#knižní recenze

[pepikhipik]

Struhárik Filip: Co je nového v médiích

Knihy ze série Co je nového jsou převážně skvělé – a tahle to potvrzuje. Na pár stránkách čtivou formou shrnuje podstatné změny posledních desetiletí v médiích. ⬇️

Začíná Soumrakem novin, obdobím, kdy to vypadalo, že noviny odchází do zapomnění a pokračovat bude Online žurnalistika. Kromě toho celkový trend byla Ztráta důvěry a také téma Objektivity.

Šéfredaktor holandského webu De Correspondent Rob Wijnberg je přesvědčený, že novinářská objektivita je hrozbou pro demokracii. Podle něj je objektivita nejhůř pochopenou, neustupující a nebezpečnou iluzí, v jakou kdy novináři věřili. „Nepochopenou, protože si ji lidé často pletou s nezávislostí a nestranností. Neustupující, protože vypadá jednoduše a je laciná. Nebezpečnou, protože je tou největší lží, kterou můžete publiku říct. A iluzí, protože vlastně neexistuje,“napsal Wijnberg v článku v roce 2017. A dodal: „Je doslova nemožné popisovat svět bez toho, abychom měli představu, co je dobré, nebo zlé, relevantní, nebo triviální, pravdivé, nebo nepravdivé.“ (Str. 32)

Následují Nová média, tedy mimo jiné IPTV, hybridní televize, streaming, otevřená žurnalistika i žurnalistika automatická, robotická, ale také newslettery a podcasty. A pochopitelně Sociální média. Sociální sítě, jejich algoritmy, které preferují polarizující a emotivní obsah, neprůhlednost, čerpání výhod a vyhýbání se zodpovědnosti, problémy se servírováním nevhodného obsahu, …

Téměř všechna tato odhalení popisovala podobný příběh: zaměstnanci Facebooku zkoumali problémy, které může sociální síť způsobovat, a přinášeli návrhy řešení. Problémem bylo, že management Facebooku tato řešení brzdil, pokud mohla ohrozit výdělky, aktivitu uživatelů, růst firmy nebo její image. Všechny tyto problémy nevznikly omylem, ale protože Facebook funguje přesně tak, jak by měl fungovat, vysvětluje Siva Vaidhyanathan ve své knize Antisocial Media. (Str. 53)

Pokračují Dezinformace. Co to je, kde se berou a jak fungují, atd. Hezké shrnutí toho, proč jim lidé věří:

Lidé mají tendenci věřit konspiracím, pokud pociťují nedostatek kontroly nad svým životem. To se děje ve větší míře právě v mimořádných situacích, jakými je například pandemie. Lidem může tehdy konspirační příběh poskytnout určitou strukturu a schéma, jak se se složitostí světa vypořádat. Pokud věříte, že je za aktuálními událostmi nějaký plán a někdo mocný je za toto všechno zodpovědný, dává vám to iluzi kontroly, možná úlevu a hlavně dobrý pocit, že jste to odhalili a nenechali jste se zmanipulovat. Někteří lidé mají tendenci věřit, že za velkými událostmi jsou i velké příčiny, ačkoli to tak vůbec nemusí být. Tento jev se v angličtině nazývá proportionality bias, tedy předpojatost proporcionality. Dezinformacím také častěji věří lidé, kteří nedůvěřují systému, institucím, politikům či médiím. (Str. 65)

A také připomenutí skutečného cíle zaplavování veřejného prostoru nesmysly a různými variantami – vzbudit nedůvěru a relativizování.

Odborníci varují také před deepfake. Jde o techniku využívající umělou inteligenci, která dokáže vytvářet falešná videa. Ukazovat mohou například známé osobnosti nebo politiky při něčem, co ve skutečnosti nikdy neudělali. Nebo obsahují něco, co nikdy neřekli. Hrůzostrašné důsledky těchto možností si umí představit asi každý. Velké technologické společnosti už vyvíjejí systémy, které mají pomoct odhalovat falzifikáty, ale deepfake může i tak narušit důvěru lidí v audiovizuální obsah. A to je vlastně to, co konspirátorům vyhovuje – nepotřebují, aby lidé uvěřili nějakému konkrétnímu nesmyslu, stačí vzbudit nejistotu, že se nedá věřit nikomu a ničemu. (Str. 68)

Jakmile začneme bojovat s dezinformacemi, narazíme na otázku Svobody médií. Funkce novinářů a jejich ohrožování, míra svobody. Závěr pak přináší ještě další témata – placení za obsah, rozmanitost, čištění informačního „odpadu“, soukromí a jeho ohrožení, regulace. A samozřejmě to nejdůležitější, co nás vrací na začátek žurnalistika, žurnalisté a jejich nezbytnost.

