#hollywoo | Explore Tumblr Posts and Blogs

pepikhipik · 10 months

Text

Herecká stávka a věčná honba za aktéry z jedniček a nul

Autor článku: Váckav Rybář

Možná dobrý tucet lidí se mě o víkendu ptal, o čem vlastně ty stávky v Hollywoodu jsou. A protože můj předchozí post se věnoval jen aktuální situaci a ne přímým i nepřímým důvodům, sepisuji tenhle elaborát. Částečně i proto, že můj malý vstup v Horizont 24 na ČT24 (14. 7.), kde jsem v podstatě jen odkýval velmi dobře připravenou reportáž, neměl šanci pokrýt všechny nuance a vyřknout nad Hollywoodem budoucnosti ortel, částečně také proto, že jdu dnes do podcastu 5:59 a potřebuju se trochu “připravit”. Tak tady máte tu přípravku. A zadarmo pro všechny, protože se jedná o skutečně důležité téma. Předplatitelé se nemusí bát, dostanou ještě malý přídavek jen a jen pro sebe v pátek. Tímto zdravím svou manželku, která newsletter také čte a v duchu si jistě myslí, že bych svůj čas mohl investovat i jinak.

Na druhou stranu jí to taky zajímá a bezprostředně se jí to dotkne víc, než si vůbec myslí. Tak si pojďme rozebrat, proč jsou herci do stávky tak hrr, když se podle českého internetu jedná o milionáře žijící ve vilách a na zadních sedačkách limuzín.

Sdružení SAG-AFTRA je velmi pestrou směskou umělců. V první řadě laik vidí především filmové herce (to je to SAG), ale v roce 2012 se přidali i herci z televize a rádia (AFTRA). Vedle nich sem však patří také televizní moderátoři, kaskadéři, uvaděči, rozhlasoví DJové, dabéři a voice-over profesionálové, dokonce i loutkáři a další obskurnější profese. Dohromady 160 tisíc duší, přičemž Cruisové, Pittové, Damonové nebo Clooneyové jsou skutečně jen špičkou ledovce, pomyslným jedním promile celkového počtu.

Ti všichni teď nemohou natáčet filmy, seriály, hrát na divadle, propagovat své stávající či budoucí projekty, nesmí chodit na konkurzy, podepisovat smlouvy jakéhokoliv typu, propagovat své (nové či starší) filmy na sociálních sítích atd. atd. Je tu pár výjimek, např. účinkování v reality shows, reklamách, telenovelách či na Broadwayi (smlouvy na tyto oblasti totiž vyprší až napřesrok).

Při svém počtu je SAG-AFTRA často při rozhodování roztříštěná, proto všechny překvapilo, že hlasování o stávce mělo neuvěřitelných 98 % podpory. Herci historicky se scenáristy táhnou za jeden provaz, přichází je podpořit ve stávkách, přinášejí jídlo, dělají si selfíčka a legitimizují celou věc (schválně, kolik znáte od vidění scenáristů a kolik herců?). Tentokrát to ale bylo ještě semknutější, herci vyrazili do ulic “pozdravit” stávkující scenáristy hned v prvních dnech a dávali svému vedení jasný vzkaz, že jsou také připraveni stávkovat. A nakonec k tomu opravdu došlo, po dvoutýdenním odkladu, který posloužil spíš k propagaci posledních letních hitů, než jakémukoliv posunu ve vyjednávání (viz signály z obou stran), se i přes snahu federální vlády zamezit nejhoršímu, spustila historicky významná dvojitá stávka herců a scenáristů, k níž došlo naposledy v roce 1960.

Nebudu už opakovat fór s Reaganem a Fran Drescher, ten koluje na sociálních sítích a v článcích dostatečně dlouho. Neuvěřitelné jsou dvě věci. Herci jsou na stávku skutečně dobře připravení, mají hodně elánu a předem ohlásili, že jsou schopní “hladovět” až do Silvestra, což by bylo neuvěřitelných 5,5 měsíce. To už by se ten Hollywood opravdu zhroutil sám do sebe (a že k tomu nemá daleko). Jde o reakci na anonymní vyjádření ze strany zástupců studií a streamovacích platforem, AMPTP, jež znělo v duchu “Necháme scenáristy ještě dva, tři měsíce vyhladovět. Až přestanou platit účty a přijdou o bydlení, bude s nimi kloudná řeč.” Musíme si uvědomit, že emoce jsou silné na obou stranách a těžko dohledat, jak moc je toto prohlášení autentické.

