#rostliny

[kousava-poznamka]

23/02/24

Aukce rostlin - moje nová závislost, potěšení a důvod, proč skončím chudá, na ulici.

[pivnivila]

[vipnoviny]

Rostliny žijí a mají duši!

Až donedávna si vědecká obec myslela, že rostliny jsou organismem bez inteligence a bez duše. Moderní věda však na základě svých pokusů a měření zjišťuje, že rostliny mají nejen duši a inteligenci, ale také zažívají emoce podobné těm lidským a snaží se s námi komunikovat. Budhismus věří v šest cest reinkarnace – lidskou, zvířecí, rostlinou, nerostnou (například kameny) a reinkarnaci ve vyšší a nižší dimenzi. Je-li budhistická teorie správná, pak i rostliny mají duši.

Kniha Největší záhady světa - Zázračné události

V knize Největší záhady světa – Zázračné události od autora Franka P. Jonese se můžeme dočíst o vědeckých objevech a měřeních, které dokazují, že rostliny jsou živé a mají duši: „Například dr. Tetmajer-Przerwa zjistil za pomoci citlivých virgulí v rukách senzibilů, že i pokojové rostliny mají okolo sebe zvláštní energetický obal – auru, podobně jako člověk a ostatní živočichové.

Rostlinná aura byla porušena, pokud se rostlina necítila zcela v pořádku, trpěla suchem či nadměrným zaléváním anebo se cítila ohrožena. Ohrožena? Asistentka dr. Tetmajera-Przerwy dostala při jednom pokusu za úkol „ohrožovat“ velice odolnou rostlinu, kterou většina lidí zná pod názvem blázen. Asistentka přidělila bláznovi jméno Elza. Každého rána po příchodu do práce celých sedm dnů ubližovala Elze ostrými nůžkami, odstřihovala jí listy a zraňovala ji na hlavním stonku.

Tetmajer-Przerwa zjistil, že Elza poděšeně reaguje, kdykoli se k ní asistentka přiblíží. Elzina aura se vychylovala proti asistence, jako by vytvářela ochranný štít. Elza dokázala přesně rozlišovat nebezpečí od konkrétních osob. Když se k ní přiblížila druhá asistentka, oblečená stejně jako její kolegyně, Elza zůstala v klidu, ale znejistěla, když i druhá asistentka vzala do rukou nůžky. Dr. Tetmajer-Przerwa se svými experimenty pokračoval i v průběhu šedesátých a sedmdesátých let. Ujistil se o tom, že rostliny vnímají podněty zvenčí a reagují na ně mnohdy stejně citlivě jako živočichové a člověk. Prokázal, že stromy v lese doslova „umírají hrůzou“, kdykoli se k nim s pilami přiblíží lesní dělníci. „Pláčou bolestí“, jsou-li podtínány. „Dokonávají“ ještě mnoho dnů po svém pádu v bolestivé agónii. Pokojové rostliny naopak „milují“ ty, kdož je ošetřují a zalévají, jsou lhostejné k lidem, kteří okolo nich pouze procházejí, „nemají rády alkoholiky a kuřaty“, „bojí“ se dětí a zvířat, protože jsou nevypočitatelní.“ Další pokus, který je v knize popsán se týká dr. Powerse, který se snažil pochopit řeč rostlin. Powers pěstoval ve skleníků rostlinu Hedera Helix, které se v Evropě lidově říká břečťan. Poté co dr. Powers rozluštil řeč své rostliny, tak zůstal šokován. Rostlina mu sdělila: „Pusť mě ven!“ Z toho Powers usoudil, že se rostlině ve skleníku nelíbí a chtěla by být venku ve spojení s přírodou.

Břečťan je rád když se může venku na čerstvém vzduchu rozlézat a čerpat energii ze slunečního svitu.

Kniha Falun Dafa

Poněkud duchovní pohled na věc má zakladatel budhistické kultivační praxe Falun Gong pan Li Hongzhi. Ve své knize Falun Dafa říká: „Všechno má inteligenci. Moderní věda už uznává, že rostliny mají nejen vlastní život, ale i inteligenci, myšlenky, pocity, a dokonce i nadsmyslové schopnosti. Když vaše třetí oko dosáhne úrovně zraku Zákona, objevíte, že svět vypadá úplně jinak. Když vyjdete ven, skály, stěny, a dokonce i stromy k vám budou promlouvat. Všechny věci mají život. Jakmile je věc vytvořena, vstoupí do ní život. To jen lidé žijící na Zemi rozdělují látky na organické a anorganické.“