Pokud se nechcete prokousávat například Sociologií žurnalistiky nebo si filtrovat relevantní informace z Manipulace a propagandy na pozadí současné informační války, pokud chcete stručný souhrn, tohle je skvělá volba.

Odkazy:

Co je nového v médiích v ČBDB

Co je nového v médiích v Databázi knih

recenze Jan Lukavec, iLiteratura

STRUHÁRIK, Filip. Co je nového v médiích. Praha: Nová Beseda, 2022. ISBN 978-80-88383-34-5.

Zdroj ⬇️

[satan-s-enemy]

Když Vám autor lže | Mary Hargreaves: TOHLE NENÍ ŽÁDNÁ LOVE STORY

Když Vám autor lže | Mary Hargreaves: TOHLE NENÍ ŽÁDNÁ LOVE STORY

Maggie má pocit, že svůj život potřebuje od základů změnit. A kde jinde hledat inspiraci než na internetu a sociálních sítích. Vždyť tam vystupují samí sebevědomí a úspěšní lidé, kteří mají svůj život pevně ve svých rukou. To přece určitě zabere. Nebo snad ne? Na rok 2022 jsem si dala jedno zásadní předsevzetí. Přečtu všechny doposud nepřečtené knihy, které ve své knihovně mám. Tohle není žádná…

[mekachimeka]

RC - Nevyzpytatelné jsou cesty osudu

RC - Nevyzpytatelné jsou cesty osudu Co přichystali bohové pro naše tři hrdiny, kteří se ne vždy pohodnou a dohodnou?

Autor: Nathaniel Wonderful a Theodora StonewallSérie: Božská tragikomedie #1Grafická obálka: Adam WindsorNakladatelství: vydáno vlastním nákladem (100ks)Rok vydání (ČR): 2020Počet stran: 324 Rozmarní bohové usedli opět ke stolu, aby rozehráli další ze svých tragikomických her. Osudy tří smrtelníků se nečekaně protnou na území Danrijského království. Jedné z největších říší v západní části…

[deadlystormzine]

DEATH, THRASH, BLACK, HEAVY, DOOM AND ROCK METAL BLOG REVIEWS, REPORTS, INTERVIEWS, RECENZE, REPORTY, ROZHOVORY

[kritikycz]

V každém z nás klíčí „Kořeny zla“

Kořeny zla jsou klasickou anglickou detektivkou ze série, kde dominuje skvělá dvojice vyšetřovatelů v podání Jess Campbellové a Iana Cartera, před kterými se musí mít všichni zločinci pěkně na pozoru. Samotný děj knihy začíná v „Křivém lese“ v západní Anglii v okamžiku, kdy je objeveno mrtvé tělo Carla Finche. Má prostřelenou hlavu a na první pohled vše nasvědčuje tomu, že se…- Více na https://www.kritiky.cz/v-kazdem-z-nas-klici-koreny-zla/

[knihomoholka]

“Deníček moderního fotra” - pár odstavců z knižní předlohy/blogu jsem kdysi četla,trailer se mi moc nezdál, ale dala jsem filmu přesto šanci, protože ústřední dvojice hrát umí a působí sympaticky. Film jako takový není opravdu špatný. Jedná se o nenáročnou jednohubku bez záporných postav a situací, ve které si sám autor knižní i blogové předlohy zahrál malou roli. Troufám si tvrdit, že diváci v sále byli spokojení a všichni odcházeli pozitivně naladěni. #denicekmodernihofotra #denicekmodernihofotrafilm #terezaramba #jirkamadl #dominiklandsman #film #kino #recenze #recenzefilmu #cinema #czechfilm #cinematime #knihomoholka #knihomoholkacz #blogger #lifestyleblogger

[gamesmagcz]

Praha magická, čarodějnická! | Recenze na Tajemství stříbrné čarodějky Klára Kropáčková Petru Kubaškovou snad nemusím ani představovat! Pro ty, jež nevědí se jedná o úspěšnou autorku české fantastiky, která se v poslední době proslavila hlavně knižní sérií o tajemné... https://tinyurl.com/yya2zk5w #carodejkymalostranske #ceskafantastika #petrakubaskova #tajemstvistribrnecarodejky

[proboha]

Rozhovor s Petrem Opršalem nejen o knize Cestou z věže

Petr Opršal nedávno uvedl na knižní trh svůj debut s názvem Cestou z věže. Příběh, patřící k memoárům, vypráví o dospívání chlapce, kterého v době normalizace vychovává matka ve víře Svědků Jehovových. 

