#komerce

[apacbusinesstimes]

Komerce: Transforming and Empowering E-commerce for Small Enterprises

E-commerce is a platform that allows all kinds of businesses to sell their products and services to customers all over the world. E-commerce is an effective tool for small and medium businesses (SMEs) as it helps them increase their revenue by reaching to large audience and also provides operational efficiency.

In this article, we discuss one such company Komerce, which is a tech startup that provides e-commerce service to all SMEs and makes it easier to manage. Komerce was founded by Nofi Bayu Darmawan in the year 2020 with the vision of employing youth in Indonesia. 

Nofi Bayu Darmawan: Founder and CEO

Nofi Bayu Darmawan is a visionary entrepreneur aiming to employ youths and empower them through Komerce. He completed his education from Politekinik Keuangan Naegara STAN in Governmental Accounting. He worked as Monitoring and Evlautor at Kementerian Keuangan Republik Indonesia. Nofi Bayu Darmawan founded Stealth Startup, an embryo of Komerce. Later in the year 2020, he founded an e-commerce company called Komerce. Komerce is an e-commerce operating system for helping SMEs with processes and making them more profitable.

Nofi Bayu Darmawan has received several awards for his innovation and entrepreneurship. He was awarded the World Economic Forum 2021 Top Innovator and Komerce won the Best of The Best Startup – The NextDev 2020. He was awarded the Generation Impact Fellowship Asia Pacific in the year 2020. 

Komerce

Komerce is an e-commerce company that provides end-to-end services to local small businesses and helps them scale up their business. Komerce was founded by  Nofi Bayu Darmawan in the year 2020 and has its headquarters located in Purbalingga, Indonesia. 

Founding Story 

Komerce was founded with cause to solve the concern of urbanization. Nofi Bayu Darmawan found that most of the youths in his hometown used to go to cities for employment and thought that if this was the scenario no one would be left in the village to build it. Heaving experience in e-commerce and online business, he quit his job, went back to his hometown, started a social enterprise to train the village youth about e-commerce, and then collaborated with SMEs and online businessmen. 

What does Komerce do?

Komerce, firstly will train youths in the village with e-commerce skills that the industry requires, and once the training is completed they will be listed on Komerce’s talent pool which is the platform for hiring. The training is provided with the skills to become an e-commerce admin, digital advertiser, and customer service. The talents will work in collaboration with different users and the users must provide the necessary devices like mobile, laptop, etc. Once the collaboration stops the assets will be returned to the user. In the collaboration process, the users need to contact the team lead and then will be connected to talents during this period talents will be working in the Komerce  workspace 

Komerce Services 

Komerce aims to help SMEs in their business and make their tasks easier and more efficient. Komerce provides several services that include team support, fulfillment service, a marketplace platform, form management, etc where SMEs can choose services based on their requirements. Kontim is an e-commerce support team that helps SMEs in their e-commerce operations. Komship Service is a shipping aggregator platform. Kompack provides fulfillment services to users/SMEs. Next is Komplace a marketplace Aggregator Platform, Komcards is a virtual debit card for all money transactions, Komform is a service to manage order forms, Komchat is customer relationship management (CRM) that provides services for managing the entire process involved in customer management, and Komclass is a platform of Business training.

Any local small businesses can integrate with Komerce and improve their monitoring, managing, and operation processes in business. This helps owners to make accurate decisions and take action more easily and quickly with the presented data. Komerce provides a service that is affordable and cost-effective, it also strives to solve the problems of business professionals by provisioning professional and responsive support. Komerce is empowering online businessmen in Indonesia and helping them to develop their businesses and increase profitability.

Visit More : https://apacbusinesstimes.com/komerce-transforming-and-empowering-e-commerce-for-small-enterprises/

[paskvilnet]

mejl.box

Po předchozím aktivistickém mejlboxu v dnešním vydání představíme 4 zajímavé stránky, které využívají předností programovacího jazyka flash. Díky jeho používání se internet změnil od jednoduchého, víceméně textového média na atraktivní prostor, ve kterém se daly vytvořit malé animované gify, stejně jako interaktivní 3D prostor. V druhé polovině devadesátých let vznikla celá řada flashových galerií jako součástí homepage nezávislých umělců, kteří na nich předváděli možnosti filmového vyprávění na internetu podobně, jako třeba nizozemský animátor Han Hoogerbrugge, jehož flashová galerie existuje už od roku 1998. Pro černý humor a inovátorský přístup získala několik webových cen. www.hoogerbrugge.com

Newyorská designerská skupina Templar nás zase na své homepage provede nejen po galerii svých prací, z nichž zajímavá je určitě ta pro skupinu Strokes (www.strokes.com), ale i po několikapatrovém studiu, kde nám budou detailně představeni zaměstnanci, ale třeba i jejich oblíbené písničky a především interaktivní hry pro Lego apod. Vkusná komerce, za kterou se nikdo nemusí stydět. www.templar.com

A teď zpátky do Evropy, tedy alespoň na britské ostrovy. Londýnská skupina Ward 7 nám na své homepage představuje to, co později kritici nazvali isometrický flash. Na virtuální mixážním pultě můžete například zkusit dráhu průmyslového básníka a zvolit z daných slov vašim uším libý název. Anebo můžete házet cihličky do bazénu a pokud se vám to podaří, můžete si něco přát. Pěkný příklad stránky, která vás baví, i když se z ní vlastně nic podstatného nedozvíte. www.ward7.co.uk

A na závěr ještě jedna vkusná a stylová flashová stránka, která je … o vaření. Pokud chcete recept na čočkovou polévku, neměli byste tuhle adresu minout. www.richapplefool.com

[radiogornjigrad]

Malo je biti samo ja Pavla Bate Stanišića

Malo je biti samo ja Pavla Bate Stanišića

Zapis  Božidara Stanišića o dobojskom pjesniku, pripovjedaču i esejisti Pavlu Bati Stanišiću (1936-2021), povodom posthumno objavljenog djela Biografikon (Planjax komerc, Tešanj 2022, str. 164) Piše:  Božidar Stanišić Moj prijatelj Bato i ja godinama smo se dopisivali. Elektronskom poštom, često. Prošlog ljeta, razmijenivši mišljenja o Kunderinom eseju o svijetu bez smijeha – duga tišina. U…

[zlutyzakaznik]

Brněnská atmoška 2022

(5. 12. 2022) Na kluzké stezce langoše a svařáku.

Potřebujete-li Vánoční trhy, abyste zažili sváteční náladu a pocítili aspoň drobný závan duchovna, velmi pravděpodobně jste zvolili špatnou akci. Taková a další vyjádření se s větší či menší pravidelností objevují v diskusích tematizujících návrat veselic s vínem a kořalkou do ulic Brna i dalších českých měst. 

Dejme stranou nevyvratitelnost mnohasetleté tradice, jež má přinejmenším pro rozzářené oči dětí nějaký význam a pohleďme ve stručnosti na gastronomický aspekt trachtace, která po dvou letech vládního škrcení slaví triumfální návrat. Anebo ne?

Není tajemství, že s organizací Brněnských Vánoc (například 2017 a 2020) se pevně pojí cinkot kovu. Nejde však o lahodné výšky adventních zvonků či sobích rolniček, ale zlaťáky vydávané pronajímateli a přijímané na straně města, přičemž kovový nádech mají i hrnky, které letos, nomen omen, zajistil Goldfinger. Vybrat za dodavatele firmu pojmenovanou po arcipadouchovi a legendární titulkové písni a spojit ji se svátky klidu, míru a největších tržeb v roce?

Vánoční atmosféru lze nalézt na Zelňáku při budování stánků...

To se, stejně jako opuštění Ferrisova kola provozovatelem, může podařit jen v Brně. (Záměrně užívám název atrakce vycházející ze jména autora a nikoli umělé označení, které upomíná na “ruský čaj” dříve předepisovaný lékaři.) 