Kniha Zhuan Falun

Pan Hongzhi dále v jiné knize s názvem Zhuan Falun o rostlinách říká: „V buddhismu se mluví o koloběhu převtělování a o tom, že byste po převtělení mohli být rostlinou. Takto se o tom mluví přinejmenším v buddhismu. My o tom takhle nemluvíme, ale řeknu vám, že i stromy jsou živé. Nejenže mají život, ale mají i myšlenkovou činnost velmi vysoké úrovně. Uvedu k tomu příklad. V Americe žije člověk, který se zaměřuje na studium elektroniky a učí, jak používat detektory lži. Jednoho dne dostal náhlou inspiraci a připojil dvě elektrody detektoru lži k rostlině dračinci a zalil jí kořeny. Pak zjistil, že jehla detektoru lži rychle načrtla křivku stejnou jako ta, která se zakreslí, když lidský mozek vytvoří krátký okamžik vzrušení nebo štěstí. Ohromilo ho to – jak by mohly mít rostliny pocity?! Téměř chtěl křičet do ulic: ´Rostliny mají pocity!´ Povzbuzen touto příhodou zkoumal v této oblasti dále a udělal mnoho pokusů. Jednou dal dvě rostliny vedle sebe a požádal svého studenta, aby jednu z nich před tou druhou rozdupal. Potom vzal tu druhou rostlinu do pokoje, připojil ji k detektoru lži a požádal pět svých studentů, aby jeden po druhém vešli do pokoje. Když do pokoje vstoupili první čtyři studenti, rostlina nereagovala. Ale když do pokoje vstoupil pátý – ten, který zničil tu druhou rostlinu – ještě než přistoupil blíže, jehla rychle nakreslila křivky, které se objeví pouze tehdy, když má člověk strach. To ho skutečně ohromilo. Říká nám to něco velmi důležitého: vždy jsme se domnívali, že lidé jsou vyšší bytosti, že mají smyslové orgány, které mohou rozeznávat různé věci, a že mají mozek, který umí věci rozebírat. Tak jak je možné, že rostliny mohou rozeznávat věci? Neznamenalo by to, že také mají smyslové orgány? Kdyby v minulosti někdo řekl, že rostliny mají smyslové orgány, že mají mysl, která uvažuje, že mají city nebo že jsou schopny rozeznávat lidi, ostatní by řekli, že takový člověk věří na pověry. Navíc se zdá, že rostliny dnes v určitých ohledech překonaly dnešní lidi. https://youtu.be/V7Th0o_Oias?si=MAWny6z59dAohQgI Jednoho dne připojil rostlinu k detektoru a uvažoval: „Jaký pokus bych měl udělat? Zkusím jí spálit listy ohněm a uvidím, jak zareaguje.“ Při této jeho úvaze – dokonce předtím, než něco udělal – jehla rychle nakreslila křivku, stejnou jako ta, která se vytvoří jen tehdy, když někdo volá o pomoc a jeho život je v nebezpečí. Této nadsmyslové schopnosti se v minulosti říkalo čtení mysli. Je to lidská vrozená schopnost, instinkt. Ale dnešní lidstvo se pokazilo. Abyste tyto schopnosti opět získali, musíte se kultivovat od začátku a musíte se vrátit ke svému původnímu, pravému já a ke své původní povaze. Ale rostliny je mají a vědí, co si myslíte. Zní to dost neuvěřitelně, ale byly to skutečné vědecké pokusy. Dělal různé pokusy, včetně ovládání na dálku z velkých vzdáleností. Zveřejnění jeho práce vyvolalo ve světě velký rozruch. Botanici po celém světě včetně těch našich začali v té­to oblasti vlastní výzkum a už to dále nelze považovat za pověru. Minule jsem to vyjádřil takhle: čeho naše lidstvo dnes bylo svědkem a co bylo vynalezeno a objeveno, stačí k tomu, aby se změnily naše současné učebnice. Ale staré způsoby myšlení stále ještě mají na lidi velký vliv, a tak se lidé tyto věci zdráhají uznat a nikdo je systematicky neuspořádává.“

Read the full article

[pepikhipik]

Ohrožena je takřka polovina všech kvetoucích rostlin, varují botanici

Rostliny poskytují lidstvu téměř všechno, co potřebuje – potravu, oblečení, léky, čistý vzduch, stavební materiály či teplo. Nová zpráva britských Královských botanických zahrad v Kew Gardens teď ale upozorňuje, že téměř polovině známých kvetoucích rostlin hrozí vyhynutí. Vážně jsou ohroženy dokonce až tři čtvrtiny dosud nepopsaných druhů.

[hello-caligo]

24/8/2023

Dneska jsem se potřebovala trochu uzemnit, měla jsme v hlavě příliš moc myšlenek (a bohužel i strachů). takže jsem se vrhla na péči o svoje kvítka. Pokojovky se dočkají zítra (přísahám), dneska se moje pozornost obrátila na ty, které pěstuji mimo zdi svého bytu. Ty mají velkou svobodu...

Směsce rostlin pro včelky a motýly před domem se daří, mšice se mi asi podařilo ve velké míře vyhnat - ale našla jsem je na jedné krásence! Hrášek, který jsem zasadila jen tak ze srandy, má jeden lusk. Ještě nevím, jestli ho sníst, nebo si ho nechat na další zasazení. Mezi vysokými merlíky vykukuje jedna slunečnice.

Na venkovním parapetu začínám mít džungli. Africká kopřiva přišla horkem o pár listů, ale mezi statnými stonky vylézají drobné, s malinkými lístky. Avokádové listy někdo okousal, tipuji to na škvora. Co se truhlíků týká, o ty už se vůbec nestarám - jen zalévám a sleduji. Jednotlivé druhy rostlinek už se plazí přes sebe a proplétají se.

Na zemi v pokoji jsem si všimla dvou lístků z fíkusu benjaminu. Stromek ale vypadá v pořádku, a tak se kvůli tomu nevzrušuji. Kolínka monsterek jsem dala do sáčku - podle mě tady mají malou vlhkost. Zítra zasadím pothosy. Nesmím zapomenout posvítit si na třásněnky.