O tom, jak vystoupit ze svárů rodinných pout a také o tom, jak hledat svou životní cestu a přesvědčení, jsme si povídali s autorem knihy v dalším Dobrém rozhovoru. Knihu naleznete na e-shopu http://bit.ly/Cestou-z-veze

Doporučujeme k přečtení také tuto recenzi:  „TY A TVÉ NÁBOŽENSTVÍ STRACHU!“ – RECENZE AUTOBIOGRAFIE JEHOVOVA SVĚDKA.

[jaroslavpetr]

Skvělé myšlenky z knihy Žij jako král a nebo breč a proklínej

Už delší dobu vyhledávám knihy na rozvoj sebe samotného a svých businessů. Baví mě poznávat nové možnosti, jak se motivovat, inspirovat či vylepšit stávající dovednosti. Čtení knih mi pomáhá porozumět sobě samému a posunout se výše.

Dneska jsem si pro Vás vybral knihu Žij jako král a nebo breč a proklínej.

Kdo je autor? Autorem knihy je postavička, kterou jste možná na sociálních sítích už…

[pepikhipik]

Knižní tip Františka Kalendy

Jestli si chcete udělat lepší představu o fungování brazilské vojenské diktatury (1964-1985), přečtěte si tuhle skvělou knížku. Je to neskutečně silný příběh otce hledající svou dceru, jež patří mezi stovky lidí, kteří v tomto období "zmizeli" - byli brutálně zavražděni.

Kucinski čerpá ze zkušenosti s vlastní sestrou, profesorkou chemie, kterou v období diktatury zavraždili. Mimo jiné výtečně popisuje mechanismy fungování vojenského režimu, způsob vyvolávání strachu a nejistoty, kolaboraci...

Přijde mi to zajímavé i z hlediska podobností s naším vlastním komunistickým režimem. Pronásledování je jen obráceno naruby - nehledají se "západní agenti", ale skuteční i domnělí "komunisté". Cílem se může stát kdokoli, kdo jen trochu vystupuje z řady, odváží se ozvat.

Většina společnosti se uzavírá do svého světa, depolitizuje se. Odvážná menšina odporuje - se zbraní v ruce nebo nenásilně. Nutno dodat, že Brazílie nikdy neměla tak brutální diktaturu jako sousední Argentina nebo vzdálenější Chile.

Ale i tak je strašné, že drtivá většina pachatelů těchto zločinů nebyla nikdy potrestána.

Zajímavý rozměr mimochodem knize dodává židovský původ hlavní postavy - a ostatně i samotného autora. Otec sotva unikl pronásledování v Evropě, jen aby nakonec přišel o dceru v zemi, která mu poskytla azyl.

Autor textu: František Kalenda

[satan-s-enemy]

Tak trochu jiný příběh o přežití | Peter Heller: ŘEKA

Tak trochu jiný příběh o přežití | Peter Heller: ŘEKA

Když se dva nerozluční přátelé vydají na cestu po řece Muskwa, očekávají klidný a pohodový relax uprostřed lesů. Nicméně požár, který náhle zachvátí okolní krajinu, převrátí jejich plány vzhůru nohama… Řeka mě upoutala natolik, že se mnou cestovala i do Prahy a zpět Kniha s názvem Řeka se do mých rukou dostala tak trošičku omylem. Původně se mělo jednat o dárek pro maminu k Vánocům, mezitím…

[mekachimeka]

Druhá šance - Adam Pýcha

Druhá šance – Adam Pýcha

Autor: Adam PýchaNakladatelství: FobosRok vydání (ČR): 2021Počet stran: 360 Nekonečné putování za nadějí a jedním velkým tajemstvím.Všichni chtěli začít znovu, až nezůstal vůbec nikdo. Muž se svou malou dcerou hledají odpovědi a doufají, že jednoho dne konečně zapadne slunce. Ze své minulosti si pamatují málo, ale pomalu nacházejí další díly skládačky. Vydejte se s nimi na cestu za hranice vaší…

[humbook]

Jak tvořit Humblok?

