#slapy

[froskii]

ICE CRREAAAMMMMM M /ref

THEYRE EATING THEIR FAV ICE CREAM FLAVERS EVER!!!!11

[gifsnwhatnot]

mini slapy

[vlk-vlko]

[hombre-cz]

[motorest-slapy]

#oběd #obedovemenu #obed #jidlo #slapy #motorestslapy #motorest #hotovky #omacky #mnamka #ceskakuchyne #prijd #hospoda #restaurant #restaurace #hlad #nejlepsi #chutovky #zahradka #obsluha #plzenskyprazdroj #kozel #pivo (v místě Motorest-Slapy) https://www.instagram.com/p/CFHQxldsn7W/?igshid=sb6antbdo4bn

[mellowmoonballoon]

[xubizi-blog]

#Bestie...#B...#READY...#SLAPY...👋...#comingsooNy....

[brazilskavyprava]

Bitch#slapy #hipstermother #dream #lujindrakskrivankova #recyclewithlove #ink #inksketch

[froskii]

THERES 2 OF THEM???

[heythyme]

Collect beautiful memories even though that beauty may not last long… Slapy Water Reservoir (24.06.2017)

[ckap]

once more ‘round the sun (m.)

[tdttl]

Šlapy, šlapy, šlapy...

Je to nějaká doba, co jsem neabsolvoval závod delší něž maraton. Naposled to byla B7 v 2015, která nedopadla podle mých představ, a proto jsem se rozhodl, že na takové závody ještě musím dozrát. Pár měsíců uběhlo a psal se rok 2016, ve kterém byl středně dlouhý triatlon (Pilman IM 70.3) ve Žďáru nad Sázavou, s jehož výsledkem jsem byl spokojený ale co dál?

Nějaká půlka, maraton, nebo trail byl v plánu. Moc jsem toho nenaběhal a přikláněl jsem se ke kratším vzdálenostem, čehož jsem se měl držet, jenomže?

Jak dny ubíhaly objevilo se pár tipů kam bych mohl vyrazit, někdy mi v tom bránila práce jindy lenost, ale jednu sobotu se mi dostalo příležitosti, zaběhat si kolem přehrady Slapy v rámci závodu EPO Trail Maniacs. Příležitost to byla více než vyzývavá. Borec prodával registraci na nejdelší trať 61 Km, další byly 47 Km a 33 Km. Po chvíli výzva byla přijata, a protože zbývalo 7 dní do startu, nezbývalo než se poflakovat a šetřit se.

Během posledních dní probíhala příprava na “závod roku”. Připravenost sice byla slabší, ale odhodlání stálo za to. Po studiu trati jsem očekával čas kolem 6:30 - 7:00 hodin. Trať se mi zdála celkem rychlá a ne příliš technicky náročná, převýšení sice stálo za zmínku, ale i tak mi běželo hlavou, že kolem těch 9,5 Km/hod. bych to mohl dát.  Celý závod byl situován kolem Slapské přehrady, což ve výsledku znamenalo převýšení +2300, -2400 a většinu trasy v lese.

Po příjezdu do Cholína na mě čekala prezentace a milé přivítání se spolubydlícími. Zabydlení proběhlo celkem svižně. První pivko při pátečním večeru nenechalo na sebe dlouho čekat a ani úvodní rozprava. S přibývajícími hodinami jsem potkal pár zajímavých lidí, kteří tuto trasu již absolvovali, a “bohužel” jsem si uvědomil, že je něco špatně. Bylo mi řečeno, že někteří došli i po limitu 12 hodin, ovšem tentokrát mají vyšší cíle. Dát to kupříkladu do limitu. Dodávali, že za 6:30 to nedám. Mě nezbývalo než odpovědět, že když přiběhnu nad 7 hodin nebudu mít z toho ani radost. Pokračovali v detailech a zmiňovali průběhy lesem po svazích, broděním přítokem do přehrady, či pasáž s nekončenými schody nahoru a dolů, tím mysleli předposlední etapu závodu Albertovy skály. Mě to nic moc neříkalo,tohle mě nemohlo rozhodit a za svojím časem jsem si stál i za tím, že to odběhnu v silničkách. Moje představy byly (lehce) naivní, ale nic nemůže jít podle plánu. Po 4 pivku jdu do pokoje dávám si nálož těstovin, poslouchám motivační nahrávky a někdy po půl noci usínám s přesvědčením, že to do těch 7 hodin nějak musím dát přece.

Budíček v 5, po kterém následovala rychlá snídaně (dva banány a jablečno-řepová šťáva). Mezi některými vyvolalo reakce pochybovačného typu. Podle mě každý ví co mu sedne a co ne.

Po krátkém týmovém brífinkgu v autobusu, dorážíme ke startu. Většina z nás v něm ještě vydržela, protože po ránu byla solidní zima. Nicméně poslední minuty do startu relativně rychle utekly a nám nic nebránilo, abychom si šli vybít energii do lesů a hájů a užít si tenhle den na maximum.