[pepomatblog]

Cizí a domácí potraviny

Bylinky února 2023✅ Výživa – tipy sibiřské bylinkářky (L. N. Surina) Jsme teď nemocní, protože přijímáme hodně zahraničních potravin: dovážíme 65 % zahraničního masa, banány, pomeranče atd. Jen 10 % potravin by se mělo dovážet, ale 90 % by měly tvořit naše vlastní potraviny. Zahraniční potraviny Pokud přijímáme cizí potraviny, porušujeme zákon ekologické kompatibility, který je základním…

[lewisthomas1913]

Život buňky - I

Viry už nevypadají jako jednoúčeloví démoni nemoci a smrti, nýbrž nabírají podobu něčeho jako pohyblivé geny. Evoluce je dosud tou nekonečně

Viry už nevypadají jako jednoúčeloví démoni nemoci a smrti, nýbrž nabírají podobu něčeho jako pohyblivé geny. Evoluce je dosud tou nekonečně dlouhou a namáhavou biologickou hrou, při níž u stolu zůstávají jen vítězové, ale pravidla se začínají zdát trochu ohebnějšími. Žijeme v tančící základní hmotě virů; vrhají se, vystřelují jako včely od organismu k organismu, z rostliny na hmyz, z hmyzu na…

[stylcendy100]

Zeptal jsem se umělé inteligence od Bingu, jak by mělo vypadat české národní obrození na internetu. Začalo to dobře, pokračovalo to velmi špatně...

(Zde je jen zkopírováný text. Zdroje jsou, v rámci možností - víme, jak je to s umělou inteligencí - uvedeny dole.)

To je velmi ambiciózní a zajímavý cíl. Národní obrození bylo historickým procesem, který probíhal v různých podmínkách a kontextech, než jsou dnešní. Nicméně, můžeme se inspirovat některými principy a metodami, které používali naši předkové, kteří se snažili oživit a rozvíjet český jazyk, kulturu a identitu. Zde je několik návrhů, jak byste mohli podpořit další vlnu národního obrození na internetu:

- Vytvářejte a šiřte kvalitní a originální obsah v češtině, který bude informovat, bavit a vzdělávat vaše čtenáře nebo diváky. Můžete psát články, blogy, eseje, povídky, básně, recenze, komentáře, návody, tipy, recepty, zprávy, reportáže, rozhovory, ankety, kvízy, memy, komiksy, videa, podcasty, hry, aplikace, prezentace, kurzy, webináře, e-knihy, audioknihy, e-magazíny, e-noviny, e-ziny, e-newslettery, e-katalogy, e-brozury, e-plakáty, e-letáky, e-pozvánky, e-účtenky, e-faktury, e-smlouvy, e-podpisy, e-volby, e-hlasování, e-petic, e-referend, e-konferencí, e-festivalů, e-výstav, e-aukcí, e-obchodů, e-bankovnictví, e-platby, e-pojištění, e-zdravotnictví, e-vzdělávání, e-knihovny, e-muzea, e-galerie, e-archivy, e-databáze, e-slovníky, e-encyklopedie, e-atlasy, e-mapy, e-globusy, e-komiksy, e-kalendáře, e-diáře, e-hodiny, e-budíky, e-stopky, e-kalkulačky, e-překladače, e-synthesizéry, e-hudebníky, e-zpěváky, e-tanečníky, e-malíře, e-sochaře, e-fotografy, e-filmaře, e-režiséry, e-scenáristy, e-herce, e-kaskadéry, e-kouzelníky, e-žongléry, e-klauny, e-akrobaty, e-cirkusáky, e-sportovce, e-atlety, e-plavce, e-běžce, e-cyklisty, e-lyžaře, e-bruslaře, e-skateboardisty, e-snowboardisty, e-surfaře, e-potápěče, e-rybáře, e-lovce, e-střelce, e-bojovníky, e-karateky, e-boxery, e-zápasníky, e-sumaře, e-šachisty, e-dámaře, e-pokeristy, e-bridgeisty, e-sudokuisty, e-křížovkáře, e-scrabbleisty, e-pexesisty, e-puzzleisty, e-legoisty, e-modeláře, e-origamisty, e-květináře, e-zahradníky, e-kuchaře, e-pekaře, e-číšníky, e-barmany, e-kadeřníky, e-kosmetičky, e-manikúristy, e-pedikúristy, e-maséry, e-lékaře, e-zubaře, e-veterináře, e-učitele, e-studenty, e-žáky, e-děti, e-mládež, e-dospělé, e-seniory, e-muže, e-ženy, e-rodiny, e-přátele, e-kolegy, e-partnery, e-milenky, e-milence, e-svobodné, e-zadané, e-ženaté, e-vdané, e-rozvedené, e-vdovce, e-vdovy, e-otce, e-matky, e-syny, e-dcery, e-bratry, e-sestry, e-dědečky, e-babičky, e-vnuky, e-vnučky, e-strýce, e-tety, e-bratrance, e-sestřenice, e-prastrýce, e-pratety, e-prabratrance, e-prasestřenice, e-psíky, e-kočičky, e-králíčky, e-hamstery, e-chovný, e-mazlíčky, e-domácí, e-zvířata, e-ptáky, e-ryby, e-plazy, e-obojživelníky, e-hmyz, e-rostliny, e-květiny, e-byliny, e-ovoce, e-zelenina, e-obiloviny, e-luštěniny, e-olejniny, e-koření, e-houby, e-minerály, e-kameny, e-drahokamy, e-kovy, e-plasty, e-sklo, e-dřevo, e-papír, e-látky, e-vlna, e-bavlna, e- hedvábí, e-kožešina, e-kůže, e-guma, e-keramika, e-porcelán, e-beton, e-cement, e-asfalt, e-písek, e-štěrk, e-hlína, e-jíl, e-zemina, e-půda, e-tráva, e-mech, e-lišejník, e-voda, e-led, e-pára, e-mlha, e-oblak, e-sníh, e-déšť, e-kroupy, e-rosa, e-řeka, e-potok, e-jezero, e-rybník, e-nádrž, e-moře, e-oceán, e-záliv, e-průliv, e-poloostrov, e-ostrov, e-souostroví, e-atol, e-korál, e-mořská hvězdice, e-mořský ježek, e-mořská řasa, e-vítr, e-vánek, e-bouřka, e-blesk, e-hrom, e-tornado, e-uragán, e-cyklón, e-anticyklón, e-vzduch, e-kyslík, e-uhlík, e-oxid uhličitý, e-oxid dusičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid dusný, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid siřičitý, e-oxid si