Máte rádi diáře, ale toužíte po větší flexibilitě, než vám ty klasické nabízejí? Humblok je perfektní v tom, že se v něm nenacházejí žádná čísla, takže se zapisováním můžete začít kdykoliv. Navíc si stránky můžete libovolně přehazovat z místa na místo, protože nejsou sešité dohromady. Takže s ním vlastně můžete dělat cokoliv. A kdyby ani tohle nestačilo, tak se uvnitř nacházejí i různé stránky speciálně pro knihomoly – různé checklisty, Q&A, vyplňovačky, prostě cokoliv na co si vzpomenete. Vyplnit si ho můžete jakkoli se vám bude chtít. Já vám ukážu pár způsobů, jakým bych ho využívala já. 

Začnu hned první stránkou. Zbytečně jsem v ní nic nekreslila. Myslím si, že tahle nálepka mluví za tisíc slov.

Pak jsem si nalistovala říjen a přehodila si ho na začátek (rovnou jsem si zpřeházela všechny měsíce, ať v tom pak později nemám nepořádek).

Zapsání samotného Humbooku nemohlo chybět.

Použila jsem brush pen, což je speciální pero, které reaguje na tlak. Když přitlačíte, dělá tlustší stopu, když jemně táhnete perem nahoru, tak dělá úzkou linku. Pro zvýraznění jsem objela okraje černou propiskou.

Pokud brush pen nemáte, tak to vůbec nevadí. Můžete použít techniku falešné kaligrafie, na kterou žádné speciální pomůcky nepotřebujete. Vezměte si obyčejnou propisku, fixu, tužku, cokoliv a napište, cokoliv potřebujete. Na místech, kde byste přitlačili (tahy směrem dolů), udělejte další linku o trochu vedle. A pak už jenom prostor vzniklý mezi dvěma linkami vybarvěte.

Experimentujte. Hrajte si. Dělejte, cokoliv se vám zachce. Nebojte se, že se vám něco nepovede. Prostě jeďte dál. Já jsem se třeba snažila upravit jeden z dělících archů a výsledek se mi nelíbí, ale jak říkají nápisy, bavila jsem se při tom. A to je to hlavní.

Dělící archy jsou dost volné a je na nich tak spousta prostoru k tvorbě. Můžete si vytisknout, vystřihnout a pak nalepit různé motivy. Třeba si můžete najít fanarty a přidat si je danému citátu. Dělící archy si také můžete ozdobit pomocí metalických fixek. Cokoliv. Fantazii se meze nekladou.

Já se snažila použít i vodovky, což nevyšlo úplně tak, jak jsem si představovala, protože dělící archy jsou navoskované a vodovky na nich příliš nedrží. Vodovky jsem použila i na klasický papír z Humbloku a to rozhodně nedoporučuji. Papír je dost tenký, takže se okamžitě propil a zkrabatil.

Při vyplňování týdenních přehledů ráda používám samolepky. Já si je vyrábím doma – digitálně si je nakreslím, vytisknu a ořežu. I vy si je můžete snadno udělat. Nakreslete si svůj motiv, vyfoťte, nebo naskenujte a pak si s ním chvíli hrajte ve vámi zvoleném programu. Dejte si více obrázků vedle sebe, vytiskněte na samolepkový papír a pak vystřihněte okolo. 

Pokud se vám nechce s tímhle vším dělat, tak si svůj obrázek můžete jenom namalovat vedle a pak ho jenom vystřihnout a nalepit. Tím se vyvarujte toho, že by se vám obrázek ukázal i na druhé straně papíru.

Ráda si vždy píšu, kdy jsem co přečetla a kdy jsem si co koupila, nebo dostala. K zaznamenání přečtených knih používám samolepku knížky (kterou si ale snadno můžete sami namalovat), dovnitř si píšu, kolikátá kniha za rok to byla a okolo název a počet hvězdiček. Dovnitř se nemusí psát jen číslo, ale třeba počet hvězdiček, název knihy, autora nebo taky nic.

A k zaznamenávání nových přírůstků také používám motiv knihy, ale jiný. Já si vždy kreslím obrys knihy a dovnitř si píšu její název. Po přečtení pak knihu vybarvím. Mám tak přehled, kolik knih z těch co jsem si koupila, jsem dokázala přečíst.

Co Humbloku dodá ještě trochu více vás samotných je vlepování fotek, účtenek, lístků, vzkazů... všeho možného. Protože Humblok je celkem malý a po nalepení účtenky by mi tam nezbyl prostor, jsem se rozhodla použít ozdobnou washi pásku a na prostor pod účtenkou psát.

Není třeba používat jen jeden styl písma. Osobně ráda kombinuji výrazné písmo na důležité informace a hůlkové písmo na detaily.

Týdenní přehled si jednoduše můžete trochu přetvořit. Třeba takhle. Není třeba dbát daných hranic, vytvořte si nový vlastní layout. V tomhle případě bych pak používala už jen černou propisku a psala jak na bílé pozadí, tak na zelené.