Co je naopak autentické velmi je rozhovor s Bobem Igerem, který vyšel jen pár hodin po ohlášení dvouletého prodloužení jeho služby coby CEO studia Disney. Bob si přijde na základním platu na 25 milionů dolarů ročně a ještě mnohem víc dostane v bonusech. A tento sympaťák nám z obláčku vzkázal, že studia živoří, a tak je přeci na místě trochu pokory a utahování opasků, nikoliv revolty a nerealistických očekávání. Iger se tak definitivně postavil po bok Zaslava a Sarandose jako třetí ze jmen, která se na cedulích stávkujících objevují nejčastěji.

Abyste to chápali, za studia a streamovací giganty vyjednávají právnické týmy, nikoliv jejich šéfové osobně. Proti nim je však často namířen hněv stávkujících a veřejnosti, oni jsou ztělesněním chamtivosti a toho “co je špatně s dnešním Hollywoodem”. Iger měl doposud jen image comebackového šéfa přitlačeného ke zdi okolnostmi, historicky měl vždy s herci, režiséry a producenty velmi dobré vztahy. Teď ovšem sundal rukavice a jde se tvrdě bít za každý dolar. Jeho vyjádření ostatně kopíruje neochotu studií dál vyjednávat. AMPTP se po vyhlášení stávky nechalo slyšet, že si dává od dalších schůzek pauzu.

Pokračování se očekává za dva, tři měsíce, což je poměrně šokující, protože optimističtí analytici doufali, že ve hře nervů si herci vezmou maximálně měsíční pauzu, aby se Hollywood zaseknul jen naoko. Stávka táhnoucí se do října, listopadu, nebo dokonce prosince, bude mít zničující následky. Jistě, v době streamu, mezinárodních produkcí, tiktoků a bohatých katalogů dostupných na jedno kliknutí, možná průměrný divák multiplexy plná re-releasů zas tak moc řešit nebude (v srpnu jdou navíc do amerických kin i čeští Vlastníci, to bude jistě velký kulturní šok), ale víc než půlroční výpadek v preprodukci a produkci bude po nakonec celkem chudém letošním létě znamenat absolutní zkázu a rozbití celého finančního řetězce. Jen letos souhrně studia v kinech odepíší víc než miliardu dolarů na propadácích. Napřesrok dost pravděpodobně nebude z čeho odepisovat.

Rozbitý Hollywood ale budu do větší hloubky řešit ve středečním newsletteru v návaznosti na vlažně přijatou premiéru Mission: Impossible 7 (Odplata - část první, já vím…). Pojďme se tedy rovnou podívat na to, co ti herci vlastně chtějí a kde je nejvíc tlačí bota.

Honoráře

První ze čtyř styčných bodů se stávkujícími scenáristy. O peníze jde vždy až v první řadě. A tady nejvíc zamrzí ty neinformované komentáře z diskuzí. Jak můžou ti herci stávkovat, když žijí ve velkých vilách, mají Ferrari, hezkou manželku a kupu dětí k tomu? Ano, vize hollywoodského úspěchu je jedním z nejúspěšnějších vývozních artiklů USA. Kulturní marketing zvládají na jedničku, ale když průměrný herec Joe Schmoe má dvě sitcomové role za sezónu, ve zbytku času dře v nějaké restauraci jako číšník, nebo rovná zboží do polic ve Walmartu. A to ještě mimo směny objíždí konkurzy, slýchá “děkujeme, ozveme se” přibližně 600x ročně (na odmítnutí jsou herci zvyklí, proto je AMPTP nemůže rozhodit). Jen hrstka herců “TO” zmákne a dostanou velkou seriálovou roli, která jim skrz residuals (viz níže) pravidelně vylepšuje rozpočet, nebo se dostanou do kin a povede se jim dlouhodobě zajistit - ovšem i v takovém případě musí myslet na zadní kolečka, protože komet, co vyletí a zhasnou, je také nebezpečně mnoho.

Drtivá většina herců je podle měřítek Los Angeles (viz jeden z dřívějších newsletterů) v příjmové nouzi a má nárok na stravenky. Neuvěřitelných 86 % herců vydělává jen 26 tisíc dolarů ročně, což při průměrných cenách bytů v Kalifornii nestačí ani na pokrytí nájemného. Druhá či třetí práce jsou proto nutností. Iluze o celebritách z krásných vil s pečlivě zastřiženým trávníkem je zcela lichá, mluvíme o brutální soutěživosti, nepotismu, známostech a obrovské ruletě osudu.

