#knihkupectví

[knihkupeczkupole]

Pán: Sháním knihu, abych si ji mohl přečíst.

Já: a co máte rád?

Pán: Příběhy.

[kreaturasesyrem]

Nedávno jsem dočetla jednu krásnou knížku a jsem zase jednou ráda, jak bohatá naše čeština je.

Pro kontext, jedna z vedlejších postav se v originále jmenuje "Satchel", na čemž není nic špatného, je to jednoduché a výstižné (zvlášť pro to, kým je). Nicméně, Češi to nedokázali jen přeložit, vytvořili jméno

✨Kufírek✨

a řeknu vám, že je to teď asi jedno z nejmilejších slov/jmen, co znám. A je to ještě výstižnější. Miluju češtinu 💕

[hana-loves-bumblebees]

Nikdo: nic

5 z mých mozkových buněk ve snaze zachytit informaci, kterou potřebuji, a vím, že vím, ale kterou mi mozek odmítá říct:

[masterofiodine]

zdravím čumblr, mám na vás prosbu - nenapadá vás někoho nějaká brigáda, kde není potřeba komunikovat s lidmi? (něco co není fastfood, celkově asi mimo jídlo)

a ještě aby brali lidi, kterým je 17 heh

pokud někdo o něčem víte, ať už nejak obecně nebo i konkrétně (praha), pište prosím, díky!!

[opily-zajic]

15. 9.

Je září, začátek školního roku na základních a středních školách. Šéfová mě o tom pekle předtím, než začalo, informovala. V předchozím knihkupectví, kde jsem pracovala, jsme učebnice nevedli vůbec, takže jsem se jejímu varování jen mile zasmála. Vždyť to nemusí být tak hrozné, za nás ty učebnice byly na trhu stejně jenom ve dvou verzích, k tomu jsme to většinou objednávali hromadně. A kdo by šel v dnešní době nakupovat naslepo učebnice na kamennou prodejnu? Odpověď vyplula rychle napovrch.

Dneska pracuji v horním patře s odbornou literaturou. Studenti, které vypustila jejich škola do divočiny hledat ty nejobskurnější a nejstarší učebnice na vlastní pěst, protože ksakru nezvládne sama kontaktovat samotného dodavatele a ušetřit práci doslova všem zúčastněným, mě každou jejich návštěvou stále více děsí. Poznám je podle zmatených pohledů a stydlivého "dobrý den", případně jejich rodičovského doprovodu, který je buď stejně zmatený jako jejich potomek, nebo znatelněji unavenější a frustrovanější než průměrný zákazník. Cítím, že se oni sami v takovém kvantu knih necítí bezpečně. Nechám je, ať se chvíli podusí, a pak jim nabídnu pomoc. A žádost je téměř pokaždé na stejné bázi. Zmatená dívka, jejíž věk nezvládnu ani za boha odhadnout, se ke mně stydlivě přišourá - Chtěla bych učebnici. To jsme rádi, mohla byste mi ji prosím nějak blíže popsat? Češtiny. Takovou tu zelenou. Pamatujete si na vydavatele, přesný titul, autora, jaké vydání, zvládla byste titul aspoň podle obrázku identifikovat? Nevím, paní učitelka říkala, že tam jsou na obrázku nějaké děti...

Supr. Databáze zeje prázdnotou, nejnovější zelená čeština s dětmi je z roku 2006. Jojo, to je přesně ona, takže ji máte? Nemáme, je vyprodaná v celé síti, nemůžeme ji objednat ani u dodavatele, protože je už sedmnáct let stará, moc se omlouváme. Ale na obrázku ji máte, nemůžete se ještě kouknout dozadu, jestli ji vážně nemáte? Nemáme, omlouváme se. Ale já bych ji potřebovala už dneska, ozve se smutně. Přistupuje matka. Vážně ji vzadu nemáte, jak o tom můžete být přes ten počítač přesvědčená? Přesvědčovali jsme se před dvěma minutami, když jsem vám s úsměvem a láskou na rtech pod nos rozložila doslova každou učebnici češtiny, co máme. Aha, tak to jste teda fakt knihkupectví. Aňo, poď. Tak teda nashle.

