné. Na jedno rameno dobrý večer, na druhé dobrou noc. A jako metodu jsem zvolila vyšívání. A jakou jinou mež zlatou niť.
A to je prozatím vše přátelé, příště budem pokračovat s barvama.
František Kupka, The Yellow Scale (Škála žluté), 1907
dobrý den, dobrý večer, přidávám se k 'Speak Your Language Day' od @polish-art-tournament
Škálu žluté jsem poprvý objevila, když jsme dostali na střední zadání napsat rozbor uměleckého díla z libovolného období mezi 19. — 20. stoletím. Už si nepamatuju, jak jsem dospěla ke Kupkovi, ale Škálu žluté jsem našla na random stránce nějaké galerie a byla to láska na první pohled. V rozboru jsem taky mluvila o Kupkově výtvarném vývoji od jeho začátků na Akademii, kde se převážně věnoval realismus, až do jeho vrcholné a pozdní tvorby, kdy se dostal k abstrakci (myslím, že na tomhle obrazu jde celkem dobře vidět jeho první experimentace s abstrakcí). Jeho abstraktní tvorba byla také úzce spjata s hudbou a dala zrod i novému uměleckému směru – orfismu.
Uchvátili mě ty zlatavé barvy a nonšalatní gesto + celkový nádech obrazu. Mohla bych se na něj dívat celý den :)
(taky jsem podle něj vytvořila svoje první OC, Clementina)
Drahý čumblre, máme tu zase ornitologické okénko, protože, prosím pěkně, cestou na vlak jsem u nás na Sázavě narazila na trans kačera.
Začneme základy - samce kachny divoké od samice odlišíme takřka vždy s naprostou jistotou podle zobáku, který je u samců sytě žlutý, zatímco u samic je zabarven do oranžova nebo hněda a většinou na sobě má tmavé skvrny. Proč se řídit podle barvy zobáku a ne prostě podle toho, že je samice celá hnědá, zatímco samec má výraznou zelenou hlavu a tak dále? To proto, že na jaře začnou samci přepeřovat a "obléknou si" krycí šat, který je shodný se zbarvením samic. Právě v tuto chvíli se dají kačeři od kachen rozpoznat právě jen podle toho zobáku.
A teď k jedinci na fotce. Když se podíváte na zobák, můžete vidět, že je oranžový s tmavými skvrnami, tedy typicky samičí. Zbarvení peří by ale odpovídalo na samce, byť hlava není zelená celá, ale je zelené pouze její temeno a zátylek. Na tom však není nic až tak zvláštního, v období přepeřování samci pochopitelně nemají hned zase zelenou celou hlavu.
Problém je v tom, že teď je únor. A v únoru už mají kačeři přepeřování do svatebního šatu dávno za sebou, jedince, co nemá zelenou kebuli, byste na rybníce hledali horko těžko. A druhým problémem je tedy "nesmyslná" kombinace zabarvení zobáku vůči zabarvení peří.
Takže... Co se stalo? Inu, tenhle jedinec se docela jistě vylíhl jako kachna, samice. A s největší pravděpodobností mu v průběhu života selhal vaječník, specificky levý (ono totiž ptáci jiný ani nemají). V těchto případech dochází k tomu, že jedinec začne přebírat chování samců a zároveň tedy i jejich zbarvení, je temperamentnější, dokonce se i může snažit spářit s kachnami-samicemi. A teď k tomu komplikovanějšímu a ne tak probádanému. Podle všeho u těchto kachen může dojít i k tomu, že jim naroste penis, který by dle všeho mohl být zřejmě i funkční. Bohužel se toho o této problematice neví tolik, aby se to dalo říci s naprostou spolehlivostí.
Ještě bych chtěla dodat, že trans nemusejí být jen kachny divoké, ale třeba i jiné druhy vrubozobých. Tento jev byl zaznamenán například ještě u kachniček mandarínských, kterých je jen tak mimochodem jak nas*áno v Brně.