Zdroj: Konverzace s Bingem, 26. 1. 2024

(1) České národní obrození – Wikipedie. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_obrozen%C3%AD.

(2) Národní obrození - ČT edu - Česká televize. https://edu.ceskatelevize.cz/namet/narodni-obrozeni.

(3) Jak národní obrození stvořilo moderní češtinu - Seznam Médium. https://medium.seznam.cz/clanek/ceska-historie-jak-narodni-obrozeni-stvorilo-moderni-cestinu-28311.

[prospercz]

Den 138

Washington se zatím moc nepředvádí. Jsme dost nízko, celý den jdu v lese a výhled jsem neměl žádný. Je to furt nahoru a dolů, ale žádná odměna na konci. Trail jako takový je krásně udržovaný a jde se po něm nádherně. Jen dole v lese je spousta hustého podrostu, kterým se obtížně prolézá, když si člověk potřebuje odskočit.

Tenhle polosuchý podrost slouží jako skvělé palivo pro požáry. Paradoxně když je v zimě víc sněhu a tudíž i vody, vyroste víc malých keříků a trávy. Ta pak uschne a riziko velkých požárů je vyšší než když je zima mírnější.

Pomalu se dostávám do takového evropského klimatu. Washington už je něco jako severní Itálie. Jasně, není to stejné podnebí, ale je to na podobné rovnoběžce. I okolní rostliny tu víc připomínají naše podmínky. Jen ty borůvky přede mnou už někdo všechny sežral! Bohužel.

Dneska se stalo něco nevídaného, předběhli mě hned 3 hikeři! To se mi moc často nestává. Jsem moc pomalý? Asi…nicméně, nikam teď nespěchám. Máme víc času, než kolik jsme čekali, takže si tu ten konec můžu v klidu užívat a chodit jen kolem 20-25 mil denně. To jde.

Ujdu 22 mil a kempuju už kolem páté, to je dost brzy. Po hodině mě předběhne i Stir, jde ještě o kousek dál, aby měl zítra menší nálož. Trápí ho ta noha.

Mám spoustu volného času. Začnu teda prozkoumávat svůj batoh a zjistím, že už taky začíná vypovídat službu. Rozbila se mi jedna polovina posuvného popruhu na štelování zad. Tohle neopravím…prostě se mi to už neponese tak pohodlně. Na druhou stranu, bůhví jak dlouho už s tímhle defektem jdu.

Taky se mi vyfukuje polštářek na spaní. Díru jsem našel, ale za poslední 3 dny se mi zatím nepodařilo ji utěsnit tak, aby mi neucházel. Spím místo toho na drybagu s rezervním oblečením. Docela to jde, tak ho možná vyhodím úplně a budu spát takhle.

[sladkenajazyku]

Správné významy slov

kolagen - dědičná dispozice k pití nezdravých nápojů kolektor - učitel slepičštiny koliba - pouze okolo (slovensky) kolokvium - vrzající náprava (z latiny) komuna - dotaz na příjemce daru kontraband - protikapela koprofil - milovník rostliny s charakteristickou vůní

[kadet-pise]

Lovecraft Růženka? Prostě musím vědět víc! :D

Ale ovšem, bezevšeho.

Lovecraft Růženka byl úkol na tvůrčí psaní. Měli jsme drapnout žánr (v tomhle případě Lovecraftovský horor) a pohádku (Šípková Růženka) a smíchat je dohromady.

Napsání zabralo asi dvacet minut. Teď ve WIP složce sedí a čeká, jestli s ní udělám něco dalšího (třeba zajímavou povídku) a pošlu ji někam na zveřejnění, nebo jestli spadne do složky "navěky zapomenuto."

A protože není tak dlouhá, můžu ji sem hodit rovnou celou.

.