Všechno je narychlo, každý potřebuje všechno zítra, nikdo není schopen počkat, nikdo nechce objednávat. Každé ráno nám přijíždí zásilka s další hromadou učebnic, nikdo to nestíhá vybalovat, lidé se nám koukají pod ruce, jestli náhodou nevybalujeme zrovna tu jejich učebnici, co potřebují. Cítím jejich krvelačnost a modlím se, aby nepřišel další nervózní rodič, kterého budu muset opět s omluvami posílat jinam. Nejobskurnější dotazy přicházejí těsně před zavíračkou, kdy jsme pro rodiče, co se už dvě hodiny po náročné směně plahočí knihkupectvími místo potomka, jejich poslední nadějí. Když mi v systému svítí nula, tak cítím jejich zoufalost a vzrůstající rezignaci.

Začínám si vážit toho, že jsme ty učebnice před téměř dvěma dekádami fasovali na základce po svých spolužácích a na střední jsme se z nich neučili vůbec. A těším se na říjen, kdy mi do patra s odbornou literaturou budou zas jenom chodit právníci pro ÚZ, ezomámy pro Oshu, divnopáni pro publikace o houbách a zmatení turisti pro mapy Brna nebo horáci pro svá oblíbená Káčétéčka.

[lostacewizard]

Kde mám sehnat knížky který jsou moc starý na to, aby byli v knihkupectví

Ale moc mladý na to, aby byli v antikvariátu ?

[the-aro-ace-arrow-ace]

hodně se omlouvám že ruším ale v tom pdfku atlas krojů chybí stránka 218

mohla bys ju tu prosím prosím prosím prosím prosím ofotit?

-těšíňák

omg moje špatný ._. toho jsem si vůbec nevšimla, děkuju!

Momentálně jsem v Athénách, takže k tý knížce nemám přístup, ale hnedka kouknu jak to tam vypadá

[punk-in-metal-detector]

By člověk neřekl jak těžký je sehnat v zemi, která sdílí s německy mluvícími zeměmi půlku hranic, knížku v němčině...

[itsfantasticallyhomoerotic]

drazí kvéři a neurodivergenti,

v Praze je otevřené nové knihkupectví Atypical Bookshop, zamiřte tam pro knížky, kytky, senzorický pomůcky nebo jenom pochillovat, je to tam fakt fajn a zaslouží si podpořit 💛♾️🌈📚

pls give them some love, potřebují víc sleďů na insta

[fuckyeahgoodomens]

!!! Czech edition of Good Omens / česká verze Dobrých Znamení !!!

Nevím kolik mě tu na čumblr sleduje čechů a slováků :D, ALE! Doposud Good Omens vyšelo ve dvou verzích (ta se zadky a ilustrované vydání) ale obě jsou už nesehnatelné v knihkupectví, jen po antikvariátech za 5x vyšší cenu :/. V lednu jsem psala vydavatelství Talpress a říkali, že plánují nové vydání, ale včera jsem jim psala, jak to vypadá, a odepsali mi, že to nebude! :(

Ale myslím, že pokud by se ukázat dostatečný zájem, tak by se to snad dalo zvrátit! :)

Takže prosím všechny čechy (a slováky ;) ;) ;)) jestli by nenapsali Talpressu na:

eshop@talpress.cz

něco ve smyslu (+ kdyžtak trochu upravit ať nemají x-krát ten samý copy paste :D)

Dobrý den,

slyšel/a jsem, že plánová nová edice Dobrých Znamení nakonec nebude. Moc mě to mrzí, protože jsem měl/a v plánu si ji pořídit. Laskavě prosím o znovu zvážení.