Humblok jsem si dozdobila záložkou, protože nerada listuju a hledám, kde jsem skončila.

Při vyplňování Q&A a jiných doplňovaček se nebojte, použijte barvy, hrajte si. Když se vám něco třeba nepovede, pokuste se to nějak zakamuflovat. Nebo si udělejte srandu sami ze sebe. Mě se třeba povedlo splést si státnice s promocí (neptejte se, jak je to možné, taky to nechápu) a pak jsem ani nedokázala správně napsat název písničky.

Knižní bingo je skvělá věc, která vám pomůže přečíst knížky, které Vám hrozně dlouho ležely v knihovně. Protože kdo by si nechtěl vybarvit všechna políčka?

Nebo označit jakkoliv jinak.

Na závěr pár tipů na oddělovače a nadpisy.

Těším se, až uvidím vaše výtvory pod hashtagem #humblok. A než se zeptáte, kde Humblok seženete, tak klikněte buď na albatrosmedia.cz, nebo se na něj zajděte podívat do knihkupectví.

Zeptala jsem se, jak Humblok používají další členové HumbookTeamu

Endlessbibliophile

Humblok je pro mě tak trochu Goodreads v papírové podobě. Píšu si do něj, co jsem kdy přečetla a jak se mi to líbilo. Kromě minirecenzí často přidávám třeba i své oblíbené citáty a postřehy k tomu, co bych chtěla nebo měla přečíst dál. Do měsíčních přehledů si většinou vyplňuji data vydání knih, na které se těším, ale taky lhůty na recenze. A protože jinak bych to nebyla já, celý můj Humblok je laděný do fialova, plný barevných izolep a samolepek.

Radši knihu

Jsem velmi organizovaný a pracovitý člověk, který musí mít všechny svoje denní úkoly a deadliny přehledně sepsané, aby na něco nezapomněl. Humblok mi umožňuje si krásně následující týden naplánovat a zároveň nabízí prostor pro uchovávání vzpomínek, neboť většinou během plánování větších akcí, na které se těším, mám potřebu je alespoň trochu výtvarně pojmout. Jeho největším bonusem je tečkované pozadí, které je podle mě stokrát příjemnější než čtverečky či linky, protože neruší a zároveň vám pohlídá řádky.

 Mlovesreading

Náruživá čtenářka, která si i čekání ve frontě krátí čtením a večerní nudu zahání psaním o knihách. Introvert, který nedá dopustit na černý čaj. Pokud v jejích rukou není kniha, je tam pero. Buď proto, že je blázen do moderní kaligrafie a handletteringu nebo proto, že se snaží sepsat svou vlastní knihu.

Další její články | Sledujte ji na Instagramu

[dreamilyrainynerd]

Recenze: Já, robot - Isaac Asimov

Recenze: Já, robot – Isaac Asimov

Hodnocení: 3/5

Knihu jsem otevřel až po (několikátém) shlédnutí filmu. Byl jsem potom velice překvapen, když jsem zjistil, že si tvůrci z knižní verze vzali jen pointu, pár jmen a tři zákony.

Nutno dodat, že dobře udělali. Zatímco Já robot z hollywoodské produkce je jeden z nejlepších sci-fi počinů, se kterými jsem se setkal, o knize se to říct nedá.

Pokud jsou velmi vysoká hodnocení udělována…

[kritikycz]

P. G. Wodeouse - Horká lázeň

Městečko St. Rocque leží na mořském Pobřeží na severu Francie. Zámek Blissac stojí poblíž městečka St. Rocque, jenž si pronajal pan Wellington Gedge se svojí ženou. Jejich vztah není zrovna moc romantický a i když bydlí na zámku obklopeny krásnou přírodou, Well často vzpomíná na Ameriku, kde žil předtím. Jeho žena je mladší než on a vlastně se…- Více na https://www.kritiky.cz/p-g-wodeouse-horka-lazen/

[cervenykoberec]

Recenze: TO / It

Recenze: TO / It

A čeho se bojíš ty?       Nesmrtelný příběh krále hororu Stephena Kinga se vrací na filmová plátna. TO se pod taktovkou režiséra Andyho Muschiettiho znovu probouzí k životu a je děsivější než kdy dřív. Výrazné propojení s knižní předlohou a respekt ke stejnojmenné verzi z devadesátých let zajišťuje, že nás klaun Pennywise nemilosrdně vtáhne do svého světa. Díky zmodernizování možná natolik…