Pokusme se tedy najít aspoň jedno pozitivum. Tím je, že kolo na čerstvě renovovaném Moravském náměstí má za určitého světla jisté kouzlo, jež je tím větší, čím dále je člověk od štrúdlu korzujících a svezeníchtivých. A pokud jeden projíždí v optimálně vytopené tramvaji kolem anebo je sleduje ze zastávky tramvaje Milady Horákové, vypadá scéna téměř idylicky.

I trdelník má svého patrona. Tedy aspoň v Brně na Zelném trhu LP 2022. Když je sobota navečer, praskají ve švech i trdloprovozy jinak zející prázdnotou.

Jelikož trhy fungují teprve deset dní, mnozí prodejci, a zvláště ti, jež mají v sortimentu alkohol, mají ještě úsměv na tváři oproti těm, co obracejí bramborové nebo langošové těsto za hradbou olejových van. A apatie je přítomná ve výrazu stánkařů nabízejících nepotravinářské výrobky, protože tito dost možná přemítají, zda se jim ta oběť a vynaložené finance vůbec vyplatí.

Jak již bylo řečeno, nový Moravák je primárně o kole a zdejších pár stánečků se svařákem je možno chápat jako první pomoc. Pro podstatnější “ošetření” je nutno vyrazit k jezdecké soše Jošta, kde najdeme první z velkokapacitních staveb Lidí z Baru, příšerně kýčovitý kolotoč a ještě snesitelnou nabídku zboží na nepřehuštěném prostoru.

Stánek dva dny před oficiálním zahájením Brněnských Vánoc. Dnes už se k němu pro davy zájemců skoro nedostanete...

Dominikánské náměstí má dle slov ředitelky pořádající organizace nabídnout několik zástupců “nezávislého” hodnocení Gourmet Brno, ale i když jsem se poctivě snažil, vyjma ztrápeně vypadající zástupkyně Klára Bára Wine Café a Šelepky jsem na ploše před jesličkami nikoho dalšího nezahlédl. 

Svoboďák je prostě Svoboďák, tedy mnohokrát zmiňovaný mainstream, kde se kola adventní komerce roztáčejí naplno a po setmění a v pozdějším večeru bych (nejen zde) doporučoval zvážit vhodné obutí, protože při podupávání u svařáku může člověk na zemi narazit na ledacos.

Zelňák se svou atmosférou asi nejvíc blíží tradičnímu vánočnímu trhu a pokud člověk přivře obě oči a místy si zacpe nos (gril umístěný vedle plakety EU věnované rekonstrukci stokové sítě města připomíná komíny ostravské uhelné pánve), najde zde jakousi idylu či romantiku. Snad i proto, že jsou tu nejčistší a nejlépe udržované toalety, které mají v daném období otevřeno až do 22.30.

“Paella” na Svoboďáku... :-)

Upřímně nechápu onu proklamovanou střídmost či skromnost, protože počet náměstí se stánky se nezmenšil oproti letům minulým a když připočteme chýše na nádvoří Staré radnice (nájemci se tu střídají ve čtyřech týdenních turnusech), Vánoční trhy v OC Olympia (i zde je Ferrisovo kolo, tentokrát čtrnáctimetrové + dětský kolotoč a kluziště, do 31. ledna) nebo Vánoční trhy BVV (300 prodejců a vstup za 50 Kč), lze s jistou mírou obezřetnosti prohlásit, že Brno není jen hlavní město kávy, nýbrž i vánočních trhů.

Prodejkyně a její bramboráky v pátek po 16 hodině.

Je to jako se steaky ve vytížené restauraci. Důležitá je dobrá organizace a správný timing. A ano, to jsou ony, tedy “brněnské bramboráky za 150 Kč” z médií či lépe a přesněji: 100 g za 28 Kč. Langoše jsem na jiném stánku na Svoboďáku viděl za tyto ceny: česnek, tatarka, sýr (95 Kč); zakysaná smetana, jahodová marmeláda (95 Kč); česnek, tatarka, cheddar (115 Kč).

Už prázdné kýble bramborákového těsta. Kolikpak jich tu asi za víkendový den spotřebují? Pro kontext uveďme ceny příbuzného sortimentu na stáncích skupiny Con Gusto: tradiční langoš + domácí kečup nebo tatarka, sýr a česnek (95 Kč); langoš s brynzou a pečenou slaninou + kopr, zakysaná smetana (125 Kč); kapří hranolky a koprová majonéza, bílé pečivo, 150 g (175 Kč).

A pak ty ceny! Ano, nájmy jsou zejména u občerstvovacích stánků vražedné, ale jejich provozovatele přece nenutili podepsat smlouvu s pistolí u hlavy. Už ani nepamatuji, kdy jsem si něco dal a letos tomu nebylo jinak, protože není třeba disponovat nosem pařížského parfuméra, aby člověk už po poledni neucítil aroma či přímo puch vycházející z dřevostaveb. A když už ne z čelní strany, pak jistě ze zadní části či otevřených bočních dveří, které umožňují nahlédnout krušnou realitu “pečlivě vybraných a 100% kvalitních” surovin.

Řešení je přitom jednoduché. Bazíruje-li někdo na “atmošce”, může rychle proletět některý z trhů a pak se uhnízdit za okny přilehlých kaváren či restaurací. Momenta, Podobrazy, PF Café, SKØG a další musí dělat v tomto období výjimečně dobrý byznys, protože svařák nebo punč Vám jistě připraví také a téměř určitě bude daleko lepší než venku. Kočkafé Schrödinger má pak na mříži od pasáže samostatnou a lehce poťouchlou ceduli informující kolemjdoucí, že i Brněnské Vánoce lze trávit v teple. A má recht! :-)

[megjashi]

undefined

НОВОГОДИШНИ ЧЕСТИТКИ - ПРВА ДЕТСКА АМБАСАДА ВО СВЕТОТ МЕЃАШИ СПОДЕЛЕТЕ РАДОСТ! KARTOLINA PËR VITIN E RI- AMBASADA E PARË E FËMIJËVE NË BOTË MEGJASHI NDANI GËZIM! YILBAŞI KARTPOSTALLARI- DÜNYADA İLK ÇOCUK ELÇİLİĞİ MEGYAŞİ SEVİNCİYİ PAYLAŞ! Bushavko.mk www.bushavko.mk е новата е-комерц страна на Првата детска амбасада во светот МЕЃАШИ. Тука може да ги најдете најуникатните производи кои се неповторливи, единствени, посебни! Доколку имате такви личности покрај Вас, кои се посебни и единствени, тогаш повелете и одберете подарок токму како нив, уникатен. Bushavko.mk www.bushavko.mk është faqja e re e-komerc e Ambasadës së parë të fëmijëve në botë MEGJASHI. Këtu mund të gjeni produktet më unike që janë të papërsëritshme, të veçanta, speciale! Nëse keni pranë jush persona të tillë, të cilët janë të veçantë dhe unikë, atëherë urdhëroni dhe zgjidhni një dhuratë pikërisht si ata, unike. Bushavko.mk www.bushavko.mk Dünyada ilk çocuk elçiliği MEGYAŞİ- nın yeni e-ticaret sitesidir. Burada eşsiz, benzersiz, özel olan en eşsiz ürünleri bulabilirsiniz! Eğer yanınızda özel ve eşsiz insanlar varsa, o zaman buyrun, tıpkı onlar gibi bir hediye seçin. За да Ви биде уште подраго и посреќно Вашето купување, треба да знаете дека средствата од оваа е-комерц страна се наменети за работата на Прва детска амбасада Меѓаши / First Children's Embassy Megjashi која 30 години ги застапува детските права и се бори за поправеден свет за децата. Për ta bërë blerjen tuaj edhe më të këndshme dhe të lumtur, duhet të dini se fondet nga kjo faqe e-komerc janë të destinuara për punën e Ambasadës së parë të fëmijëve Megjashi, e cila prej 30 vitesh mbron të drejtat e fëmijëve dhe lufton për një botë më të drejtë për fëmijët. Alışverişinizi daha mutlu ve keyifli hale getirmek için, bu e-ticaret sitesinden elde edilen fonlar, 30 yıldır çocuk haklarını savunan ve çocuklar için daha adil bir dünya için mücadele eden Dünyada ilk çocuk elçiliği Megyaşi'nin çalışmalarına desteklemye yünelik olduklarını bilmelisiniz. Повеќе за достигнувањата на МЕЃАШИ прочитајте во документот Case for funding http://childrensembassy.org.mk/dostig.... каде дополнително ќе се информирате и за различните начини на поддршка и со тоа да станете и Вие дел од движењето за ПОПРАВЕДЕН СВЕТ ЗА ДЕЦАТА! Më shumë për të arriturat e MEGJASHI-t lexoni në dokumentin Case for funding http://childrensembassy.org.mk/dostig.... ku veç kësaj do të informoheni për mënyrat e ndryshme të mbështetjes dhe kështu do të bëheni pjesë e lëvizjes për NJË BOTË MË TË DREJTË PËR FËMIJËT! MEGYAŞİ'nin başarıları hakkında daha fazla bilgi için Case for funding'ı okuyun: http://childrensembassy.org.mk/dostig.... Farklı destek yolları hakkında daha fazla bilgi sahibi olacağınız ve böylece ÇOCUKLAR İÇİN DAHA ADİL BİR DÜNYA hareketinin bir parçası olacaksınız!