Děkuji a přeji krásný den,

jméno

KRLEŠ!!!

[knihkupeczkupole]

Co lidi shánějí v knihkupectví co nedává smysl tu shánět:

• ledničku

• kladivko

• kružítko

• akrylové barvy

• nabíječku na telefon

a bezpochyby budou další 😅

[mist-the-wannabe-linguist]

Našla jsem náhodou docela dost stránek a blogů v češtině a slovenštině týkajících se queer věcí, je mi jasné, že většinu z nich nejspíš znáte, ale já doteď třeba o žádné neslyšela, takže pro vás, co jako já nic nevíte, tady dávám seznam webovek jiných, než Jsme fér a Prague Pride:

CZ:

Společnost pro queer paměť - neziskovka k uchovávání pramenů a popularizaci poznatků z české queer minulosti

PROUD, z.s - neziskovka bojující za rovnoprávnost

S barvou ven - online poradna pro coming out

Mezipatra - filmový festival pro queer kinematografii

Queer kód - projekt na podporu společenských a kulturních akcí LGBT komunity

In IUSTITIA, o.p.s. - společnost zajišťující sociální služby, právní informace a zastupování osobám dotčeným diskriminací (homofobie, transfobie, rasismus, islamofobie, ableismus atd)

Spolek Charlie - queer spolek Karlovy univerzity

TRANS*PARENT, z.s - sdružení pro podporu a sdílení informací o/pro trans, nebinární a intersex lidi

STUD, z.s. - brněnské sdružení na podporu queer lidí

OLLOVE - olomoucké sdružení na podporu queer lidí, organizující kulturní, společenské a osvětové aktivity pro veřejnost

Jihočeská Lambda - queer spolek, moc o něm ale nevím

Pražský klub gay seniorů M-Klub Lambda - už je možná nefunkční, ale třeba budete mít štěstí

Literární projekt Odnaproti - projekt pro zviditelnění queer literatury

Česká databáze duhových knih

Queershop.cz - online obchod s knížkami, vlajkami, připínáčky atd

Pan G. - blog

Klogan - blog

SK:

Iniciatíva inakosť - iniciativa spojující lidi a organizace snažící se o prosazení práv queer lidí

Diera do sveta - kulturní centrum a knihkupectví

PRIZMA Košice - projekt komunitního poradenství pro queer lidi

Dúhová stužka - kampaň, kde si koupíte duhovou stuhu, výdělek jde na podporu PRIZMY Košice

Filmový festival inakosti - festival pro queer kinematografii

Festival Drama Queer - divadelní festival

Inokraj - facebooková stránka sdílející další stránky a novinové články týkající se queer komunity

QYS magazín - queer magazín

Dúhový rok - platforma pro zviditelnění queer lidí a jejich tvorby

Lotosové kvety - sportovní klub queer lidí a přátel

Všechny stránky jsem jen v rychlosti proletěla, než jsem je sem dala, pokud jsou některé spolky už nefunkční nebo problematické, dejte vědět

Pokud znáte další, přidávejte

_

For English users: absolutely do spread this around, this is a list of resources for queer people living in Czech Republic and Slovakia and most people don't know about them, so it's good to share since you never know whether any of your followers may be Czech/Slovak

[sk0rice]

no pardon pardon, ale

GOETHEHO klasika čtená PLESLEM?? v mém LOKÁLNÍM knihkupectví?? nic na celém širém světě teď nepotřebuji více, než půl tuctu těchto cédéček a netrápí mě, že si je nemám kde pustit.

[small-cs-traffic-warden]

Co se stane v knihkupectví

... zůstane v knihkupectví. Přijměte pozvání na ranní kávu do obchodu pana A. Z. Fella a možná budete svědky nemalého odhalení.

Velmi krátká a nevinná jednohubka.