Ale nedělejme z toho slzavé údolí. Herci chtěli oproti poslední smlouvě navýšení tabulkových honorářů o 15 %, během vyjednávání byli ochotní jít na 11 %, ale AMPTP nabídlo jen 5 %. To všechno proti aktuální tamní inflaci 6,5 %. Při kývnutí na 5 % na další tři roky by to velmi pravděpodobně znamenalo odliv herců nejen z Los Angeles, ale z Kalifornie jako takové. Východní pobřeží na tom, co do životních nákladů, není o nic lépe. Už teď se spousta lidí v SAG-AFTRA věnuje herectví z lásky a bere ho jako přivýdělek nebo koníček. Další defakto zmrazení honorářů by pro ně znamenalo definitivní stopku.

Penzijní fondy

Nechci tu vysvětlovat zákoutí penzí a zdravotního pojištění v USA. Buď o tom víte dost a ugrilujete mě na zkratkách, nebo nevíte nic a udělám vám v hlavě bramboračku. Řada příležitostných, ale i zavedených herců na zdravotní pojištění z povahy profese nedosáhne a musí ho řešit jinak (=v druhém či třetím zaměstnání). Penzijní připojištění funguje stejně, protože ta troška, kterou za vás během herecké štace studia, televizní stanice apod. odvádějí se od roku 1980 (poslední opravdu velká stávka herců) nenavýšila.

Argument, že si na to Clooneyové mohli vydělat za aktivní herecké dráhy, už nehodlám rozebírat. Jeden poměrně známý seriálový herec prohlásil, že okamžik štěstí a spokojenosti s kariérou zažil teprve před dvěma lety, kdy si konečně mohl v supermarketu koupit tolik ovoce, kolik chtěl, aniž by musel hypnotizovat váhu a s ní i výslednou cenovku. Podobných případů najdete obrovské množství a jejich vypravěči jsou i velmi povědomé tváře.

Residuals/tantiémy

Další ze styčných bodů herců a scenáristů. Pravidelné residuals vás mohou každoročně dostat do plusu, ale v případě vyloženě úspěšných seriálů na tradičních televizích dokonce zajistily mnoha hvězdám i důstojný příjem ve stáří. U streamerů se však vyplácejí residuals podle přísnější a dost neprůhledné formulky. Jedná se o zlomek částky oproti tomu, co nabízejí tradiční televize, a navíc tu není nijak zohledněn úspěch seriálu či jeho sledovanost. Ta je na běžných televizních kanálech auditována společností Nielsen, ale v onlinu se kromě částečných čísel od Netflixu všichni zdráhají svým tvůrcům a partnerům prozradit, jaký měl vlastně jejich seriál či film ohlas. Při vyjednávání tak mají Netflixové, Disney Plusové a Maxové vždy navrch, protože druhé straně mohou nakukat cokoliv.

Boj za nový, férovější výpočet residuals na streamovacích platformách i bonus za úspěch narážejí u velkých hráčů na významné mlčení. Ani transparentnější údaje o sledovanosti prý nebudou a požadavek herců na měření sledovanosti nezávislou třetí stranou spustil rovnou nářek streamerů o narušování samotné podstaty starého dobrého amerického byznysu.

Průměrný herec v průměrném seriálu má tak absolutně nulovou vyjednávací pozici. V případě, že se projekt “utrhne” a zaznamená úspěch, postupuje se podle původní smlouvy (často napsané na X hypotetických sezón), pokud vyhoří, seriál může z platformy ze dne na den zmizet a s ním vyschnou i residuals, nebo dokonce možnost odkazovat na titul v případě dalších konkurzů či prezentace portfolia. Pocit bezmocně vířícího listí v rozbouřeném potoce, unášeného externími vlivy a cizími zájmy. Šance na jakous takous kariéru ale přeci jenom existuje.

A.I. a sen producentů o dokonalých hercích

Konečně se dostávám k tématu z nadpisu a zároveň asi nejmedializovanějšímu bodu obou odborových stávek. I v rámci newsletteru jsme o tom napsali mnohé, ale přesto si dovolím pár poznámek. Především je potřeba vypíchnout, že pro herce je umělá inteligence větším strašákem než pro scenáristy. A.I. schopná psát solidní scénáře filmů nebo třeba i seriálových epizod je zatím teprve ve výcviku a WGA se ji snaží přibrzdit, nebo využít ve svůj prospěch tím, že ji využije coby nástroj ve spolupráci s konkrétním scenáristou. U herců je situace úplně jiná - tady už A.I. několik let práci lidem bere a studia si připravují půdu pro nevídanou míru kontroly nad hereckými výkony v budoucích projektech.