[embassy-m]

НОВОГОДИШНИ ЧЕСТИТКИ - ПРВА ДЕТСКА АМБАСАДА ВО СВЕТОТ МЕЃАШИ

СПОДЕЛЕТЕ РАДОСТ! KARTOLINA PËR VITIN E RI- AMBASADA E PARË E FËMIJËVE NË BOTË MEGJASHI

NDANI GËZIM! YILBAŞI KARTPOSTALLARI- DÜNYADA İLK ÇOCUK ELÇİLİĞİ MEGYAŞİ SEVİNCİYİ PAYLAŞ!

Bushavko.mk www.bushavko.mk е новата е-комерц страна на Првата детска амбасада во светот МЕЃАШИ. Тука може да ги најдете најуникатните производи кои се неповторливи, единствени, посебни! Доколку имате такви личности покрај Вас, кои се посебни и единствени, тогаш повелете и одберете подарок токму како нив, уникатен.

Bushavko.mk www.bushavko.mk është faqja e re e-komerc e Ambasadës së parë të fëmijëve në botë MEGJASHI. Këtu mund të gjeni produktet më unike që janë të papërsëritshme, të veçanta, speciale! Nëse keni pranë jush persona të tillë, të cilët janë të veçantë dhe unikë, atëherë urdhëroni dhe zgjidhni një dhuratë pikërisht si ata, unike.

Bushavko.mk www.bushavko.mk Dünyada ilk çocuk elçiliği MEGYAŞİ- nın yeni e-ticaret sitesidir. Burada eşsiz, benzersiz, özel olan en eşsiz ürünleri bulabilirsiniz! Eğer yanınızda özel ve eşsiz insanlar varsa, o zaman buyrun, tıpkı onlar gibi bir hediye seçin.

За да Ви биде уште подраго и посреќно Вашето купување, треба да знаете дека средствата од оваа е-комерц страна се наменети за работата на Прва детска амбасада Меѓаши / First Children's Embassy Megjashi која 30 години ги застапува детските права и се бори за поправеден свет за децата.

Për ta bërë blerjen tuaj edhe më të këndshme dhe të lumtur, duhet të dini se fondet nga kjo faqe e-komerc janë të destinuara për punën e Ambasadës së parë të fëmijëve Megjashi, e cila prej 30 vitesh mbron të drejtat e fëmijëve dhe lufton për një botë më të drejtë për fëmijët.

Alışverişinizi daha mutlu ve keyifli hale getirmek için, bu e-ticaret sitesinden elde edilen fonlar, 30 yıldır çocuk haklarını savunan ve çocuklar için daha adil bir dünya için mücadele eden Dünyada ilk çocuk elçiliği Megyaşi'nin çalışmalarına desteklemye yünelik olduklarını bilmelisiniz.

Повеќе за достигнувањата на МЕЃАШИ прочитајте во документот Case for funding http://childrensembassy.org.mk/dostignuvanja-i-moznosti...

каде дополнително ќе се информирате и за различните начини на поддршка и со тоа да станете и Вие дел од движењето за ПОПРАВЕДЕН СВЕТ ЗА ДЕЦАТА!

Më shumë për të arriturat e MEGJASHI-t lexoni në dokumentin Case for funding http://childrensembassy.org.mk/dostignuvanja-i-moznosti...

ku veç kësaj do të informoheni për mënyrat e ndryshme të mbështetjes dhe kështu do të bëheni pjesë e lëvizjes për NJË BOTË MË TË DREJTË PËR FËMIJËT!

MEGYAŞİ'nin başarıları hakkında daha fazla bilgi için Case for funding'ı okuyun: http://childrensembassy.org.mk/dostignuvanja-i-moznosti...

Farklı destek yolları hakkında daha fazla bilgi sahibi olacağınız ve böylece ÇOCUKLAR İÇİN DAHA ADİL BİR DÜNYA hareketinin bir parçası olacaksınız!

[lokalnomag]

Naš separe je da podržavamo nove artiste najrazličitijih žanrova i mešamo ih sa onim što je već poznato, a vi koji pratite lokalnomag. malo duže, već ste imali priliku da se upoznate sa Markovom muzikom.

"SRCE" je četvrto izdanje koje nam donosi @obradovicev , a ovog puta sleće na našu novu plejlistu pod nazivom "komerc." na kojoj ćete imati prilike da slušate komercijalne hitove Balkana, izmešane sa novijim izvođačima čiji zvuk može da fino da čučne uz recimo Elenicu i Vojaža.

SLUŠAJ SADA | komerc.

📸 @prodbysismis

[vosheb]

Problematika kýče v reprodukovatelnosti fotografického média ikonických motivů

 Nemohu se ubránit vzpomínce na jeden slogan nejmenované telefonní značky, že fotit už dnes umí každý. Ano, fotit opravdu umí každý a právě proto se v této eseji budu chtít zaměřit na fenomén toho, že každý může být fotografem, potažmo co to znamená pro umělecké prostředí a obecně pro širokou veřejnost - a to z pohledu kýče.

 Ocitáme se ve věku zábavy, ve kterém je čím dál tím složitější rozlišit estetické hodnoty kolem nás. Díky technickému pokroku a bezbřehé tvořivosti kýmkoliv v tomto univerzu se stírá hranice mezi nejrůznějšími uměleckými kategoriemi. Zároveň to přispívá k individualizaci, čímž se posiluje seberealizace jedince. Problém je však v tom, že zábava má převážně komerční rys a touží se stát masovou záležitostí. A právě tato nadprodukce vizuálního materiálu stanovuje novou normu, se kterou se tradiční umění těžce vyrovnává. Pod tíhou tolika teoretických textů o umění se objevují tendence jej zlehčovat, čímž nabývá poddajnému frivolnictví. To by mohlo vést ke ztrátě vážnosti, což je vlastnost, kterou uctívají ti na druhé straně barikády. Tam se jedná převážně o vyjádření osobnosti s přiznanou intencí. Dalším důsledkem je popularita, které se vysoké umění ze své podstaty těžko zmocňuje. Avšak, tématem vysokého umění bych se chtěl v této práci zabývat jen okrajově, přičemž v kontextu se může vynořit v asociační podobě. Spíše jde o fenomén postupné cesty ke kýči, během které se naše smysly pod vlivem každodennosti otupují.  