[opily-zajic]

Můj zoufalý (a zpočátku velice nadějný) útěk z knihkupectví do startupu skončil nešťastnou krizí, která byla naplněna čekáním na peníze, které nikdy nepřišly, a nechtěným přiživováním se na všech kolem, protože mi po desetitisícové bakalářce nezbylo ani na základní žití. Měla jsem toho dost, už jsem nemohla být příživník, chyba a překážka. Myšlenka, že tentokrát najdu zaměstnání, které mi vydrží, mě jenom zpomalovala deptala tím víc, na kolik mailů mi bylo odpovězeno "Dobrý den, omlouváme se, ale...". A tak jsem tedy po několika měsících rozesílání životopisů a ptaní po kamarádech opět skončila ve službách - tentokrát však důchodcům nepodávám knížky z jim nedosažitelných poliček, ale tisknu jim dokumenty a učím je posílat maily.

Práce v copycentru mi připadá aspoň trošku blíž k mému vzdělání - ale vždy, když u klikání docházky vidím titul BcA. před svým jménem a v hlavě obrázek dne, který na mě čeká, tak jen povzdechnu. Je to skvělé zaměstnání. Vlastně nejlepší, co jsem za celou svou vysokoškolskou kariéru měla. Dokonce i nejlépe placené. Ale sliby startupových pánů o tom, že bych mohla být v kanceláři s kuchyňkou a vlastním stolem a se spolupracovníky sdílející moji vizi a drajv, že můžu kariérně růst a podílet se na něčem, co dává smysl, mi zkreslily představu o mých hodnotách a vnukly mi do hlavu tu nepříjemnou, ponižující a kousající myšlenku, že mám přece na víc. Jsem víc. Tak proč ze sebe zase za pultem dělám laskavého debila?

I přesto se tady ale cítím jako královna - můžu mít u sebe telefon, pít vodu kdykoliv, kdy se mi zachce, a nemuset se přitom ptát šéfové, sem-tam dokonce i sedět (!) nebo si dát kafe (!!) z tringeltů, co si můžu nechat (!!!). Nikdy jsem netušila, jak tyto maličkosti změní chuť k práci; a až u hovorů se spolupracovníky o našich předchozích zaměstnáních mi dochází, že tyhle maličkosti by měly být vlastně základním právem zaměstnance. Že je normální si sednout, poznat své spolupracovníky, zpomalit, dávat si pozor, být pečlivá. Uznat, že něco nevím. A přiznat si, že přece nejsem vševědoucí - nebo aspoň urputně nepředstírat, že jsem neúnavná pracující mašina.

Je tady tolik věcí, na které si dávat pozor. Každá tiskárna funguje jinak, každý papír má své vlastnosti, každá vazba má jiný technologický postup, každý druh tisku je třeba zprostředkovat jiným programem, každý zákazník je jiný druh blbce, je třeba dbát na tohle, na tamto, nekombinovat tohle, vždy se zeptat na tamto, nebát se do toho vložit, nebát se... experimentovat. Doprdele, kdy já jsem naposledy mohla v práci experimentovat?!

A dokonce i přemýšlet! Všechno je nové. A já mám najednou chuť číst a psát, jsem zase schopná stáhnout knížku za den, jen tak si psát deník, bavit se o věcech. Být sebevědomá. V minulých měsících mě definovala má nezaměstnanost, zoufalost, nízké sebevědomí a bezvýchodnost mé umělecké praxe, ale teď, když mám důvod vstát ráno o půl šesté a něco zažít, i když třeba rozdílnou blbost rozdílných lidí, tak to najednou dává smysl. Je to supr. Až mě děsí, jak jednoduché bylo tohle všechno ztratit.

[kralovna-ne-stesti]

Včera jsem vlezla do knihkupectví, kde měli black friday. Tak 85% knížek olepených slevou. No. A já se tam jen tak bez zájmu prošla, jen u osobního rozvoje si osahala tři knížky, co mě zajímají, a odešla. Moje starý já by na mě nevěřícně zíralo a nechápalo, co se stalo, jestli to jsem vůbec já.