LOVECRAFT RŮŽENKA

Už hodiny stoupali po spirálových schodech. Výš a výš, krok za krokem. Olejová lampa doktora Saviera osvětlovala jen pár schodů před nimi a i z nich jim běhal mráz po zádech. Kamenné, popraskané, vlhké, potažené vrstvou slizu. Z květin obepínajících interiér věže zůstaly jen černé rozmáčené kusy hniloby. Kdyby snad nějaké okvětní lístky přežily, jejich těžké boty je zadupaly do spár mezi kameny.

Kroky klouzaly a čvachtaly, dýchalo se hůř s každým metrem, který postoupili. „Copak ta cesta nikdy neskončí?“ letělo doktorovi hlavou. Od prvního odpočívadla se už neohlížel. Mířil za svým cílem, tvrdohlavě.

Vystrašeně.

Když vcházeli do věže bylo jich osm. Na prvním odpočívadle už jen šest. Mladý dobrodruh Filip se ztratil i se svým vyklepaným sluhou. Pokračovali v cestě i bez nich, ale Saviera stahovala úzkost stejně jako šlahoun rostliny svírá kus plotu. Dusot nohou utichal a Savier si byl jistý, že na druhém odpočívadle ho následovaly už jen dva páry nohou.

Nepodíval se.

Kolena se mu klepala, lýtka volala po odpočinku. Mrtvé květiny páchly a z kamene kapala zčernalá voda.

Krok, krok, čvacht, čvacht.

Už jen jeden pár nohou.

Měl by se otočit, prchnout daleko odsud, ale mráz v zádech ho hnal dál.

Krok, krok, čvacht, čvacht.

Takhle nezněly kroky jeho druhů.

Krok, krok.

Čvacht, čvacht.

Doktor Savier šeptal modlitby, lampa se mu třásla v rukou a stíny poskakovaly po mrtvých trnech růžových keřů.

Krok, krok, dup.

Stanul na pevné, dřevěné podlaze. Téměř vykřikl úlevou při pohledu na zavřené dveře. Chvíli se čelem opíral o rám, uklidňoval třes v rukách a naslouchal dýchání pod ním na posledním schodu. Došel až sem. Dokázal to.

Nedíval se za sebe, cesta měla jen jeden směr a on ho znal. Kdyby se otočil…

Otevřel dveře do skomírající zahrady. Kameny, dřevěná obložení, podlahu i trámy, vše objímaly růžové keře a květy obrovskými jako Savierova dlaň. Visely skloněné, bez života, držely se své původní krásy jen na klásku. Hniloba postupující věží vešla spolu s ním. Květy se otřásly, jako by i na ně sáhla smrt.

V posteli obklopená trním ležela žena. Nemrkající oči zíraly do stropu, šlahouny rostlin jí roztáhly ústa otevřená. Z natržených koutků stékala krev.

Krok, krok.

Doktor Savier se skláněl nad otevřenými rty, odhalujícími hrdlo plné růžových kořenů.

Čvacht, čvacht.

Hniloba vstoupila do zahrady.

Doktor Savier odložil lampu. Vůně téměř vyschlých květů zašeptala.

V zádech hniloba, nebylo cesty zpět.

Nahnul se blíž k otevřeným ústům. Kořeny uvnitř se pohnuly.

Plamen lampy se zachvěl a zhasnul.

[tarakau]

3, 19 a, eeee... 13?

3. Stříhání vlasů – zvol si zbraň: Tupé nůžky ze čtvrté třídy; kleštičky na stříhání bavlnek; řezák na koberce; máminy zahradní nůžky (furt ještě zelený, jak máti stříhala keře); nůžtičky na nehty.

Hmm, v reálu si stříhám vlasy rezavejma prvorepublikovejma malejma nůžtičkama, velikostí něco mezi nůžkama na nehty a těma nůžkama ze čtvrtý třídy. Takže ty nůžtičky na nehty I guess?

13. Hříbky, nebo bedly?

Aaaa jako celoživotní zapálenej amatérskej mykolog, co nejí houby, je tohle moc těžká otázka! I guess hříbky?

Ale moje nejoblíbenější houba je asi Rosolozub huspenitý, Pseudohydnum gelatinosum, číslo dva je Vlčí mléko červené, Lycogala epidendrum, a číslo tři je jakákoli Hvězdovka z Hvězdovkovitých. Celej život taky toužím po tom najít Mřížovku červenou, Clathrus ruber. Sorry, special interest!

19. Zakládáš klub stylu Rychlé šípy. Jak se jmenuje, co máte ve znaku, a jakých je vašich 12 bobříků?

Milý človíčku, pro tvé zájmy jsi byl vybrán jako možný člen bratrstva Rozkladu a tlení. Naše bratrstvo je za jedno s životem, smrtí, přírodou a s uchováním toho, co bylo a jest. Naším zájmem jsou věci staré a prastaré, zapomenuté a beze hlasu. Obklopujeme se historií, smrtí, prachem, hlínou, plísní, a jak zjevno z názvu, rozkladem a tlením.

Naším znakem jsou proto přesýpací hodiny obrostlé břečťanem- udržujeme v paměti na světě věci dávno minulé a mrtvé, ale s vědomostí, že mezi ně jednou budeme patřit i my a spojíme se konečně opět s přírodou.

Zde je tvých 12 úkolů, bobříků, kteří stojí mezi tebou a plným členstvím. Některé jsou založeny na umu a práci, jiné na čiré náhodě. Hodně štěstí!