Shovívavý jazyk AMPTP to zcela logicky prezentuje jako úžasnou příležitost. Prodejte nám svou podobu za výhodné ceny. Nebudete muset čelit dlouhým prostojům na place. Stačí přijít, nechat se od hlavy k patě naskenovat, dát si sendvič v cateringu a odjet taxíkem domů. O všechno ostatní se postaráme my. Přeloženo do skutečné řeči - za epizodní roli vám dáme 135 dolarů denně. A protože vás stihneme naskenovat za hodinu, uvidíte od nás právě jen tuto částku. Výměnou získáme práva na vaši podobu a hlas na blíže nespecifikovanou dobu (navždy!).

AMPTP sice na únik této informace reagovalo protinabídkou, že by vždy jen o roli v konkrétním projektu, ale to se bavíme o hercích, kteří jsou v odborech. Na sociálních sítích se ozývají komparsisté a začínající herci, jež se teprve prvními štěky snaží do odborů probojovat. Dostávají nabídky, jejíchž součástí je VFX sken pro pozdější účely. Na místě se to vysvětluje tak, že v postprodukci je potřeba celá řada úprav - posun komparsu ve scéně doprava, doleva, přemapování obličeje jinam, abyste byl líp vidět a měl větší šance v budoucích projektech atd. atd. Ve skutečnosti si producenti budují za malé peníze obrovský katalog komparsistů, které díky vágně sepsaným smlouvám mohou používat pořád dokola, v úplně novém kontextu a předem neschválených scénách. Je to jako když prodáte svou fotku do fotobanky a o pár let později zjistíte, že jste tváří rumunské náhražky Viagry, nebo se usmíváte z billboardů extrémistického hnutí.

Obavy herců jsou zcela legitimní a právě predátorské taktiky televizních stanic a studií nejsou ničím novým. Kompletně se skenovali už představitelé zombies v seriálu Živí mrtví, aby se v davech ploužících se nemrtvých mohli recyklovat znovu a znovu. Veškerý kompars v MCU seriálech dostává bonus 100 dolarů ke smlouvě za povinnou návštěvu tzv. VFX trucku, kde se podrobí celotělnímu skenu. Už předloni, dávno přes A.I. boomem, jste si v Los Angeles mohli zajít na brigádu. Za tři stovky dolarů jste se pár hodin šklebili do kamery a následně byla data využita na trénink umělé inteligence.

V herecké branži zkrátka tohle ukrajování příležitostí probíhá naplno. Nástroje jako FlawlessAI jsou už dnes schopny pomocí umělé inteligence a pokročilé deep fake technologie přeanimovat ústa herců a s pomocí syntetických hlasů radikálně přepracovat již natočené dialogy. To se v postprodukci běžně děje, říká se tomu ADR (additional nebo také automated dialogue replacement). Částečně jde o opravu či vyčištění zvuku, částečně o nahrazení původních dialogů novými (když herci není vidět na pusu, případně s využitím alernativního záběru apod.). FlawlessAI umí ADR i bez účasti herců. Pokud dokáže vyrobit syntetický hlas, k čemuž tedy musí herec svolit, dokáže v návaznosti na nový dialog přeanimovat ústa, a vše probíhá bez účasti lidského elementu. Nový dialog může být klidně delší než ten původní, vše se zvládne dorenderovat. Deset variant spočítaných během jediné minuty. Žádný honorář pro herce, režiséra audia, technika záznamu apod.

Dokonce i za dabing se ušetří, protože FlawlessAI umí dokonalý lipsync. Za zavřenými dveřmi proběhly prezentace, na nichž Morgan Freeman a mnozí další mluví bezchybnou španělštinou, italštinou nebo němčinou. A svým “vlastním” hlasem. Žádné najímání dabérů, digitální Morgan to zvládne úplně sám. A dokonce i po své smrti může generovat nové a nové dabingy svých starých filmů, z nichž se tu a tam něco vypustí, aby to odpovídalo dobovým standardům.

Přeháním? Sen filmových producentů o věčných, nestárnoucích hercích, co neodmlouvají, mají vždy čas, absolutní svobodu slova a nestojí ani dolar navíc, je přece starý jako sama filmová promítačka. Vždyť i v samotné tvorbě se tu objevuje odnepaměti. Otvírákovou epizodu šesté sezóny Black Mirror už zmiňují i mainstreamová média, ale na celotělní VFX sken odkazovala i jedna z epizod Bojack Horsemana a z celovečeráků bych mohl připomenout Kongres z roku 2014, virtuální herečkou S1M0NE z roku 2002, nebo kriminálku Krásky z roku 1981, v níž někdo vraždí fotomodelky, které předtím pracovaly pro záhadnou společnost Digital Matrix. Režírující scenárista Michael Crichton i tady dokázal úspěšně dohlédnout do budoucnosti nejen reklamního a modellingového průmyslu.