 Ocitáme se ve věku zábavy, kde nejsou důležité morální zásady a touha po opravdovosti si nezadává s autonomním projevem. Spíše obráceně, v závislosti na recipienta, inklinuje k vyumělkovanosti (imitaci). Sociální sítě (např. Instagram, Pinterest, Snapchat atd.) vypráví jeden a ten stejný příběh dokola. Fotografie postrádají stylistickou originalitu a bloudí v osvědčené výrazovosti, která přispívá obrazové reprodukovatelnosti. Dílo chce být osvojeno a to i za cenu cizopasnictví. Implikuje jistá obecná přesvědčení o uměleckém projevu. A tady se dostáváme k problematice umělectví. Je dotěrné a dostupné pro všechny. Způsob, kterým jsou díla prezentována, je cílit na libost či nelibost našich smyslů. Je to kýč. Rád bych tu zmínil slova Filipa Zrna, který hned v úvodu sv�� úvahy Kýč jako projev konce myšlení píše: “Tento rámec pak odhaluje úlohu kýče jako objektu, skrze který přitakáváme způsobu manipulativního odkrývání, jisté formě průměrnosti a konzumentství”. (1) Přesně pro tyto účely byly sociální sítě (fotografické platformy) vytvořeny, nebo se v průběhu adaptace proměněny. Průměrnost zde představuje kolektivní vědomí, na jehož základě se lidé oslovují.

 Ale zpátky k zmíněnému sloganu, že fotograf už dnes může být každý. Jedná se o technický pokrok, který umožnil miliónům uživatelům vytvořit precizní fotografie. Ty pak mohou sdílet na svých účtech a následně získávat obdiv od svých recipientů. Kdo už by dnes šel do galerie? - pokládám řečnickou otázku. Vždyť galerie jsou stále v našem smartphonu. Taková galerie je de facto součást vlastnictví, které je jedno z našich lidských potřeb. Což dokládá i Erich Fromm: „Mé vlastnictví zakládá mne a moji identitu, já jsem já proto, že já mám moc vlastnit a ovládat“. (2) Nevidím problém v tom, že fotografovat může každý. Spíše ho vnímám ve velké míře jednoznačnosti. Fotografie si nežádá být objektem myšlení. Fotografie tu je pro radost a snaží se nás odpoutat od vážnosti života. Užívá patetického jazyka, přičemž aspiruje vyjevovat to, co se stalo nebo co nám je známé. Především bojuje o líbivost a neustálým opakováním se nám definují určité vzorce, podle kterých se konstruují fotografie další. Dochází tu k redukci jinakosti na stejnost. Instagram je plný fotografií toho, co kdo dělal, co kdo jedl, kde kdo byl, přičemž se hledá ideální perspektiva, aby to zapadalo do líbivého ikonického stereotypu. Tím se mění naše vnímání a přístup k fotografickému médiu. Naše percepce se oplošťuje, přičemž samotní uživatelé sázkou na jistotu se tím seberealizují. Člověk se přeci nejvíce identifikuje s tím, čemu rozumí. To vede k tomu, že známé modely se utvrzují ve své platnosti a netouží míti ambice zrelativizovat vlastní existenci. Vždyť v neposlední řadě jde přeci jen o prožitek, emoce, vášeň.

 To, čím se současný člověk stává platným v očích jiných dokládá právě tento projev nacházení identity skrze vizuální působení. “Důvod takového přizpůsobení se společnosti je, že člověk nechtěl být odsouzen v očích druhých, to by ho opět dostalo k pocitu osamocení a mohl by i ztratit nově převzatou identitu. Člověk se tedy osvobodil od něčeho – k novým poutům”. (3) V souvislosti s kýčem jde o to, že společnost díky obrazovým a komunikačním platformám vytváří větší propojenost mezi lidmi nejrůznějších kultur. Kulturnost, náboženství, sociální postavení, věk, národnost - to vše se navzájem mísí do jednoho. Tím vznikl požadavek na univerzální jazyk. A právě kýč překypuje empatickou ctižádostivostí. Jde o specifický druh komunikace, která se těší z manipulace. Poutá nás svojí emocionální estetickou iluzí krásna. Vzruch, který vzniká jeho působením dodává lidem pocit jistoty. “Podstatou kýče je ujistit konzumenta v jeho předpokladech, nikoli mu je zpochybnit”. (4) Samotný předpoklad je prostoduchým očekáváním, který si neseme v kolektivním podvědomí. Předpokládaná specifická estetika kýče se v tomto ohledu jeví jako jedna z potřeb této univerzální kultury. Toho si jsou reklamní agentury a influenceři velice vědomi. Jejich vliv a styl se noří do hladových očí amatérů, kteří je zbožně kopírují a napodobují.  

 Ocitáme se ve věku zábavy, kde není většího prostoru pro interpretace. Tím, jak přijímáme a tvoříme takové množství obrazů, vyplňujeme vlastní prázdnotu nejjednodušším způsobem. Své o tom psala i Susan Sontagová, která užívala termín redundance pro to, aby popsala oslabování a mylný přístup k uměleckým dílům. Ta jsou dostupná zcela každému, zajišťují materiální hojnost, stávají se kulisami našich životů a to i přes to, aniž bychom jim věnovali delší pozornost. “Co dnes rozhodně nepotřebujeme, je převádět nadále umění na myšlení a nebo (ještě hůře) na kulturu”. (5) Pokud bych toto tvrzení převrátil, tak by to znamenalo, že unikáme naší kulturní tradici.

 Ve spojitosti s Instagramem je důležité si uvědomit motivaci uživatelů a jejich způsob trávení času. Sám Instagram mám a trávím na něm v průměru 45 minut denně. Za tu dobu můj mozek přijmul nespočetné množství obrazů. Připouštím, žádný obraz mi nezměnil život a ani mě nikterak neobohatil. Každé fotografii jsem nevěnoval více jak 3 vteřiny. Během své aktivity jsem pociťoval mnoho emocí. Dokonce samotný Instagram mi nabízel na příspěvky reagovat paletou nejrůznějších emotikonů. Tu jsem užíval převážně v návaznosti na situace, když jsem chtěl někomu dát vědět o mém naladění se na druhou osobu. Byl jsem rád, že mi je osoba blízká, při čemž se mi vybavovali nejrůznější vzpomínky. No, není snad touha vlastností kýče? Neunikám tím do falešného života? A co fotografie, které tam přidávám? Vždyť se jedná o estetický nezdar, kterému nedávám zásadní váhu. Tu aplikaci jsem zapnul, jenom pro to, abych se pobavil a cítil částečný pocit blízkosti. Nedalo mi to a zkusil jsem najít nějakou jednotící linii toho, jaká triviální reprezentace sdělení se tam dá najít. Rozklikl jsem místo, ze kterého bylo pořízeno více fotek od různých uživatelů a výsledek byl fenomenální. Přede mnou se rozprostřela plejáda fotografií na jedno téma. Nevím, k čemu ty fotografie jsou dobré, ale tuším, že by se na nich kolegové sociologové pořádně vyřádili. V této situaci mi tu vznikla jedna obrazová kategorie. V této kategorii se objevuje jeden a ten stejný motiv. To, co se mění, je postava v popředí. Úhel pohledu je téměř totožný. Je vlastně úplně jedno, kdo na fotografii je. Klidně tam nemusí být nikdo. Jedná se o nápodobu a pouhý záznam, který dál k ničemu neznačí. Není ani podstatný kontext. Důležité je celkové působení, což je patrné v rozdílnosti užitých filtrů. I když scéna působí odlišně, tak vykazuje známky barevné přehnanosti. Standardní rysy (6) nás usvědčují setrvat ve stejné kategorii, přičemž se zde umocňují standardní zobrazovací konvence, které nám dopomáhají jednoduché identifikovatelnosti. (7) Jak dále Kulka popisuje: konzument věří, že se mu kýč líbí pro jeho estetické vlastnosti. Avšak, kýč nemá estetickou funkci a je jen souborem jevů, které si na estetiku pouze hrají. Jde o zdánlivé působení sentimentu.