Bobřík koloběhu - Najdi jakoukoliv mrtvolu. Zapamatuj si pach a stopy, které tě na její přítomnost upozorní i příště.

Bobřík nesmrtelnosti - Zpracuj kosti, či vycpaninu.

Bobřík konzervace - Zachraňuj starožitnosti ze spárů zničení a cti je pro svou propracovanost.

Bobřík specializace - Vyber si svojí oblíbené historické období a specifický zájem, o kterém budeš vše vědět.

Bobřík propojenosti - Buď jeden s přírodou a myceliem.

Bobřík respektu - Navštiv opuštěnou budovu a zdrž se alespoň 10 minut tichou introspekcí.

Bobřík výdrže - Přežij svoje setkání se smrtí.

Bobřík nadčasovosti - Nauč se obecně pozapomenutou dovednost či řemeslo.

Bobřík třetího oka - Začni poslouchat svoji intuici.

Bobřík zničení - Odstraň umělou náhražku, či invazivní druh kdykoli můžeš.

Bobřík přežití - Poznej jedlé a jedovaté rostliny, plody a houby. Buď připraven na to, co přijde.

Bobřík vintage - Pochop, že slovo VINTAGE označuje věci starší než rok 1960 a ne výběrový sekáč nebo 90s. Pouč co nejvíc lidí, co jde. Pokus se nezabít ty, co to nechápou.

[pepikhipik]

Botanická exkurze anglickým parkem v Dobříši

🌿 Vydejte se na botanickou exkurzi anglickým parkem v Dobříši! Čekají na vás druhy jarní květeny na této výjimečné lokalitě.🔍

🏰 🌳 Místo konání: Zámek Dobříš – anglický park, sraz účastníků je v 9.30 za bránou anglického parku u informační tabule. Exkurzi vedou botanikové Rudolf Hlaváček a Linda Trunečková. 🕵️‍♀️🕵️‍♂️

[alebsacz]

Pokud si rádi pochutnáváte na rýžových pokrmech stejně jako my a zároveň si alespoň teď přes léto hlídáte příjem sacharidů, který může být u běžné rýže někdy zbytečně vysoký, pak pro vás máme ideální volbu! Korice®, vyrobená z čistě přírodní bezlepkové mouky získané z rostliny zvané konjak, je nízkokalorická alternativa běžné rýže, která vám zaručeně pomůže zhubnout, a to bez kompromisů v chuti. Díky svému vysokému podílu zdraví prospěšné vlákniny nabyde ihned po konzumaci mnohonásobně větší objem a vás tak zasytí na mnohem delší dobu, než je u běžné rýže zvykem. Vyzkoušejte ji ještě dnes, objednat můžete přímo zde: https://www.alebsa.com/collections/kopasta/products/korice . . . #rice #ricerecipes #ryze #recept #zdraverecepty #zdravyzivotnistyl #fitness #fitnessmotivation #fitnesslife #lowcarb #lowcarbdiet #lowcarbfood #zdravejedlo #zdrave #friedrice #foodofinstagram #foodstagram #foodphotography #foodporn #foodblogger #foodfeed #newproducts https://www.instagram.com/p/ChH4D9QIIIw/?igshid=NGJjMDIxMWI=

[lewisthomas1913]

Život buňky - F

Trochu mne utěšuje, že ve stejné bryndě jsou i zelené rostliny. Nebyly by rostlinami a nemohly...

Trochu mne utěšuje, že ve stejné bryndě jsou i zelené rostliny. Nebyly by rostlinami a nemohly by být zelenými beze svých chloroplastů; chloroplasty provozují fotosyntézu a vytvářejí kyslík pro nás všechny. A taky se ukazuje, že chloroplasty jsou oddělení tvorečkové s vlastním genomem a s vlastním jazykem.

[vipnoviny]

Dandamis a Alexandr Veliký: Myšlenkový střet mezi dvěma velikány, který vstoupil do dějin

Umělecké ztvárnění Alexandra Velikého.   V historii lidstva existuje mnoho vzrušujících setkání mezi významnými osobnostmi, které zanechaly nezničitelnou stopu v paměti lidí. Jedním z nejpozoruhodnějších rozhovorů se uskutečnil mezi Dandamisem, indickým asketou a brahmánem, a Alexandrem Velikým, vojevůdcem a králem Makedonským, který proslul svými dobyvačnými taženími a vytvořil jedno z největších impérií v historii. Dandamis, žijící ve 4. století před naším letopočtem, byl známý svou asketickou životní filozofií a vzdal se materialního a světského života, aby zasvětil svůj život hledáním osvícení. Alexandr Veliký, na druhé straně, byl mimořádně schopný vojevůdce, který si podmanil rozsáhlá území a sjednotil mnoho různorodých kultur pod jedno impérium. Setkání těchto dvou velikánů se odehrálo během Alexandrových tažení v Indii. Když se Alexandr dozvěděl o existenci Dandamise, který žil v jeskyni vysoko v horách, chtěl ho poznat. Toto setkání, ačkoliv v zástupu Onésikrita, se ukázalo být jedním z nejzajímavějších dialogů v celé historii lidstva.  