Studia a streamovací platformy tedy u umělé inteligence dělají mrtvého brouka a zároveň si potichu, v duchu hesla “co není zakázáno, je povoleno” budují svůj katalog virtuálních replik a avatarů. V případě komparsistů jim to může procházet, u velkých hvězd ale tvrdě narazí, jak ostatně naznačuje slavný soudní případ z roku 1990, kdy Crispin Glover zažaloval Universal kvůli své roli-neroli v pokračování Návratu do budoucnosti.

Počkat, Crispin Glover přece hrál tátu Martyho McFlye (Michael J. Fox) v obou filmech. Akorát že vůbec. Gloverovi se nelíbil scénář dvojky a tak požádal o navýšení honoráře na milion dolarů. Věděl, že producenti nekývnou a on se tak nebude muset natáčení zúčastnit. Jenže se přepočítal, protože ve scénáři se s ním počítalo. Tvůrci vzali odlitek jeho obličeje z jedničky, vyrobili podle něj masku ne nepodobně jako v Mission: Impossible, a s tou pak po place pobíhal stand-in, zabíraný z úctyhodné vzdálenosti. Tak se podařilo natočit scény z roku 1955, které se objevily z různých úhlů pohledu v jedničce i ve dvojce.

Ve dvojce došlo i k přeobsazení Martyho přítelkyně, což je zcela legitimní a legální krok. Kdyby přeobsadili i George McFlye, všechno by prošlo bez povšimnutí. Použitím masky však bylo publikum uvedeno v omyl a na tom Glover ve své žalobě stavěl. Dokonce se mluvilo i o tom, že na place ostatní herci náhradníka oslovovali Crispine a produkující Steven Spielberg dokonce vtipkoval “Vidím, že si nakonec ten milion dolarů dostal, Crispine!”. Ať už to bylo v žertu či nikoliv, soudce byl motivován také předtuchou možného zneužití osobnostních práv v budoucnosti, kdy bude možná ještě jednodušší nahradit podobu herce bez jeho vědomí. Psal se rok 1990, ale argumenty to byly pádné, takže se málem šlo k soudu. Málem, protože soudce chtěl samozřejmě nahlédnout do účetních knih, což byl pro studio povel k mimosoudnímu vyrovnání. Glover tak dostal, co původně chtěl. Nebyl to sice rovný milion (760 tisíc dolarů), ale jako náplast vlastně fajn. Ani Universal netratil, vše se platilo z pojistky pro podobné případy.

Velká škoda, že případ nešel k soudu, protože by posloužil jako precedens. Lze se však k němu vztahovat, protože pokud dojde v budoucnu k podobné při, soudy se velmi pravděpodobně postaví na stranu herců. I proto je momentální patová situace pro studia nevýhodná. Řada stárnoucích herců se možná ráda nechá přemluvit k tomu, aby se digitálně znesmrtelnili za nějakou příjemnou sumičku, ale odbory k tomu nejdřív na základě kompromisní dohody musejí umést cestičku.

Na omlazeného Harrisona Forda, na němž pracovalo od nevidím do nevidím sto špičkových trikařů, byly ovšem i letos smíšené reakce, takže máme ještě pár let, než studia a streameři nasadí své digitální herce v plné polní. Obě strany však momentálně hrají tvrdou hru a prázdninová zákopová válka se stává realitou. AMPTP je pod tlakem Wall Streetu a dočasné snížení výdajů bude v aktuálním kvartálu vypadat dobře. Z dlouhodobého hlediska je však stávka cestou k apokalypse. Uvidíme, jak pevné nervy budou v AMPTP mít. Je velký rozdíl mezi studii jako Paramount nebo Universal a mezi “novou hollywoodskou šlechtou” (Netflix, Amazon Studios, Apple), která uvažuje o poznání pragmatičtěji. Netflix, Disney a WarnerMedia budou v následujících týdnech řešit uplynulý kvartál a Wall Street bude při výhledu do budoucna jistě řešit i probíhající stávku. Uvidíme, jestli někomu ujedou nervy a bude chtít obě strany přivést k rozumu o poznání dříve.

Pokud se to nepovede do podzimu, budou zcela jistě kromě listí padat také hlavy. A Hollywood zažije nevídanou krizi globálního vlivu i vnitřního fungování.

Chcete tuhle “bouračku” sledovat ve zpomaleném záběru? Nepřestávejte číst a odebírat!

Zdroj: https://hollywood101.substack.com/p/herecka-stavka-a-vecna-honba-za-aktery

#strike #actors #Hollywoo #SAG-AFTRA #AMPTP

0 notes