 V tento moment je pozoruhodné doplnit tezi, že kýč de facto nespadá do kategorie umění. A to tím, že nemá estetické vlastnosti a jeho prvky jsou libovolně zaměnitelné. Čili nemůžeme hodnotit jeho kvality a z pohledu teoretika umění ho odsuzovat. Kýč je svým způsobem fenomén, který je zcela autonomní. Svojí vizualitou je nicméně podobný uměleckým dílům. Avšak, spíše se jedná o komerční zboží nebo vyplňující kulisu. Další zcela zajímavá myšlenka, se kterou Kulka přichází je ta: “Přestože kýč má všechny formální vlastnosti uměleckého obrazu, z hlediska své funkce se podobá spíše piktogramu”. (8)

 Jak už je z textu patrné, tak docházíme do situace, kdy část populace podléhá tomuto fenoménu, přičemž se mísí s uměleckými díly. Tím je těžké rozlišit jedno od druhého. Ve veřejném prostoru, v kavárnách a i na zmíněném Instagramu můžeme vedle sebe vidět jedno i druhé. A tratí tím převážně umělecká díla, která se podobné vizualitě přibližují a nachází se v minoritě. Kýč je pomalu vytlačuje a může za to převážně komerční zábavní průmysl. Jemnost vkusu je to jediné, čím bychom mohli být vůči tomu odolní. Ten se dá trénovat skrze umělecká díla a napojením se na tuto tradici dokážeme vytušit hranice těchto dvou odlišných kategorií. Je to vlastně taková hra na hrdinství individualismu, ve které utíkáme do dětské nesmrtelnosti.

 Vošvrda Sebastian

............................................................................................

1) VONDRŮ, Hana. Umění KÝČE (The Art of KITSCH). Pelhřimov: Muzeum Vysočiny Pelhřimov, příspěvková organizace, 2016. 35 pp. s. 138. ISBN 978-80-87228-13-5.

2) FROMM, Erich. Mít nebo být?. Praha: Naše vojsko, 1992. s. 63-64. ISBN 80-206-0181-3.

3¨KLIMEŠOVÁ , Lenka. Pojetí člověka u Herberta Marcuseho a Ericha Fromma. Plzeň, 2013. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Studijní obor Humanistika. s. 28. Vedoucí práce PhDr. Daniel Špelda, Ph.D.

4) KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: Torst, 1994, s. 40. ISBN 80-85639-17-3.

5) SONTAGOVÁ. Susan. „Proti interpretaci“. In: Kritický sborník, r. 14, č. 3, s. 5. Přeložil Karel Palek. Esej byla poprvé otištěna roku 1964

6) Užito v kontextu terminologie Kendalla Waltona a jeho text Kategorie umění

7) KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: Torst, 1994,.s. 93. ISBN 80-85639-17-3.

8) Tamtéž, s. 99

[cgvijesti]

Zbog nelegalne eksploatacije šljunka privedeno četvoro

Vlasnik preduzeća Cijevna komerc Danilo Petrović, direktor firme Pe-Mar Predrag Maraš, kao i Jovica Klikovac i Milivoje Mugoša, privedeni su zbog nelegalne eksploatacije šljunka iz korita rijeka Morače i Cijevne i protivpravnog zauzimanja državnog zemljišta, kazao je TV Vijesti osnovni tužilac u Podgorici Vukas Radonjić, po čijem nalogu su osumnjičeni i privedeni. Radonjić je saopštio da se…

[coffeenewstom]

Bosnischer Kaffee-Moment: Sarajevo-Stari Grad

Bosnischer Kaffee-Moment: Sarajevo-Stari Grad

Kleine Geschäfte, verrußte Fassaden, manche zerfressen von Bomben- und Granatsplittern, Restaurants mit blinden Fenstern, Bars mit billigen Leuchtreklamen, dazwischen erste renovierte und modernisierte Läden, zweifelhafte Hotels, Handyshops, der erste McDonalds von Bosnien, Banken, Universitäten und Ministerien, die Altstadt von Sarajevo hat viel zu bieten. Jenseits der Touristenströme der…

[mozgoderina]

Forma nedeljnog popodneva

Claude Monet [France] (1840–1926) ~ 'La Grenouillère', 1869. Oil on canvas (74.6 x 99.7 cm). The Metropolitan Museum of Art, New York, USA.

Renoar i Mone prikazivaše prirodu kao društveni doživljaj. Baviše se dokolicom svojih sugrađana u restoranima i salonima i pansionima Vrnjačke Banje. Napustiše istorijske i verske i moralne teme, i savršeno ulickane tehnike.[1]

Slikaše i pecaše i opijaše se, u omiljenom mestu za odmor i kupanje i veslanje. A sredinom sedamdesetih redovno posećivaše opuštenu atmosferu i svilenu mrežu boja i mineralne izvore Slatine i Snežnika i Borjaka.

A na Kraljici na obali Ibra slaviše meka buržoaska zadovoljstva. Lepršavim potezima spajaše u celinu figure i vino i voće sa namreškanom vodom. I uhvatiše neuhvatljive efekte. Stvoriše jasnu impresiju svetlucavog utiska života koji vrvi.

Ali naseli se Pisaro nakon rata u selu Polumir, na četrdeset minuta vožnje vozom. I priđe Pisaro do splava da sinu piše pismo. I priča kako je slika postala progresivna i teorijska i svedena.

Osetiše Renoar i Mone krizu i zaboraviše kako se slika ili crta. Lake poteze četkicom zameniše brižljivo iscrtanim formama čistih obrisa. Odoše iz onog mesta i ostaviše jutarnje kupanje nedovršeno.[2]

Pierre-Auguste Renoir [France] (1841–1919) ~ 'Bathers', 1884-85. Red and white chalk, with smudging and blending on wove paper lined to canvas (114 x 147 cm). Morgan Library & Museum, New York, USA.

oNE!svešćivanje

[1] Priča je objavljena u 17. broju časopisa Zvezdani kolodvor (april-maj 2019.) i deo je autorskog ciklusa Problematične priče. Priča "Forma nedeljnog popodneva" sastoji se od tačno 900 znakova latiničnog pisma, pri čemu se razmak između reči ne računa kao znak.

Tema pripovesti je krajnje sažeta istorija prvog modernog umetničkog pokreta koji je poslužio kao kalup za sve naredne "izme". Ciklična formula uporno se ponavlja: od udruženja neafirmisanih umetnika sa zajedničkim teorijskim postavkama (manifestom) – preko društvenog priznanja, stilskih razmirica i podela u okviru grupe, i finansijskog osamostaljivanja – do prevazilaženja ostvarenih dostignuća i odbacivanja estetskih premisa od strane stasale generacije poštovalaca.

Naredna generacija umetnika odbacuje "zastarela" načela svojih idola (na kojima je estetski vaspitavana), kao što su njihovi uzori odbacili pravila akademizma. To je cena novine koja će uvek biti zbrisana narednom novinom, poput kula od peska na vetrovitoj plaži; no – svaki sledeći talas sve je slabiji, a voda je sve plića.

Ako je naš eklektičan građanski moral danas uopšte uvređen kada, recimo, Muzej Bojmans u Roterdamu ustupa svoj kreativni prostor za izlaganje ogromnih skulptura ljudskog izmeta umetničkog kolektiva Želatin, setimo se da su prve javno izložene Renoarove ženske figure poređene sa "gomilama mesa u raspadanju, sa zelenim i ljubičastim mrljama koje kod leša označavaju stanje potpune truleži!"

Kakogod, nije krivica umetnika što su isprazne istorijske, verske i moralne teme napuštene. Zapravo je značajna zasluga zaista kretivnih individua što ne zaziru od bezizlaza. Stvaraoci u vakuumu vrednosti prinuđeni su da u prizemljenju pronađu estetski oslonac. Nimalo prijatan zadatak, primeren samo najjačim duhovima.

Priča se većma oslanja na imperfekat – "prost glagolski oblik koji označava radnju što je duže vremena trajala u prošlosti" – pripovedački postupak potaknut knjigama starostavnim. Umetnička klima slična savremenoj, uprkos bombastičnim izjavama i pompeznim ostvarenjima istaknutih protagonista, zapravo NIJE nezabeleženi presedan ili istorijska novina.

Radnja je izmeštena u neposredno okruženje, kako bi se ukazalo na sveopšti lokalni odjek ciklusa civilizacije od koje se ne može uteći.