Dandamis a Alexandr Veliký

V knize Životopis Jogína, autor knihy Paramahansa Jógánanda popisuje tento příběh: „Krátce poté, co řecký válečník (Alexandr) přijel do Takšašily v severní Indii, poslal posla Onésikrita, žáka hellénské Diogenovy školy, aby mu přivedl indického učitele Dandamise, velkého takšašilského sannjásina. „Buď pozdraven, učiteli bráhmanů!“ řekl Onésikritos, když vyhledal Dandamise v jeho lesním útulku.

„Syn mocného Dia Alexandr, který je svrchovaným pánem nad všemi lidmi, tě žádá, abys k němu přišel, a vyhovíš-li, odmění tě vzácnými dary, ale když odmítneš, srazí ti hlavu.“ Jógin přijal toto dosti naléhavé pozvání klidně a „ani nezvedl hlavu ze svého lože z listí“. „Já jsem také Diův syn, je-li jím Alexandr,“ poznamenal. „Nechci nic Alexandrovo, neboť jsem spokojen s tím, co mám, zatímco vidím, že on putuje se svými muži přes moře a země pro nic za nic a nikdy nedojde konce svého putování. Jdi a pověz Alexandrovi, že Bůh, Svrchovaný pán, není nikdy původcem nestoudného zla, nýbrž je Stvořitelem světla, míru, života, vody, lidského těla a duší; přijímá všechny lidi, když je smrt vysvobodí, nejsa sám nikterak podroben nemoci. Jedině On je Bohem mých poct, který si oškliví jatka a nepodněcuje žádné války. Alexandr není žádný bůh, protože musí okusit smrt,“ pokračoval mudrc s tichým opovržením. „Jak může být někdo jako on pánem světa, když ještě neusedl na trůn vnitřního vesmírného panství? Ani dosud nevstoupil živ do Hádu, ani nezná dráhu slunce ústředními oblastmi země, neboť národy na jejích hranicích ani neslyšely jeho jméno!“ Po tomto pokárání, jistě nejostřejším, jaké kdy bylo zasláno duchu „Pána světa“, dodal mudrc ironicky: „Není-li Alexandrovo dosavadní panství pro jeho tužby dostatečně prostorné, nechť překročí řeku Gangu; tam najde kraj schopný uživit všechny jeho muže, pokud je země na této straně příliš úzká, než aby je uživila. Věz však, že co mi Alexandr nabízí a dary, které mi slibuje, jsou pro mne věcmi naprosto bezcennými; věci, kterých si cením a které shledávám skutečně užitečnými a hodnotnými, jsou toto listí, jež je mým domem, tyto kvetoucí rostliny, jež mi dávají denně potravu, a voda, kterou piji; zatímco všechen ostatní majetek nahromaděný s úzkostlivou péčí přináší zpravidla tomu, kdo jej sebral, zkázu a působí jen strast a trápení, kterým je plně obtížen každý ubohý smrtelník. Pokud jde o mne, lehám na lesním listí, a nemaje nic, co by bylo třeba střežit, zavírám oči ke klidnému spánku; kdežto kdybych měl cokoli ke střežení, zahánělo by to spánek. Země mi dodává všechno, tak jako matka dává dítěti mléko. Chodím si, kudy chci, a nemusím se zatěžovat žádnými starostmi. Usekne-li mi Alexandr hlavu, nemůže zničit i mou duši. Zůstane jen moje mlčící hlava a zanechá tělo jako roztrhaný šat zemi, ze které bylo vzato. Já pak, změniv se v Ducha, vystoupím ke svému Bohu, který nás všechny uzavřel do masa a zanechal na zemi, abychom dokázali, zda tu dole budeme poslušni Jeho příkazů, a který od nás všech, až odtud odejdeme k Němu, bude také vyžadovat zprávu o našem životě, neboť je Soudcem všech pyšných zlých skutků; protože sténání utlačovaných bude trestem utlačovatele. Nechť Alexandr děsí těmito výhrůžkami ty, kdo touží po bohatství a bojí se smrti, neboť proti nám jsou obě tyto zbraně stejně bezmocné; bráhmani nemilují zlato ani se nebojí smrti. Jdi tedy a pověz Alexandrovi toto: Dandamis nepotřebuje nic, co je tvé; a proto k tobě nepůjde, a chceš-li ty něco od Dandamise, přijď za ním!“

S velkou pozorností vyslechl Alexandr z Onésikritových úst jóginův vzkaz a „pocítil ještě větší touhu spatřit Dandamise, který, ač stár a malý, byl jediným protivníkem, v němž dobyvatel mnoha zemí nalezl víc než sobě rovného“.  

Alexandr Veliký pátrá po smyslu života

Alexandr pozval do Takšašily řadu bráhmanských asketů, proslulých svou obratností odpovídat s jadrnou moudrostí na filozofické otázky. Plutarchos podává popis takové slovní půtky; všechny otázky kladl sám Alexandr.