Počátky byly krušné, hledání správně cesty bylo na denním pořádku. Celkově mi povedlo prodloužit trasu třikrát. Po prvé to přišlo po pár kilometrech, když jsem běžel se skupinkou, po druhé to šlo podle podobného scénáře a do třetice jsem na to šel relativně dobře, poslechl jsem svůj instinkt a ono to nějak nedopadlo - past vedle pasti.

 Z širšího hlediska se celá trasa povedla; více ve videu z minulého roku, ale tak jsem nemohl několikrát ubránit pocit, že jsem spíš turista než závodník. To bylo taky způsobeno ztrátou morálky, obecně přetížením, bolesti chodidel, brodem, rozhlednami a nebo pokidnou sváčou na občerstvovačkách. 

O tom posledním bych mohl napsat knihu. Na stole bylo vše co bylo třeba: od sladkostí až po sýry, salámy, chleba se sádlem, nechyběly ani ionťáky, voda, kola či pivo. Mě se osvědčila kombinace piva s kolou, sýry, chipsy a chleba se sádlem. Každá zastávka byly hody :).

Během závodu jsem poznal mnoho lidí s jasným cílem nějak to doklepat. V druhé třetině jsem běžel se dvěma běžci. Nakecali jsem toho celkem dost a taky došlo na motivační řeči. Jedna paní povídala, že když se dostaneš na 40km, potom už je to pohoda. Mě ovšem “utekli” kolem 35km a já se sousředil na svůj menší cíl 40km. Místo úlevy přišla demotivace a počítání každého kilometru a stoupání. Další krize byla na světě. Naštěstí jsem se chytl dalšího dobráčiska, se kterým jsem se dostal až k Albertovým skalám, za nimiž bylo poslední občerstvení a závěrečné seběhnutí do cíle. 

Již jsem něco slyšel o Albertových skalách, i to že se dá hodně získat i ztratit. Má hlava to vyhodnotila, že bych se neměl přetahovat takhle při sobotě a volím turistické tempo s pár fotkami s jedním známým ze startovního pole. Tenhle úsek byl opravdu nekonečný, chvílemi mi to přišlo jako na ferratě a mé bylo opravdu opatrné. Nicméně v jeden moment to skončilo a zbývalo posledních 7 Km, víceméně klesání. Po víc jak 7 hodinách mi moc veselo nebylo. Moje myšlenky v tomto okamžiku směřovaly k tomu co si dám pořádného k jídlu. Díky “Bohu” někdo opět ke mně přiběhl, dali se do řeči a relativně pohodovým tempem jsem dorazili do cíle. Po chvíli mírné euforie, jde se do chalupy na vychlazené Krušovice a guláš s pěti knedlama, co více si přát? S takovýmhle servisem příjdu příští rok zas.

Jinak gratulace všem, kteří to dali za 6 ale i za 12 hodin. Nebylo to zdaleka tak jednoduché jak se zdálo. Mě nakonec ke spokojenosti stačil čas 8:00:52. Pro příště vyladím formu a nepodcením výbavu a bude to určitě lepší.

Náročnost trasy: Albertovy skály, brod, úsek před brodem (viz. Pohořekla)  byly náročnější a určitě na trailové boty, jinak zbytek byly lesní cesty, pole atp ideální pro univerzální obuv.

Značení bylo v některých úsecích nejasné/ na jednom úseku došlo k sabotáži!

Občerstvení: super

Služby kolem focení video atp: super

Zázemí: účel splnilo, výčep, poctivá česká kuchyně, teplá voda a postel co víc? Nejsem moc náročný :)

Partyja, organizace: super

Celkové hodnocení: 10/10. Trasa byla povedená a vyvážená. 

Ráno nebylo příliš teplo, ale elasťáky s termotričkem stačily.

Trvalo to, ale fajně zrobené video:

https://vimeo.com/196159090

...

1. rozhledna/ 1. rychlostní prémie.

Když držím kolu v ruce nikdy to není radostný pohled. Mirek si dává pivo s kolou, celkem povedená kombinace. Na dalších barech to už taky nevidím jinak. Pozn. Míra vyhrál obě rychlostní prémie, čím to?

2. rozhledna

I pan Arnošt se na nás přišel podívat :).

Pár kiláků po koupačce. Vypadá to, že se trochu směju.

Počítám každý kilák, dobitý jak pes. Asi 20 Km dokonce a jedna rychlostní prémie, kterou jsem absolvoval svým standardním tempem - pomaličky

I přes to všechno každý takový výhled stál za to.

Chachaři, se kterýma jsem ladil formu v pátek večer u výčepu - i v sobotu. 

Jediná neoficiální fotka. V té chvíli jako turista. Milošova pomoc přišla každopádně vhod.

...

[motorest-slapy]

#obed #obedovemenu #oběd #hotovky #slapy #motorestslapy #jidlo #ceskakuchyne #mnam #mnamka # (v místě Motorest-Slapy) https://www.instagram.com/p/CE1QU82MBO0/?igshid=p4tv174i69w