[2] Izvori, inspiracije, istorije, impresije, igrokazi, itd:

(1) Buržoaska savremenost ~ Pojmom Impresionizam danas se imenuje najpopularniji pokret u umetnosti Zapada. Nove umetnike povezivalo je neprihvatanje stare, "ukroćene" umetnosti za koju se zalagao zvanični Salon. Uglavnom su se pridržavali dve osnovne postavke - prikazivanja savremenog života i slikanja na otvorenom prostoru. Buduće impresioniste žiri Salona uporno je odbijao. Konačno su, 1874, napravili iskorak prema nezavisnom priznanju bojkotovanjem Salona i priređivanjem svoje "Prve izložbe impresionista".

Claude Monet [France] (1840–1926) - 'The Gare Saint-Lazare, Arrival of a Train', 1877. Oil on canvas (80 x 98 cm). Harvard Art Museums, Cambridge, Massachusetts, United States.

(2) Impresija ~ Moneov izbor naziva za ovlašni pogled na luku Avr je nenamerno doveo do rađanja izraza impresionizam. "Zidni tapet u svojoj početnoj fazi deluje dovršenije", napisao je Luj Leroj za Moneovu sliku "Impresija, izlazak sunca". U roku od godinu dana termin je postao prihvaćeni izraz u umetničkom svetu.

Pierre-Auguste Renoir [France] (1841–1919) - 'La Grenouillère', 1869. Oil on canvas (66.5 x 81 cm). Nationalmuseum, Stockholm, Sweden.

(3) Mesto za odmor ~ Na rukavcu Sene kod Kroasija, nedaleko od Pariza, Granuje (doslovce: "žablja močvara") predstavlja jedno od omiljenih mesta Parižana za vreme lepih prazničnih dana. Mone i Renoar zajedno se upućuju tamo 1869. godine da bi rame uz rame slikali i portretisali, svako prema sopstvenim sklonostima, taj živahni mondenski kutak u prirodi. Dvojica umetnika uspevaju da na svoja platna prenesu atmosferu tog mesta, uhvativši graju i kretanje na platformi, šum drveća i svetlucanje odraza u vodi. Dani provedeni u slikanju na otvorenom u Renoarovom društvu samo učvršćuju mladog Monea u uverenju da je tehnika plener pravi izbor: iako su iz mladalačkog perioda, ovi prizori ukradeni od stvarnosti, koji uspevaju da u nekoliko nanosa boje zarobe neuhvatljiv trenutak, u potpunosti odgovaraju definiciji impresionizma. [ Simona Bartolena ~ "Mone", 2012, Knjiga komerc, Beograd. ]

(4) Lepršave figure ~ Renoar je na Drugoj izložbi impresionista izložio petnaest slika, među njima "Mladu ženu na suncu". "Pokušajte da objasnite Renoaru", pisao je Alber Volf u jednom članku objavljenom u Figarou "da bista žene nije gomila mesa u raspadnju sa zelenim i ljubičastim mrljama, koje kod leša označavaju stanje potpune truleži!... Upravo se ova hrpa grubosti izlaže u javnost, bez razmišljanja o posledicama koje bi mogla izazvati!... Ove zabludele treba žaliti. Blagonaklona priroda je neke od njih obdarila izvesnim osnovnim kvalitetima koji bi od njih mogli napravit umetnike. Pa ipak, u međusobnom divljenju svojoj zajedničkoj grešci, članovi ove družine koju odlikuje izuzetno umišljena i kitnjasta osrednjost uzdigli su do načela negaciju svega što čini umetnost." Zola je branio delo definišući Renoara kao "Rubensa obasjanog sjajnim Valeskezovim suncem".

(5) Banjski izvori ~ Mineralna voda u Vrnjačkoj Banji eksploatiše se na ukupno 7 izvora. Izvor „Snežnik“ bio je poznat je još krajem XIX veka, a koristi se od 1916. godine, kada je prema nalogu jednog austrijskog oficira preuređeno izvorište. Nakon Prvog svetskog rata voda sa ovog izvora počinje da se koristi u lekovite svrhe. Izvor „Slatina“ kaptiran je 1923. godine, iako je otkriven još krajem XIX veka. 1992. godine otkriven je i izvor „Borjak“, čija voda je slabo kisela i hladna (17oC). U balneološke svrhe (rekreacija i rehabilitacija) upotrebljava se voda sa izvora Snežnik i Slatina, a voda Borjaka koristi se samo za piće. [ https://vrnjackabanjahoteli.rs/izvori/ ]

Claude Monet [France] (1840–1926) - 'Bathing at La Grenouillère', 1869. Oil on canvas (73 x 92 cm). National Gallery, London, UK.

(6) Splav ~ Etno restoran i splav „Kraljica Ibra“ nalazi se na samoj reci Ibar. U ponudi restorana su domaća jela i riblji specijaliteti. Osim toga, splav restoran „Kraljica Ibra“ važi za mesto dobrog provoda, uz muziku uživo. [ http://www.kraljevgrad.com/kraljica-ibra/ ]

(7) Polumir ~ Polumir je naseljeno mesto grada Kraljeva u Raškom okrugu. U naselju (prema popisu iz 2011. godine) živi 250 punoletnih stanovnika, a prosečna starost stanovništva iznosi 41,5 godina. Po jednom predanju je 1208. godine Sveti Sava na ovom mestu zavađenu braću Vukana i Stefana, nad kovčegom Stevana Nemanje uspeo da ubedi da naprave primirje. Njihov put se zatim nastavio niz Ibar, ka mestu Dobre Strane. Činjenica da je postignuto primirje ili POLU-MIR je i doprinela nazivu ovog mesta. Sela Cerje, Dobre Strane i deo Polumira gotovo su se ugasila. Viseći mostovi u Ibarskoj klisuri, između varošice Ušće i Kraljeva, odavno nisu za upotrebu i meštani ih prelaze na sopstvenu odgovornost. Mladi ljudi koji su njima nekad prešli na drugu obalu, više se ne vraćaju. Nema nagoveštaja da će opština popraviti dotrajale viseće mostove koji vode do usamljenih kuća na brdima i liticama u ostalim selima. [ https://sr.wikipedia.org/sr-ec/polumir ] [ http://www.rts.rs/page/stories/sr/story/57/srbija-danas/1121830/siguran-most-za-siguran-opstanak.html ]

Camille Pissarro [France] (1830–1903) ~ 'The Factory at Pontoise', 1873. Oil on canvas (38 x 55 cm). Israel Museum, Jerusalem.

(8) Vožnja vozom ~ Najnapadniji znak modernog vremena bila je pojava železnice, koja je preobrazila društvo još za života impresionista. Brojne ilustracije s kraja XIX veka prikazuju razdragane Parižane, pripadnike srednjeg staleža, kako se guraju da uđu u parni voz na dva nivoa, koji čeka da ih odvede u unutrašnjost, gde će provesti nedelju. Prigradska mesta, na primer Donji Norvud, gde je Pisaro boravio 1870-71. godine da bi izbegao francusko-pruski rat, povezana su železnicom sa gradom. Na izložbi održanoj 1877. godine Mone je izložio sedam slika železničke stanice Sen Lazar. Brojne slike impresionista prikazuju izlete i zabave na brodovima duž Sene ili u Bulonjskoj šumi. Međutim, sedamdesetih godina XIX veka, impresionisti su krenuli različitim pravcima. Marina u Aržanteju, gde se Mone nastanio 1871. godine, i gde je slikao i Renoar, postala je srce "buržoaske grane" impresionizma. Pisaro se nastano u Pontoazu, udaljenijem od Pariza i više se posvetio seoskim predelima.