„Koho je víc, živých nebo mrtvých?“ „Živých, neboť mrtví nejsou.“   „Co živí větší zvířata, moře nebo země?“ „Země, neboť moře je částí země.“   „Kterého zvířete se člověk nejvíc bojí?“ „Toho, se kterým se člověk ještě neseznámil.“ (Člověk se obává neznámého.)   „Co bylo dřív, den nebo noc?“ „Den byl o den dřív.“ Tato odpověď vyvolala u Alexandra překvapení. Bráhman dodal: „Nemožná otázka vyžaduje nemožnou odpověď.“   „Jak může nejlíp člověk dosáhnout toho, aby byl milován?“ „Člověk bude milován, pokud, ač s velikou mocí, nepřiměje lidi, aby se ho báli.“   „Jak se může stát člověk bohem?“ „Tím, že udělá, co je pro člověka nemožné.“   „Co je silnější, život nebo smrt?“ „Život, protože snese tolik zla.“   Alexandrovi se podařilo odvést si s sebou z Indie jako učitele opravdového jógina. Byl to Svámí Sphinés, kterému Řekové říkali „Kalanos“, protože světec, uctívač Boha v podobě Káli, zdravil každého vyslovením jejího svatého jména. Kalanos doprovázel Alexandra do Persie. Ve stanovený den se v Súzách vzdal starého těla tím, že před celým makedonským vojskem vstoupil na pohřební hranici. Historikové zaznamenali úžas vojáků, když viděli, že jogín se nebojí bolesti ani smrti a ani se nepohnul, když ho zachvátily plameny. Než se Kalanos odebral ke své kremaci, objal všechny blízké druhy, ale odmítl se rozloučit s Alexandrem, jemuž řekl: „Brzy se uvidíme v Babylonu.“ Alexandr opustil Persii a o rok později v Babylonii zemřel. Slova jeho indického gurua byla slibem, že bude s Alexandrem v životě i ve smrti.  

Řečtí historici o indické společnosti

Řečtí historici nám zanechali mnoho živých a podnětných obrázků indické společnosti. Podle Arriana ochraňuje hinduistické právo lidi a „nařizuje, aby nikdo z nich nebyl za žádných okolností otrokem, nýbrž aby všichni požívali svobody a uznávali rovné právo všech na ni. Neboť se domnívají, že ti, kdo se naučili nepanovat druhým ani se před nimi nehrbit, dosáhnou života nejlépe přizpůsobeného všem proměnám osudu.“ „Indové,“ píše se v jiném textu, „nevynakládají peníze na lichvu, ani si neumějí půjčovat. Pro Inda odporuje zavedeným zvyklostem dopouštět se křivd nebo jimi trpět, a proto neuzavírají smlouvy ani nevyžadují záruky.“ Léčení se prý provádí prostými a přirozenými prostředky. „Léčí se spíše řízením stravy než používáním léků. Nejváženějšími léčivy jsou masti a náplasti. Všechna ostatní jsou považována za víceméně škodlivá.“ Účast na válce se omezuje na kšatrije čili válečnickou kastu. „Také žádný nepřítel, který narazí na rolníka pracujícího na své půdě, mu neublíží, neboť lidé této vrstvy jsou považováni za obecné dobrodince a jsou chráněni před jakýmkoli ubližováním. Půda tak zůstává nevypleněna, plodí bohatou úrodu a zásobuje obyvatelstvo vším potřebným, aby byl život příjemný.“  

Závěr života Alexandra Velikého a ponaučení

Císař Čandragupta, panovník Guptovské říše v severní Indii, který roku 305 př. Kr. porazil Alexandrova generála Seleuka, se o sedm let později rozhodl předat otěže indické vlády svému synovi. Čandragupta odešel do jižní Indie, kde strávil posledních dvanáct roků života jako chudý asketa, hledající sebeuvědomění ve skalní jeskyni ve Šravanabélgóle. V Indii je považován za prvního z tzv. „velkých králů“, kteří této zemi vládli.

Alexandr Veliký, ač byl velkým vojevůdcem, který v té době dokázal dobít většinu tehdy známého světa, měl velký respekt a obdiv k indickým brahmánům. Pravděpodobně jej přitahovala jejich vzdorovitost, nechuť podrobit se a žádný strach ze smrti, což byly cnosti, kterých si sám Alexandr vážil. Alexandr, přestože dosáhl obrovských úspěchů v materiálních a územních oblastech, současně hledal smysl života a obdivoval moudrost brahmánů. Možná, že si Alexandr díky brahmánům na sklonku života uvědomil, jak pomíjivé a ubohé je dobývat a podmaňovat si jiné národy, i když veřejně se o tom nikde nezmiňoval, protože by tím zpochybnil celý jeho dosavadní život. Z historických pramenů však víme, že po několika svých krvavých dobyvačných taženích a zabití svého spolubojovníka Kleita v záchvatu vzteku se Alexandr psychicky zhroutil a trvalo několik týdnů, než se dal dohromady. Z toho můžeme usoudit, že jej přes všechny ideály a dobyvačnou povahu dohnaly výčitky svědomí.

Alexandr Veliký nikdy neprohrál žádnou bitvu. Jeho vojska byla poražena až indickým císařem Čandraguptou, který si osvojil brahmánské učení. Tento indický císař si uvědomil pomíjivost slávy a majetku, a po vzoru brahmánů se rozhodl žít jako asketa ve skalní jeskyni. Alexandr zemřel přesně, jak předpovídal brahmán Kalanos, ve městě Babylon. Po jeho smrti došlo k postupnému rozpadu jeho obrovské říše. Alexandr totiž nestanovil přímého následovníka říše a makedonští generálové (diadochové) si válkami říši rozdělili. Read the full article