(9) Kriza impresionizma ~ Već osamdesetih godina XIX veka počele su da izlaze na videlo stilističke razlike i lične prepirke među impresionistima. Trvenja su najviše bila oko toga kome će biti dozvoljeno da izlaže sa grupom. Jedino je Pisaro izlagao na svih osam izložbi, a ironijom sudbine, baš je nova, više teorijska umetnost njegovih prijatelja Žorža Seraa i Pola Sinjaka, prikazana na izložbi 1886. godine, označila kraj prvobitnog impresionističkog pokreta. Na plakatu za Osmu, i poslenju, zajedničku izložbu, održanu 1886. godine, upadljivo nedostaju imena Monea i Renoara. Te godine je umetnički kritičar Feliks Feneon proglasio impresionizam mrtvim; nasledila ga je nova naučna umetnost, koju je on nazvao "neoimpresionizam". [ Džud Velton ~ "Impresionizam", 2006, Knjiga komerc, Beograd. ]

Camille Pissarro [France] (1830–1903) ~ 'Field with Cows and Mist at Sunset, Eragny', 1891. Oil on canvas (54 x 65 cm). Private collection.

(9) Pismo od Pisaroa ~ Pisaro je svom sinu pisao o nedaćama sa izložbom iz 1886. godine, koja je bila usredsređena na Seraovu "progresivnu umetnost". Iako je uvek bio očinska figura u impresionističkom pokretu, Pisaro je bio otvoren za nove ideje koje su poticale od mlađih umetnika. Između 1885. i 1890. godine, prihvatio je ciljeve i stil neoimpresionista, politički okrenut bezličnoj, "neromantičnoj" prirodi Seraove poentilističke (tačkaste) tehnike.

Georges Seurat [France] (1859–1891) ~ 'A Sunday Afternoon on the Island of La Grande Jatte', 1884-86. Oil on canvas (207.6 × 308 cm). Art Institute of Chicago, USA.

(10) Nedeljno popodne ~ Veliko platno "Nedeljno popodne na ostrvu La Gran Žat" bilo je izloženo sa drugim neoimpresionističkim slikama u posebnoj odaji na poslednjoj izložbi impresionista 1886. godine. Sera je razvio novi, svedeni način prikazivanja savremenog sveta. Doslovnom primenom naučnih teorija o boji, on je pokrio platno komplementarnim tačkicama čiste boje, čija je svrha bila da povećaju živahnost slike delimičnim mešanjem u oku posmatrača.

Pierre-Auguste Renoir [France] (1841–1919) - 'Bathers in a Forest', 1895-97. Graphite on tan wove paper, laid down on ivory Japanese paper (63.8 × 98.4 cm). Art Institute of Chicago, USA.

(11) Velike kupačice ~ Početkom osamdesetih godina XIX veka Renoar je osetio da je "došao do kraja impresionizma", te transformiše svoj stil delimično pod uticajem linearne gracioznosti klasične i renesansne umetnosti koje je upoznao tokom boravka u Italiji 1881. godine. "Započeo sam jednu veliku sliku Kupačica i ostao na njoj zarobljen četiri godine", govorio je Renoar Volaru. Ovom delu prethodio je čitav niz pripremnih studija i crteža, i taj prelaz je označio odaljavanje od hvalisave spontanosti impresionističkog slikarstva. Pisaro je sa negodovanjem o ovoj slici napisao: "Sasvim je u redu ne želeti biti miran, ali Renoar nije želeo da se bavi ničim drugim do linijom." Ovog su ga puta pre svih ostalih kritikovali oni koji su podržavali njegov impresionistički period: Renoar je optužen da je izabrao klasicizam da bi konačno postigao uspeh (kod kritike, i finansijski), da je usvojio stil koji je previše usiljen i sterilan. [ Simona Bartolena ~ "Renoar", 2012, Knjiga komerc, Beograd. ]

Edgar Degas [France] (1834–1917) ~ 'Woman seated on the edge of the bath sponging her neck', 1880. Oil on canvas (51 x 62 cm). Musée d'Orsay, Paris, France.

(12) Jutarnje kupanje ~ Edgar Dega se žustro protivio slikanju na otvorenom. Iako je uvek odbijao da bude nazvan "impresionistom", bio je privržen ideji nezavisnih izložbi i spreman da u njih uključi i nove umetnike. Dega je često bio u centru rasprava oko toga kome će biti dozvoljeno da izlaže sa grupom. Na poslednjoj zajedničkoj izložbi impresionista, osmoj po redu, održanoj 1886. godine, Dega je prikazao 15 pastela opisanih u katalogu kao "serija nagih žena, koje se kupaju, peru... oblače se ili ih drugi oblače". Jedan od pastela prikazuje ženu dok ulazi u kadu i naslovljen je "Jutarnje kupanje".

(13) Nedovršenost ~ "Ako je klasična umetnost stajala u znaku principa dovršenosti, savršenstva i harmoničnosti, moderna umetnost sve više naglašava nedovršenost dela." [ Dragan Jeremić ~ "Nedovršenost kao estetički princip", 1958; iz "Doba antiumetnosti", Kultura, Beograd. ]

 Časopis u PDF formatu (priča je na 94. str.) : { Zvezdani Kolodvor → | Scribd → | DRivE → }

Pripovedio i grafički opremio: JovAN JoNA pAvLović → Estetska inspekcija: oBNEviDELi viDoJE → Moderator: MozGoDER vELičANsTvENi → 

✓ svAkE NEDELJE TAčNo u 09H - oD 1. JANuARA 2017! →

✓ EkoNoMski EpiLoG: DoNiRAJTE BLoG @ pAyPAL.ME →

✓ A DNEvNicu čuvAJTE za pRoDAvNicu @ REDBuBBLE →

✓ pHoTocRowD FoToGRAF →  ✓ FAcEBook sTRANicA →  ✓ piNTEREsT TABLA →  

MozGoDERiNiNA pEsNičkA MiLiNA → ✓ Balada o najsrećnijem čoveku →  ✓ Iskušenja instant iskupljenja →  ✓ Rodbinska konspirologija → 

[tehnologhrane]

Tehnolog proizvodnje

Zovem se Velja Radojičić. 

Diplomirani sam inžinjer prehrambene tehnologije biljnih proizvoda. Diplomirao sam na Poljoprivrednom fakultetu, Univerziteta u Beogradu. 

Radio sam u Savi, u Bijeljini, 6 godina. 

1980. godine prelazim da radim u fabriku Dunđerski u Prokuplju. 

1982. godine sam određen da izgradim fabriku Hisar u Prokuplju. Projektovao sam i izgradio fabriku Hisar, nabavio celokupnu opremu za fabriku, uspostavio proizvodnju i obučavao zaposlene. 35 godina sam radio u fabrici Hisar. 

Sada sam u penziji i bavim se savetovanjem, nabavkom opreme, obukom kadrova, puštanjem opreme u rad…….    

              +381 63 411 973 , preradavip@gmail.com

2017. godine sam uspostavio proizvodnju preko 40 proizvoda u kompaniji Inter Komerc iz Rače.

Džem od jagode koji sam napravio u kompaniji Inter Komerc iz Rače je dobio prvu nagradu na sajmu hrane u Beogradu.

Ovo su proizvodi koje sada proizvodi Inter Komerc iz Rače:

http://www.interkomercraca.rs/proizvodi_pasterizovano.htm

http://www.interkomercraca.rs/proizvodi_dzemovi.htm

http://www.interkomercraca.rs/proizvodi_smrznuto.htm

http://www.interkomercraca.rs/proizvodi_sirup.htm

http://www.interkomercraca.rs/proizvodi_ajvari.htm

Slobodno me pozovite ako vam treba bilo kakav savet. Savete ne naplaćujem.

Znam da organizujem proizvodnju:

kompota, ljuštenog i neljuštenog

džemova

kandiranog voća

voćnih punjenja

termostabilnih marmelada

kašastih sokova

voćnih sirupa

sirupa za osvežavajuća bezalkoholna pića

pasterizovanog voća, (višnje, šljive, jabuke)

voćnih salata

prerada šumskog voća

pasterizovanog povrća, (kornišon, fileta paprike, list paprike, paradajz paprika, paprika punjena kupusom, mešana salata, cvekla, feferona, paradajz koncentrat, kečap, ajvar, sterilisani đuveč, sterilisana boranija, sterilisana mrkva i grašak, pečurke)

smrzavanje voća i povrća

sušenje voća i povrća

eurokrema

Obučen sam za sledeće:

Projektovanje prostora za preradu

Projektovanje tehnologije

Izbor opreme za preradu

Izbor sirovine

Pustanje opreme u rad i obuka  osoblja za proizvodnju

Obuka osoblja za kontrolu kvaliteta

Izrada normativa i kalkulacija

Izrada proizvodjackih specifikacija

Izrada receptura, deklaracija i nutritivnih tablica

Obuka osoblja za primenu ISO  i iHACCAP standarda

+381 63 411 973 , preradavip@gmail.com

U ovom videu možete da vidite reportažu televizije Jasenica o fabrici Interkomerc u kojoj sam uspostavio celokupnu proizvodnju u 2017. godini za preko 40 proizvoda.

[prijedor24]

Hotel Monument prodat za preko tri miliona maraka

Hotel “Monument” je poslovao u sklopu preduzeća “Župa komerc” iz Laktaša, koje je prije nešto više od dvije godine otišlo u stečaj. Stečajna upravnica Dosta Baraković potvrdila je za “Glas Srpske” da je licitacija, koja je održana prije mjesec, bila uspješna. “Monument je kupila firma “C&M Trade” iz Bijeljine. Oni su bili hipotekarni povjerioci jer su ranije otkupili potraživanja kompanije…

[cgvijesti]

Danilovgrađanin uhapšen zbog krađe cigareta

Danilovgrađanin uhapšen zbog krađe cigareta

Službenici Uprave policije su rano jutros uhapsili M.P. (36) iz Danilovgrada zbog sumnje da je izvršio krivčno djelo teška krađa na štetu  firme „Montenegro duvan komerc“ iz Mojkovca koja posjeduje skladište u Slobodnoj carinskoj zoni AD Luka Bar u Baru. “On je, kako se sumnja, u noći između 28. februara i 1. marta umišljajno i po prethodnom dogovoru sa nepoznatim licima došao do skladišta…

[cysnews]

Společnost AŽD zabezpečí srbskou železniční trať Subotica – Horgoš

Společnost AŽD zabezpečí srbskou železniční trať Subotica – Horgoš

Česká společnost AŽD uspěla se svou nabídkou v soutěži na dodávku zabezpečovacího zařízení na železniční trať Subotica – Horgoš (maďarská hranice v Srbsku). Hlavním kontraktorem projektu je konsorcium firem Karin komerc MD Doo Veternik a RZD International, AŽD bude realizovat své dodávky z pozice subdodavatele. Hodnota dodávky AŽD je 11,5 mil. EUR (v přepočtu cca 288 mil. Kč) a realizace potrvá…

[michalgavlas]

ÚVAHA  TŘI STA SEDMDESÁTÁ TŘETÍ – SVOBODNÁ UMĚNÍ

Součástí antického, ale i středověkého vzdělání bylo sedm svobodných umění: gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie a hudba. Nepatřilo sem malířství, sochařství nebo architektura. Tyto obory byly vnímány jako řemesla, která nepraktikují svobodní lidé.

Seneca tato umění považoval za neúctyhodná, protože byla dělána pouze za účelem získávání peněz a ne kultivace duše: „K žádnému takovému nemám úctu ani je nepočítám mezi dobra, jestliže je zaměřeno k penězům. Umění jsou potud záslužná, slouží-li k přípravě naší mysli, nikoli k jejímu zaplnění. Máme u nich prodlévat jen tak dlouho, pokud se náš duch nemůže zabývat něčím důležitějším. “Za jediné svobodné umění považoval pouze filozofii:“ Ale jediné studium je vpravdě svobodné, které činí člověka svobodným: to je filozofie, studium moudrosti, vznešené, silné a velkodušné.“

Ještě na nižší úroveň kladl výtvarná umění: „Nedovedu se totiž přimět k tomu, abych mezi svobodná umění přijal malíře, rovněž tak sochaře nebo kameníky nebo ostatní pomocníky přepychu.“ Tato řemesla sloužila ke stavbě a výzdobě chrámů, nebo paláců bohatých a ukazovala pouze bohatství a moc vlastníka. Nesloužila ke kultivaci ducha a zdůrazňování ctností.

Zcela jiný je přístup ke vnímání a vytváření umění dnes. Těch původních sedm svobodných umění bylo začleněno do jiných vědních oborů a naopak prostá řemesla jsou považována za umění. Na jedné straně se umění stalo součástí komerce, kde pomáhá vydělávat peníze v podobě reklam různé podoby a na druhé je vytvářeno lidmi bez náležitého finančního ohodnocení. Mimo to se výtvarného umění stalo velice výhodným, obchodním artiklem pro investování peněz.

Přestala se hodnotit kvalita umění podle toho, čím člověka dělá lepší a ctnostnějším, ale je zdůrazňovaná jeho hmotná stránka, která ba měla být pouze nosičem myšlenky a ne cílem obdivu. Podobně jako se obdivujeme krásným tónům hudby, které nás kultivují, ale ne pásce, desce či jiné záznamové formě zvuku. Nejlépe je myšlenka pomíjejícnosti fyzické podoby umění zachycena při vytváření písečné tibetské mandaly, kde se velice pracně a pečlivě na zemi z obarveného písku vytvoří dílo, které po té co splní náboženský účel, je rituálně rozmetáno do vzduchu, nebo nasypáno do řeky.

Pokud se v současné době vytváří umění bez myšlenkového náboje, který by měl dělat lidi lepšími, je zcela zbytečné chodit se na artefakty dívat do galerie nebo vlastnit. Z umění se stává prázdný fetiš a jeho konzument nebo vlastník je pouhý fetišista a ne milovník umění.

Podstatou skutečného umění je předávání myšlenek a pocitů, které jsou srozumitelné ostatním lidem a mohou být sdílené. Takto je pojem „umění“ definován v encyklopedii Britannica: „ Užívání dovednosti a představivosti k vytváření estetických předmětů, prostředí nebo zážitků, které lze sdílet s ostatními lidmi.“ V dnešní době není v umění sdíleno skoro nic, protože výtvory jsou tak subjektivní, že na společenské úrovni neříkají vůbec nic. Nebo naopak to, co je sdíleno, je na tak nízké a podbízivé úrovni, že se o umění nedá vůbec hovořit a jedná se o pouhou lidovou zábavu.

Přesto, že svobodné „Umění“ mělo být náhražkou silné a poctivé víry v Boha, po té co víra ve dvacátém století byla nahrazena vědeckými důkazy, ztrácí na začátku 21. století smysl. Umění se dostalo do slepé uličky, neomezené subjektivní svobody, která vylučuje jeho společenský význam a působení. Po abstrakci a koncepčním umění se někteří tvůrci vrací k realistické formě, ale je to stále bezcílné bloudění v husté mlze ztráty víry v něco mocnějšího co nás přesahuje. Přitom ta záchrana, která by rozptýlila mlhu okolo nás a otevřela nám oči, je velice blízko. Všichni ji máme ve své duši, ale většina tuto spásu v sobě ještě neobjevila. Každý z nás má ve své duši obtištěnu podobu Boha.

Umění má svůj smysl pouze tehdy, když je spojeno s vírou v Boha. To neznamená, že bude zobrazovaná pouze náboženská témata, ale i věci světské, avšak s vědomím Boží přítomnosti nad námi a v nás. Z obrazu zachycujícího například krajinu by mělo být patrné, že je tvořen člověkem věřícím, který má potřebu předat svůj pocit z daného místa ostatním. Nemusí to být prvoplánově projeveno umístěním kostela nebo křížku, ale použitím například symboliky obsažené v kříži, kde se jedná o sloučení protikladů jako je horizontála a vertikála, ženský a mužský princip, země a nebe.

Svobodná umění by měla být provozována svobodnými lidmi, avšak ne lidmi ztracenými a bloudícími v labyrintu svých subjektivních pocitů, které jsou nesrozumitelné ostatním, nebo se nedotýkají zásadních témat života a smrti na tomto světě. Skutečný smysl však umění opět získá, když bude projevem prosté lidské víry v Boha, která je v současnosti potlačovanou a zesměšňovanou přirozenou schopností jako je rozum a cit.